Něco hezkého: Indiánské inspirace

Hurá sláva, více takových "pořadů" v těch našich kanálech http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318067268-indianske-inspirace/211562210300026/

Zdraví a děkuje Irena

Dokument Indiánské inspirace od Viliama Poltikoviče na ČT2: 

(Video najdete na výše uvedeném odkazu.)

"Herec Jaroslav Dušek a psychoterapeut Pjér la Šé'z, kteří se léta inspirují zejména kulturou Toltéků, jsou průvodci dokumentem o vlivu indiánů Mezoameriky na život v Čechách. Moudrost Toltéků podává Dušek s velkým vtipem a v souvislosti se stylem života u nás.

Seznámíme se také C. J. Callemanem, švédským vědcem žijícím v USA, který se jako jeden z mála vědců zabývá podrobně mayským kalendářem. Ten je přesnější než náš a je charakterizován i určitými cykly, na jejichž základě je možné odvodit i vývoj naší společnosti.

Zdeňek Ordelt, který dlouho pobýval mezi mexickými šamany, si získal jejich důvěru a posléze dostal i jejich zasvěcení do šamanské praxe. Seznamuje zájemce s významem a poznáním šamanů a vykonává šamanské rituály.
Stále více si uvědomujeme slepé uličky překotného vývoje Západní společnosti, hledáme východiska, inspiraci. Nebývalý a celosvětový zájem o kultury indiánů svědčí o tom, že je v nich skutečně něco podnětného."

David Rath a teorie spiknutí

Díky všem za radostné lidové vtipy na Ratha, ale mám dojem, že na tom mediálním a vůbec veřejném nadšeném jásání nad přistižením velké ryby cosi páchne ... nezdá se mi, že chytrý Rath by byl až takový ňouma, aby přijímal 7 mega takovým způsobem... Uvidíme, co se z toho vyvrbí. V tomto duchu se zamýšlí článek
http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/petr-hartman-rath-a-teorie-spiknuti--1060274

16. května  2012  rubrika: Názory a argumenty

Petr Hartman: Rath a teorie spiknutí

David Rath je odvážen ze sídla Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v pražské Dlážděné ulici do pankrácké vězniceFoto:  ČTK, Michal Kamaryt

Zadržení Davida Ratha se sedmi miliony korun a uvalení vazby na něj podle očekávání vyvolalo nejrůznější reakce.

Pod tíhou důkazů se od Ratha odklonili sociální demokraté. Obviněný politik se pochopitelně snaží zachránit. Proto porušil předsevzetí svůj případ nekomentovat a začal se hájit. Jeho vysvětlení je pro část veřejnosti nepřijatelné, až směšné. Verzi o podstrčených milionech v krabici od vína považuje za nepříliš zdařilou pohádku. Naopak někteří lidé pochybují o tom, že by byl Rath tak hloupý a nosil úplatek v řádu milionů korun v krabici a ještě se nechal chytit přímo při činu. Podle nich jde o dopředu zinscenovaný případ, který má zlikvidovat nepohodlného člověka. 

David Rath má v politických kruzích daleko více nepřátel než příznivců. Navíc v druhém táboře se nalézala řada těch, kteří Ratha podporovali z vlastní vypočítavosti. Takže motiv pro jeho odstranění by teoreticky existovat mohl. V praxi tato spekulace poněkud kulhá. Hlavně kvůli tomu, že Rath měl k podezřelým aktivitám blízko nejenom v dobách, kdy působil ve vysoké politice, ale také v letech, kdy byl v čele lékařských organizací, ať už odborových nebo profesních. Spíše než na Ratha nastražit past, tak nemuselo být příliš složité ho při něčem nekalém chytit. V souvislosti s teorií spiknutí lze spíše uvažovat o tom, že někdo mohl policii na jeho nekalé aktivity upozornit. 

