Radarový systém CERAD

Co míchá počasím v našem okolí? Radarový sytém CERAD (stav z r. 1998 - teď je to určitě mnohem hustší) a jiné. 

Komentář čtenáře: "Polsko má celkem 8 radarů. Současný hyperaktivní stav s povodňovou perspektivou na JV země činí radary Rzesów, Brzuchania u Krakowa a Ramźa u Katowic. Polské radary prochází značnou modernizací ve smyslu napojování na elektronickou výměnu dat ze systému POLRAD (Polsko), na CERAD (EU) až po NORDRAD (Skandinávský radarový systém). Polsko: Nejvyšší počet radarů ve Střední Evropě = radarový ping-pong ("obíhačka")."

Zdroj obrázku a více informací: http://www.imgw.pl/wl/internet/zz/english/projects/_smok_des/html/ab2_9.html

Little Grandmother, Rok 2010, 9/10, 10/10

Little Grandmother 2010: Závěr úžasného poselství. 
Není co dodat, leda snad to, že na netu je ještě další její hodinové video, One with Nature, rovněž úžasné. Budu se snažit ho přiblížit.






Little Grandmother: Rok 2010, přepis videa, části 9 a 10/10

Jen se začněte dívat. Bude to vypadat jako růžová mlha. To je životní energie. Nejlepším bodem na naší planetě, kde můžete získat energii, je vrchol hory. To je prostý fakt. Pak na posvátných místech, samozřejmě. Tam se můžete doslova naplnit životem zvnějšku. Nemusíte se už plnit z lidských bytostí.

Přestaneme si vzájemně ubližovat. Přestaneme chtít vládnout v konverzaci, přestaneme jenom brát, přestaneme si ubližovat. Protože energii, kterou potřebujeme, budeme brát zvnějšku. Nebudeme brát z lidí, přestaneme bojovat, abychom byli slyšeni nebo abychom se uplatnili. Nebudeme dále živit názory lidí na nás samotné, nebo odvozovat své postavení z toho, co si o nás myslí. Budeme se plnit energií Země, vdechovat ji a zase ji vracet matce Zemi.

Už nebude záležet na tom, co si lidé myslí, že znamenáte. Na vašem postavení nebude záležet. Je jedno, co je vaší profesí. je jedno, jaké máte zaměstnání, je jedno, jestli jste autor a vyděláváte milióny, je jedno, jestli jste matka v domácnosti. Záleži na energii, ne na roli, kterou máte. Rozlišovat pozice je nesmysl, všichni jsme si rovni. My všichni v této místnosti jsme si rovni. Když se začneme naplňovat energií zvnějšku, nebudeme potřebovat to dávání a braní druhým.

Já nestojím o to, abyste se na mě dívali jako na strážkyni moudrosti, která k vám mluví, já to nepotřebuji. Jsem to jenom já. Stejně tak každý z vás jste prostě vy. A společně jsme úžasní. Na pozici už nezáleží. Vy si myslíte, že záleží, protože se živíte energií jiných lidí a stojíte o ni, chcete být větší a výše postavení než oni, a to je nesmysl. Jděte ven, zhluboka se nadechněte, a naplníte se rychleji, než když budete brát energii z jiného člověka.

Za co se považujete? Čím chcete být? Proč jste tady? Jestliže teď víte, že jste Velké Já Jsem, Bohové a Bohyně, že jste vším včetně vesmíru, a že je dostatek energie pro všechny lidské bytosti na této planetě, nemusíte ji už brát od ostatních, a bude jí vždycky dost. Že jsme všichni dokonalí, nádherní a skvělí, a že jsme všichni Bůh. A že jste si sami zvolili přijít sem, jinak byste tu nebyli, jste nejvyšší Já, rozhodněte se, proč tady chcete být.

Není to o tom, že se ráno vzbudíte a jdete do práce a pak zase přijdete domů. Proč jste tady? Rozhodněte se. Kvůli čemu tady chcete být? Jaký je váš cíl zde? Zeptejte se na to sami sebe a pravdivě si odpovězte. A teprve potom budete vědět, jak to vytvořit. Proč jste tady? Proč jste sem sami sebe poslali? Proč tady chcete být? Co chcete udělat se svým životem? Máte veškerou energii světa, aby vás podpořila. Všechno je tu pro vás. Nejsou to lidé, kdo vám pomůže nebo vás zlomí. To vy sami.

