Něco nočních chemtrails

Klimouši si už dávají pozor, aby jejich chemočáry nebyly tak vidět na satelitních snímcích. Proto jsou různě rozmazané a neexistují a tak.
Zatím se jim to nedaří zakrýt na nočních snímcích, viz uvedené obr. z 2. 12. 2011. Ty čáry musí být roztažené na šířku až 10 a více km ...

Aolian k začátku prosince

Jak jsme pozorovali počasí a likvidovali přisluhovače klimoušů

1. Co přinesl začátek prosince

První prosincový den nás do svého čtvrtečního rána přivítal křiklavě červenooranžovým východem Slunka. Lehce mrzlo a krajinou profukoval slabý proměnlivý větřík. Obloha byla zvláště na východním až severovýchodním obzoru čerstvě přesprejovaná chemtrailsovými pruhy. V nížině pod námi se líně převalovala namodralá mlha; při pohledu na ni jsem usoudil, že bychom se dnes mohli dočkat příjemného slunečného dne. Už kolem osmé hodiny ranní mi ale bylo jasné, že jsem tvrdě podcenil klimateroristické praktiky, co se umělého zakrývání slunka týče. Museli velmi pilně odpařovat, neboť mlha se náhle začala zvedat a zanedlouho připlula, poháněna ostrým prouděním od jihovýchodu, přímo do našich malebných kopečků. Bohorovně si sedla na jejich vrcholky a držela tam jako přibitá.

Kolem poledne získalo slunko přece jen více síly a ohlásilo se matným prosvítáním skrze našedlou mlhovou deku. S kamarádem jsme tou dobou pobývali v našem polesí nad vesnicí a krom jiného se věnovali pucování starých negativních vrstev v našem kraji podhorském, pradávným temnem opředeném. Příležitostně jsme narazili na jednu hodně starou vrstvu zaklíněnou v jakési mezihmotě a napojenou na Vesmírný Orchestr. Byla v ní spoutána celá řada přírodních bytostí v jednom dávném časovém pásmu, které již ztratilo pro dnešní dobu význam a navíc brzdilo energie v přítomnosti. S výpucem jsme se trošku nadřeli, ale poté přišlo příjemné překvapení: mlha nad námi se začala houfně rozpadat a slunko vyslalo své první, ještě matné paprsky na nedalekou lesní paseku. Do pěti minut se však začalo nebe nad námi otřásat pod hluky letadel. Čistili jsme další problémové vrstvy i místa v krajině a vcelku úspěšně se nám dařilo držet si mlhu dál od těla. Nebeští sprejeři ovšem také přitvrdili. Najednou se prudce zchladilo, prudce se rozproudil jihovýchodní vítr a krajina kolem nás se celá pohroužila do nevlídné sychravé mlhy. Připadlo nám, jakoby se celé dění energeticky vrátilo do časných ranních hodin. Letmo jsme to zkoukli a skutečně: nepřirozeným návratem mlhy se počasí jakoby dostalo do „časové smyčky“. Místo pokrokového vývoje zpátečnický návrat do starého, z Přítomnosti do Minulosti, do starého vývojového cyklu, který jde energeticky proti proudu Života a tím brzdí koloběh energií v přítomném dění.  

Kroutili jsme nad tím hlavami: „To přece nemůže být jen tak samo sebou.“ A také nebylo. Z astrálu se na nás provokativně šklebila jedna hodně temnářská civilizace, která dělala pozemským klimateroristům záštitu. Při podrobnějším průzkumu jsme zjistili, že tahle civilizace je sice plně holografická, dokáže mít ale vliv na dění ve zdejší hrubé hmotě díky svému ukotvení v prostoru, kde se překrývá Přírodní svět se světem iluze. V tomto překryvném prostoru se nachází několik časových pásem odkloněných od reálného časoprostorového kontinua. Podle předběžných bádacích aktivit je těchto časových pásem šest a všechna odklánějí přírodní energie do virtuální reality.

