Obama plní rozkazy šéfa Exxonu, který je na straně Ruska

Obama v šoku, když se americký ropný gigant Exxon postavil na stranu Putina: žádnou válku!  
http://www.whatdoesitmean.com/index1757.htm
Sorcha Faal, 24. 3. 2014
Překlad pro Orgonet: Joy
Odkazy jsou na články v angličtině.


Udivující zpráva připravená ruským Ministerstvem zahraničních věcí přinášející přehled aktivit ministra zahraničí Sergeje Lavrova na jeho dnešní schůzce s americkým státním tajemníkem Johnem Kerrym v Haagu na Summitu o jaderné bezpečnosti odhaluje, že prezident Obama je stále ještě „v šoku“ poté, kdy mu Rex Tillerson, tajemník, předseda a generální ředitel korporace Exxon Mobil dal příkaz, aby buďto dovolil připojení Krymu k Rusku, anebo mu hrozí „okamžité domácí politické zničení“.

Jak říká zpráva, Tillerson je hlavou této obří americké multinacionální ropné a plynové společnosti se sídlem v Irvingu v Texasu, která je přímým následníkem Standard Oil Company Johna D. Rockefellera, a je třetí největší světovou společností co do příjmů.

Je důležité si povšimnout, pokračuje zpráva, že Exxon Mobil si již dávno naplánoval cestu odděleně od americké vlády, jak ukázal již Tillersonův předchůdce, bývalý generální ředitel Lee Raymond, který jednou prohlásil: „Já nejsem americká společnost, a nečiním rozhodnutí založená na tom, co je dobré pro Spojené státy.“

Tillerson, jak se dále praví ve zprávě, mnoha způsoby propojil Exxon Mobil s ruským energetickým obrem Rosneft. Nejenže společně provádějí průzkum ropných ložisek v Arktidě jako součást 550miliardového joint venture vytvořeného v r. 2011  , ale mají v plánu i společné frakování břidlicových polí na Sibiři, vrty do dna Černého moře a zahájení výstavby terminálu pro export přírodního plynu ve východním Rusku.

Exxon Mobil má tak dobré vztahy s Ruskem, že dle zprávy loni v létě (2013) Putin udělil na ekonomickém fóru v Petersburgu Tillersonovi Řád přátelství.

Pokud jde o Tillersonovy aktivity k odvrácení války na Ukrajině, zpráva říká, že přikázal Obamovi ještě před rozhodnutím Komise OSN o hranicích kontinentálního šelfu (CLCS ) zanechat veškeré podpory japonských požadavků na bohaté zdroje v Ochotském moři, aby zabránil totální ruské invazi. 

Obama Tillersonova požadavku uposlechl okamžitě, a 15. března, když USA ustoupily od všech námitek, OSN přisoudilo Ochotské moře Rusku, čímž byla otevřena cesta pro masívní zkoumání ropných a plynových zdrojů na tomto kontinentálním šelfu, z něhož budou mít prospěch jak Exxon Mobil, tak Rosneft.

Zpráva rovněž uvádí, že Tillerson dále nařídil Obamovi, aby okamžitě dovolil Rusku anexi Krymu, protože jak Exxon Mobil, tak Rosneft v současnosti mají investovány miliardy do odkrytí více než 1,25 triliónu kubických metrů konvenčního plynu, nedávno objeveného v Černém moři. I mnozí další světoví energetičtí giganti se v současné době hrnou do hloubkových vrtů v této oblasti.

Nyní, když byl Krym opět připojen k Rusku, pokračuje zpráva, bývalá ukrajinská státní ropná a plynová společnost Čornomornaftogaz  se sídlem v Simferopolu (hlavní město Krymu), která hodlá vydělat miliardy na plynu z Černého moře, může být nyní znárodněna a prodána Exxonu a Rosneftu, jako protiakt „oloupení Kyjevem“.

Je velmi důležité si povšimnout, že ukrajinský převrat 23. února byl podnícen USA a EU, poté, co Janukovičova vláda odmítla „nejasné, i když lákavé návrhy“  americké korporace Chevron a evropského Shellu a urychlila investice do průzkumu břidlicového plynu a ropy na Ukrajině.

Kdyby Janukovičova vláda byla přijala návrhy Chevronu a Shellu, praví zpráva, jak Exxon, tak Rosneft by přišly o miliardy, ale Tillerson (zřejmě) nenechal věci dojít tak daleko.

Nejzajímavější na této zprávě jsou úryvky konverzací mezi Tillersonem a Obamou, kde ředitel společnosti Exxon jakoby vyučuje amerického vůdce o realitách jak Ukrajiny, tak Krymu, a konstatuje, že bez jejich rozdělení nedojde nikdy ke stabilitě z důvodu, že ruskojazyční voliči mají výhodu před svými na Západ směřujícími protějšky.

Jak dále poznamenává zpráva, když je nyní Krym a jeho více než milión ruských voličů mimo Ukrajinu, je nyní zcela jisto  , že tento ekonomicky zbankrotovaný stát se stane další „finanční černou dírou“  jak pro USA, tak pro EU, až jeho občané v hlasování 25. května zvolí to, o čem se mylně domnívají, že to bude vláda západního stylu, která je vyvede z bídy a chudoby.

Na závěr zpráva říká, že i když nový ukrajinský vůdce Pravého sektoru Igor Mazur ostře vystupuje proti „židovským oligarchům“  , které, jak přísahal, smete, Západ je zaměřen právě na obchodní zájmy těchto oligarchů a nečiní nic jiného, nežli že otvírá dveře pro převzetí význačné části ukrajinského soukromého sektoru evropskými a americkými korporacemi.

Ještě horší je, jak praví experti Ministerstva zahraničí, že ukrajinský vnější dluh je nyní v řádu 140 miliard dolarů  , avšak pomocný balíček USA-EU-IMF (který má činit 15 miliard) se ani zdaleka nepřibližuje k výraznému krátkodobému dluhu tohoto těžce zkoušeného státu, který činí 65 miliard dolarů, což je čtyřikrát více než pomoc slíbená Západem.

Jinými slovy, jak praví zpráva, tato půjčka jsou „fiktivní peníze“, protože z nich na Ukrajinu nevstoupí ani dolar, avšak namísto toho půjdou jejím hlavním věřitelům … z nichž dvěmi jsou Exxon Mobil a Rosneft.