Lidé nemohou pořád jen brát a brát. Pak máte sklon si myslet: mně se to nepovedlo, protože mě někdo jiný nenechal to udělat. To je nesmysl. Jste Bohové a Bohyně. Máte veškerou energii světa, která vás podporuje. Vy všichni jste tvůrci. Vy jste Stvořitel. Co chcete dělat s tímto životem? Udělejte rozhodnutí a jděte za ním.

Sny nejsou jenom sny. Přicházejí z nejvyššího Já. Třeba tady sedíte a v mysli vám vyvstane něco, co přichází z Nejvyšího Já. Začněte dávat pozor. Je to důležité. Něco vyvstane nad ostatními věcmi. Naše sny, naše myšlenky, naše denní představy jsou naším vedením v životních zkušenostech. Měli bychom se zastavit a uvědomit si, co nám Vyšší Já říká a ukazuje. Pokládejte si správné otázky, a ty povedou vždycky ke správným odpovědím. Odpovědi jsou poskytovány skrze sny, náhody, denní představy, jako myšlenky, které vyvstanou ve vaší mysli. Věnujte pozornost svým snům. Věnujte pozornost svému dennímu snění a tomu, co se vynoří ve vaší hlavě. To je vaše Vyšší Já. Není to tak, že když si pomyslíte, moje Vyšší Já, dej mi něco, že se to stane. Tak to nefunguje, to by bylo z mysli. Každý kousek takového přání je z mysli. To moc usilovně přemýšlíte. A když přestanete tak usilovně přemýšlet, přijde to odjinud. Dávejte pozor na tento stav, je to velmi a velmi důležité.

Když se mysl se zastaví, začnete dostávat skutečné informace. Dávejte pozor. Když chcete to, co chcete, a začnete klást správné otázky, dostanete správné odpovědi. Když se vám nepodařilo něco, co máte rádi. proč se vám to nepodařilo? Odevzdali jste svou energii jinam? Dovolili jste někomu jinému, aby vám řekl, že jste neuspěli? Položte správné otázky a dostanete správné odpovědi. Pro odpovědi naslouchejte i druhým, Velké Já Jsem používá i ostatní, aby přišlo k vám, dalo vám poznání sebe samých nebo situací. Nemyslím tím, abyste poslouchali kritiku, věci, které vám lidi vytýkají, pomluvy a podobné věci. Když se zeptáte správně, přijde správná odpověď.

Takže stále myslíte na to, co chcete ve svém životě skutečně vytvořit, a třeba nerozumíte, proč jste to ještě neuskutečnili. A někdo jiný vám jen tak něco řekne, a vy si uvědomíte, že to je odpověď. Tohle mám na mysli. Velká Já Jsem spolupracují. Dávejte pozor, co říkají ostatní. Když se správně zeptáte, přijde správná odpověď.

Osmý krok je velice důležitý. Nestaňte se závislými na jiných lidských bytostech. To zastaví váš růst. To je velmi důležité. Ostatní lidské bytosti můžete milovat, a to je vlastně ještě důležitější, musíme se navzájem hluboce milovat. O tom je v podstatě celý život. Milovat ostatní, vidět se navzájem tak nádherné, jak ve skutečnosti jsme. Tak dokonalé, Bohy a Bohyně, Velké Já. Ale když máme velkou starost o to, co si o nás myslí ostatní, nikdy nevyrosteme do toho, do čeho bychom měli vyrůst. A když nám příliš záleží na tom, co si ostatní myslí, že bychom měli nebo neměli dělat, nikdy nenajdeme svůj životní cíl. Nikdy nenaplníme své sny.

Nesmíte se stát závislými na mínění druhých osob, co si myslí, že byste měli a neměli dělat. Vy jste Bůh, můžete vytvořit cokoliv, co si přejete vytvořit. Skrze lásku a světlo. A jako bytosti světla se nebudete nikdy zlobit na sny nikoho jiného, nebudete lidem nikdy říkat, co mohou nebo nemohou vytvořit, prostě je budete podporovat. A budete je milovat. A nikdo se nebude zlobit na vás, že jste tím, čím jste.