Postupně se nám podařilo „vybourat“ oné temnářské civilizaci podporující fyzické klimouše její zakotvení do hmoty. S mlhou už to ale nehnulo ani o píď. Večer jsme potom zkusili přes automatickou kresbu zdetekovat, co nám to venku v lese sypali na hlavy. Při návratu domů nám totiž připadala mlha jaksi agresivní na dýchání. Nevím, zda je to plně možné, ale ukázalo se mi, že tentokrát sprejovali mj. také nějaký toxický odpad ze spaloven. V chemtrailsech byl obsažen jak obyčejný prach na scukávání mraků, tak umělá vychlazovadla vzduchu na bázi alkoholů a dále sloučeniny stroncia, kadmia, hliníku, cínu, mědi, železa a fluóru. Opět nechyběly radioaktivní látky! Konkrétně jsme detekovali uran, radioaktivní jód, radium a thorium. Naše znechucení neznalo mezí. A k tomu všemu bylo naše pohoříčko energeticky totálně zamřížované. Nebylo těžké zjistit, že to má na svědomí zas jiná partička holografických ubožáků v některém tom falešném časovém pásmu. Vykouknu ven a co nevidím: mlha je sice téměř pryč, ale kolem srpku Měsíce je husto fest. V matném měsíčním světle pokrývá oblohu připomínající plazmovou obrazovku síť nafialovělých rozhaarpovaných mraků (tzv. „haarpáčů“) zrovna tak, jakoby se v tom promítalo to energetické zamřížování. Blesklo mi hlavou: stane se s tím něco, když se pokusíme „vybourat“ ty holografické ubožáky? Musíme to zkusit! Pustili jsme se tedy s chutí do postupné likvidace téhle arcitemné civilizace. A protentokrát jsme se prokousali až do dob, kdy došlo k dramatickému rozboření planety nacházející se mezi Jupiterem a Marsem. Záhy jsme pochopili, že je nutné uzavřít některé staré vývojové cykly ve zbytkovém pásmu asteroidů této zbořené planety, jinak se nehneme z fleku. Šlo to vcelku dobře a přišli nám na pomoc velice příjemní astrální průvodci. Asi po hodině nás někdo popostrčil, abychom znovu vykouknuli ven. Hodinová ručička ukazovala něco málo po sedmé, „haarpáče“ byly téměř pryč a Měsíček se na nás zrovna usmíval jako v pohádce. Svěží větřík přináší jemnou vůni ozónu a krajina nás zaplavuje svým vnitřním klidem. Zaradoval jsem se převelice a potom mi docvaklo, proč byl ten dnešní den tak přeplněný snahami temnářů všecko blokovat a strkat za mříže. Je přece PRVNÍ den v měsíci a z dřívějších zkušeností vím, že na začátku každého měsíce mají temnáři napilno vracet věci do starých vývojových cyklů, aby neproběhnul Nový Začátek a nedošlo k žádným vývojovým změnám. Zkrátka aby veškeré dění setrvávalo ve svých starých a už notně rezavých kolejích a zacyklilo se opět ve starém. Proto jsem si před spaním naprogramoval do svého vědomí, že Nový Začátek přichází ve svém plném nasazení a že se dění perspektivně hne kupředu. A pokud budou nějaké zádrhele, tak mne to okamžitě probudí, abych to mohl pořádně zkouknout ze všech stran.

2. Pátek zasvěcený antichemtrailsovému pokusničení

Po několika hodinách spánku mne probouzí divné napětí. Elektronický budík ukazuje třičtvrtě hodiny po půlnoci. Ve vzduchu je krom chemických látek z nových sprejungů cítit obrovská negativita a protitlak. Na obzoru se objevuje temnářská partička s holografickým strojem času a vehementně se snaží hodit vývojové dění na naší planetě do staré časové smyčky. Je potřeba jednat rychle. Naberu sílu a mentálně se vydávám za temnářskou partičkou do dávné minulosti, která vede ke kořenům historické Mayské civilizace. Dostávám se na staré pracovní platformy, kde jsou zřejmé pokusy s ovládáním a přenastavováním času. Za závěrečný den v týdnu je zde považován čtvrtek, nový týden tudíž začíná pátkem. A jsme doma. Je přece pátek 2.12.2011, necelá hodina po půlnoci a temnáři se na staré Mayské platformě snaží zlikvidovat energie pro Nový Začátek a uvrhnout celé dění zpátky do starého, zpět ke starým vývojovým vzorcům a časovým smyčkám. Je tady ale šance zabojovat a „vybourat“ jejich práci. Někdo mi kryje záda a mám volné ruce k působení. Tak hurá na to! Po chvilce se stará vývojová etapa Mayské civilizace propadá do rozkladu a přichází příjemná úleva. Propucnu si ještě vlastní staré problémy skýtající nebezpečí uvíznutí ve starých časových smyčkách a potom znovu uléhám ke spánku. Do mé duše přichází zklidňující pohoda.

