Mrak nad Moskvou

Jak to vzniklo?
a)Joystick od mraků dostal do ruky nějaký neumětel a jaksi to přehnal.
b)Nebo naopak odborník se vsadil, že dokáže vyrobit přesný kruh nad Moskvou.
c)Odborníci si dali pár stakanů vodky a pohráli si.
d)V každém případě mají průšvih, tolik to zas být vidět nemá.

Dávám pauzu

Omlouvám se, odjíždím na pár dní za hranice, přeju hezké počasí.

Nový vzor na obloze - pruhy

Tenhle každodenní vlnkový vzorek už je docela nudný, takže co nevidět přestanu na něj upozorňovat. Dneska se ale objevila jakási novinka, to jsou ty dlouhé rovné čáry žluté oblačnosti na sever od nás. Podívejte se na dnešní loop Eumetsatu, jak se tvořily.






Když už máme i pruhy, to už asi brzo budeme mít oblohu plnou nejen vln a pruhů, ale možná i hvězd ... (Ty bílé pásy máme dávno - i když za poslední rok se v nich hodně zlepšili. Nejčastěji začnou nad oceánem a sunou se přes Evropu. Na snímku něco takového se táhne od jižních Čech až kamsi do Ruska. Jsou to asi vysoušecí pásy. Ještě loni se tomu někdo z odborníků na webu podivoval, jak se mohou vytvořit rovné pásy oblačnosti v délce i několika tisíc km. Ale asi mu to už vysvětlili, nikdo už se na nic neptá.)

Dnešní výroba počasí podle mě probíhala asi takhle: v předpovědi slíbili, že na Slovensku bude jasno. Nešlo samozřejmě jen o Slovensko, ale o velkou část Evropy od Německa na jih (každý může vidět severní ohraničení té oblasti ve směru V-Z je tam, jak končí žebrovitá oblačnost.) Odtud na jih se mělo držet jasno, současně s nízkým tlakem (oblíbená kombinace). Takže tam tu oblačnost od severu nepustili, drželi na místě vlněním. A možná, že ani nepřicházela od severu, ale vytvářeli ji na místě. Odspoda to u nás vypadalo tak, že nahoře velmi pomalu šla mírná oblačnost od severu (hojně sprejovaná), dole foukal dost silný vítr od jihu/JV. Kdoví, možná se dva týmy přetlačovaly, kdo z koho. Anebo jeden tým měl náročný dvoupatrový úkol.

Dík všem za komentáře a pozorování. Jen nechápu, jaký to mám mít pořád problém s chápáním pojmu orografický. Orografie (z řeckého hora a psát) znamená doslova horopis. Přeneseněji popis tvaru krajiny. Orografická oblačnost = oblačnost mající něco společného s tvarem krajiny. Orografické srážky - spjaté s tvarem krajiny. Orografické hranice - přirozené hranice tvořené horami, nebo údolími, nebo řekami. Kde je problém? A co by muselo být u nás za tvar krajiny, která by přirozeně vytvářela třeba dnešní oblačná žebra?

Podruhé a naposled "orografické vlnění"

(Snímek: I dnes večer nad nám stojí ta zcela přirozená nehybná "orografická oblačnost".)

Super, že na tento amatérský blog přišly i ohlasy odborníků na včerejší článek o zvláštním vlnění. (Viz komentáře.) Sice mě obviňují z nepochopení orografické oblačnosti a z neznalosti angličtiny, ale když už do toho kibicuju, tak toho jen tak nenechám.

Včera uváděná stránka z wikipedie jako příklad webových publikací týkajících se orografické oblačnosti možná nebyla tím nejlepším příkladem, protože pojednávala o těchto jevech obecně, a nikoli jen o vlnění. U wikipedických příkladů výskytu orografických jevů taky nejde jen o vlnění, ale o místa, kde jsou srážky tímto jevem způsobené nebo jím zadržené. To se omlouvám za přehlédnutí.