Naopak lze vyloučit verzi o tom, že může jít o snahu ovlivnit krajské volby. Ty se budou konat až na podzim. Do té doby na aféru kolem Ratha dávno sedne prach zapomnění. Navíc v tuzemských poměrech je velmi pravděpodobné, že tuto kauzu překryjí nějaké jiné. Stačí připomenout rozruch kolem odposlechů mezi bývalým primátorem Bémem a kontroverzním zákulisním hráčem Janouškem. Po pár týdnech už si na jejich obsah málokdo vzpomene. 

Přesto pochybnosti o tom, proč zrovna Rath, v hlavách některých lidí přetrvávají. Mohou za to zkušenosti s prací orgánů činných v trestním řízení. Pokud se některé kauzy různým způsobem dotýkaly politiky, často se jim nedařilo dovést je k takovému konci, aby označily konkrétní viníky a postavily je před soud. Pochopitelně nemusely mít k tomu dostatek důkazů. Je však sporné, zda kvůli tomu, že ve skutečnosti neexistovaly, nebo zda je nechtěly shromáždit. 

Jedním z příkladů může být dění kolem pořízení obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. Mimo jiné se na veřejnost dostaly depeše s varováním, že celý obchod může být spojen s úplatkem, který měl požadovat Marek Dalík od firmy Steyer. Jejich obsah potom potvrdil únik výslechu jednoho z bývalých zaměstnanců firmy Steyer. Ten hovořil o tom, že si Dalík měl říct o úplatek ve výši osmnácti milionů eur. Právě tento únik informací zkomplikoval práci vyšetřovatelů. Šlo totiž o utajovaného svědka, který byl skrýván pod cizí identitou. 

Řeč může být například o aféře biolíh. Do ní byli různým způsobem namočeni lidé tehdy nějakým způsobem spjatí se sociální demokracií. Policie zdokumentovala tok patnácti milionů korun, které označila jako úplatek. Od zástupců příslušné firmy přišly na účet lobbisty Vybírala, který je dál distribuoval. Kriminalisté zabavili při domovních prohlídkách stovky dokumentů a využili i desítky hodin odposlechů, které celou razii odstartovaly. Policie ale nakonec nebyla schopna vyvrátit verzi, s níž během vyšetřování přišli obhájci obviněných. Ti nepopřeli, že lobbista Vybíral patnáct milionů převzal. Peníze ale označili za řádnou půjčku, kterou následně doložili i smlouvou. 

Pochopitelně podivných rozhodnutí týkajících se afér spjatých s politikou existuje více. Kdyby se téměř s pravidelností neobjevovaly, potom by se ve veřejnosti nemohly tak snadno šířit spekulace o tom, že David Rath se stal terčem intriky. Zároveň by po jeho zatčení neexistovaly dohady o tom, zda i přes zdánlivě precizní dokumentaci případu policií přece jenom nakonec Rath z celého případu nevyklouzne bez trestu. Ty se mohou opírat o pocit, že v zákulisí mohou působit skupiny lidí, které mají vliv na fungování orgánů činných v trestním řízení. Ty mohou využívat vzájemné propojení k bránění v rozkrytí některých případů, které mají nějakou souvislost s politikou.  

Zkrátka důvěra veřejnosti, že orgány činné v trestním řízení pracují ve stylu padni, komu padni, je velmi nízká, což představuje živnou půdu pro nejrůznější spekulace. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.  

Autor:  Petr Hartman

Aolian: Klimaterorem zmítané zahrádky

Klimaterorem zmítané zahrádky

… aneb vydrží tam něco zeleného nebo nás čeká Velká éra Plastoflóry? 