Ráno se probouzím těsně při rozednívání. Obloha je téměř jasná, nad východním obzorem je ale patrná tvorba nových chemických mraků, jakousi „náhodou“ situovaných tak, že začínají zakrývat právě vycházející slunko. Nasazujeme myšoplaš a energetické vzorce kyselinotvorných minerálů na jejich likvidaci. Ze stožárů na mobily vypráskáváme technokratické astrální nástavby na brždění přirozené dynamiky vzdušných energií. Mraky se postupně rozpadají. Rozptylové podmínky jsou dnes velmi příznivé a během poledne zaplavují celý náš kraj laskavé sluneční paprsky. Pouze před sluncem zůstávají zbytky jakýchsi „putovních“ mraků nasměrovaných tak, že se pohybují přesně ve směru putujícího slunka. Dostali jsme inspiraci na výpuc starých platforem v jádře naší planety. Zadařilo se a zakrátko zmizely i ty prapodivné „putovní“ mraky.

Páteční den se mezitím přehoupnul do slunečného odpoledne. Seznali jsme, že by bylo dobré zpříjemnit si pobyt na zahrádce radikálnějším pročištěním vzduchu. Z dopoledních sprejungů zůstávala ve vzduchu spousta reziduí včetně alkoholických substancí ubíjejících jemné přírodní vůně. Při nedávné debordelizaci jedné staré skříně jsme vytáhli na světlo boží zachovalý trempský kotlík na vaření čaje a polévky. Napadlo mne, že octu zahřívanému na živelném ohýnku by to v něm náramně slušelo. Nechal jsem se inspirovat jedním diskusním příspěvkem na Orgonetu a dal se budování malého „grilu“. Zanedlouho se z našeho trempského kotlíku linuly do ovzduší octové páry. Můžete se juknout:

Ze vzduchu začalo po chvíli mizet podivné napětí a stal se jaksi lehčím pro dýchání. Skočil jsem na záhumenku pro trochu peřičin a začal jimi podkuřovat náš octový táboráček. Z hořících peřičin vycházel hustý dým, pojímal s sebou octové páry a vynášel je výše do ovzduší. Vypadalo to jako signalizační oheň, žádného klimateroristu to však nepřilákalo, měli asi zrovna odpolední pauzu. Někteří moji rodinní příslušníci s nadšením doběhli pro další smrkové peřičiny. Je jich u nás na záhumence požehnaně, neboť sousedé osazují hezké bylinkové loučky stupidními smrkovými monokulturami a před zimou ořezali na mladých smrcích všechny spodní větve. Octovali jsme až do večera a asi jsme nebyli jediní, neboť v našem konzumu již v první polovině týdne houfně mizely octové láhve z regálu.

K večeru přichází jeden náš známý se zprávou, že v lese ještě rostou hadovky smrduté. To by tedy znamenalo, že v krajině jsou stále aktivní říjnové až časně listopadové energie. A opravdu byly. Využil jsem toho k výpucu některých starých nánosů, které je výhodné čistit právě v těchto podzimních energiích.

Před setměním začínají oblohu křižovat velké sprejovací hordy. Vzduch se stává postupně ztěžklým a ostrým. Zkoušíme detekci chemtrailsů. Opět se mi ukazuje příměs radioaktivních látek. Několikrát opakuji detekci a pořád kolem dokola mě to směruje na přítomnost radioaktivních sloučenin. Zjišťuji uran, radioaktivní jód, berkelium, radium, technecium, dále olovo a antimon. Necháváme si výsledky naší detekce pořádně projít přes denní vědomí, aby se mohla lépe naaktivovat imunita proti toxickému působení těchto jedů. Už z dřívějška vím, že tělo je schopno se přizpůsobit nepříznivým podmínkám svého okolí tím lépe, čím podrobněji jsme informováni o různých nekalých praktikách temnářů.

