Klaus v OSN: Vojenské zásahy nic neřeší

Klausův projev v OSN, hodný velkého státníka. Bravo, prezidente
(Komentáře většiny čtenářů pod tímto článkem v idnes jsou bohužel hanlivé - to snad někdo píše na objednávku, není možné, aby normální lidé takhle mysleli!)

Převzato:
http://zpravy.idnes.cz/klaus-a-zasah-v-syrii-0r7-/zahranicni.aspx?c=A120925_222846_zahranicni_jw

Plné znění projevu zde.

Vojenský zásah v Sýrii by nic nevyřešil, varoval Klaus v OSN

26. září 2012 2:47

Prezident Václav Klaus varoval ve svém projevu ve Valném shromáždění OSN před případným vojenským zásahem v Sýrii. "Intervence v Libyi jasně ukázala, že vojenskou silou stabilní řešení nalézt nelze," uvedl Klaus. Byl to jeho poslední projev v OSN v roli hlavy státu.

Žádné klima, žádná otázka svobody, žádné -ismy. Prezident Václav Klaus se ve svém projevu před Valným shromážděním OSN věnoval mezinárodní politice.

Projev se tak podobal tomu loňskému. Stejně jako loni dal Klaus světu za příklad pokojný rozpad Československa, který před 20 lety organizoval s Vladimírem Mečiarem. Stejně jako loni projev zakončil výzvou k reformě Rady bezpečnosti OSN. A stejně jako loni hovořil o aktuálním dění. Před rokem to byl izraelsko-palestinský konflikt a Fukušima, letos Sýrie.

Podle českého prezidenta není pochyb o tom, že situaci v povstáním zachvácené blízkovýchodní zemi je třeba vidět "v širší a delší perspektivě".

"Neměli bychom pouze vědět, co máme udělat dnes, ale také co máme udělat zítra a pozítří. Obávám se, že to je nejpodstatnější poučení z vojenské intervence v Libyi, která jasně ukázala, že vojenskou silou stabilní řešení nalézt nelze," vypůjčil si prezident příklad severoafrické země, která se po svržení diktátora Muammara Kaddáfího ocitla v chaosu.

Ještě před svým projevem prezident novinářům řekl, že situace v Sýrii je komplikovanější, než se uvádí v médiích.

"Já si prostě nedovedu představit, že by bojovali osamocení, izolovaní občané Sýrie s vládní armádou. S čím by bojovali? To přece není možné. Jestli bojují s armádou, tak musejí mít těžké zbraně. Jestli mají těžké zbraně, tak to není izolovaná, nahodilá skupinka protestujících. Takže já bych i v této věci mluvil o Sýrii trochu vážněji," citovala Klause ČTK.

Pozadí rok a půl dlouhého konfliktu v Sýrii je složité.Režim prezidenta Bašára Asada boje prezentuje jako střet s islamistickým povstáním, nedávno se v Aleppu na stranu režimu připojily i milice syrských křesťanů. Pomáhá mu také Írán. Opozice naopak líčí alávitu Asada jako tyrana, na jehož rukou je krev už třiceti tisíc obětí povstání. Stanice al-Džazíra hovoří o 1,5 milionu uprchlíků.

K čemu jsou intervence dobré? ptal se český prezident

Český prezident si během svého projevu položil řečnickou otázku, jaký je úspěch mírových jednání a mezinárodních misí.

"Zlepší vnější intervence situaci nebo naopak ji zhorší, protože zablokuje spontánní procesy, které by v regionu nastolily stabilitu možná za cenu menších obětí, než si vyžádala vnější intervence? Je například vývoj v Iráku, stále otevřená kyperská otázka nebo nezávislost Kosova úspěchem OSN nebo nikoli?" zeptal se Klaus.

Otázky to byly mírně provokativní. Ani zásah koalice mezinárodních sil v Iráku v roce 2003, ani nezávislost Kosova, fakticky umožněná nálety NATO proti tehdejší Jugoslávii v roce 1999, totiž nebyly dílem diplomatické aktivity OSN. A Spojené národy čelí čas od času kritice, že sice fungují jako diskusní klub, ale na problémy v horkých částech jsou - i kvůli protichůdným zájmům velmocí s právem veta v Radě bezpečnosti - krátké.

Velkou kritiku si OSN vyslechla například po rwandské genocidě v roce 1994. Tehdy Spojené národy odmítaly hrát ve východoafrické zemi výraznější roli a milice v zemi zmasakrovaly na osmi set tisíc civilistů. Tehdejší americký prezident Bill Clinton zpětně prohlásil, že několik tisíc vojáků mírových sborů bývalo mohlo zachránit statisíce obyvatel. OSN nedokázala zabránit ani masakrům civilistů v Bosně.

U nás v Československu to šlo, řekl Klaus

Klaus ve svém projevu také řekl, že během rozpadání Československa vedla "obtížná jednání výhradně domácích představitelů" k dosažení uspořádání, které nyní politici i ostatní občané vnímají jako pozitivní.

