Konfrontace Rusko - USA, Černé moře, 12. dubna 2014
Slyšeli jste už slovo Chibiny? V českých mainstreamových médiích o něm dosud nepadlo ani zmínky, protože by to v jeho nejnovější významové konotaci po 12.4.2014 nebylo „korektní“, ačkoliv hlavní světové agentury v souvislosti s tímto pojmenováním zprávy dávno vydaly. Ale o návrat cenzury a potlačování svobody slova se jistě nejedná, chraň bůh! Proto o tomto slůvku něco napsalo nanejvýš několik málo na armádu specializovaných tiskovin a portálů a ještě o něm ví pár nadšenců, kteří se zajímají o vojenskou techniku.
Primárně však jde o nepatrné pohoří na severu evropské části Ruska. Pro našince nic moc, kopečky dosahující výšky našeho Ještědu, lyžařské areály tam nemají, „Kicbýl“ to tedy určitě není. Ale to jsme se od jeho aktuálního významu ocitli geograficky docela daleko. Přesuňme se o více než tři tisíce kilometrů jižněji. Černé moře není pro válečné lodě žádné lázeňské vycházkové korzo, ale mezinárodními dohodami regulované teritorium. Pokud tam vpluje (Bosporskou úžinou, samozřejmě) plavidlo nepatřící žádnému ze států k pobřeží přimknutých, musí dodržovat přísný režim, zejména doba jeho pobytu je striktně ohraničena. V případě překročení limitní lhůty má smluvní strana právo toto neukázněné plavidlo poslat jednoduše ke dnu, aniž by se nad tím někdo zalamoval. Není třeba nikoho dlouze přesvědčovat, že pro Rusko je taková návštěvní událost signálem k zaujetí obzvlášť velké obezřetnosti.
Jednoho letošního dubnového dne se zde objevuje americký raketový křižník USS Donald Cook vybavený nejmodernějším počítačovým systémem protivzdušné obrany a raketami Tomahawk. Všichni zainteresovaní o něm samozřejmě vědí a pečlivě ho sledují. Zřejmě si Yankees jedou ze západní polokoule „obhlédnout“ svůj „budoucí“ vojenský přístav v krymském Sevastopolu. Vždyť taková nabídka učiněná vděčnou majdanovskou kyjevskou vládou se přece neodmítá. Byť spontánní běh událostí situaci na tomto poloostrově mezitím nasměroval odchylně, mlsný apetit USA nadále trvá. Jak se po brněnsku říká, dostavili se na „čučku“ a po pražsku na „koukačku“.