Úterý, 4.června 2013, 06:26:49 | Souhlasím | Nesouhlasím | +10
Mým přátelům, kteří žijí mimo Turecko:
Píši vám, abych vám dal vědět, co se posledních pět dnů děje v Istanbulu. Musím to napsat osobně, protože většinu mediálních zdrojů vláda zavřela a jediný způsob, jak se vyjádřit a volat o pomoc a podporu, je ve světě ústní a internetové komunikace.
Před čtyřmi dny se skupina lidí, z nichž většina nepatřila k žádné specifické organizaci či ideologii, dala dohromady v istanbulském parku Gezi. Mezi nimi bylo mnoho mých přátel a studentů.
Jejich důvod byl prostý: Zabránit nadcházející demolici toho parku kvůli postavení zase další nákupní galerie v samém středu města a protestovat proti tomu. V Istanbulu je spousta nákupních galerií, nejméně jedna v každém sousedství! Očekávalo se, že ve čtvrtek brzy ráno začne kácení stromů. Lidé se vydali do parku s dekami, knihami a dětmi. Postavili si stany a strávili noc pod těmi stromy. Brzy ráno, když nastartovaly buldozery, aby ty stovky let staré stromy vyrvaly z kořenů, lidé se proti nim postavili, aby tuto operaci zastavili.
Nedělali nic jiného, než že stáli před těmi stroji. Nebyly tam žádné noviny, žádná televize, aby o tomto protestu referovaly. Bylo kolem toho naprosté mediální zatmění. Dorazila ale policie s pojízdnými vodními děly a pepřovým sprejem. Vyhnali ten dav z parku.
Večer se počet protestujících zněkolikanásobil. Stejně tak se to stalo s policejními silami kolem parku. Mezi tím místní istanbulská vláda zavřela všechny cesty vedoucí k náměstí Taksim, kde je part Gezi umístěn. Zavřeli i metro, zrušili lodní přívozy a zablokovali silnice.
Ovšem více a více lidí se vydávalo do centra města pěšky. Přišli z celého Istanbulu. Přišli ze všech různých společenských prostředí, z různých ideologií, různých náboženství. Ti všichni se shromáždili, aby zabránili zničení něčeho ještě většího, než byl jen ten park: Práva žít jako ctihodní občané této země.
Shromáždili se a pochodovali. Policie je rozháněla pepřovým sprejem a slzným plynem a najížděla svými tanky do lidí, kteří jim
Miroslav Ptetter, Břeclav
Úterý, 4.června 2013, 06:27:55 | Souhlasím | Nesouhlasím | +9
Shromáždili se a pochodovali. Policie je rozháněla pepřovým sprejem a slzným plynem a najížděla svými tanky do lidí, kteří jim za to nabízeli jídlo. Dva mladé lidi ti pancéřovci přejeli a zabili. Další mladá žena, moje kamarádky, byla zasažena do hlavy přilétajícím kanistrem s plynem. Policie je totiž střílela přímo do davu. Po tříhodinové operaci je pořád ještě v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče. Jak už jsem psal, nevíme, jestli se z toho dostane. Tento blog je věnován jí.
Ti lidé jsou moji přátelé. Jsou to moji studenti, moji příbuzní. Nemají žádnou „skrytou agendu“, jak by stát rád povídal. Ta agenda je všude. Je velice jasná. Vláda celou zemi prodala korporacím na stavbu obchoďáků, luxusních činžáků, dálnic, přehrad a jaderných elektráren. Vláda hledá (a když je to nezbytné, tak vytváří) jakoukoliv záminku, aby proti vůli lidu zaútočila na Sýrii.
Na vrchol toho všeho začala být v poslední době nesnesitelná i vládní kontrola nad vlastními osobními životy lidí. Stát, podle její konzervativní agendy, schválil mnoho zákonů a vyhlášek týkajících se potratů, císařských řezů, prodeje a používání alkoholu, a dokonce i barev rtěnky, kterou nosí letušky.
Lidé, kteří pochodují do středu Istanbulu, se dožadují svých práv žít svobodně a dočkat se od Státu spravedlnosti, ochrany a respektu. Dožadují se účasti na procesu tvorby rozhodnutí ve svých městech, kde žijí.
Čeho se jim dostalo místo toho, je nadměrné použití síly a ohromná kvanta slzného plynu vstřelovaného přímo do tváře. Tři lidé už přišli o oči. Avšak stále pochodují. Statisíce se k nim připojují. Pár tisíc dalších přešlo pěšky po mostě přes Bospor, aby podpořili lidi na Taksim. Nebyly tam žádné noviny či televizní kanály, aby o těchto událostech referovaly. Byly zatížené vysíláním zpráv o Miss Turecko a o „nejdivnějších kočkách na světě.“ Policie pokračovala v rozhánění lidí a v jejich postřiku pepřovým sprejem do té míry, že zatoulaní psi a kočky kolem z toho pomřeli na otravu.
Školy, nemocnice a
Miroslav Ptetter, Břeclav
Úterý, 4.června 2013, 06:28:24 | Souhlasím | Nesouhlasím | +8
Školy, nemocnice a dokonce i 5 hvězdičkový hotel kolem náměstí Taksim otevřely své dveře zraněným. Doktoři zaplnili učebny a hotelové pokoje, aby poskytovali první pomoc. Někteří policisté odmítli stříkat nevinné lidi slzným plynem a praštili se svou prací. Kolem náměstí rozmístili rušičky, aby znemožnili internetové spojení a zablokovali 3g síť. Obyvatelstvo a podniky v oblasti poskytovaly lidem na ulicích volný přístup k bezdrátovým sítím. Restaurace nabídly jídlo a vodu zdarma.
Lidé v Ankaře a v Izmiru se shromáždili v ulicích, aby podpořili odpor v Istanbulu. Mainstreamová média nadále ukazují Miss Turecko a „nejdivnější kočky světa.“ ***
Tento dopis píši, abyste věděli, co se děje v Istanbulu. Masová média vám nic z toho neřeknou. Přinejmenším ne v mé zemi. Prosím, vystavte co nejvíce článků, co to půjde na Internet a šiřte to po světě.
Jelikož jsem včera v noci vystavil články, které vysvětlovaly, co se děje v Istanbulu na svou Facebookovou stránku, někdo mi položil následující otázku:
„Co doufáš, že získáš stížnostmi na svou zemi cizincům?“ Tenhle blog je mou odpovědí pro ni. Těmi tzv. „stížnostmi“ na svou zemi doufám, že získám: Svobodu vyjádření a slova. Respekt k lidským právům. Kontrolu nad rozhodnutím, které činím ohledně svého vlastního těla. Právo legálně se shromažďovat v jakékoliv části města, aniž bych byl považován za teroristu. Ale ze všeho nejvíc doufám, že když šířím svá slova do světa k vám, moji přátelé, kteří žijete v jiných částech světa, tak dosáhnu vašeho uvědomění, podpory a pomoci!
Prosím, šiřte tato slova a sdílejte tenhle příspěvek. Děkuji
8:31 (před 1 h)
 | | |||
Příspěvky
Komentáře