"Naše zkušenost potvrzuje, že motorem jednání musí být především domácí představitelé a nikoli mezinárodní vyjednávací týmy či bývalé politické celebrity (...) Nesmíme podlehnout pokušení zvnějšku vnutit stranám konfliktu řešení, které sice 'my' považujeme za správné, ale nesouzní s dlouhodobým spontánním vývojem v dané zemi nebo v regionu," řekl český prezident.

Autor: Jan Wirnitzer

Eckhart Tolle: Nakolik máme svůj život pod kontrolou?

Píšete si o Eckharta Tolle, že už dlouho nebyl. Máte pravdu, jak ten čas utíká, píšu samé informace a starosti o budoucnost, a zatím nám utíká něco mnohem důležitějšího, ty ne-informace, ta moudrost, kterou tak krásně předává právě Eckhart.

Já ho poslouchám denně, zejména když se v noci nebo brzo ráno probudím. Se sluchátkama občas usnu, a pak mám skvělé sny, že jsem někde na výletě/semináři/u moře/kdekoliv přímo s Eckhartem, a on ke mně mluví, nebo že někdo jiný mluví jako Eckhart, pak se divím, jak to tak krásně může umět... Ty sny jsou velmi osvěžující, miluju je ...

Slibuju, že pro vás něco od něj sepíšu mnohem častěji než dosud. 
O budoucnost se totiž nepotřebujeme starat, stačí se postarat o přítomnost - jak si přečtete dále (:-)))

Eckhart Tolle: Nakolik máme svůj život pod kontrolou?

Z Eckhart Tolle TV, září 2012

Překlad: OrgoNet

Posluchačka: Měla jsem dvě otázky, a jednu z nich už jste zodpověděl … Takže, nakolik máme svůj život pod svou kontrolou? Potřebujeme si plánovat svou budoucnost, nebo jen důvěřovat tomu, co je, a mít víru, že se vše stane tak, jak se má stát?

Eckhart Tolle: OK, často se stane, že jedna odpověď pokryje dvě otázky … možná existuje i univerzální odpověď, která pokryje všechny otázky (:-)))

Budete-li se snažit mít pod kontrolou budoucnost svého života, bude to dost frustrující, mít pod kontrolou to, co se stane. Ale můžete kontrolovat, nebo ani ne tak kontrolovat, ale převzít odpovědnost za přítomný okamžik. Za svůj stav vědomí v tomto okamžiku.

Můžete dát pozor, jaký je stav vašeho vědomí v tomto okamžiku. A můžete třeba zjistit, že váš stav vědomí v tomto okamžiku je stav nikoliv úplné identifikace s myšlením nebo vaší emocionálními pohyby, ale že tam je jistá identifikace s myšlenkami a formou, čili dysfunkční stav, setrvávání v negativitě. Jakmile si to uvědomujete, už to není totálně dysfunkční. Totálně dysfunkční znamená, že jste totálně identifikováni s myšlením, a nevíte o tom. V extrémních formách jsou lidé doopravdy šílení, ale vůbec netuší, že jsou šílení. Ale když víte, že jste šílení, tak nejste úplně šílení. Když víte, že se ztotožňujete s negativním stavem, třeba že máte strachuplné myšlenky, co by se mohlo stát, co se pravděpodobně stane, co byste mohli ztratit, třeba zaměstnání, nebo máte myšlenky o minulosti, tak pokud si uvědomíte, že se to děje, tak v tom je samozřejmě už jistá přítomnost. Pak můžete převzít odpovědnost, být bdělostí, uvědomělostí, a nebýt myšlenkou. Uvědomělost, to je ztotožnění s přítomností, to je to, co skutečně jste. Vy jste uvědomělost.

Takže, převezměte odpovědnost za tento okamžik, berte ho správně, což znamená, buďte v jednotě s tím, co je v tomto okamžiku. Cokoli se vyskytuje kolem vás, je takové, jaké je. Není ve vás žádný odpor k tomu, co je. Žijete ve stavu ne-odporu, jste v jednotě s tím co je zvenčí, i uvnitř. Pokud je uvnitř emoce, také je to to, co je. To vám řekne bdělost. Musíte přijmout to, co je zevně i uvnitř, jinak trpíte. Takže, přijmete to, co je, stanete se prostorem pro to, co je. A to je jediný rozdíl mezi obyčejným člověkem a duchovním mistrem. Ten je zajedno s jsoucností tohoto okamžiku. Například zenový mistr, který je v naprosté jednotě s čímkoli, co se vyskytne. Nejsou k tomu potřeba žádné znalosti. Ale to, co je třeba v tomto stavu jednoty, přijde z této jednoty.

