Uprchlíci jsou jako my
http://blisty.cz/art/79454.html
16. 10. 2015 / Tomasz Oryński
Navzdory tomu, že už několik let se snažíme udržet si přesvědčení, že tragédie v Sýrii je „problém někoho jiného“, dnes ji už ignorovat nemůžeme – oni „jiní“ jsou už tady, oni jsou na našich hranicích, táboří na hranici se Slovenskem nebo se pokoušejí ve vratkých člunech přeplout Středozemní moře. Už nemůžeme strkat hlavu do písku: je teď čas na přemýšlení, jak se s tou krizí vyrovnat.
Naneštěstí v Polsku a ve Velké Británii diskusi dominují malicherní lidé, kteří se snaží vyvolávat strach ostatních zneužíváním lidových falešných představ a idiotských generalizací. Mnozí Poláci sledují xenofobní demonstrace v České republice nebo agresivní politiku Orbánovy vlády v Maďarsku. Diskusím na internetu dominují copy-paste verze xenofobních textů, protože je jednodušší kliknout na „sdílet“ než něco prozkoumat, a pak si o tom vytvořit vlastní názor. Facebook nabízí jen předem připravená řešení, která nikdo nezpochybňuje. „Důkazy“, které tito lidé používají, jsou populární YouTube videa, která zobrazují migranty jako divochy...
Celá věc je ale příliš důležitá, než aby se šířila mezi kamarády na sociálních sítích: chceme opravdu věřit materiálům, které nám posílá někdo, kdo po nás nedávno chtěl, abychom přeposílali spam, aby on pak dostal iPhone zadarmo? Pokusme se podívat na nejpopulárnější argumenty hysterických xenofobů a pak dát prostor opravdové a důležité diskusi.
1. „Můj švagr jednou potkal imigranta a nelíbilo se mu, co viděl“
Příspěvky