Skrze lásku jsou všechny věci možné. A skrze lásku se změní celý tento svět. A skrze lásku se vrátí bytosti světla. Skrze lásku nám ukážou cestu. Skrze lásku nám budou zjeveny všechny ty věci, které jsme dříve neznali. A skrze lásku se naše denní sny uskuteční. A skrze lásku se tato planeta Země stane velkolepou. A my se znovuzrodíme. I Země se znovuzrodí v lásce. A v lásce je možné všechno.

Já vám teď říkám, že vás miluji, jednoho každého z vás. Miluji každého z nás ve svém Velkém Já. Miluji to, že můžeme sdílet tuto zkušenost. Miluji to, že jsem si zvolila přijít sem. Miluji to, že jsem přijala výzvu. A miluji to, že uvidím změnu tohoto světa na něco úžasného. A miluji to, že se na tom mohu podílet s vámi.

Překlad: OrgoNet

Čokoládový párty orgonit

Tip na "párty orgonit": Mám doma kovové tácy na muffiny, které už ani nepoužívám, protože Havelpol 1 se do nich jaksi zažral a musely se moc a moc vymazávat, aby se daly vyklopit. Takže moje výroba se už dávno přeorientovala na umělohmotné hrnečky z Kiku, které mají tu výhodu, že se nemusejí vymazávat vůbec.

A tuhle měli v Kiku pěkné levné papírové  párty košíčky na muffiny (1 za 0,29Kč), tak mě napadlo vyložit je do kovové formy a odlívat do nich. Jde to výborně, akorát se nesmí přelít přes okraj ... Výsledek vidíte :-))) - jen se zakousnout. (Už sloužej, dokonce na hranici ...) (Poznámka pro nováčky: čokoládová barva tohoto orgonitu vznikla použitím kovového superprášku místo špon. Prášek si můžete objednat na orgonitrybacentrumcz.)

Další tip: Nová pryskyřice Havelpol 577 EEB 30 je malinko dražší, ale má lepší vlastnosti než Havelpol 1. Díky O. za doporučení.  (Teď nevím přesně, mně poslali  s označením 20, ale na webu mají 30.) Mohu jedině doporučit, méně páchne, lépe se vyklápí, je taková pružnější, prostě upgrade.

Myslím, že se sluší poděkovat starému dobrému Havelpolu 1 za dosavadní dobré služby, zatím hlavně on obstaral veškerou giftovací práci u nás k všeobecné spokojenosti.

Radarové kruhy i v Polsku

Díky čtenáři za fotku radarových kruhů nad Polskem z 20. 6. 2010. 

Zdá se, že i v Polsku po radaru hodně stékala voda. A vypadá to, že tyto radary tvoří systém, který ovlivňuje/zesiluje nebo možná vytváří nebo přemisťuje povodňovou oblačnost podle plánů klimavýrobců. 

Zatím jsme při tom nachytali české radary Brdy a Skalky, slovenský Malý Javorník a ten druhý taky, a teď polský. A určitě nachytáme i další.

Komentář čtenáře: Polsko má celkem 8 radarů. Současný hyperaktivní stav s povodňovou perspektivou na JV země činí radary Rzesów, Brzuchania u Krakowa a Ramźa u Katowic. Polské radary prochází značnou modernizací ve smyslu napojování na elektronickou výměnu dat ze systému POLRAD (Polsko), na CERAD (EU) až po NORDRAD (Skandinávský radarový systém). Polsko: Nejvyšší počet radarů ve Střední Evropě = radarový ping-pong ("obíhačka").

Záhada HAARPu slovensky

Děkuji čtenářům za množství odkazů, v poslední době zejména na různé díry. Nestíhám to bohužel všechno publikovat. Prosím, pokud posíláte fotky, zkuste si udělat účet na Flickru a tam se můžete připojit ke skupině "Chemtrails" , přidávat tam fotky i videa třeba i s komentáři a poslat sem třeba na ně odkazy, a bude to tam pro všechny. (Skupina Chemtrails na Flickru zde.) Já totiž ty různé zipy a rapidy neumím vždycky rozzipovat... 

Díky čtenáři za odkaz na pěkný americký dokument o HAARPu, který vysílala slovenská televize. Moje mínění: je dobře se na něj podívat a uvědomit si, že něco takového existuje. Ovšem k čemu harp slouží a zda skutečně dělá to, čeho je podle patentů schopen, to zůstává samozřejmě utajeno. Závěr konspiračního teoretika začátečníka i běžného diváka by mohl být, že se zřejmě nic neděje. Ale ono se děje. HAARP a jeho zásahy do klimatu, počasí, myslí, a bůhví čeho, o čem nemáme tušení, mají na svědomí jistě odhadem pár set tisíc obětí, když si jen vzpomeneme na všechna zemětřesení a tsunami a hurikány a povodně z poslední doby.