Když tedy převezmete odpovědnost za přítomný okamžik, tak se budoucnost o sebe samozřejmě postará sama. Protože to není nic jiného než další přítomný okamžik. Neboli jeden věčný přítomný okamžik. Budoucnost jako taková neexistuje. To dobře víte, protože jste se s ní nikdy ještě nesetkali. Ani nikdo jiný. Nic takového jako budoucnost neexistuje, je to jenom myšlenka.

Budoucnost nemůže být víc než myšlenka. Jinak byste ji už někdy zažili. Musela by nějak přijít. Ale nemůže, protože je to budoucnost. (:-))) Takže budoucnost existuje pouze ve formě myšlenky. Snažíte-li se mít kontrolu nad svou budoucností, tak jste v pasti určité mentální formy, ale nevíte to, a samozřejmě, ovládat budoucnost je nemožné. Ale můžete převzít odpovědnost za přítomný okamžik, a budoucnost se o sebe postará sama. Je taky nějaké takové přísloví, něco jako „Postarej se o dnešek, a zítřek se o sebe postará sám“. (:-)))

A ke druhé části otázky: máme důvěřovat, že všechno se stane tak, jak má? Mocnou vírou je myšlenka, že cokoli se děje nyní, je dobré. Důvěřujete v jsoucnost. Protože formu, kterou má nyní přítomný okamžik, přinesl celek vesmíru. Všechno, co se děje ve vesmíru, má nesčetné příčiny. Kdybyste se snažili je zpětně vystopovat, museli byste se dostat až k počátku stvoření. Takže, jakákoli forma existuje nyní ve vašem vědomí, je tam proto, že celek vesmíru tuto specifickou formu vytvořil. Ta nebude trvat věčně, ale v této chvíli má tuto formu. A vy důvěřujete tomu, co je, a neptáte se: Proč se mi to děje? Co jsem udělal, že jsem si to zasloužil? Proč se špatné věci stanou vždycky mně? To není fér! Kéž bych tak byl někde jinde! Kéž bych tak byl někdo jiný! Kéž bych nemusel žít s těmito lidmi! Kéž bych měl jiné zaměstnání! Můžete si i dát nálepku na auto: Radši bych byl na rybách/na golfu! - Před pár týdny jsem navštívil Ram Dase v jeho domě na Maui, a ten má na svém autě nálepku: Radši bych byl tady a teď! (:-)))

Tady to „radši bych“ je jeden z mnoha způsobů, kterými mysl popírá přítomný okamžik a vytváří z něho utrpení. Někde jsem napsal: přijměte každý okamžik, jako byste si ho zvolili. Každý okamžik vlastně znamená tento okamžik, protože vždycky je jen ten jeden přítomný okamžik. Takže: Přijměte tento okamžik, věčné teď, jako byste si jej zvolili. To je stav jednoty s jsoucností tohoto okamžiku, života. Neříkám lidem: „Když se vám stalo tohle, tak jste si to na nějaké úrovni zvolili“. To jim neříkám. To je učení New Age. Možná to není zcela chybné, ale neříkám to, protože je nechci rozzlobit. (:-))) A není to úplně správné.

Více pomáhá, když se řekne: „Přijměte to, jako byste si to zvolili.“ Pak nemusíte přesvědčovat sami sebe: „OK, tak mám tuhle nemoc. Zvolil jsem si to. Ale proč jenom? Proč?“ Nebo cítíte extrémní vinu: „Propadl jsem. Hluboce jsem propadl. Musel jsem udělat něco opravdu hrozného, když po deseti letech meditace jsem dostal tuhle nemoc. Proč?“ V některých učeních, která jsou jinak krásná, se klade takový důraz na aspekt fyzického uzdravování, že je to poněkud nevyrovnané, a každý, kdo se jimi řídí, a dostane nějakou nemoc, okamžitě cítí vinu. To vytváří další velký problém, ještě navíc k jeho nemoci. „Nejsem dost dobrý.“ Takže, tohle nepotřebujeme. Vše, co potřebujeme, je přijmout přítomný okamžik, jako bychom si ho zvolili. A sledovat, jak se život pro nás vyvíjí, rozvíjí, rozplétá.

Při této praxi nemůžete nic ztratit. Řekněte si třeba jenom na jeden den, nebo půl dne: „Dobrá, vyzkouším to. Cokoli přijde, cokoli se objeví, každá osoba, každá situace, každá událost, okamžitě se s tím vnitřně sjednotím, jako bych si to zvolil, ať se stane cokoli. Budu to praktikovat v příštích třech hodinách.“ Možná že to tři hodiny nevydržíte. Vy, co jste tady, pravděpodobně ano, ale někteří lidé spíš ne. A sledujte, jak vnímáte život, jaké je to, když vaše vědomí je ve stavu přijímání. Uvidíte nesmírné zlepšení, nejen v tom, jak se cítíte, ale i v tom, jak se k vám věci odrážejí zpět, od ostatních lidí. Když budete v opravdové jednotě s tím, co je, uvidíte zlepšení i v tom, jak se ostatní lidé chovají k vám, i v tom, jak se vám dějí události, i když ne možná tak okamžitě. A je to opravdu zázračná věc, kterou můžete prožít. Ale k tomu bude třeba trochu víc než tři hodiny. (:-))) Ale abyste vyzkoušeli, jak to chutná, začněte jednou hodinou, nebo aspoň deset minut … (:-)))

