4. ledna 2012

Dojídáme odpad po zbytku Evropy

Semtam je dobré si připomenout, že největší ohrožení zdraví českého národa nepředstavují chemtrails ani manipulace počasí ani vakcíny ani Illumináti, nýbrž to, co denodenně předkládáme svému tělu jako potravu.
Takže díky za odkaz na smutně pravdivý článek o potravinách. My Češi opravdu konzumujeme potravinový odpad Evropy, a bohužel si to vůbec neuvědomujeme.

Převzato z http://www.cilichili.cz/temata/kuze-sadlo-voda-a-ecka-114.html


Kůže, sádlo, voda a éčka

Vyhlášený pražský prodejce ovoce a zeleniny Jan Soukup prohlásil v rozhovoru pro časopis Instinkt, že pro ovoce a zeleninu jezdí do Drážďan, protože u nás prostě dobré zboží není k dostání. „Supermarkety musí platit za odpad. Když tedy vidí, že něčeho vzali moc a už se jim to kazí, raději to odvezou zpátky do skladu. Ten to potom prodává za cenu odpadu, a kdo to tam skupuje? Čeští obchodníci.“

Co nás nepálí

Jak je možné, že máslo z Belgie nebo česnek z Číny vyjde levněji? Klíč je v kvalitě. Máslo, které leželo v belgických mrazácích dva roky, a česnek, kterého si můžete do bramboráku nastrouhat třeba 3 kila, a stejně nebude cítit. Ale je to levné. Pokud čeští výrobci dělají kvalitní potraviny, nejsou schopni konkurovat dováženým odpadkům. To je například důvodem smutného konce českého česneku. Při ceně kolem 25 Kč za kilo, na kolik vyjde česnek z Číny, ho už skoro nikdo v Česku nepěstuje. Asi polovina masa, které se k nám dováží, je masový odpad. Laloky, kůže, odřezky a tuk, který se v Česku dále zpracovává na nekvalitní masné výrobky. Odborníci jsou přesvědčeni, že mezi rakovinou tlustého střeva a nekvalitními potravinami v ČR existuje přímá úměrnost.

Křehčené maso

Kdosi nám řekl, že kuřata jsou na rozdíl od bůčku zdravá, takže jich dnes průměrný Čech spořádá 25 kilogramů za rok. Když narazíte na maso s etiketou „křehčené", znamená to, že zhruba čtvrtinu váhy představuje napumpovaná voda. Termín „křehčené" patrně pochází z faktu, že po upečení se maso křehce rozpadne na třísky.

Zmrzlý margarín?

V září 2009 se časopis Instinkt pokoušel od firmy Algida zjistit, co je pravdy na tom, že svou nejluxusnější zmrzlinuMagnum vyrábí v Česku nikoliv ze smetany, ale z rostlinného tuku. Firma se vyjádřila v tom smyslu, že její zmrzliny jsou „v rámci Evropy harmonizované".
Časopis nicméně zjistil, že španělské Magnum je podle webu firmy energeticky bohatší, a z toho usoudil, že historky o tom, jak Algida v Česku šetří, se zřejmě zakládají na pravdě. Ale pozor, dnes má Magnum stejné energetické hodnoty na českých, španělských i britských stránkách firmy. Ale třeba takové Corneto má ve Španělsku a v Británii o 140 kilojoulů a 2 gramy tuku víc než v ČR.

Tenhle bájo letní spot hlásá, že je Corneto z pravé smetany. Ale jak na to tak koukáme, ona to taky není úplně tuzemská reklama.