Jen si občas klikněte na odkaz na pravé liště "Aktivita HAARP", a dojde vám, že pravděpodobně nejde o nevinné vědecké pokusy s použitím zanedbatelného množství energie.

Každodenní chemická polévka

Díky za odkaz! Z originálu na youtube najdete další díly.

O milionáři, který ukradl slunce

Jiří Wolker
O milionáři, který ukradl slunce

Na světě žil jeden ohromný milionář. Stalo se, že shromáždil ve svých rukou všechno bohatství zemské. Nebylo nic, čeho by si nemohl popřáti. Bydlil v nejkrásnějším zámku a všichni lidé mu sloužili.

Ale ubohý milionář byl nemocen. Jeho nemoc nebyla ani tak zlá jako odporná. Po celém těle rostly mu hnusné žluté vředy, které přes den mokvaly a v noci děsně pálily. Byla to škaredá nemoc, - tak škaredá, že až sám milionář se za ni styděl a proto hleděl ji ukrýti do šatů z jemných látek a do postelí s hedvábnými poduškami.

Jeho jmění ustavičně rostlo, ale jeho nemoc rostla také. Byla obava, že vyrážka zastihne oči. Toho se boháč nejvíce bál. Mohl-li dobře zakrýti všechna místa na svém těle, - toto bylo jediné, které musilo zůstati nepřikryto, chtěl-li žíti, vládnouti a vydělávati.

Nemocný milionář rozhodl se, že si zavolá lékaře. Doposud se žádného neptal na radu, ba žádného k sobě ani nepřipustil, neboť nechtěl, aby se někdo dověděl, jak je ubohý ve své podstatě. Obával se, aby lidé, kteří mu záviděli jeho ohromné štěstí, - nezaradovali se nad jeho nemocí a necítili se šťastnější než on. Usuzovalť, že maje nejvíce peněz, musí mít i nejvíce štěstí. Ostatní lidé tak usuzovali také, vzhlížejíce na jeho krásné šaty, automobily a pohodlí.

I zavolal si nejlepšího lékaře a řekl mu: "Pane lékaři, - prohlédněte mě dobře a poraďte, co mám dělat, abych se uzdravil. Moje nemoc je tak odporná, že se o ní nesmí nikdo dovědět. Proto zajisté prominete, když vás po vaší lékařské prohlídce dám popraviti. Nevěřím žádnému člověku, - tím méně lidskému jazyku. Historie o králi Midasovi naučila mě býti důslednějším než on. Ostatně vaší ženě bude vyplácena přiměřeně vysoká pense z mých pokladen a vaše děti vystudují na mé útraty."

Lékař zpozoroval, že udeřila jeho poslední hodina. Neboť smrtící síla tohoto muže byla ohromná.

"Mé životní síly kvapem prchají," pravil dále milionář. "Jednejte rychle!"

Svlékl se a stanul před ním nahý, podobaje se zpola rozmačkané housence a zpola vykotlanému zubu.

Lékaře zachvátil hnus. Jak k tomu přijdu, myslil si, abych byl k vůli jeho vředům zabit, - já, který jsem docela zdravý. Každý člověk má moc usmrtiti druhého člověka. Má-li ji on, - budu ji mít i já. Dobrá, - poradím mu lék, který mu přijde zatraceně draho.

"Milostivý pane," řekl, "znám lék pro vaši chorobu. Je tím lepší, že jedině vy si jej můžete opatřiti. Vy potřebujete slunce. Ale ne jen trochu, kterou dostávají almužnou ostatní, - vy potřebujete slunce celé. Máte ohromné jmění a myslím, že i slunce můžete za ně snésti s nebeské báně do svého paláce. Když se s ním sám na nějaký čas uzavřete, když sám budete zblízka účasten jeho blahodárné dobroty, - vyjdete ze sluneční lázně nejen úplně zdráv, ale i nesmrtelný. Je to jediný lék, který vám mohu doporučiti. Neboť na vás se sešla choroba celého světa. Slunce pak je zdraví celého světa."