Je-li místo, které nemáte rádi, řekněme hlučný provoz ve městě, nebo supermarket, nákupní centrum (někteří lidé milují nákupní centra, tak ti použijí něco jiného), prostě místo, kde jste neradi, řekněte si: „OK, přijímám tohle místo, jako bych jsem si ho zvolil. Ten hluk, ti lidi, to okolí.“

Někdy, když trénujete „jako bych si to zvolil“, se vaše myslící mysl zpomalí, a otevře se něco, co je hlubší než myšlení. Je to bdělost, uvědomění. Protože když není o co se hádat, tak mysl nemá tak moc o čem přemýšlet. Když nejste v neshodě s přítomným okamžikem. A vaše ego se začne sfukovat, protože nemáte nic, na co byste si mohli stěžovat. Když si ego nemá na co stěžovat, začne se sfukovat. A samozřejmě může zareagovat, protože si všimne, že slábne. A než si toho všimnete, začne: „Já to tu nesnáším!“ Může přijít zpátky a zase se vás zmocnit. Ale to je v pořádku, to vše je součástí cvičení.

Takže, nejsilnější je samozřejmě jednota s přítomným okamžikem.

Ale druhá věc: kdykoli něco děláte, nedělejte to primárně jako prostředek k nějakému cíli. Zkuste, jestli ta činnost může být pro vás cílem sama o sobě. Jednoduchý příklad: Jdete nebo jedete autem do supermarketu na nákup. Ta chůze nebo jízda autem není méně důležitá než dostání se do supermarketu. A chození po supermarketu není méně důležité než dokončení nakupování. A pak cesta s nákupem domů, zpáteční cesta, není méně důležitá než příjezd domů.

To je staré vědomí, nevědomost, že příští okamžik je vždy důležitější než cesta k němu. Vždycky máme něco v cestě, co nám překáží, abychom se tam dostali. Takže, když jedete do supermarketu, vadí vám cesta v autě. Když jste v supermarketu, vadí vám nakupování, abyste se dostali odtud pryč, protože už chcete být doma. A když jedete zpátky, taky vám to překáží, protože už chcete být doma, a až budete doma, bude překážet zase něco jiného.

Takže, vždycky chcete, aby vám něco ustoupilo z cesty, co možná nejrychleji, protože to není naplňující. Samozřejmě, ani příští věc nebude naplňující, protože mysl je nastavena tak, že přítomný okamžik není naplňující. Nikdy není dost dobrý, ten příští je vždycky lepší.

Takže, to znamená, nebrat konání jako prostředek k cíli, ale brát ho samo o sobě jako cíl. A to je spojeno s praktikováním sjednocení s přítomným okamžikem. To je jeho aktivní součást. Jeho pasívní součást, zdánlivě pasívní, je prostě přijmout jsoucnost všeho, co nastane v přítomném okamžiku. A takto můžete mít pod kontrolou svůj život. Vašemu egu se bude zdát, že váš život je naprosto mimo kontrolu …

Posluchačka: OK, zkusím metodu „jako bych si to zvolila“, až se můj teenager zase bude se mnou hádat ...

Jak eliminovat působení hliníku

Od čtenáře:

Tajemství je odhaleno.
Postup, jak lze eliminovat působení hliníku a fluorohliničitanových komplexů v těle s názvem "Odstranění toxických látek "jsou zveřejněny je od 25.09.2012 zveřejněn na níže uvedené internetové adrese: http://energieupramene.blogspot.cz/2012/09/odstraneni-toxickych-latek.html

Ať se zdraví světem šíří, to všem přeje Sv. Jiří

Keshova nadace: Video o dojmech z konference v Belgii česky

Milý Orgonete,
posílám odkaz na zprávu ze stránek Cesty k sobě, včera jsem tam objevila: Dojmy účastníku konference Nadace Keshe Foundation, která proběhla 21.9.2012 v Ninove v Belgii. Doufám, že to dobře vložím
http://www.cestyksobe.cz/philippe-miller-nadace-keshe-foundation-ad1385/
Jinak Ti moc děkujeme za tvou práci a posíláme hodně světla a podpory z Českého Krumlova
Ivett a František Podhradský

P. S. Orgonet:
Jak správně podotknul čtenář v komentáři, video je jakési samospouštěcí, takže vložené tu blbne, mažu ho a pusťte si ho radši z odkazu.

P. P. S. Orgonet: Škoda že ta dívenka říká česky dost často něco jiného než ten pán francouzsky, čímž unikají zajímavé informace ...