Ale mohli bychom zkusili jiné heslo, které se jmenuje přímo Wave clouds. http://en.wikipedia.org/wiki/Wave_cloud. (Ono je podobných hesel jenom na wikipedii více, jsou vzájemně propojená, a stejné jevy mohou mít různá označení.) Tak co nám ukážou za příklady?
Tohle nalevo, tomu říkají na wikipedii "Extenzívní vlnění v Austrálii." Konečně něco důvěrně známého, to mi připomíná něco, co máme nad hlavou často. To vlnění napravo je nad budějovickým náměstím. A zajímavé, vlny jsou tam dokonce do různých směrů ...




Na této fotce jsou "Neobvyklé vlny nad Aralským jezerem" z wikipedie. (Tipuju, že vznikly buď při nějakém šíleném pokusu, anebo zcela prostě dostal "ovládač" do ruky nějaký začátečník či neumětel, a vyrobil tuhle hrůzu. Jinak se totiž ti výrobci vln spíš snaží, aby to nebylo moc nápadné, ale někdy jim to přece ulítne ...)

Takže ani toto heslo wikipedie nepovažuje za nutné zdokumentovat ten nejběžnější příklad vlnění, každodenně se objevující nad různými částmi světa? Proč?




Jestli mé dosavadní řeči vyzněly tak, že zpochybňuju, že orografická oblačnost je přirozený jev, tak pravím, že to nikterak nezpochybňuju. Orografická oblačnost je přírodním jevem.

Ale stále si myslím, že současné denně pozorovatelné vlnění (viz dnešní satelitní snímek ČR výše, i pozemský snímek budějovického náměstí) nad různými oblastmi světa nelze za přirozený jev považovat. A za orografický těžko, protože jak vidno, hor k němu není vůbec potřeba.

Na otázku, proč a jak by někdo tak zuřivě a nákladně manipuloval atmosférou, bohužel neumím odpovědět. Podobně jako na otázku, proč lidé vyrábějí umělé viry a choroby a rozšiřují mezi lidstvo. Proč vyrábějí superzbraně superhromadného ničení. Proč vynakládají tak nesmírné finanční prostředky na co nejdokonalejší způsoby likvidace jiných lidí. Snad kvůli moci - a cílem moci není nic jiného než pouze moc. (To řekl někdo mnohem chytřejší než já, bohužel nevím kdo.) To my s normálními mozky nemůžeme chápat. Ale pokud si připustíme, že s námi někdo manipuluje, i když nevíme proč, budeme s tím třeba moci něco udělat.

Už zase ty manipulace házejí na Čínu

Opět příklad, jak malý kousíček pravdy slouží k zakrytí velké lži. Připustí se, že se dá zařídit jasná obloha, ale prý to dělají jenom Číňani, co taky od nich čekat ... ale technologie jsou zatím nedokonalé, daří se jim to jen částečně.
To přesně odpovídá tomu, co říká Rauni Kilde: technologie, které jsou dnes přiznávány, fungovaly už tak před 50 lety. Ty dnešní, které jsou přísně tajné, nám zatím denně vytvářejí počasí na celé planetě.

Čína čaruje s počasím - modrá obloha při oslavách.

1. 10. 2009, Reuters

Peking (Reuters)
Podle čtvrtečních zpráv čínské letecké síly použily svou kouzelnou skříňku chemikálií a technologií, aby vyčistily pekingskou oblohu plnou smogu pro velké představení k 60. výročí komunistické Číny.

Chemici a státní zaměstnanci po týdny pracovali na nejambicióznějším pokusu o modifikaci počasí, jaký byl kdy proveden, a technici letectva pomáhali rozmístit a zprovoznit zemi komplexní zařízení, jak praví oficiální agentura Xinhua.

Večer před slavností byly do mlhavé oblohy nastříkány chemikálie a mírný déšť umyl město do čista.

Okolní provincie už měly v mracích nastříkán iodid stříbrný a suchý led, aby déšť byl přinucen spadnout dříve, než dorazí do Pekingu, dodává zpráva.

