Dálkově řízená letadla 9/11 ?

Události kolem 9/11 nejsou moje parketa, ale zaujal mě článek z 6. 6. na rense.com o možnostech dálkového řízení letadel před témto datem.. Uvádí se tam různé zdroje, z nichž vyplývá, že již v té době nebylo třeba k řízení letadel na cíle ani pilotů ani autopilotů, ale již tehdy existoval navigační systém, který uměl vyřadit autopilotní systém a navigovat letadla na jakékoli cíle s přesností na 1 - 2 metry.

Pro odborníky na zmíněné datum to možná není nic nového, ale pro mne to znamená dost velké potvrzení mých spekulací o tom, že chemtrailsová letadla jsou bezpilotní, jak se už dlouho domnívám. Proč? Prostě se chovají bezpilotně ... ty jejich kontaktní průlety, podivné formace a křivky, kterými se směrují na oblasti "nenasycené" chemikáliemi ... Prostě armáda má k dispozici technologie, o nichž se nám ani nesní... (Viz i článek zde.)

Zmíněný článek se skládá z úryvků různých zdrojů, dosvědčujících existenci/testování/fungování systémů dálkového řízení letadel před 11. 9. 01. Neuvádím ho celý, jenom tolik, co stačí pro názornost. Link je jen na celkový zdroj, ostatní najdete původním článku.

http://rense.com/general86/complete.htm

Už před 9/11 existovalo plné dálkové ovládání letadel

Dick Eastman, 6. 6. 2009

Překlad: Orgonet.

Protože informace sebrané po teroristickém útoku 9. září 2001 vyvolaly otázky o předpokládané schopnosti a motivaci lidí obviněných z pilotování Boeingů 757 a 767 na Světové obchodní centrum, Pentagon a pole ve Shanksville v Pensylvánii, probíhaly od té doby spekulace o skrytém užití technilogie přesné samonavigace všech 4 letadel na dané cíle toho dne.

Vláda a letecký průmysl utajily stav rozvoje a užití sysémů schopných před 9. 11. schopných přesné automatické navigace Boeingů 757 a 767 do daných destinací.

WAAS (Wide Area Ugmentation Systém) je nesmírně přesný navigační systém vyvinutý pro civilní letectví. Před WAAS americký státní vzdušný systém(NAS – Nationa Airspace Systém) neměl potenciál k tomu, aby prováděl horizontální a vertikální navigaci při přibližovacích operacích pro všechny uživatele a ve všech lokacích. S WAAS je tato schopnost realitou … WAAS poskytuje služby pro všechny typy letounů ve všech fázích letu – i při průběžné navigaci.“

13 měsíců před 11. zářím aktivovalo FAA družicové GPS zařízení pro WAAS; toto zařízení provozoval předběšžně „Rayethon“.

Doplněná verze: 24. 8. 2000: „Washington, DC: Po úspěšném 21denním testu stability signálu systému WAAS ve vesmíru prohlásila FAA (Federal Aviation Administration – Národní správa letectva), že je nyní přístupný pro některá letecká i neletecká užití … Systém prokázal 1 – 2 metrovou horizontální přesnost a 2-3 metrovou vertikální přesnost po celých Spojených Státech…. Systém bude pro FAA provozovat nepřetržitě společnost Rayethon.“

Pouhé 3 týdny po teroristickém útoku 11. září byl aplikován patent týkající se systému, který vyřadí pilotní ovládání autopilotem vybaveného letadla a nasměruje letadlo do určeného cíle prostřednicvím předprogramování autopilotního nastavení. Tento patent zmiňuje výzkum a vývoj na téma „Differential Global Position Satellite“ prováděný Honyewell a NASA v polovině 90. let.

Citáty z různých zdrojů (adresy v původním článku):

„Metoda pro deaktivaci palubního autopilotního systému, směrující autopilotní systém k vedení letadla na přistání.“

„Nastavení údajů vynálezu vyřadí komunikační vybavení letadla“.