Aolian: Zážitky s kyselinou citronovou

Zážitky s kyselinou citrónovou

1. Účtenka pro klimouše

Je čtvrtek 20. září 2012 a do našeho podhorského kraje se pomalu vkrádá podvečer. Na nebi se líně převalují baryové mraky, zvláště tam, kde se právě kloní slunko k obzoru. Technický vítr, který po celý den nemilosrdně podchlazoval krajinu a navozoval tak atmosféru pozdního října, však pomalu slábne. Můžeme se tedy těšit na klidnou chvíli odpočinku a zamyšlení u hřejivých plamínků večerního ohýnku. Po chvilce do sebe s potěšením vpíjím sálavé teplo z táboráku a v hlavě si promítám zážitky z našich letošních antiklimateroristických akcí a experimentíků. Přinesly mi spoustu cenných poznání. Čert vem jeden prožraný trampský kotlík od octa a dva podobně zhuntované pekáče, jakož i jeden postarší neutěšeně rezavějící plech. Tyto čerstvé adepty do kovošrotu klidně oželím; s nelibostí však nesu skutečnost, že již druhým rokem nás technické květnové mrazy připravily o radost ze skvostných květů magnólie tulipánokvěté. Pro někoho to může být jen obyčejná parková dřevina, pro mne je to však výborný spolupracovník v mé práci. Vždyť v sobě nese geny a paměťové informace z pradávných druhohor, z dob, kdy ještě měla zelenou moudrá příroda a žádné invazní rozumové ego se jí ve své vlastní nicotnosti nesnažilo klást limity a nabubřele nařizovat, co smí a co nesmí.

Když už jsme ale v tom koloběhu virtuálních peněz (a dluhů), slušelo by se dát do kupy účtenku pro klimouše za vzniklou újmu, jež mi v průběhu minimálně posledních dvou let vznikla jejich destruktivním velkopokusničením. Zahrnu-li do své účtenky nejen výdaje za hmotné prostředky, ale i výdaje z mého osobního energetického potenciálu, který byl po dlouhou dobu zcela nedobrovolně, bezostyšně, hanebně a potajmu vykrádán skrze sítě haarpových zařízení, máte mi, milí klimoušové, věru co splácet až do důchodu. Však nemějte obavy, že bych si to od vás zase postupně nevybral zpátky a samozřejmě s tučnými úroky. Možná o tom ani nebudete vědět (:-)))))

2. Den pro kyselinu citrónovou

S velkou chutí a nadšením jsem si přečetl příspěvek od čtenáře V. o vlastnoručně nabytých zkušenostech týkajících se úspěšného využití kyseliny citrónové na redukci technicky vyráběného počasí. S vlastními experimentíky jsem začal v sobotním dopoledni dne 15.9. Sáhnul jsem rovnou po nerezovém nádobí, jež úspěšně provází naši domácnost již bezmála deset let. Ve vlažné vodě jsem rozpustil jeden sáček kyseliny citrónové a směs zahřál na plynovém vařiči téměř k varu. Venku profukoval přízemní severozápadní vítr a oblohu pokrývaly nízké mírně plující modrošedé mraky. Jakmile se páry odpařované kyseliny citrónové dostaly do vzduchu, začalo se nad námi projasňovat. Do deseti minut se mraky nad naším obydlím protrhaly a skrz haarpovanou plazmu nás pozdravily matné sluneční paprsky. Měl jsem radost, že hnedka první pokus dopadl úspěšně. Do dvaceti minut od roztažení oblohy k nám přiletěl jakýsi vrčoun a pak se najednou mraky kolem nás daly svižně do pohybu. Do pěti minut jsem měl nad hlavou nasunutou novou baryovou deku. Poté se pohyb mraků – jakoby náhodou – opět výrazně zpomalil. Vycítil jsem, že mám pro tento den skončit a střádat síly na příznivější období.

V následujících dnech jsem se ve volných chvílích věnoval získávání dat o energetickém chování kyseliny citrónové a octa. Přes vizualizace i automatickou kresbu se mi ukázalo, že molekuly odpařovaného octa vykonávají při výstupu do atmosféry klidný krouživý pohyb. Pokud se dostanou do nízkých chemických mraků, většinou se o ně zarazí a reagují s nimi. Pokud nízká oblačnost chybí a obloha je počmáraná čerstvými chemtrailsy, octové anionty vystoupí výše a reagují s nasprejovanými chemickými kationty, které pozvolna klesají do spodnějších vrstev atmosféry.

Pak jsem zkusil omrknout energetické chování kyseliny citrónové rozkládané při elektrolýze. Ukázalo se mi, že vznikající elektrolytické produkty této kyseliny nekompromisně vystřelí přímočarým pohybem do atmosféry a pokud v ní chybí vrstva těžkých baryových mraků, jsou schopny se dostat velmi vysoko, dokonce až k samotné dvourozměrné plazmě udržované přes síť HAARPů. Zbývalo ještě omrknout, jak si počínají molekuly odpařovaného vinného octa. A ukázalo se, že si také počínají celkem zdatně, neboť i ony jsou schopny pronikat do atmosféry rychlým přímočarým pohybem. Teorie by byla v kupě, je tedy potřeba vystihnout nějaký příznivý den a zkusit to akčně testnout v praxi.