Následujícího dne dopoledne se obloha ocitá pod atakem nových sprejungů a po chvíli se začne krajinou prohánět ostrý severozápadní vítr. Ven nás to moc netáhne. Po setmění se ozývají hlasité hluky letadel a mraky začínají houstnout. V chemtrailsech detekujeme rozprašování obyčejného prachu, nanočástic železa a sloučenin hliníku, barya a antimonu. Malé množství radioaktivity detekujeme stále, tentokrát mi to ale spíš směruje na víření toxických radioaktivních látek ve vzduchu při přeletech letadel. Mrknu na Orgonet a mám radost ze zveřejnění svého článku o radioaktivitě i z četných komentářů. Dodatečně velké díky, jdeme zapálit svíčky na detoxikaci našeho příbytku.

3. Úskalí ohledně působení naší planety v energiích 4D

V posledních letech jsem přelouskal spoustu článků o přechodu naší planety do čtvrté dimenze. Tyto příspěvky mne podnítily k bližšímu zkoumání energií na Zemi. Chvíli mi trvalo, než jsem do toho ponořil, protože energeticky „jedu“ na energie ze svého Domácího vesmíru a zatím jsem neřešil, do které dimenze mé domácí energie patří (jestli je vůbec lze zařazovat do nějakého systému dimenzí). Při svém bádání jsem se mentálně vrátil do počátečních vývojových etap naší planety. Dokud zde byl jednotný kontinent Pangaea, fungoval zde klasický energetický systém přes trojitý ohřívač srdce planety. V podstatě se jednalo o spolupracující kombinaci energií 3. a 4. dimenze. Třetí dimenze v oblasti hmoty a čtvrtá dimenze nad tím jako dynamicky pulzující láskyplná energie Života proháněná přes trojitý ohřívač srdce planety. Po násilném rozbití jednotného kontinentu zneužitím tzv. vyspělé techniky došlo k vážnému naboření trojohřívače planety a následnému citelnému zeslabení energií 4. dimenze. Pozdější civilizace se snažily přivádět vibrace 4. dimenze na naši planetu skrze všelijaké podpůrné duchovní stavby a technické přístroje. Spousta těchto pokusů ztroskotala v destrukcích. Je to logické, neboť rozum a technické, popřípadě technicko-náboženské ego není schopno ovládat řídící mechanismy Přírody a nikdy toho schopno nebude.

Snížená aktivita poškozeného trojohřívače naší planety má za následek zhoršenou samočistící schopnost planety od balastu a temna. Meridiány planety jsou zanesené ztemnalou energií a viděno astrálním pohledem, v některých úsecích dokonce dochází k hromadění jemnohmotného hnisu. Omlouvám se za svou přímočarost, ale cítím, že v tomto případě přinese více užitku hořká pravda než milosrdná lež. Duše jednotného kontinentu se při rozdělení do několika světadílů rovněž rozdělila do dílčích duší, které spolu navzájem neustále telepaticky komunikují. Nesmírně silně z nich vyzařuje touha po opětovném znovusjednocení.  

V místě poškozeného trojohřívače je v překryvné iluzivní úrovni natkán systém tzv. židovské šesticípé hvězdy, který spolupůsobí na převodu přírodních energií do iluzivního světa. Opět se zde objevuje aspekt čísla šest. Číslo šest umožňuje mimo jiné umělou polarizaci energií do falešné duality Dobro vs. Zlo. Tento systém existuje na holografické platformě Nebe vs. Peklo (Bůh vs. Satan) a jeho hlavním produktem je strach. Ve fyzickém těle je systém Dobro vs. Zlo ukotvený na hlavě, konkrétně v oblasti spánků. Není žádnou vzácností najít u různých osob zapíchnuté astrální dýky ve spánkových oblastech. Většinou je to pozůstatek starých rituálů černé magie z období Mayské kultury. Někdy se pod tím nachází další zranění ještě staršího data, z období lemurských andělských válek. Opět je výhodnější věnovat se vlastnímu čištění nežli pasivně spoléhat na samovolnou transformaci planety směrem pryč od temnářských úrovní a praktik.