"Pouze hrstka zemí na světě by byla schopna zorganizovat tak širokou modifikaci počasí, která je téměř kouzlem," řekl Cui Lianquing, vedoucí meteorolog leteckých sil, který také řekl, že operace při slavnosti byla největší v čínské historii.

Přizpůsobivé plány umožnily týmům použít jeden druh chemikálií pro spuštění deště v místě slavnosti, a jiné pro zadržení deště, řekl.

Čína provádí výzkum zasévání mraků a dalších technik manipulací počasí od 50. let, ale v minulosti se setkávala se smíšenými úspěchy.

Zahájení olympijských her v minulém roce připadlo na den, kdy obloha byla mlhavá, navzdory mnoha opatřením proti znečištění a přes manipulace počasí.

A prudký déšť v roce 2005 přiměl k urychlené změně venku plánované ceremonie s vrcholnými politiky, i když organizátoři předtím slíbili, že Čína zaručí suché počasí.

Cui řekl, že letošní plány byly menší než plány pro olympiádu, ale přes jejich úspěch je stále prostor pro další vylepšení.

"Technologie, kterou zatím ovládáme, nám umožňuje modifikovat počasí v omezeném rozsahu.řekl Xinhua.

"Na obloze je dosud mnoho nejistot."

(Reporting by Emma Graham-Harrison; Editing by Jeremy Laurence)

Orografická oblačnost? Kéž by ...

Dnešní oblačnost nad Německem a Českem je opět jako přejetá traktorem. Tyto "haarpové" oblačné vlny jsou viditelné nad Evropou téměř denně, často dost přesně kopírují území jednotlivých států. Zdá se, že se vyskytují vždy tam, kde je třeba rozbít oblačnost a zabránit srážkám. Viz snímek Iberského poloostrova - tam udržují sucho nejčastěji.

Ke včerejšímu obdobnému snímku traktorovité oblačnosti nad ČR mi přišla tato reakce od anonymního pisatele: "Spodní dva obrázky (prakticky stejné jako ten dnešní - pozn. Orgonet) nejsou žádnou prací "haarpu", ale německých a našich pohoří. Jedná se totiž o tzv. orografickou oblačnost, která vzniká při rychlejším proudění nad terénními nerovnostmi. Kdyby tu nebyly uvedené statické obrázky ale animace, bylo by jasně patrné, kterak jsou "vlny" souběžné se směrem pohybu studené fronty (od SZ k JV).Tento typ oblačnosti se vyskytuje zásadně nad pevninou (pokud ho proudění nezanese nad moře) - tuším, že tu někde byla zveřejněna pěkná ukázka této oblačnosti nad Irskem a Skotskem."

Hezké vysvětlení, kéž by to byla pravda. Tak se na tu orografickou oblačnost podíváme blíž, co se o tom kde píše. Učebnice meteorologie tento termín znají, ale jsou většinou staršího data, moc obrázků tam nenajdeme, a vůbec už ne satelitních. Jdeme tedy na internet.



Pár prezentací tam najdeme, nejlepší přehledné informace o jevu zvaném orografické vlny/mraky nebo zdvih poskytuje asi wikipedie, http://en.wikipedia.org/wiki/Orographic_lift.
(Snímek: lentikulární mrak je příkladem orografické oblačnosti.)




Ovšem z různých prezentací i z přehledu wikipedie vyplývá, že se jedná o jev spíše ojedinělý, a spjatý skutečně s vysokými horami, a jako příklad je tam třeba lentikulární mrak nebo bannerový mrak nad horou.
(Snímek: Bannerový mrak za Matterhornem je také příkladem orografické oblačnosti.)





Taky je tam schéma, jak se taková oblačnost může tvořit. Je to úplně jasné a logické.





