http://orgo-net.blogspot.com/2012/01/meteorolog-o-tlaku-zlutem-tresku.html
http://orgo-net.blogspot.com/2012/01/radar-brdy-podezrely-z-vytvoreni.html
http://orgo-net.blogspot.com/2012/01/zluty-tresk-je-to-haarp-nebo-nanocipy.html
RNDr. Martin Setvák, vedoucí družicového oddělení, zaslal následující odpověď:
From: Martin Setvak [mailto:setvak@chmi.cz]
Sent: Thursday, January 26, 2012 3:29 PM
To: Kamala Sante
Subject: Re: snímky
Dobrý den,
posílám nejdříve odpověď na to, co označujete jako žlutý segment - viz připojený soubor. Jestli to je pro Vás srozumitelné ale nedokážu posoudit, je to trochu složitější na prostorovou představivost ... Každopádně se jedná o zcela přirozený jev.
Zdravím,
Martin S.
To, co v tomto obrázku (noční mikrofyzikální produkt, NOAA15):
vypadá jako široce rozevřené sytě žluté „V“ nad severozápadem Čech a Německem, je kombinací několika nezávislých jevů, viz dále. Především, sytá žlutá barva oblasti v tomto produktu ve srovnání se snímky z jiných družic z téže noci, NOAA18 a NOAA19, viz tyto snímky:
Noční mikrofyzikální produkt, NOAA 19 (00:59, nahoře, nejmladší z družic NOAA), a NOAA 18 (01:41, dole).
je dána věkem družice NOAA 15, která je z těchto družic nejstarší. Díky tomu je senzor 3. kanálu, který vstupuje do tohoto RGB produktu, daleko více zatížen šumem při nízkých teplotách, než u novějších družic NOAA18 a NOAA19. Na černobílých snímcích této družice se pak nejchladnější oblasti jeví jako zašuměné bílé plochy, na nočním mikrofyzikálním RGB produktu jako jasně sytě žluté plochy (rovněž se šumem). Ze všech kanálů přístroje AVHRR pracuje 3. kanál (3,7 µm) s nejslabším celkovým zářením, proto byl tento kanál vždy daleko více náchylný k šumu, než ostatní kanály, a tedy i stárnutí jeho čidla se projeví nejvýrazněji.
Na následující dvojici je porovnání snímků z NOAA 15 ve 3. kanálu (nahoře) a ve 4. kanálu (dole):
Oblast, kterou označujete jako „žlutý segment“, je od jihu ohraničena teplejší oblastí (zhruba nad jižním Německem), patrnou na obou snímcích; tato teplejší oblast není ničím jiným než oblastí s menším celkovým množstvím oblačnosti (resp. oblastí, kde jsou ciry transparentnější). Tedy naprosto běžný jev.
Daleko zajímavější je „teplá“ oblast, patrná na snímku ve 3. kanále a zcela chybějící na snímku ve 4. kanále, táhnoucí se přes Polsko, Slovensko a Maďarsko dále na jih. Jedná se o parazitní odraz slunečního záření v přístroji družice, daný snímací geometrií družice relativně vůči Slunci - tato družice letí krátce před východem Slunce, samotná scéna zachycená družicí ještě nasvícena není, ale Slunce je pro družici již nad obzorem. Záření se tak do přístroje dostává podobně, jako když fotíte foťákem téměř proti Slunci – i když ho nemáte přímo v záběru, hází vám do foťáku reflexy. Je to poměrně běžná nectnost většiny družic, podobné reflexy se vyskytují jak u polárních družic, tak u geostacionárních. Samotný reflex má dvě intenzity – jednu již zmíněnou (silnější), druhou o kousek západněji, výrazně slabší (opět použiji analogii s foťáky – i ty vám mohou hodit několik různě silných reflexů). Na rozdíl od foťáků ale reflex není kruhový, nýbrž silně protáhlý, což je dáno postupným skenováním snímaného pásu území.
Podobné reflexy je možné pozorovat od viditelných kanálů až přibližně po WV kanály (přibližně do 7 mikronů), tepelné kanály kolem 10 mikronů již na podobné parazitní odrazy netrpí (resp. Slunce již v tepelných kanálech září daleko slaběji, než v kratších vlnových délkách). Na nočních snímcích NOAA 18 a 19 podobný reflex není, protože obě družice letí daleko dříve, kdy je Slunce pro ně ještě pod obzorem.
Reflex ve 3. kanále vypadá tmavě proto, že v černobílém provedení se tento kanál zobrazuje tak, že čím je záření z nějaké oblasti intenzivnější, tím je tato oblast zobrazena tmavěji. Tedy i reflex znamená intenzivnější (silnější) záření, tedy tmavší odstín.
To, že se nejedná o žádný reálný jev v atmosféře, nýbrž skutečně o reflex, pěkně ilustrují následující dva obrázky z NOAA15, pořízené po dvě noci za sebou. Reflex je v nich protáhlý, podél východního okraje snímaného pásu území, jeho proměnlivá intenzita v podélném směru souvisí s geometrií snímání, deklinací Slunce a orientací družice vůči Slunci. Proměnlivost a každodenní přítomnost tohoto pásu (v tomto období) si ostatně můžete sledovat sami na nočních snímcích v b3 d
Ahoj,
hmm, nevím jak se to připadá ostatním zúčastněným; ale mně to zní jako čistě alibistické kecy...
Stáří družice NOAA15...no souvislost mezi ní a tímto "šumem" tam nevidím z dlouhodobého pohledu.
Vymlouvat se na sluneční odrazy na družici, kterou nikdo z čhmu nikdy neviděl, je také úsměvné; zvláště proto, že tyto jevy tam jsou velmi často třeba o půlnoci, kdy slunko opravdu svítit na družici nemůže, zvláště v zimě...
A to že se to zobrazí jen na určitých kanálech je jasné; a co víc - akorát mi potvrdili, že to je hlavně zaznamenávané na kanálu 3 :D - v článku o tomto jevu jsem napsal - "? Vznik žluté barvy bude zřejmě způsoben velkými hodnotami na kanálu 3, a také zřejmě na kanálu 5."
Jinak - teď jsem neměl moc čas na psaní; ale aktuálně chystám delší pojednání o tom, co vlastně jsou meteorologické modely, komu patří a jak fungují při vymývání mozků meteorologům...takže to myslím bude pro mnohé zajímavé. :)
Měj se,
Snowman
Příspěvky