Milionář lékaři uvěřil. Jak by neuvěřil člověku, který byl krok před smrtí. Jenom se ještě otázal:

"Nevíte, jak může být slunce drahé?"

"Slunce je drahé všem lidem. Možná, že jednomu je lacinější."

Když lékař domluvil, byl odveden a popraven. Vdově byl doručen šek na slušnou sumu, sirotkům zánovní školní knihy, dvě zcela zachovalá pravítka z kanceláří milionářových a pouzdro na držátka s nápisem:

Uč se, synu, moudrým býti!

Milionář zatím přemýšlel, jak sundati co nejlaciněji slunce.

Dal zbudovati ohromná lešení. Sta inženýrů vystavěla velkolepý jeřáb. Stavitelé pracovali na plánech budovy, do níž mělo býti sneseno slunce a uzavřeno s milionářem a jeho vředy.

Miliony dělníků ze všech zemí světa mlátily kladivy; ne proto, aby sundali slunéčko, ale aby uživili ženu a děti.

Jedné noci, která byla temnější než zatvrzelé srdce, - sundali lidé milionářovi slunce s oblohy, spustili je do ohromné budovy a uzavřeli železobetonovými zdmi s ocelovými pláty. Ani jeden paprsek neunikal.

Na světě byla tma a milionář se radoval, že se mu vše povedlo. Potmě ani Bůh nepozná, myslil si, - že slunce je pryč. Já zatím stanu se nesmrtelný, - a kdo mi potom co může! Nezůstane jen při slunci! Odnesu i všechny hvězdy a přidám je do svých pokladů. Budou moje, jako jsou moje cenné papíry, uložené v bance "Ego". Brzy se stane, že nebude nic, co by nebylo mým. Koupím si i Pána Boha a udělám ho svým tajemníkem. Budu mladý, krásný, nesmrtelný a nejbohatší. Kdo mi odolá? Mohu znásilnit zemi jako ženu a ona bude ráda, že je znásilněna, - neboť ženy mají rády silné a neurvalé muže. Hip-hip! 

Zatím lidé se probouzeli ze sna. Tuze se divili, že slunce už nesvítí. Na nebi trčela jen veliká, červená rána, kterou hasiči a natěrači marně se snažili uhasit anebo zastřít. Lidé se shlukovali a křičeli:

"Kde je slunce? Kdo nám sebral slunce?"

Strážníci s elektrickými svítilnami dělali pořádek. Byla to těžká práce! Lidé byli jako bezhlaví a marně bys je byl napomínal k tichosti anebo k rozchodu.

Milionář dal rozsvítit všecka světla. Stotisíc lustrů plálo na nárožích, v kavárnách, barech a kabaretech. Na předměstí svítily tři smutné lucerny a na dědinách vytahovali ze zpráchnivělých truhlic hromničky a dívali se vyděšeně na sebe.

Nastal zmatek, který podporovali černí netopýři, kteří přilétali neznámo odkud.

Nevěstky na ulicích byly už umdlelé, neboť noc trvala příliš dlouho.

Milionář počítal: až se uzdravím, budu vyrábět ze slunce sirky "Helios", mast na opáleniny "Slunín" a vše, co se dá. Šikovný člověk může lehko zbohatnout. Jak jsem rád, že na to nepřišel nikdo přede mnou.

Ale lidé ve městech byli víc a více zmateni. Naráželi na sebe jako poplašený dobytek.

Proto dal milionář vylepiti plakáty a sepsati úvodníky do novin.

KONEČNĚ TMA!

ODVĚKÝ NEPŘÍTEL ZDOLÁN

NEJVELKOLEPĚJŠÍ DŮKAZ LIDSKÉ OBĚTAVOSTI

Již od počátku světa byli lidé trýzněni největším tyranem, jaký kdy byl stvořen, - sluncem. Jeho krutou tyranii na svých bedrech snášel nejvíce ze všech stavů stav lidí pracujících, kterýchžto miliony padaly zasaženy při práci jeho zhoubnými paprsky. Lékařsky je zjištěno a statisticky dokázáno, že plných 100% lidí, kteří se pod sluncem narodili, též pod ním zemřeli. Této krutovládě byl učiněn konec. Známý lidumil pan Poslední Milionář (- kdo by si nevzpomněl na jeho vzácnou ochotu, s kterou zabezpečil ženu a dítky tragicky zemřelého lékaře X!) dal je na vlastní náklad sundati s nebe. Práce se dík jeho nadlidské obětavosti zdařila a slunce zmizelo se světa.