„Tým Honeywell se účastnil hodnocení letových testuů Boeingu kategorie III-b v červencí a srpnu 1995. Nasa poskytla letoun 757 a zařízení k provedení letového testu. Boeing poskytl piloty, pozemní personál, údržbu, personál pro test a provedl modifikace letounu pro letový test. Testy byly provedeny ve Virgini, na zařízení Wallops Island patřící NASA. Bylo provedeno celkem 75 automatických přistání kategorie III-b. Autopilot užívaný na DGPS k vedení letadla k přistání a údaje o výkonu tohoto letu ukázaly, že systém Honeywell DGPSdosáhl předpovídané přesnosti na jeden až dva metry.“

„Vysoce výkonný navigační systém, používaný zejména pro automatická přistání letadel, slibuje centimetrovou přesnost přistání. Tato myšlenka byla po 4 dny testována v říjnu 1994 na runwayi 35 v přistávacím zařízení NASA v Kalifornii. Bylo provedeno 110 autopilotních přistání Boeingu 737 s pomocí signálů z GPS satelitů na oběžné dráze a z pozemsky generovaných signálů.“

28. 4. 2004

„Během dvou let před útoky 11. 9. Severoamerické vesmírné obranné velení provedlo cvičení simulující … unesená letadla použitá jsko zbraně … NORAD v písemném prohlášení potvrdil … „Jako falešná unesená letadla bylo použito mnoho typů civilních i vojenských letadel““

Scott Stevens: Satelitní snímky 1. část

Tady je jeden ze slíbených článků Scotta Stevense (jeho jiné články na tomto blogu např. http://orgo-net.blogspot.com/2008/08/scott-stevens-pravda-o-modifikacch-poas.html a zde http://orgo-net.blogspot.com/2008/08/scott-stevens-chemtrails.html) Je to o tom, jak si povšiml zvláštností na satelitních snímcích... (Jeho články byla loni moje abeceda...) Uvádím v textu jeho americké snímky (asi MODIS), ale klidně by tu mohly být dnešní evropské. Opět musím podotknout, že snímky z našich družic jsou daleko přesnější a s vyšším rozlišením ... máme prostě štěstí ... Američtí meteorologové mají tedy aspoň výmluvu, že si nemohou ničeho všimnout, protože to dobře nevidí (což je pravda). Evropští ale žádnou výmluvu nemajíí, líp to už nejde ukazovat... (Červené čáry na snímcích jsou hranice mezi státy USA).

Scott Stevens: Satelitní snímky 1. část

http://weatherwars.info/?page_id=73

27. 10. 2004, 16.30, Pacifik

Toto byla rekordní průtrž mračen z bouře plné vodních smrští na jižním pobřeží. Vidíte mnoho stop urychlování, která postrkovala bouři na východ a pak na severovýchod, až se dostala do severní Arizony. Stopy přidávají dodatečnou rotaci a kontrolu směru v Nevadě, ve východním hrabství Clark. Skutečně žasnu, že povětrnostní průmysl je tak nevědomý ohledně těchto nepřirozených aktivit!

17. 10. 2004, 16.15, Idaho/Utah

Velká jasná obdélníková zóna, kde je nebe vyčištěno od mraků. Jediný pohled na tento obrázek a je jasné, že něco působí na počasí. A já jsem se tenkrát netrefil, když jsem předpovídal přeháňky, a pak jsme seděli pod tou dírou, zatímco déšť šel druhou stranou. Říkám vám to, protože nemám rád, když netrefím předpověď! Hlavně tehdy, když jsem se nemýlil...

Jak jsem se tak díval odzdola nahoru, bylo jasné, že s mraky není něco v pořádku. Tak se na ně zkusme podívat z jiného pohledu. Jasnou volbou byly satelitní obrázky. V práci jsem měl k dispozici několik možností, ale všechny se ukázaly jako nevyhovující. To proto mnozí televizní meteorologové zůstávají nevšímaví... Rozlišení je slabé, nejlepší jen 1 km na pixel ve viditelném spektru. A ještě horší je to na infračervených snímcích a snímcích vodní páry, nejlepší dosažitelné rozlišení v těchto vlnových délkách je 4 km.

Tak jsem se vydal nakupovat! V celém státě dostupné snímky s vysokým rozlišením jsou na weathertap.com. Omezení je v tom, že jsem si musel ukládat obrázky každých 15 minut, protože jsou dostupné z GOES-10 a 12. Žádná archivace, když zmeškáte čtvrthodinu, je obrázek navždy ztracený! Viditelné obrázky fungují pouze za denního světla, takže většina dne je v době krátkých dní nedostupná. Aspoň bylo míň práce!