V letošním roce to květiny a stromy v našich zahrádkách opravdu nemají jednoduché neb jsou prakticky neustále zmítány extrémními klimateroristickými praktikami. Důvod? Egoistické šlapání po práci druhých a určitě také snaha odrovnat domácí pěstitele, aby k nám mohly ve velkém proudit kamióny se zeleninovým i ovocným blátem bez chuti a zápachu pěstovaným v obřích fóliovnících na pobřeží Itálie nebo Španělska. Likvidaci naší vinařské úrody určitě uvítají francouzské provincie se svými megaplantážemi hroznového vína. Pozadu nejspíš nechtějí zůstat ani Spojené státy americké, zejména co se týče dovozu svých vlašských ořechů. Dle vyžilé a nažluklé chuti lze usuzovat, že to nejspíš budou přebytky z let minulých…

Napíšete-li o tom byť i jen drobnou úvahu do diskuse komerčních internetových serverů, nejpozději do deseti minut je vaše zpráva nekompromisně smazána. Ostrá cenzůra všeho, co se týče umělé manipulace počasí, tam funguje dokonale. Přesně po vzoru zkorumpovaných řídících jednotek ve zdejším vesmírném centru. Když se objeví nějaký radikální buchar, který by dokázal dobře zatřepat s jejich dvourozměrnou temnářskou matricí, přes speciální nástavby na vesmírném orchestru pohotově vyzkratují jeho úderné vibrace. Je proto logické, že ve zdejší hmotě je jejich hlavním oponentem přirozený elektromagnetismus naší planety, který posiluje zdravé přírodní zákony na úkor jejich nemocného světa iluze. I kdyby se však na hlavu postavili, evolučně starší Univerzální předloha přírody napořád zůstane tou hlavní určující jednotkou pro směr a pohyb životních sil a v jejím lůně nakonec budou kompletně a bez obalu zrestartováni.

Při péči o svou zahrádku nespoléhám jen na pomoc přírodních bytostí, ale snažím se jim to v maximální možné míře usnadnit pěstováním houževnatých druhů statečně odolávajících zhoubnému klimateroru. S většinou nověji šlechtěných odrůd ovocných stromů se nejspíš budeme muset úplně rozloučit. Klimateror nejhůře snášejí ovocné dřeviny se silně rozvinutou jinovou energií. Jejich opatrovníci jsou sice něžné a láskyplné bytosti, ve zdejším světě s převahou hrubých a ostrých vibrací však velmi strádají a mají problémy se v něm udržet.

Nejlíp si u nás na zahrádce teď vede dřevina, která umí dobře vybruslit z různých nepřízní počasí a přitom poskytnout spoustu jedlých bobulí plných vitamínů. Tipujete-li muchovník, statný keř s hrozny bílých květů, tipujete správně. Další chutné a mrazuvzdorné bobuloviny se nám podařilo získat adopcí rozličných zplanělých „utečenců“ ze zahrádek našich babiček. Včetně málo šlechtěného angreštu planě vyrostlého na mezi za vsí. Má sice drobnější bobulky, ovšem velmi aromatické a sladké chuti.

Při výběru květin do naší zahrádky jednoznačně dostávají přednost rostliny nalezené na rozličných skládkách. Vyzařuje z nich nezdolná chuť do života, kterou veleradostně šíří po celé naší zahrádce. Zvlášť veselým dojmem působí pestrobarevná záplava květů patřící nenáročným orlíčkům. Velkou inspiraci k omrknutí a naštudování dalších odolných květinových druhů mi dávají akční průzkumy bývalých vojenských prostorů v našich příhraničních oblastech hor, hlavně Šumavy. Podnes jsou zde patrná torza drobných zahrádek provázející ruiny po bývalých staveních. Díky této inspiraci zdobí naše záhony žlutá květenství prvosenky vyšší a později modré květy chrpy horské, jirnice a kosatce sibiřského. Na vlhkých místech bují mohutné trsy kolotočníku ozdobného se sytě žlutými úbory květů. Ve stinných zákoutích zahrádky si spokojeně hoví pomněnka lesní, žlutokvětá hluchavka pitulník horský, kopytník vonící po kafru, mařinka vonná, česnek medvědí a pupkovec pomněnkový. Pod stromy se šíří opojná vůně z divokých bělokvětých narcisek. Neméně opojnou vůni vydávají světle modrofialová květenství původního druhu šeříku a hrozny bílých květů střemchy obecné. S pročišťováním energií nám vydatně pomáhají mladé vrby jívy a břízky. Naši zahradní květenu hodláme výhledově obohatit také o dvě nenáročné horské „mrkvovitky“ všedobr horní a čechřici vonnou, jejíž nažky zajímavě voní po hašlerkách.