Pokud by totiž mělo dojít k řádné nápravě energetického systému naší planety, musel by se dát znovu do pořádku trojohřívač jejího srdce. Kombinací energií ve 3. a 4. dimenzi se dostáváme k číslu sedm. Toto číslo nemají temnáři příliš v lásce, neboť ve své přirozenosti neutralizuje a sjednocuje protikladné síly. Jeho přírodní vibrace tedy samovolně neutralizují uměle napolarizované síly Dobra vs. Zla a převádějí je do přírodního systému Výstavba plus Rozklad. A to se temnářům vůbec nehodí do krámu, proto podnikají celou řadu praktik na další oslabování trojitého ohřívače srdce Země.

A obávám se, že pro efektivní nápravu zemských energií je hlavní podmínkou opětovné znovusjednocení násilně rozkouskovaného jednotného kontinentu Pangaea. Při této příležitosti jsem si vzpomněl na zvláštní sen jednoho mého známého. Vypravoval mi, kterak se zničehonic ocitl v jednom starobylém klášteře. Tam se jej ujal starý mnich a zavedl jej ke stolu, na němž stál glóbus znázorňující stávající rozložení světadílů na naší planetě. Položil ruku nad glóbus a v ten moment se všechny světadíly srazily zpátky v jeden jediný celistvý kontinent! Jak vidno, nic není ztraceno a ti saláti temnářští to nakonec stejně prohrajou na plné čáře.

Henri Monfort: O pránické výživě

Protože vás zaujala slova Luisy Muratori o tom, že přestáváme jíst, vyvěšují odkaz od čtenáře - přednášku Henri Monforta o pránické výživě. 
I Matthew (někdy dříve) řekl, že postupně přestaneme mít chuť na maso a na jídlo vůbec  a budeme přijímat energii jinak. 
Little Grandmother nás taky učila, jak přijímat energii ze Země a neupířit na ostatních lidech. 
Vztah k jídlu, to je určitě změna, která právě probíhá. A myslím, že je nejvyšší čas, abychom se o to začali zajímat.

Ahoj Orgonete,

posílám odkaz na moc pěknou přednášku. Dej prosím na svoji stránku, ať to jde dál mezi lidi.

Děkuji za vše co děláš pro šíření pravdy a moudra v této nelehké i krásné době.

Vráťa

Turné přednášek o pránické výživě s HENRIM MORFORTEM, který nejí 9 let, živí se pránou-na pozvání J.DUŠKA-jedna z nich na ČT 24-Hodně inspirativní :


 http://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000054-henri-monfort/211251000470001/video/#

P. S. Orgonet: Právě se snažím shlédnout toto video, ale po úvodu Jaroslava Duška (asi 9 min.) přestal být slyšet zvuk - co teď? Vám to funguje? - Aha, na další pokus to zase jde.


Ještě tu mám od jiného čtenáře další odkazy na přednášky Henry Monforta z českého turné ke stažení - díky!

http://www.ulozto.cz/hledej/?q=henri+monfort                     
http://www.ulozto.cz/11450394/divadlo-kampa-henri-monfort-mp4

Luisa Muratori: Co jsou chemtrails a komu slouží

Díky Otovi za odkaz.

