(Pokračování včerejšího článku http://orgo-net.blogspot.cz/2013/01/aolian-polotechnicka-zima-maly-dialog-o.html )
Mentálně jsem sestoupil až do doby, kdy došlo ke vzniku oné „iluzivní osoby“. Záhy jsem se ocitnul na vlahém mořském pobřeží s několika přepychovými rezidencemi topícími se ve zlatě, sluneční záři a blahobytu. Pak došlo k mému samovolnému mentálnímu přesunu do pevninské oblasti, kde se rozkládalo město přeplněné všemi možnými technickými vymoženostmi. Panovaly zde stísněné pocity beznaděje, strachu a oné takzvané blbé nálady. Atmosféra byla plná našedlé vodní páry a na nebeské klenbě se vyjímala pravidelná síť z přísně modulovaných mraků. Po ulicích chodily se sklopenou hlavou zástupy zasmušilých lidí. Jejich pohyby provázela malátnost a podivná netečnost. Ačkoliv nejsem žádný odborník na zdravotní problémy, okamžitě mi přišlo na mysl, že populace ploužící se po městě trpí silným nedostatkem vitamínu D.