K dobře prosperujícím obyvatelům naší zahrádky patří i některé rostliny, jejichž mrazuvzdornost patřičně prověřila chladná inverzní údolí. Zvlášť optimistickou náladou vynikají dvě divoké liány břečťan a chmel, jejichž oddenky byly sebrány na břehu řeky Otavy. Mrazuvzdornou náturu projevují také upolín evropský, vrbina penízková, kozlík lékařský a zplanělé zvonky. Na plotech se bohatě zelenají popínavé zimolezy a nové záhony budou nejspíš patřit kamčatské borůvce.            

Přírodní bytosti, které jsou hlavními činiteli v radostném budování naší zahrádky, mi doporučily založit druhově bohatá společenství s rozličnou bylinnou i dřevinnou flórou. Má to svou logiku: při výkyvech počasí v jednotlivých letech se v takto pestrých společenstvech vždy rozvinou právě ty druhy, které si s danou situací umí nejlíp poradit. V takovémto vitálním druhově pestrém společenstvu dokáží přírodní bytosti vybudovat až šest pater vegetace. Úplně dole ve stínu se krčí polštářky mechů, nad nimi nízké bylinky, pak vyšší a ještě o něco vyšší, které se snoubí s nízkými keři. Další patro obsazují vysokovzrůstnější keře a liány a nad celou tou rozvinutou myriádou bylinné a křovinné vegetace rozprostírá svou rozložitou korunu jako ochranný deštník nějaký pěkně urostlý a vitální listnatý strom.

Zatím ještě koukám do zeleného, když ale pod náporem klimateroru vše zklame, vyrazím do chebské kotliny pro mladé exempláře nezdolného bolševníku velkolepého. Dokážu si přitom živě představit ten povyk kolem sebe: „Pomóc, invazní rostlina!!!“

Takzvaná „invazka“ to je jak vyšitá – avšak na rozdíl od invazních klonových (a tím pádem převážně zombických) civilizací vynikajících destruktivním pošlapáváním života umí bolševník harmonicky vyrovnávat ostré vibrace v krajině i dobře asanovat ztemnalou energii. A ve spolupráci s různými merlíky, lebedami a laskavci dokáže pomoci při asanaci zatoxikované půdy. 

Neuniklo mi, že v péči o naše zahrádky můžeme mnohé zachránit vlastní citovou zainteresovaností. Je to v podstatě stejné jako v dobře známé pohádce Pyšná princezna. Když máme rádi jen sebe a zvýrazňujeme svoje ego, odsáváme květinám kolem nás životní sílu. Když nám naopak přednostně záleží na tom, aby se naše květiny a stromy měly jak v bavlnce, nabíjíme je optimistickou energií a ony nám doslova vzkvétají před očima.  

K lokální obraně před klimateroristy se učím mírnit divoké poryvy technického větru tím, že si vizualizuji, jak pohlcuji tyto víry do sebe a doslova je stravuji. Nebo se pokouším o telekinetický přesun větrných vírů do horních vrstev atmosféry. Jakmile zaslechnu nad svou hlavou přelety nepříjemně „chrčivých“ letadel, je to předvěst toho, že klimoušové shazují vítr a déšť do krajiny. Současné fronty nejsou příliš štědré na srážky, ale vychladit vzduch dokáží pořádně.