2011 - PÁRKY TESCO VALUE

VELKÁ BRITÁNIE
Cena:
 28 Kč
Složení: maso 40 %*, voda, těsto, škrob, tuk, pšeničný protein,stabilizátory, dextróza, pšeničná mouka, kvasnicový extrakt, konzervant, antioxidant, koření, sušené byliny, šalvějový extrakt
* skutečné maso
Česká republika
Cena:
 37 Kč
Složení: maso strojně oddělené 65 %* , voda, kuřecí kůže, bramborový škrob, směs koření, jedlá sůl, sója, stabilizátor E450, konzervant E250, antioxidant E300, zahušťovadlo E412, látka zvýrazňující chuť a vůni E621, barvivo E120, protispékavá látka E551
* strojně oddělené maso, jinak též separát, jsou semleté zbytky, které zůstávají na kostech po vykostění - tedy po oddělení kvalitního masa

Zahuštěný jogurt a smetana z kokosu

Pravý jogurt se vyrábí tak, že se do mléka ve sklenici přidá jogurtová kultura a nechá se zrát. V praxi se tímhle způsobem vyrábí jen mizivé procento jogurtů. Ty ostatní jsou připraveny v obří kádi, rozšlehané, a aby to aspoň trochu drželo pohromadě, zahustí se to škrobem. Podíl sušiny poklesl po zrušení závazných státních norem počátkem 90. let na polovinu (ze 16 na 8 procent). Ovoce se do jogurtů nastavuje taky zajímavě. V meruňkovém jogurtu třeba najdete cukr, kukuřičný škrob, gumu guar, pektin, paprikový extrakt, betakaroten, kyselinu citronovou, citráty sodné a vápenaté, želatinu a samotná ovocná dřeň je místo meruněk nahrazená jablky. Přečtěte si informace na smetanových výrobcích. Podle zákona musí být na prvním místě ta nejvíc zastoupená složka, na posledním ta nejméně. Není vám divné, že smetana se pravidelně vyskytuje až za „rostlinnými tuky"? To jen někdo musel ušetřit a místo krávy podojil kokos nebo sóju.

Analogový sýr

Podle české legislativy je sýr výrobek z mléka a mléčného tuku. Jenže ty jsou drahé, takže místo toho vyseparujeme kasein (hlavní protein v kravském mléce), popřípadě sójový protein, vrzneme do toho rostlinný tuk, sůl a vodu, a místo sýra máme takzvaný analog. Poznáte ho podle toho, že se ani po osmažení nerozteče a chutná přibližně jako několik dní nošené ponožky. Najdete je pod jmény, která znějí sýrovitě, ale nikde se v nich nemluví o sýru. Například sidávejte bacha na Eidam alternative. Stejně tak nečekejte mléko v máslíčku, máslanu nebo šlehačce s rostlinným tukem (ta pravá šlehačka se jmenuje smetana ke šlehání).

Chleba a rohlíci

Hmotnost rohlíků se smrskla z původních 50 gramů na 43 gramů. Obsah tuku, který dodává rohlíkům křupavost, klesl na polovinu, z osmi na čtyři procenta. U chleba se začala používat technologie na rozemílání starého chleba, který se pekárnám nepodaří prodat, a tato drť se pak přidává do těsta na další chléb. Podle pekařů jde do tzv. kvasu od 10 do 40 procent strouhanky. Místo osmnácti hodin kynutí se používají koncentrované kvasy, které vyženou těsto rychleji a koncentrát dodá chlebu i potřebné aroma, chuť a kyselost, kterou dříve zajišťovala žitná mouka. Té bývalo v konzumním chlebu až 45 %, dnes je jí s bídou 20 %.

Můžeme si za to sami

Síť obchodů Levné potraviny, kde je možné s 90% slevou koupit i tři roky starou sójovku nebo čokoládu, stále rozšiřuje počet svých prodejen. V regálech hypermarketů najdete za pár korun výkvěty alchymie, kečup, co nepoznal rajčata, nebo párky, které nevědí, co je prase. Můžeme si za to sami. Nejoblíbenějšími obchody Čechů jsou Lidly, Kauflandy a další diskonty.
Potravináři nejsou charita a jejich prvním cílem je vydělávat. Za to, že dojídáme odpadky po zbytku Evropy, můževkus „běžného zákazníka", kterého supermarkety pravidelně testují. Až přestaneme mlaskat nad igeliťákem nacpaným sójou (říkáme tomu párek) a škrobem s jahodovým éčkem (jogurt), tak se budou muset výrobci i prodejci zlepšit.