Proběhly asi tři poměrně nemastné neslané dny, až konečně, 21.9., přišel den D. Hned po ránu jsem cítil, že již od noci sem přichází obzvláště příjemné a inspirativní kosmické záření. Den jako stvořený pro blankytně modré nebe a zářivé sluneční paprsky, které by s povděkem přivítalo i dozrávající ovoce v zahradách. Není tedy divu, že jsem s jistou dávkou nelibosti sledoval, kterak klimoušové hned po rozbřesku vystabilizovali na nebi nízkou pseudoinverzní chemtrailsvou deku. Prohlédnout si ji můžete na této fotografii pořízené po osmé hodině ranní:

Situace nevypadala právě růžově, zcela zřetelně jsem však cítil, že příroda má dnes sílu zabrat proti falešně podstrkovaným chemickým mrakům. Vždyť také - kdo by chtěl být pod deklem a nechat se dusit hloupostí iluze, když sem z kosmu plnou parou proudí očistná a povznášející síla? To jedině nízkovibrační rozumové ego se potřebuje ukrýt před palbou razantní energie, neboť by v jejím plném lesku bylo vidět, jaký je to chudáček a mrzáček zaostalý a že to nedotáhnul dále než na pouhý technický implantát.

Nic naplat, dobrá příležitost podpořit přírodu je tu a toho se musí využít. Na plné kule. Vzápětí mi blesklo hlavou, že bych měl nejdříve sáhnout po octu a jeho párami naklížit nízkou baryovou deku. Když se mi to podaří, jistě tím usnadním cestu kyselině citrónové vzhůru do oblak k její radikálnější působnosti proti falešně pytlenému počasí. Dal jsem se tedy s chutí do octování. Můj kamarád Nemo mezitím připravil k chodu umně sestavené zařízeníčko na elektrolýzu kyseliny citrónové. Neuplynula ani hodina a chemtrailsová deka nad námi začala zdárně slábnout. Byl čas spustit elektrolýzu koncentrovaného roztoku citrónovky. Aby octíku a citrónovce nebylo smutno, sáhnul jsem ještě do sklepa pro nezdárně zkysaný kredenčák. Sotva jsem povolil zátku od láhve, ozvalo se prudké zašumění a vzápětí se vyhrnuly ven mraky bublající pěny. Dokonalé šampáňo s kyselinou vinnou :-)))))))

Po desáté hodině ranní jsme mohli s potěšením pozorovat zdárně světlající oblohu, jíž zachycuje následující fotosnímek:

V čase oběda, tedy kolem dvanácté hodiny, byla baryová deka již prakticky pryč a odhalil se pohled na chemtrailsy postupně sprejované do horní vrstvy astmosféry. Jukněte na následující fotečku:

Krajinu začaly prohřívat sluneční paprsky, které postupně získávaly na síle. Po poledni vyšplhala teplota na příjemných dvacet stupňů. Takhle to u nás vypadalo ve dvě hodiny odpoledne:

Jsem rád, že jsme si bezmála tři hodiny mohli užívat příjemného babího léta. Mezitím se ovšem nebesa v nepravidelných intervalech otřásala hlukem sprejujících letadel. Stíhačku jsem nazahlédnul žádnou (od té doby, co jsem v zimě na jednu takovou razantně zahrozil lyžařskou hůlkou, k nám již nelétají). Zato mám ale silné podezření, že k pravidelnému špiclmonitoringu naší oblasti využívají až nadužívají vyhlídkové letouny z klatovského letiště, jež nyní pilně obhospodařuje světově známá firma Aircraft.

Po půl třetí odpoledne klimouši přitvrdili s chemtrailsovými sprejungy. Obloha se začala postupně zatahovat, až na ní zbylo jen jediné bezmračné místo. Tehdy přistoupili klimoušové k husarskému kousku, který by se dal nazvat „okružní jízda po nebesích“. Nemovi se ho podařilo zachytit na následujícím videu:

http://youtu.be/yfrz17hhHUg

Musím se přiznat, že tahle tečka za dnešním antichemtrailsovým pokusnictvím nás srdečně rozesmála. A nebyli jsme sami, smály se i houfy spřátelených přírodních bytostí kolem nás, jakýže je to ten rozum ješitný pitomec. Z nálad bytůstek přírody bylo však zároveň cítit nesmírné pohrdání vším tím pomýleným geoinženýrsky-technokratickým počínáním. Při horlivém odpoledním sprejungu jsem z řad rozverných skřítků zaslechul ironickou hlášku:

„A heleďme se, už jsou tady zase. Látači a lepiči ze své ctěné říše Nýmandie.“

Jedno je jasné: čím více uvadají příznaky věku Ryb, který přál hlavně nízkovibračním platformám nezdravě rozvinutého patriarchátu v podobě ego- rozumu a dogmatických náboženských směrů, tím lépe mohou rozkvétat odvážné záměry Strážkyně Univerzální předlohy přírody pro celostní revitalizaci naší planety. Mezi ně patří i postupné hojení a zacelování všech časoprostorových trhlin, jimiž neřízeně uniká životadárná energie do iluzivních meziprostorů, kde pak mohou bujet škodilské astrální entity.