S díky vítám upozornění na tzv. „studený blesk“. Seštudoval jsem si k němu podrobnější info a potom se mi stala zajímavá příhoda. Při sběru bylin za humny jsem pozdravil svůj spřátelený statný Jasan. Náhle mi připadlo, že mně chce něco důležitého naznačit. Soustředil jsem se tedy na jeho poselství a po chvilce se ukázalo, že strážce jasanu se mi snaží sdělit své obavy z případného ohrožení „studeným bleskem“. Vzápětí jsem zahlédnul obraz z minulosti. Jasan v něm byl ještě jako mladý strom a spodní část jeho kmene obepínalo husté pletivo se železnými podpěrami. Pak jsem se přesunul do přítomnosti a zjistil, že kmen jasanu dodnes obepíná astrální pletivo se železnými podpěrami, které energeticky přitahují blesky společně s reziduálními negativními energiemi od starých majitelů. K tomu se mi ukázala zdémonizovaná duše koně, s nímž necitlivě zacházel jeho bývalý hospodář. Provedl jsem kompletní očištění jasanu i kontaktní krajiny od všech negativních energií a odpoutal dušičku nešťastného koně bezhlavě bloudícího krajinou. Strážce jasanu mi potom připadal veselejší a radostnější.

Když jsem nedávno narazil na pavědecký článek obhajující technokratické aktivity geoinženýrů jako „pomoc pro naši planetu“, hned mi bylo jasné, jak se pod hlavičkou abstraktního dobra snaží zakrýt svůj egoismus a diktátorský přístup k přírodě. Vždyť umělá modulace počasí není nic jiného než spotřebovávání atmosféry. Každý drastičtější zásah do přírodního proudění ukrojí naší planetě plátek z její atmosféry a nebe se „propadne“ zase o kousek níže… Přesto v sobě necítím ani kapánek strachu z budoucnosti a na ničem, co náleží k tomuto světu, nelpím ani v nejmenším.

P.S.Orgonet: 

Vida, mám taky od podzimu nový muchovníček a má se k světu, těším se na úrodu, no, to se budu ještě pár let těšit ... cosi mi říkalo, že to bude dobrá volba (:-)). Díky, Aoliane, za tipy (:-)))

Little Grandmother bude v Praze a Bratislavě

Little Grandmother, jejímž poselstvím tento blog věnoval velkou pozornost (32 překladů najdete v tématu Little Grandmother ) a má zde i speciální blog ), přijede osobně!
(Leták v PDF nejde bohužel vyvěsit jinak než jako printscreen, snad je to čitelné.)

Podivné chování mraku

Ahoj orgonete posílám ti fotku, kterou jsem vyfotil v okolí Plzně a moc by mě zajímalo co si o tom myslíš. Mraky v jednom míste se začaly doslova rozpouštět, ale podivny zpusobem navrchu mely pevnou základnu a dolu doslova tekly  a rozpouštěly se. O giftovani a chemtrails se zabývám cca 5 let, ale tohle jsem ještě nevidel. Taky by mě zajímal názor čtenářů tvého blogu, zatím díky a držím palce v tvé další cinnosti, Standa z Brna
P. S. Pokud  bude zájem mám i krátké video.

Orgonet:

Hm tak to taky neznám. Zajímavá kreace, ale těžko říct, co tam konkrétně vytrousili za látku nebo napumpovali za radiaci a co tím sledovali... 

Ty mraky, jak tečou, mně připomínají velikonoce - když se nasype do sklenice prášková barva na vajíčka, tak na hladině je základna a barvivo takhle nějak pomalu jakoby ve vláknech klesá (:-)). Třeba tam letadla "upustila" moc nějakého prášku. A před tím se vesele harpují beránky a za tím je jakási bouřka - pěkný maglajs.

Houstone, máme problém. Nevíme, co s Fukušimou

Děkuji čtenáři za odkaz na zajímavý článek pěkně shrnující problematiku Fukušimy.
Osobně spoléhám na technologie našich přátel z vesmíru, kteří nás chrání ... co mi taky zbývá.
Oni určitě zasahují. Kdesi na anglickém netu je článek (teď ho nemůžu najít), kde se píše, že když byl horko těžko otevřen jeden bazén jednoho bloku,  o němž se předpokládalo, že tam je roztavené palivo, nebylo tam vůbec nic ... záhada ... palivo se úplně vytratilo z celého bloku.