Aolian: Opět na nás rozprášili radioaktivní odpad

Je úterý 29.11.2011, něco kolem šesté hodiny večer. Náš kraj je celý zahalený do sychravé mlhy, je několik stupňů pod nulou a fičí ostrý jihovýchodní vítr. Během celého dne jsme byli svědky občasného až intenzivnějšího sprejování chemtrails a nyní se chystáme zdetekovat pomocí automatické kresby a kyvadla, co nám to zas dneska rozprášili nad našimi hlavami. Za malý moment se nám ukazuje, že tentokrát máme co do činění s rozprášením chemtrailsů obsahujících radioaktivní látky. Snažíme se zjistit podrobnější detaily. Cítím silné spojení se svým astrálním vedením, které mi napovídá, že zdrojem této nebezpečné toxikace je odpad z průmyslové výroby pocházející z velké průmyslové zóny na jihu Evropy, konkrétně z oblasti Kosova. Dále se mi ukazuje, že zamoření radioaktivitou je na nízkém stupni, rozhodně však není vhodné pobývat venku a větrat své příbytky. Beru si před sebe Mendělejevovu periodickou soustavu prvků a zkouším přes automatickou kresbu zdetekovat, o které radioaktivní látky se konkrétně jedná. Jelikož dělám tyto detekce teprve krátkou dobu, neberte prosím mé výsledky jako závazné, nejsem si ohledně tohoto bádání ještě jist v kramflecích. Zdetekoval jsem tyto prvky: rutherfordium, radium, polonium, radioaktivní olovo a dále neradioaktivní cer a antimon. Dále také sloučeniny niklu, železa a mědi. Vypadá to, že do chemtrails, které nám včera rozprášili do ovzduší, byly přimíchány odpadní látky z nějaké kovovýroby a z výroby, při které jsou používány radioaktivní látky. Asi se dneska vypravím do lékárny pro řepnou šťávu na detoxikaci. Pokud byste měli nějaké zajímavé info o zamořování ovzduší radioaktivními látkami přes chemtrails, dejte mi o něm vědět, intenzivně sbírám údaje pro zkvalitnění své práce. Předem velké díky!

  

Pohlaďte si miloučké zvířátko

Opět se omlouvám za nestíhání, mám teď spoustu povinností a maličko času na blog.
Nějaké překlady (Eckhart Tolle) mám ze zásob, ale ostatní musí počkat. Jen co to půjde, zase to rozjedu ve větším.
Tak se zatím aspoň podívejte na miloučkou sovičku - cítíte taky tu bezpodmínečnou lásku, kterou nic nekazí? To je ta láska, co pomáhá proměně světa, a kterou bychom měli cítit co nejčastěji ...
Tak si taky pohlaďte nějaké krásné zvířátko nebo děťátko - a nechte se od nich taky pohladit

Eckhart Tolle: Jak čelit nepřízni 2

První část zde.

Anebo se na to můžete dívat tak, že když zacházíte s věcmi a jednáte s lidmi, reprezentujete určité hledisko, představujete nějaký názor, a druhý člověk představuje jiný názor. Pak do toho vstupuje o něco více vědomí ... a vy nemusíte mít nutně pravdu, ani ten druhý nemusí mít nutně pravdu. Máme různý pohled na věci. To je více vědomí. A proč do toho vstoupilo více vědomi? Protože už nejste zcela identifikování se svými myšlenkami ve své mysli - protože každý názor, každé hledisko je myšlenka.

Když jste zcela identifikování se svou myšlenkou, jste v pasti té myšlenky, nebo jinak se dá říci, jste vlastněni tou myšlenkou. Ne že vy máte myšlenku, vy máte názor, ale ta myšlenka má vás. (:-))) Ale vy to nevíte ... a tomu se říká nevědomost. A to je to, proč máte vždycky pravdu. (:-)))

A když si toho všimnete, že to není tak, že vy máte názory, ale že názory mají vás, a proto si myslíte, že máte vždycky pravdu, tak to povšimnutí přišlo skrze zvýšenou bdělost. Bdělost je nepodmíněné vědomí, které může vidět to, co je podmíněné. Bdělost je přítomnost, světlo vědomí. Je to součást probuzení. A je to další způsob, jak nepřízeň – v tomto případě konflikt s jinými – může přivodit probuzení: když se náhle začnete dívat na sebe a své vztahy s ostatními, a na své konflikty s ostatními.

Dalo by se všeobecně říci, že čím více máte konfliktů s ostatními, ať už v osobním nebo pracovním životě, tím více jste nevědomí. To je obecné pravidlo, které obvykle platí. Je to dobré měřítko – stupeň konfliktů ve vašem životě. Nádherný citát z Kurzu zázraků je: Nikoho, kdo je v souladu se sebou, nemůže potkat konflikt. Jinými slovy, situace jsou tu stále, ale už se neobracejí v konflikt. Jsou to prostě situace, se kterými se máme vyrovnat. Konflikt znamená, že jste v zajetí reaktivního mentálního vzoru. Pak se prostá situace stává konfliktem.