Nehynoucí památka je mu zajištěna.

Žádejte prospekty!

Ti, - kdož měli světlo, - tak si to přečtli a uklidnili se, - ti, kdož je neměli, - zůstali neklidní dál. Mnoho babiček (ty, co už byly dvacet let slepé) říkalo: přijde konec světa.

Běda milenci, - který ve tmě ztratil svou lásku. Už ji nenašel.

Zatím boháč, odstraniv všechno své služebnictvo, odešel ke slunci. Když vešel do ohromné budovy, přepevně zamkl, přesvědčiv se ještě, zda stráže s revolvery a bajonety hlídají dobře všechny vchody. Klíč nechal v dírce, aby se nikdo nemohl dívat. Potom počal se svlékati. 

Slunce pálilo.

Jak to nebesky hřeje, myslil si milionář. Veliká síla do mne vstupuje. Vše nezdravé bude spáleno a přetaveno v čistý kov. Vyjdu jako mladý bůh. Tolika lidem dávalo slunce štěstí a zdraví. Na mně je, abych bral toho součet, když ostatní všechny jsem odstranil. Oh, - jak nesmírné štěstí jest, snésti štěstí všech jen na sebe.

Slunce pálilo.

Je to trochu moc horké. Ale neškodí. Velkou dobrotu je třeba naučit se nosit. Jen aby mě záda mnoho nebolela. A hlava. A ústa, oči, prsa a nohy.

Ach, - žár je nesnesitelný. Ztravuje mě zevnitř i zevně. Zdá se mi, že popelnatím. Jen ještě chvíli vydržet. Potom odejdu. Odejdu a skočím do studené řeky. Najdu si milenku z ledu. Roztavím ji ve svém náručí. Budu nejsilnější, nejbohatší, nesmrtelný. Jak jsem sláb, chud a vše bolí, jako bych umíral! Ne, už to nevydržím. Půjdu. Snad to postačilo. Půjdu, - utíkám, - letím...

Nahý žebrák se spálenými vředy a zanícenýma očima doběhl ke dveřím. Běda! Rozžhavený klíč nabobtnal v klíčové dírce, že by je ani sám Bůh neotevřel, kdyby byl chtěl. Marně jím lomcoval, marně jím trhal, - zde nebylo služebníků, rádců a dělníků, - zde byl sám, jako samo bylo jeho srdce v uhnívající hrudi, - jako samy byly jeho oči ve vrstvě hnisu a bolesti.

Milionář se zachvěl. Jeho tělo se bortilo jako strom při bouři. Člověče, neuneseš štěstí všech! Nestačíš na svoje.

Slunce pálilo.

Milionář se zhroutil.

Zbyla z něho hromádka popela, nic větší než železný šestáček. Malá hromádka honosivé bídy. Budova, kterou si dal vystavěti pro svoji pýchu, stala se jeho katafalkem a slunce, ukradené jeho nemocnou ctižádostí, bylo velikou svící při jeho mrtvolce. Nikdo neplakal.

A slunce pálilo.

Pálilo tak, že brzy propálilo všechny stěny. I ty zřítily se jako vystavěné na písku. Propadly se do země, podobně černokněžníkům, kteří zmizejí po zakletí. Slunce vybuchlo svou září na všechny strany. - Leželo na zeleném trávníku jako zlatý, ohromný balon.

Lidé se zaradovali. "Je vidět na cestu," říkali si a smáli se.

Šlo teď jen o to, jak dopraviti slunce zase na nebe, aby všichni je viděli a všichni jím viděli.

Lidé zvážněli a radili se.

Kdo nám vynese slunce zase na oblohu?

Přitrefily se k tomu dvě děti. Byla to Mánička a Pepík. Snad byli z Vršovic, snad ze Smíchova, ale jistě odněkud byli.

"My je tam doneseme," řekl Pepík. "Nosíval jsem mnohokrát lidem kufry z nádraží. Onehdy jsem jednomu pánu nesl tak veliký, - že se všichni divili. To by bylo, abych slunce neunesl!"

Mánička a Pepík odnesli slunce na nebe.

"Vraťte se k obědu domů!" volala za nimi máma.

"Vrátíme se, vrátíme se ..."

A vrátili se.