Převzato z: http://www.outsidermedia.cz/Houstone-mame-problem-Nevime-jak-technicky-resit-Fukusimu-1.aspx

Houstone, máme problém: Nevíme, jak technicky řešit Fukušimu

Zdroj anglicky: http://cuttingthegordianknot.wordpress.com/2012/05/02/houston-we-have-a-problem-no-known-technology-to-deal-with-fukushima/

13. 5. 2012, 

Květen 02, 2012

Dnes bylo oznámeno, že americká firma EnergySolutions, která se zabývá likvidací deseti jaderných elektráren, se snaží uzavřít mnoho dalších smluv s dalšími společnostmi, které jí mají pomoci s likvidací Fukušimy. Očekává se, že smlouvy budou také zahrnovat likvidaci vyhořelých palivových tyčí, které zde byly uskladněny. Máme s tím však menší problém, jak uvidíte z dnešní zprávy zveřejněné v japonském listu The Denki Shimbun.

V souvislostí s likvidací jednotek 1 – 4 jaderné elektrárny Fukušima I si EnergySolutions klade za cíl zpracovat plán celého procesu likvidace, včetně kalkulace nákladů, a získat zakázky na dalších projektech, včetně dekontaminace radioaktivního odpadu, vytěžení a uložení vyhořelého paliva a trosek poškozeného paliva.

Pokud se jedná o „vyproštění“ paliva z havarovaných reaktorů, což je považováno nejobtížnější proces, šéfEnergySolution Morant řekl, že „neexistuje žádná technologie, která by mohla být okamžitě zavedena“.Dodal však, že se do určité míry využijí znalosti o získávání poškozeného paliva, které byly získány prostřednictvím výzkumných reaktorů a dálkově ovládaná podvodní řezací technika, která se používala vamerických jaderných elektrárnách typu Sion.

Těch téměř 14 měsíců čekají ti z nás, kteří blíže sledují katastrofu v JE Fukušima prostřednictvím alternativních médií, na někoho, kdo s konečnou platností vydá stanovisko k tomu, jak plán mají úřady na řešení pokračujících havárií tří reaktorů i vyhořelého paliva, které tam bylo uskladněno. I když mainstreamová média vesměs ignorují největší katastrofu všech dob, alternativní zdroje byly se svými přesnými zprávami o celé týdny až měsíce v předstihu před zpravodajstvím mediálních korporací. Tohle by totiž měla být hlavní zpráva dne ve všech médiích, protože je to nejdůležitější věc, která se stala ve světě nejen dnes, ale v celých jeho popsaných dějinách. Je to významnější než globální finanční krize, jakékoli volby, nepokoje, protesty a dokonce i každá jednotlivá válka od vzniku člověka. Je to osudová událost v dějinách lidstva. Jestli to spackáme, tak nás to všechny spálí na prach. Každého z nás.

Když se podíváme na prohlášení společnosti TEPCO, japonské vlády, americké vlády, nebo dokonce i MAAE, najdeme jednu podezřelou věc. Chybí zmínka o jakékoli plánované reakci. Podstatou mizivého počtu informací jsou nahodilé odezvy, které postupně bagatelizují kritickou situaci a neobsahují žádné pokyny ani výhled do budoucna. Nikdo nám nebyl ochoten říci, jaký plán řešení existuje!

Dnes bylo konečně přiznáno to, co mnozí z nás vědí již od počátku této noční můry. Neexistuje žádná strategie a žádný reálný plán, jak si poradit s Fukušimou. Už nad tou věcí sedíme rok, radiace se šíří po celém světě, a až teď se široké veřejnosti odhalilo, že neexistuje žádná technologie, která by byla vyvinuta na zvládnutí situace. Snaží se to řešit instinktivně a doufají, že to vyřeší za pochodu. Pro většinu veřejnosti může být děsivé, když si náhle uvědomí, že v minulém roce nedošlo ve Fukušimě k žádnému pokroku. Většina lidí si možná myslí, že když to není ve zprávách, tak se to všechno samo o sobě lepší, nebo že se o to nějak postarali. Nic se nezlepšilo a věci se pouze s přibývajícím časem zhoršují. To místo vypadá jako vybombardovaná válečná zóna, což způsobilo tsunami, roztavení tří reaktorů a následný ohromný výbuch vodíku, který v podstatě rozbil celou jadernou elektrárnu. Tato událost poslala a každou další vteřinu posílá do ovzduší ohromné množství radioaktivních látek. Radioaktivita deštěm zamořuje Japonsko, Spojené státy, Kanadu, Evropu, Asii a dokonce jsou už i zprávy o radioaktivních spadech na jižní polokouli. Směs radioaktivních látek obsahuje cesium, jód, stroncium, plutonium a nyní tato nepředvídaná událost možná vytvořila něco, co doposud nikdy předtím neexistovalo – endofullerenové ostnaté kuličky, které umožňují uranu, aby se ve vzduchu pohyboval stejně snadno jako pyl.