P. S. Orgonet: Tohle je opravdu velké téma. Nevím teda, jestli vůbec k nějakému zlepšení může dojít, protože naši lidé si vůbec neuvědomují, jaký šmejd se jim všude u nás prodává. Když jedou do ciziny, vezou si svoje zásoby nekvalitního jídla, takže vůbec nezjistí, že v té cizině všechno chutná jinak a líp ... Kdo občas cestujete (bez českých zásob) nebo žijete v zahraničí, tak určitě víte. Když k nám přijedou cizinci a ochutnají, nevěří, že jíme to, co jíme. Evropští obchodníci s potravinami dobře znají naši nenáročnost, například speciálně pro východ se vyrábějí v Polsku "francouzské sýry", které jsou pro Francouze nepoživatelné, a u nás drahé jako prase.

Interaktivní model sluneční soustavy

Ahoj OrgoNete, posílám Ti maličkou odměnu za Tvou práci, kterou pro nás čtenáře děláš. Vlevo dole je vidět přibývající a ubývající měsíc, takhle by snad i měl vypadat a ne naležato jak ho vidíme v poslední době.

Pěkný večer.

L O  E … Lída 

Včerejší haarpový vír

Ahoj Orgonete,
po delší době se zase hlásím :) Udelal jsem animaci a uložil ji ze satelitu EUMETSAT ze dne 3.1.2012. (http://i.picasion.com/pic48/156c7448cb1ee7329fc424304a7395a2.gif ) .Jedná se o segment mezi anglií a francií/belgií. Všichni asi logicky chápou, že se mraky točí přirozeně jako vodní hladina.Jednoduše pravidelný vír vzdušných mas. To, co předvedli s tímto vírem, je celkem do očí bijící manipulace pomocí HAARPU. Ten pravý "lalok" je celkem evidentní a nevypadá ani trochu přirozeně. Je to vidět i na animaci z Eumetsatu (http://oiswww.eumetsat.org/IPPS/html/MSG/RGB/EVIEW/SEGMENT4/index.htm) Oblast vyznačená červenou plochou by tam vůbec neměla být ! Dále je krásně vidět, jak tlakové níži pomáhají vytvořit extrémnější počasí. Tam, kde jsou červené šipky, je možné vidět chemtrails několik set kilometrů dlouhých a nejspíše slouží k umocnění síly tlakové níže. HAARP ? Nejspíše ano.
Díky za vyvěšení na web a do roku 2012 přeju dodatečně všem splnění jejich přání.

Panzik

Animace:


P. S. Orgonet: To je ten vír, kterému říkám "hranatá spirála", včera ještě nad Skandinávií ho odshora "ogrilovali" žlutým třeskem - mikrovlnným zářením - viz http://orgo-net.blogspot.com/2012/01/boure-pres-polovinu-planety-od-indie-do.html 

3. ledna 2012

Jak jsem letěl skrz chemtrails

Video natočené 16. 12. 2011 nad Austrálií. (Je to trochu dlouhé, ale uvidíte tam chemtrails krásně prostorově ve vzduchu, skoro byste si na ně mohli šáhnout (:-)))

http://www.youtube.com/user/WEATHERORNUT#p/u/43/a-aoOUoLWLk

Bouře přes polovinu planety - od Indie do USA

Už jsme se tu několikrát podivovali délce uměle vytvořených oblačných pásů. Na satelitních snímcích, které máme k dispozici, často vidíme, že pásy mají délku mnoha tisíc kilometrů. Je to normální?
Na ukázku: dnešní snímek Evropy (3. 1. 2011) ukazuje jeden docela solidní pěkných pár tisíc km dlouhý pás, zakončený pěknou hranatou bouřkovou spirálou nad Skandinávií, a další pás nad Ruskem. (Bývají vidět i delší.)