Velmi jsem se zaradoval, když se mi do ruky dostal obrázek od neznámého autora (což mne mrzí, rád bych jej zde citoval), kde je velice výstižně zachycena situace s časoprostorovou trhlinou. To je přesně ono, co i já tak často v různých variantách vídávám v astrálu tohoto vesmíru. Nemovi se povedlo obrázek naskenovat a tak jej přikládám k prohlédnutí:

3. Kyselina citrónová – pomocník pro eliminaci škodlivých nanočástic železa

Již delší dobu sleduji, že sprejování chemtrailsů i široké používání technických zařízení se železnou konstrukcí vnáší do našeho prostředí vysoké koncentrace škodlivých nanočástic železa. Tyto nanočástice pak mohou oslabovat náš vlastní elektromagnetismus a v plicích omezovat převod kyslíku do krve. Energeticky se chovají jako posilovače temných „vládců“ naší planety, neboť podporují iluzivní lineární čas rozumového ega orientovaný na naivní vidinu neomezeného růstu ekonomiky, zisků, těžeb přírodních zdrojů, produkce zemědělských plodin či materiálů apod. Každý bdělý pozorovatel přírodních jevů však dobře ví, že je to absolutní nesmysl. Nelze přece donekonečna zvyšovat produkci a zisk. Reálný čas přírodního řádu je oproti tomu nekompromisně cyklický: den se střídá s nocí, jarní výstavba s podzimním rozkladem, lesní ekosystémy mají své cykly růstu a odumírání a tak dále. Právě příklad cyklické proměny přírodního lesa je velice hezky a výstižně popsán v knize „Přeměněný les“, kterou napsal význačný lesoochranář Chris Maser.

A jak s tím vším souvisejí zvýšené koncentrace nanočástic železa v našem prostředí? Tyto částice mají totiž tendenci zacpávat důležitá energetická centra na naší hlavě, která se otevírají za účelem naší postupné celostní separace od rozumového ega a temnářského patriarchátního systému, jež vede k násilnému vynucování si nadvlády skrze zastrašování a nepřirozenou autoritu. Tato významná transformační centra se nacházejí především na temeni hlavy a na obou spáncích. Ani naše planeta to nemá lehké. Musí se během Velké Transformace vypořádat s velikánskou časoprostorovou trhlinou na severním pólu („temeno hlavy“), k níž došlo při záměrné likvidaci jednoho ze dvou měsíců obíhajících kolem Země a udržujících energetickou rovnováhu v meridiánech planety. Po tomto destruktivním zásahu došlo k vychýlení magnetické osy a s tím ruku v ruce k oslabení obranných systémů planety vůči invazním atakům temnářů. Přirozená moudrost a neutralita přírodního Univerza začala být postupně nahrazována zkresleným věděním a konfliktní dogmatickou iluzí „vlády Jediného boha“ postavenou na nezdravě nadřazeném patriarchátním systému.

Naštěstí lze negativní vliv nanočástic železa eliminovat a to různými způsoby. Velmi mne potěšilo zjištění, že právě kyselina citrónová dokáže efektivním způsobem očistit prostředí, v němž se pohybujeme, od této látky. Však se také temnářské elitky v astrálu mohou vzteknout, že se tato běžně dostupná kyselina začíná úspěšně uvádět do antichemtrailsové praxe. Snažím se tyto elitky postupně „zaměstnávat“, aby neměli tolik času nás sledovat a sabotovat naše transformace. Jde to celkem jednoduše a je to zcela v souladu s přirozeným vývojem přechodu od nedůstojného přežívání v temnářském věku Ryb ke světlejší etapě plnohodného žití. Všem těmhle škodilům totiž stačí efektivně uzavírat jejich iluzivní časoprostory, v nichž kují svá sabotérská pikle. Poté automaticky následuje jejich automatický propad do karmického víru událostí a oni jsou nuceni řešit si své vlastní problémy, které si nadělali ve svých četných inkarnacích. Tak jen se čiňte, hošánkové, máte toho na sobě nakydáno, že se sotva držíte na nohou!

Další efektivní prostředek proti nanočásticím železa je očistná kůra z výluhů pupenů břízy a ořešáku královského. Pak samozřejmě také čištění vzduchu ionizátorem.