Nalévá se toxické saké, tvrdý chlast jaderné arogance, a nejenom, že je ho dost přímo na místě, ale každý na této planetě může dostat velkého panáka! Je to tak, že některým velmi arogantním členům jistých obskurních kroužků se podařilo vytvořit katastrofu tak velkolepou, tak komplexní a tak smrtelnou, že se ji možná nepodaří dostat pod kontrolu. Věci jsou opravdu tak špatné, že se tato informace právě teď pomalu začíná šířit do hlavního proudu sdělovacích prostředků. Nemohli si dovolit paniku ve stádě ovcí a spustit amok před rokem. Kdyby řekli široké veřejnosti pravdu v okamžiku havárie, nastala by masová panika. Teď však, poté co se radiace šíří všude, lidé, kteří řídí tento svět pomocí jimi ovládaných médií možná přišli na to, že neexistuje místo, kam by se dalo utéci, takže i lidé v blízkosti zdroje záření zůstanou na místě. Kdyby svět fungoval tak, jak má, když se ta věc stala, muselo by se ze severního Japonska evakuovat asi 40 milionů lidí. Tohle by se opravdu mělo udělat, ale nezdá se, že by se o něco takového někdo pokusil. Ti, co byli nejblíže k Fukušimě, byli přinuceni smířit se s osudem. Od začátku havárie je už dost dlouho na to, aby radioaktivními látkami byl zamořen takřka celý povrch planety a jejich koncentrace každý den roste. Dokonce dříve než měsíc po výbuchu ukazoval každý vzorek půdy odebraný v USA spad z Fukušimy. Radioaktivita byla naměřena i ve vzduchu v dalekém Švédsku. Institut NORSK rychle přijal opatření, aby skryl své údaje před veřejností –změnil jméno svého webu. Americká geologická služba (United States Geological Service) teď zveřejňuje část informací z doby před 12 měsíci. Něco takového můžeme v budoucnosti očekávat i od americké vlády.

Konečně zveřejnily náznaky, že by to případně mohlo vyhladit nás všechny na této planetě, pokud se to rychle nevyřeší, nebo pokud se pokazí něco jiného. Ano, je to opravdu tak zlé. V chladícím bazénu reaktoru číslo 4 je dost plutonia na to, že pokud by vyschl nebo spadl ze svého umístění 30 metrů nad povrchem, mohl by zlikvidovat veškerý život na této planetě. Dokonce i v případě, že k tomu nedojde, stále zde budou stovky milionů mrtvých ze vší té radiace, která už unikla a která nemá konce, ani výhledově. Tato událost značně převyšuje Černobyl a Three Mile Island ve srovnání s ní připomíná narozeninovou svíčku.

Pohleďme na budovu reaktoru č. 4 v jejím dnešním stavu a pozici chladícího bazénu uvnitř:

Co vidíme? Je to místo, kde leží osud lidstva a všeho života na zbytcích toho, co kdysi bývalo budovou, jež by se mohla rozpadnout při dalším větším otřesu v nejméně stabilní seizmické oblasti na světě. Bazén je rozpraskaný a jeho obsah uniká. Co myslíte, jakou máme šanci? Nalejme si čistého vína, od 11. března máme na kahánku.