A koukám, že to zatočení spirály doprovázel řádný "žlutý třesk" o pár hodin dříve ...

A co badatelé v USA? Také zajímavé. Dutchsinse si povšiml, že 28. 12. 2011 se táhl přes polovinu planety jediný bouřkový systém - od Indie po USA. Jak praví, to ještě nikdy neviděl ...

Dutchsinse to natočil i na video (české titulky).


Pokud chcete sledovat tento systém nad severním pólem, otevřete si http://weather.cod.edu/satrad/index.php
(odtud hemispheric products - polar - atd.)

Třeba by Snowman měl tušení, jak a k čemu jsou tyhle gigantické bouřkové pásy vytvářeny? Taky se zdá, že na jednom konci mívají (hranatou) bouřkovou spirálu - cyklón - viz zde nad Indií a nad Skandinávií (:-))) - je to jejich účel?

2. ledna 2012

Co se děje nad mraky

Malá série dnešních snímků NOAA, na důkaz, že nad oblačností, která nám kryje slunce, probíhá čilá aktivita aerosprejování a "přihřívání" oblačnosti. Ani nevím, co na dnešek plánovali ... to je jedno.
(Před západem se u nás vyjasnilo, a jak mnozí píšete: slunce vydává nebývalý jas a svítí dlouho ... i když přes něj čárovali.
Taky mnohem více hřeje - třeba na Štědrý den za poledne to bylo chvíli na tričko ... než nafoukli mrakovou clonu.)

Čáry od rána do večera:



A před západem "přihřátí" oblačnosti žlutým třeskem: (jaké máte počasí tam, co to třesklo?)

Novoroční cukrový orgonit

Ježíšek mi přinesl pod stromek "digitální vpichový teploměr WT-1". Zprvu mi to bylo k smíchu, co jako tím myslel, ale na Nový rok mi došlo, že by to šlo použít na vaření cukru pro orgonit! Tato  zkušenost mi dosud unikala, ale jednou to přijít muselo ...(Ježíšek mimochodem tím myslel něco úplně jiného (:-))) )

Od léta (2011) mám orgonitový absťák, protože u nás vzhledem k vyššímu zalidnění bytu nelze už pracovat s pryskyřicí. Tolik to zase nevadí, nějakou zásobu TB a HHG pořád ještě mám, všichni známí, co o to stáli,  už orgonit mají, a moje ogiftované území už ani není v mých silách rozšiřovat. Ale chybí mi to ... naložit si batůžek a udělat si pořádný celodenní výlet, lézt po kopcích a objevovat místa a města, zastavovat s autem na místech, kde to nelze, aby každá voda měla své TB ... jo to byla krása, dva roky života ... No, teď to prostě nejde, život mě vede zase chvíli jinudy. Teď jen příležitostně lehce dolaďuju a dogiftovávám, v ČB se totiž dělá hodně zemních prací a je možný, že něco zmizí ...

Takže, když mě napadlo, že s teploměrem můžu vyrábět cukrový orgonit beztrestně doma v kuchyni, hned to bylo vyzkoušeno. Byl použit recept od MaRy, zveřejněný na orgonetu před dvěma lety http://orgo-net.blogspot.com/2009/06/orgonit-z-cukru.html (ani nevím, jestli od té doby vůbec někoho inspiroval - nikdo se neozval).

Bylo i shlédnuto a rychlootitulkováno názorné video od MaRy, viz zde. Uvidíte tam i některé chyby, kterých se můžete vyvarovat - jako příliš intenzívní var hmoty a její připálení, a "ucpání" orgonitu pískem.



A moje první zkušenosti?