To tedy znamená, že ty lidské bytosti ve vašem životě, které generují pro vás nepřízeň, jsou vlastně docela užitečné, protože vám mohou říci něco o vás samých. Takže bychom měli být vlastně vděční za všechny ty potvory a v mužském rodě třeba neřády, (:-))))) a samozřejmě, svět je jich plný, těchto neřádů a potvor, protože oni nevědí, kdo jsou. Oni jen plně hrají své role, které nejsou tím, čím jsou oni. Ale hrají z hloubi svého Já, jsou k tomu nuceni, jsou hnáni podporovat falešný smysl svého já a posilovat ho, dokud nepřijde nějaké zemětřesení, nebo se jim nestane něco jiného. A pak je tu šance, že skořápka egoistického Já praskne, něco na ni spadne, a křup! Nejprve je to bolestivé, ale najednou se tu objevila trhlina, kterou se lži mohou dostat na povrch ...

Mnozí lidé se v nepřízni už narodí. Vlastně víceméně všichni, protože vy se narodíte do určité situace, která má jistá omezení pro vás, pro plné vyjádření této vaší životní formy. Vaše životní forma se tu chce plně vyjádřit. Možná si pamatujete nebo ne, že už jsem mluvil o dvou pohybech vesmíru. Jeden je pohyb do formy, kdy vesmír chce zažít sám sebe jako životní formu, a proto vytváří formy. Jak to vím? Prostě se dívám kolem sebe. Vesmír nepřetržitě tvoří formy.  A tyto formy jsou nádherné, jen se podívejte semhle nebo támhle, vypadají, že jsou skoro nereálné, protože jsou příliš dokonalé. Než se na ně podíváte zblízka a zjistíte tu a tam malou nedokonalost, to znamená, že jsou reálné. A to je součást vyšší dokonalosti. A podívejte se na planetu, jak se rozvíjí život, nejenže se rozvinul, ale nepřetržitě je tvořen, proces tvoření vesmíru neskončil, ale stále pokračuje, a na planetě můžete vidět narůstající komplexnost životních forem.

I váš vlastní život - můžete vidět, že když rostete, stává se složitějším. Nejprve je jednoduchý a pak stále složitější, život se stává komplexním a chce sám sebe vyjádřit ve formě. Většina z toho je nevědomý proces, jako sen, vesmír sní sen o formě, za tím je obrovská hybná síla, kterou pravděpodobně filozof 19. století Schoppenhauer nazval vůle, řekl, že vůle je to, co leží v pozadí za všemi jevy. To, co leží v pozadí a chce se zrodit jako forma. Jasně si neuvědomil, nebo aspoň o tom moc nepsal, že je tu i druhý pohyb vesmíru, kterým je zpětný pohyb, kterým si vesmír chce opět sám sebe uvědomit jako beztvarý, bez formy. Jak to vím? Protože všechno, co chcete vědět o vesmíru, najdete, když se podíváte hluboko do sebe. I když jde o celou historii vesmíru, vy jste její mikroskopické vyjádření. Jak nahoře, tak dole.

Takže ty dva pohyby můžete vidět na svém vlastním životě. Jeden chce něco dělat, vyjádřit sebe v nějaké formě, chcete tu být jako nějaká forma: To jsem já, jsem tady, tohle dělám, tohle můžu dělat. Podívejte se sem. Ale je ve vás i druhý pohyb, který chce jít velmi hluboko, nezajímá se o tvoření a dělání, zajímá se jenom o bytí. Takže chcete dělat, ale také chcete být. Tajemství života je spojit ty dvě věci dohromady. Není to buď anebo.

Většina naší planety je ztracena v dělání. Relativně málo lidí je si vědomo v pozadí ležící nepodmíněné dimenze, bytí. Nejsou si vědomi toho, že jsou, neustále jsou pohlceni děláním, což zahrnuje i myšlení a reagování. Co mám dělat dál, co mám dělat teď, co si mám myslet o teď, co je další věc, na kterou mohu reagovat? Kde je další neřád, který mě bude otravovat? (:-))) Co budeme dělat dnes večer, co budeme dělat v životě? A v tom je celý svět ztracen, a proto tohle učení klade důraz na bytí. Nepopírám, že dělání hraje také důležitou roli v životě, pro rovnováhu, ale protože náš svět je ztracen v dělání, v současné době je pro lidi důležitější, aby jim byla ukázána cesta zpět do bytí, ke zdroji veškerého života. Do bezčasého, beztvarého zdroje všeho života, který je někdy zván Bůh. Ale já mu tak neříkám, to slovo už bylo příliš mnoho užíváno.