TEPCO se den před vlnou tsunami chystalo naplnit čtvrtý reaktor asi 1 500 čerstvými (nevyhořelými) palivovými tyčemi, jež byly a jsou stále uloženy v tomto, nyní děravém bezénu. Vzhledem k tomu, že Fukušima nedávno začala používat směsné palivo MOX, lze očekávat, že bazén je teď přeplněn plutoniem. Christina Consolo, moderátorka Nuked Radio, k tomu říká: „Pokud tam mají palivo MOX, které obsahuje 6% plutonium, může jedna palivová tyč zabít 2,89 miliard lidí. Pokud se bazén zhroutí, a tvrdí to i senátor Wyden, pak může v důsledku uvolnění radiace z těchto palivových tyčí masové vymírání.“

Z článku Fukushima se rozpadá: Jste připraveni?

Když už mluvíme o senátoru Ronu Wydenovi z Oregonu – jako mnoho lidí, nebo spíše většina lidí zřejmě neměl ponětí o tom, co se děje v Japonsku. Tenhle problém se ve zprávách každý den neprobírá, takže musel dostat nějaký pekelný impuls při své cestě do Japonska, když před několika týdny osobně navštívil Fukušimu. Pokud jste v médiích v poslední době něco slyšeli, mohla to být právě upoutávka na to, že senátor krátce poté vydal tiskovou zprávu, v níž popsal strašlivou pravdu o tom, jak opravdu špatná je tam situace. Senátor zřejmě, stejně jako většina obyvatel světa, neobdržel zprávu o tom, že největší katastrofa v dějinách lidstva se stala minulý rok, ale zjistil, že současná situace se zhoršuje. Začal tak blbnout, že před 10 dny začal psát na všechny strany a jeho bratr se snaží přesvědčit každého, aby pochopil tuhle situaci, jako kdyby si ji tihle lidé právě uvědomili. Lituji, ale jen těžko uvěřím tomu, že šéf americké Jaderné regulační komise (Nuclear Regulatory Commission) a americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová nechápou, co se děje a o co jde v téhle věci. Je to stejné, jako říkat, že Alan Greenspan nevěděl o existenci realitní bubliny. Tihle lidé na vrcholu vědí, jak se věci mají. Jak by také mohli nevědět, když existuje jen malý podíl světové populace, který minulý rok věděl, co se děje na vyšší úrovni a s větší přesností než korporátní sdělovací prostředky. Lidé mimo tento hlavní proud měli také náskok před tímto pokřivením, bez ohledu na to, co se takřka podobalo výpadku pravidelného televizního vysílání, s výjimkou několika posledních týdnů. Dokonce i s tím, co jim poskytuje toto pokrytí, většina lidí bohužel buď neposlouchá, nebo na to zapomene, protože u většiny lidstva byla jeho pozornost zredukována na úroveň zlatých rybek...

Redakčně kráceno

Celý článek v ANJ zde

Překlad: Stan

Oceány plastů

Opět něco z kanálu z kanálu GosschaTV ...
Děkuji čtenáři za odkaz na alarmující francouzský dokument Oceány plastů.

http://youtu.be/7aYhJWya-fk


Oceány se stávají světovou skládkou odpadů. Každý kilometr moře a oceánu obsahuje asi 74 tis. kusů plastů. Polévka z plastových odpadů zabíjí tisíce zvířat každý rok. Chemikálie potom z ní pomalu uvolňují do potravního řetězce nežádoucí látky. V Nizozemí vědci zkoumající pokles počtu buřňáků nalezli plasty v žaludcích 95 % z nich; v Německu chemikálie z plastů ovlivňují reprodukční systémy zvířat, zatímco v Kalifornii záchranáři sledují zvýšený počet velryb a delfínů umírajících bolestivou smrtí, kdy jsou jejich střeva zacpána odpadem. Jaký bude dlouhodobý dopad tohoto "plastového znečištění"? Můžeme něco udělat pro naše oceány?
Francouzský dokument režisérky Sandrine Feydelové.