1 litr cukru, půl litru vody, 45 ml octa bylo smícháno v nerezovém vyšším hrnci na polívku, dle návodu požehnáno a bez míchání vařeno na indukčním sporáku. Ten má tu výhodu, že si můžete vyladit var k naprosté dokonalosti, aby to nestříkalo - na varnou desku totiž nesmí přijít cukr, ten by ji poškodil - takže bylo vařeno velmi opatrně, a proto taky dlouho (asi hodinu a půl). (Na plynu nebo normální elektrice jde var regulovat mnohem hůře - ale zase tam nevadí, když to trochu stříkne, a to, co stříkne a připálí se, pěkně voní ... z indukce nemá co vonět. Při výrobě orgonitu dosáhnete totiž jenom fáze cukrkandlu. Voní až karamel, což je další stupeň vaření, který je však na orgonit nežádoucí.)

Přesně jak říká návod, směs rychle dosáhla varu, pak teplota velmi pomaloučku stoupala na 120°, a pak to šlo znatelně rychleji do 160°, ke konci skoro příliš rychle. Teplota byla občasně měřena výše zmíněným teploměrem. (Stačí začít měřit, až se hmota zežloutne a začne hnědnout. Na závěr dosáhne barvy tmavšího medu.)

Mezitím byly posháněny domácí zdroje: čtyři malé skleničky, barevné kamínky a krystaly a hliníkové špony. Když hmota dosáhla 160°, byla nalévána lžící do skleniček stojících na talířkách. Nahřívání v troubě bylo vynecháno. Nejprve trochu hmoty, pak kamínky, špony, velký krystal s hrotem a zase špony, průběžně prolévat a míchat. (Poučení od MaRy: nasypala sklenice předem, a pak jí to nešlo promíchat ...).

Hmota je opravdu horká, vyvarujte se doteku s pokožkou, přilepí se to a děsně pálí ... tenké ochranné rukavice jsou doporučeny. Hmota taky rychle "medovatí", takže je třeba pracovat rychle. Spíš je lepší dělat každou sklenici zvlášťaž nahoru, protože tak se udrží vysoká teplota a tekutost. Když děláte všechny současně po vrstvách, tak to rychleji chladne.

Zalepené nádobí se snadno umyje, stačí odmočit vodou.

Ze  zmíněného množství vyšly tři skleničky celé a jedna nedolitá, ta se dolije příště. Myslím, že je to množství akorát na 4 skleničky od dětské přesnídávky.

Takže, na velkovýrobu a polní gifting je to celkem zdlouhavé a málo produktivní, ale pokud chcete zabezpečit rodinu a okolí kvalitním orgonitem vlastní výroby, doporučuju. Můžete si udělat všechny možné velikosti, menší TB, pořádné 3/4litrové HHG, zakopat do země třeba na zahradě ...

Má to určitě taky dekorativní potenciál, možno vymyslet, co a jak zalít, nebo najít nějaké zvláštní tvary skleniček, nebo ozdobit víčka (na doma ani nejsou třeba), aby to bylo hezké, prostě si pohrát.

Pokud to zkusíte, doufám, že se pochlubíte.
(Teploměr WT-1 si vygooglojete na netu, stojí asi 290,-Kč.)

Pro ty, co se ptají na účinnost: pro mě je nepochybná. Zkušenosti s nim byly ověřeny v Kanadě, viz odkaz níže (je to francouzsky, když bude zájem, přeložím. Ale hlavní věci jsou i tady.)


"Cukr může v orgonitu výhodně nahradit pryskyřici. Obě hmoty mají společné to, že základem jsou dlouhé řetězce polymerů na bázi uhlíku. Účinnost orgonitu z cukru je široce potvrzena. Tento orgonit byl propracován v roce 2003 a dlouho testován webmastery z kanadského gifterského fóra (např. vyrobili CB z cukru stejně výkonný jako z pryskyřice). V dnešní době je cukrový orgonit nejméně drahý a nejvíce přirozený a nejsnadněji se dělá v bytě."


P.S. Orgonet: 
Moje měření kyvadlem: menší ze sklenic (dětská přesnídávka - menší HHG) má dosah 10km, větší (běžné HHG) 13km. Tj., stáhnou na sebe DOR až z této vzdálenosti. To je větší výkon než moje obvyklé polní HHG, ale asi proto, že je tam více kamenů.