Takže vy si chcete uvědomit Boha, ale také chcete dělat. A tak je zde život ve formě, který se rozvíjí v čase, a beztvarý jeden život, který je – ne že byl a bude – který je věčný a nemá co činit s časem. Je věčný, bezčasový. Podstata toho, kdo jste. A jak to vidím já, uvědomění, to je to, co je teď třeba na planetě, není to zvýšení schopnosti dělat, protože my jsme v dělání už velmi dobří, jsme v tom tak dobří, že naše dělání už téměř zničilo planetu a nás samotné, až tak jsme dobří v dělání. Jsme v tom dokonalí. A tak je nyní hlavní najít rovnováhu, zdroj, z něhož to vše pochází, to je to hnutí zpět domů, návratu domů. Takže je zde hnutí pohybu ven, do dělání, do formy, a je zde hnutí návratu k jednotě.

A váš život kvete, když můžete vyjádřit obojí, když jste zde jako dočasná fyzická forma. Samozřejmě, jste mnohem více než to. Bytí je právě teď pro lidi důležitější – na celé planetě najít dimenzi bytí. Když to říkám, myslím tím, že je to věc vesmíru. Jinými slovy, vesmír chce i pohyb ven, ale chce také pohyb zpět ke zdroji. Chce sám sebe poznat také jako jednotu.

Slova, která používám, jsou samozřejmě extrémně neadekvátní, je to něco tak gigantického, že to není možno vyjádřit slovy. Je to jen vzdálené přiblížení k pravdě. Ale pokud to víte, je to v pořádku, protože slova by vás mohla zmýlit, mohli byste začít věřit každému slovu. Slova jsou ale jen ukazatele, je to jako báseň, je to jako když Ježíš říkal: Království nebeské je jako toto, a v jiném přirovnání zase Království nebeské je jako toto, nebo Můžete se na něj dívat jako na toto, nebo takhle. To jsou všechno přirovnání. Protože na něj nemůžete ukázat přímo, jenom lehce načrtnout a namalovat – je to asi takhle nějak.

Takže, jsem si jist, že každý z vás v sobě samém má v sobě ty dva pohyby. Ale protože jste zde, to naznačuje, že vesmírný pohyb návratu se ve vašem životě stal důležitějším. To neznamená, že jste opustili veškeré dělání. Samozřejmě, že ne, pořád chcete dělat. Ale uvědomujete si extrémní důležitost bytí. A když říkám vy, nemyslím tím žádnou osobu. Je to celek, který se pohybuje tím směrem, prostřednictvím vás. Protože nejste vy a vesmír, ale vy jste vesmír. Je snadné mít chybné chápání: Já jsem ve vesmíru. Tady jsem já, a tady je zbytek světa. To je chybné pojetí sebe jako oddělené entity, která byla nějak vložena do vesmíru a nějak se tu vynořila. Svého času byly komedie Mr. Bean, a na začátku každé epizody on jakoby spadl z nebe na zem, a najednou byl v tomto světě, ve světle reflektoru, vstal a nevěděl co dělat, zda má jít tudy nebo támhle. Svým způsobem je to krásná věc, protože je to výpověď o tom, jak lidé vnímají sami sebe, že byli někam vhození. I existencialističtí filosofové mluvili o tom, že jsme vhození do tohoto světa. A pak, co máme dělat sami se sebou? Samozřejmě nejste vhozeni do tohoto světa, protože vy jste tento svět, vy jste vesmír, vy jste nebyli do něj vloženi, ale vy jste z něho vzešli. A pak se vracíte zpátky. Nejste odděleni, vy a vesmír, cokoliv se stane ve vás, stane se ve vesmíru. Vy jste vesmír. Je snadné vnímat to chybně.