Nanočástice železa nás mohou snadněji oslabovat a stravovat, když k nám přichází nedostatek tepelného infračerveného záření. Právě toto záření bývá označováno za „teple vibrující barvu života“. Přes zasprejované nebe se výrazně omezil přísun infračerveného záření vlnové délky, která je velmi důležitá pro udržení pohodové srdečné nálady. Asi není náhodou, že doma teď máme po večerech docela často potřebu si rozsvěcovat sytě červenou zářivku (sousedé nad tím nechápavě kroutí hlavami, doufejme jen, že nás nepodezírají z nějakých podloudných aktivit á la noční kluby v Železné Rudě :-)))))

Nemálo času věnuji také mentálnímu přeprogramovávání škodlivých nanočástic železa na zcela neškodné a nicotné látky. Funguje to – mysl směrovaná k celostnímu návratu do přírodního cyklického času a časoprostoru má velkou sílu. A překážek bránících nám znovu se plně napojit na moudrosti Přírodního Univerza je stále méně. Tyto moudrosti jsou tu stále s námi, po celou dobu našeho nevědomého tápání v iluzivním věku Ryb, to jen my jsme se nechali hloupě a naivně nachytat na zlaté pozlátko a zacpali si své smysly bezcenným balastem a falešným věděním. Je to docela solidní trapas, ale každý den máme bezpočet příležitostí pracovat na Velké Nápravě.

P. S. Orgonet:

Aoliane, díky za krásný příspěvek!

Včera navečer se mi podařilo "zacitrónovat" varnou konvicí navečer (nikdo nebyl doma), když k nám klimouši tlačili ten den už druhou dvouvrstvou vlnu umělé oblačnosti a chystali déšť, snad i bouřku, docela se tmělo.

Musím potvrdit, že kyslina citronová působí ve výšce - nízká oblačnost se nezačala rozpouštět hned jako octem, ale vznikly díry, kterými bylo vidět, že vyšší vrstva už je rozpuštěná, a pak se poddala i nižší vrstva. Asi za 3/4 hodiny po začátku varu bylo chvíli úplné jasno. Taky letělo letadýlko přesně nad konvicí (:-)))

Jasno netrvalo dlouho, skončilo natlačením vrstvy oblačnosti odjinud, a pak i sprchlo.

Novinky od Keshe foundation 21. 9. 2012

Ahoj Orgonet

Na  YT som našiel nové video (Keshe) z Belgicka . Pripadá mi to ako
natočené mobilom alebo skrytou kamerou :-)))
Pán Keshe sa tam rozrozprával ale moja angličtina nie je dobrá na to
otitulkovať to , prípadne urobiť s toho prepis rozhovoru .
Ak by sa na to niekto podujal , bolo by to super . Dosť ľudí čaká na
každú informáciu o tomto projekte .
Má to zatiaľ 17 videní , takže to je ešte teplé :-)))
http://www.youtube.com/watch?v=jYZb1Q1FH24

Pokúsim sa to aj stiahnuť , aby tie horúce zemiaky niekomu neprekážali .
Držím palce brácho :-) , robíš dobrú prácu a cítim s teba že sme na
podobnej ceste :-)
Maj sa krásne , s láskou m. :-)))


Orgonet:

Děkuju velice. Překlad teď nestíhám, tak zatím anglicky ...
Aspoň zatím vidíte, že ty aktivity jsou reálné ...



P.S. Orgonet:
Dívám se ještě, co o tom píše PESN (Pure Energy Systems News).
Onen reportér na videu je sám Allan Sterling z PESN, na svém webu má více informací a delší video s přednáškou.

Viz http://pesn.com/2012/09/21/9602183_Interviews_with_MT-Keshe_Konstantin-Myel_September_21_Lecture/

Radarové čtverce v Německu

Včera navečer si klimouši najednou vzpomněli, že vytvoří silnou oblačnost s původem v Itálii a pošlou na severovýchod.
Začali oblačnou linií, při níž je rozsáhlá oblačnost generována v jedné řadě, dlouhé třeba i pár set km.
Čar je na obrázku mnoho, mám na mysli tu v oblasti Benátek, taková peřina ...

Tato peřina se tedy potmě vydala na sever/východ a dávala tušit vydatný déšť až k nám, cestou byla ožhavena haarpem dočervena.
Takhle to vypadalo v noci:

Německé radary začaly vytvářet čtverec (viditelné dva rohy). Myslím, že nejsou plošné, ale prostorové - krychle nebo hranoly určitého záření. Podle mě slouží k odpuzování oblačnosti.

Jiné zobrazení, kde je rovných čar více:

A tak zmíněná oblačnost se zatočila na východ a přešla přes Moravu, mě tu na jihu žádný déšť nebudil (.-)))

Německé radary moc nesleduju, ale něco podobného (kruhočtverce či čtvercokruhy) bylo u příležitosti obrovské oblasti jasna nad Evropou - taky odpuzovali?