Scott Stevens: Satelitní snímky 1. část

Tady je jeden ze slíbených článků Scotta Stevense (jeho jiné články na tomto blogu např. http://orgo-net.blogspot.com/2008/08/scott-stevens-pravda-o-modifikacch-poas.html a zde http://orgo-net.blogspot.com/2008/08/scott-stevens-chemtrails.html) Je to o tom, jak si povšiml zvláštností na satelitních snímcích... (Jeho články byla loni moje abeceda...) Uvádím v textu jeho americké snímky (asi MODIS), ale klidně by tu mohly být dnešní evropské. Opět musím podotknout, že snímky z našich družic jsou daleko přesnější a s vyšším rozlišením ... máme prostě štěstí ... Američtí meteorologové mají tedy aspoň výmluvu, že si nemohou ničeho všimnout, protože to dobře nevidí (což je pravda). Evropští ale žádnou výmluvu nemajíí, líp to už nejde ukazovat... (Červené čáry na snímcích jsou hranice mezi státy USA).

Scott Stevens: Satelitní snímky 1. část

http://weatherwars.info/?page_id=73

27. 10. 2004, 16.30, Pacifik

Toto byla rekordní průtrž mračen z bouře plné vodních smrští na jižním pobřeží. Vidíte mnoho stop urychlování, která postrkovala bouři na východ a pak na severovýchod, až se dostala do severní Arizony. Stopy přidávají dodatečnou rotaci a kontrolu směru v Nevadě, ve východním hrabství Clark. Skutečně žasnu, že povětrnostní průmysl je tak nevědomý ohledně těchto nepřirozených aktivit!

17. 10. 2004, 16.15, Idaho/Utah

Velká jasná obdélníková zóna, kde je nebe vyčištěno od mraků. Jediný pohled na tento obrázek a je jasné, že něco působí na počasí. A já jsem se tenkrát netrefil, když jsem předpovídal přeháňky, a pak jsme seděli pod tou dírou, zatímco déšť šel druhou stranou. Říkám vám to, protože nemám rád, když netrefím předpověď! Hlavně tehdy, když jsem se nemýlil...

Jak jsem se tak díval odzdola nahoru, bylo jasné, že s mraky není něco v pořádku. Tak se na ně zkusme podívat z jiného pohledu. Jasnou volbou byly satelitní obrázky. V práci jsem měl k dispozici několik možností, ale všechny se ukázaly jako nevyhovující. To proto mnozí televizní meteorologové zůstávají nevšímaví... Rozlišení je slabé, nejlepší jen 1 km na pixel ve viditelném spektru. A ještě horší je to na infračervených snímcích a snímcích vodní páry, nejlepší dosažitelné rozlišení v těchto vlnových délkách je 4 km.

Tak jsem se vydal nakupovat! V celém státě dostupné snímky s vysokým rozlišením jsou na weathertap.com. Omezení je v tom, že jsem si musel ukládat obrázky každých 15 minut, protože jsou dostupné z GOES-10 a 12. Žádná archivace, když zmeškáte čtvrthodinu, je obrázek navždy ztracený! Viditelné obrázky fungují pouze za denního světla, takže většina dne je v době krátkých dní nedostupná. Aspoň bylo míň práce!

Znamení působení zbraní jsou překvapivě různorodé: díry propíchané v bouřích, čtvercové vlnění stimulující vývoj bouří, traktorové stopy zrychlující a měnící směr povrchových a horních větrných proudů, a další. Tady máte jen vzorek toho, co probíhá před plným zrakem vás všech.

12. 10. 2004, Jižní Kalifornie

Malá přerušovaná nízká oblačnost na západ od pobřeží má oko! Nad horami jižní Kalifornie se mraky prostě nechovají normálně. Podívejte se zblízka a uvidíte různé zvláštnosti, jako trojúhelníky, vějíře, čtverce a kříže.

25. září 2004, Iowa

Vsadím se, že všichni, kteří se vyznají v dynamice proudění, by měli co dělat, aby vysvětlili toto seskupení mraků.

2. října 2004, Nebraska/Iowa

Normální, přirozené? ani náhodou.¨

13. červen 2004, Kansas/Nebraska/Colorado

Podivné ostře ohraničené mraky běžící ve vzájemných úhlech 90°. Pokud se chcete pozorně dívat, uvidíte zřetelně i jiné variace frekvencí mraků.

4. 10. 2004, kraj Východních jezer

Přes terén běží příliš mnoho přímých linií, které by měly působit na mraky v blízkosti hraniční vrstvy v atmosféře. Toto uspořádání nastává často po studené frontě, která se pohybuje skrz severovýchod USA a Kanadu. Nejpodivnější mraky, ty nejvíce změněné, se nacházejí pod západními oblastmi – řídící proudy, které pohánějí naše počasí v těchto zeměpisných šířkách.

7. června 2004, Jižní Montana/Východní Idaho/Severozápadní/Montana

Tento obrázek měl pro mne obrovský význam. Definitivně mě přesvědčil, že tento projekt se neomezuje jen na individuální „události“, ale probíhá všude a neustále. Vstřebejte všechny ty zvláštnosti, čtverce a mraky s 90° úhly. Celá bouře byla pravděpodobně digitalizována do individuálních buněk. Od té doby jsem se díval na oblohu úplně jinak.

12. 9. 2004 Jižní Ontario

Pěkný kroužek uprostřed snímku a polokroužek hned vedle na jihovýchodě. Jak se to přirozeně dělá?

22. 10. 2004, Centrální oblast

Krásná díra uprostřed dvojitého čtverce!

4. listopadu 2004, Východní oblast

Na horním obrázku jsem ukázal množství skalárních stop v oblačné pokrývce. Když se podíváte ještě jednou, uvidíte, jak mnoho jsem jich ještě neukázal! Teď vidíte, proč mohu říkat, že celý atmosférický proces byl zcela digitalizován! (Pozn. překl.: To mají být ty díry/kopečky, které tvoří páry - není to tady dobře vidět, ale najdu lepší fotku.)