(Snímek: "Orografické vlnění" za ostrovem Amsterdam.)
Wikipedie taky přináší snímek kuriózních, údajně "orografických vln", které se vytvořily za ostrovem Amsterdam. To je malý vulkanický ostrůvek v Indickém oceánu, asi 60 km2, 3 000 km od kteréhokoli kontinentu (stejně vzdálený od Afriky, Austrálie a Antarktidy), patřící Francii. Tyhle vlny už se trochu podobají tomu, co máme nad Českem, až na ten tvar do špičky .... Něco podobného taky vznikne, pokud proudí voda kolem kamene v řece... Čili možné by to bylo.

Ale pokud jde o tuto fotku, tak vím, že před časem obešla Internet jako kuriozita, a zobrazený jev byl většinou označován jako "gravitační vlna z vesmíru", ale nikdo nevěděl, co to vlastně představuje. A na wikipedii to najednou vědí - že maličký ostrůvek vytvořil tyto "orografické vlny" v délce několika set kilometrů. Je to možné? Cože je to za šikovný ostrůvek?

V Internetu se najde všechno, i ostrůvek Amsterdam. Třeba tady: http://www.discoverfrance.net/Colonies/St-Paul_Amsterdam.shtml , kde mimo jiné píší: "Ostrov Amsterdam poskytuje ideální místo pro studie globálních vlivů atmosférických kontaminantů, jako např. radioaktivity z Černobylu, studii růstu koncentrace C02, radonu, síry atd, k měření skleníkového efektu. Navíc zde vědci monitorují globální elektromagnetickou energii, seismické události a účinky ekologie na reprodukci zvířat a migraci ptáků." No tak to už máme celkem jasno, že v těch vlnách bude zřejmě mít prsty vědecká základna na ostrově.

A ještě něco z českého webu: http://ukazy.astro.cz/clanky9.php
Orografické oblačné vlny
5. 2. 2008, Martin Setvák
(Snímek: Orografické vlny za Krušnými horami).
"Při silném severozápadním proudění v neděli 27. 1. 2008 se v závětří Krušných hor vytvořily výrazné závětrné vlny, jejichž vzhled, rozsah a poloha se během dne téměř neměnily. Tmavé pásy mezi vlnami jsou bezoblačné oblasti, kde je oblačnost rozpuštěna sestupnými pohyby vln. Oblačné pásy naopak odpovídají vrcholům vln, doprovázených vzestupnými pohyby. Dynamika jevu vynikne zejména na animacích snímků z geostacionární družice MSG."

No vida, jak jsou pro meteorologa zajímavé 4 mizerné vlnky za Krušnými horami. Z toho vyplývá, že i on je pokládá za zvláštnost ... přitom v roce 2008 bylo haarpové vlnění určitě stejně časté jako dnes, tak jak to, že si všimnul jen těchhle?

Závěr: Pokud vlnění, které právě dnes (a mnohokrát předtím) bylo vidět po celý den nad Českem a které se denně objevuje nad různými místy světa, je skutečně orografickým (horami způsobeným) vlněním, proč není v těch různých meteorologických a internetových prezentacích a přehledech uvedeno jako jeho nejčastější příklad? Proč naopak prezentace a souhrny chápou tento jev jako ojedinělý a izolovaný? (Wikipedie dokonce uvádí seznam míst, kde se v poslední době vyskytl.)

Odpověď může znít, že toto každodenní vlnění nad našimi hlavami se nikde neuvádí jako příklad proto, že se nejedná o žádné orografické vlnění (všimněte si, že k němu zejména vůbec není třeba hor - nebo stačí i krtinec, aby zvlnil oblaka?), nýbrž o vlnění záměrně způsobené nám neznámými umělými zdroji vlnění, určenými k ovlivňování počasí, které pro jednoduchost zde označuji jako "haarp".

Letecká noc a traktorový den

Dnes v noci se chemoletadla činila nad Evropou (možno zvětšit kliknutím).

Ve dne nám tu pak navlnili traktorový design. To asi proto, aby nepršelo - jsme už pár týdnů v režimu sucha.
Takhle to bylo z většího pohledu (Německo, ČR).