Znamení působení zbraní jsou překvapivě různorodé: díry propíchané v bouřích, čtvercové vlnění stimulující vývoj bouří, traktorové stopy zrychlující a měnící směr povrchových a horních větrných proudů, a další. Tady máte jen vzorek toho, co probíhá před plným zrakem vás všech.

12. 10. 2004, Jižní Kalifornie

Malá přerušovaná nízká oblačnost na západ od pobřeží má oko! Nad horami jižní Kalifornie se mraky prostě nechovají normálně. Podívejte se zblízka a uvidíte různé zvláštnosti, jako trojúhelníky, vějíře, čtverce a kříže.

25. září 2004, Iowa

Vsadím se, že všichni, kteří se vyznají v dynamice proudění, by měli co dělat, aby vysvětlili toto seskupení mraků.

2. října 2004, Nebraska/Iowa

Normální, přirozené? ani náhodou.¨

13. červen 2004, Kansas/Nebraska/Colorado

Podivné ostře ohraničené mraky běžící ve vzájemných úhlech 90°. Pokud se chcete pozorně dívat, uvidíte zřetelně i jiné variace frekvencí mraků.

4. 10. 2004, kraj Východních jezer

Přes terén běží příliš mnoho přímých linií, které by měly působit na mraky v blízkosti hraniční vrstvy v atmosféře. Toto uspořádání nastává často po studené frontě, která se pohybuje skrz severovýchod USA a Kanadu. Nejpodivnější mraky, ty nejvíce změněné, se nacházejí pod západními oblastmi – řídící proudy, které pohánějí naše počasí v těchto zeměpisných šířkách.

7. června 2004, Jižní Montana/Východní Idaho/Severozápadní/Montana

Tento obrázek měl pro mne obrovský význam. Definitivně mě přesvědčil, že tento projekt se neomezuje jen na individuální „události“, ale probíhá všude a neustále. Vstřebejte všechny ty zvláštnosti, čtverce a mraky s 90° úhly. Celá bouře byla pravděpodobně digitalizována do individuálních buněk. Od té doby jsem se díval na oblohu úplně jinak.

12. 9. 2004 Jižní Ontario

Pěkný kroužek uprostřed snímku a polokroužek hned vedle na jihovýchodě. Jak se to přirozeně dělá?

22. 10. 2004, Centrální oblast

Krásná díra uprostřed dvojitého čtverce!

4. listopadu 2004, Východní oblast

Na horním obrázku jsem ukázal množství skalárních stop v oblačné pokrývce. Když se podíváte ještě jednou, uvidíte, jak mnoho jsem jich ještě neukázal! Teď vidíte, proč mohu říkat, že celý atmosférický proces byl zcela digitalizován! (Pozn. překl.: To mají být ty díry/kopečky, které tvoří páry - není to tady dobře vidět, ale najdu lepší fotku.)

Airbus Air France smetla divná bouře

http://www.guardian.co.uk/world/2009/jun/06/air-france-plane-crash-errors
Guardian:
"Meteorologists have said the Air France jet entered an unusual storm with 100mph updrafts that acted as a vacuum, sucking water up from the ocean. The moist air rushed up to the plane's high altitude, where it froze."
"Meteorologové řekli, že letadlo Air France vlétlo do neobvyklé bouře s vzestupným proudem o rychlosti 100 mil/hod (160 km/hod), který fungoval jako vakuum a nasával vodu z oceánu. Vlhký vzduch se řítil až do vysoké výšky, v níž letělo letadlo, a tam zmrzl."
(Letadlu tím prý zamrzly jakési trubice detekující rychlost a výšku a postupně se rozložily další systémy...)
Komentář Orgonet:To byl můj dojem hned od počátku, že tam musela být neobvyklá meteorologická událost, snad i přímo určená tomu letadlu. V té vzdálené části oceánu není nic, kromě pusté skály zvané Saint Peter and Paul Rocks o rozloze 0,016 km čtverečního, na níž je jenom maják a pár věží náležejících zjevně majitelům počasí. Co by si tam nevyzkoušeli svoje náčiní, tam to nikdo neuvidí a nic se nezjistí. Meteorologové se možná ukvapili, že to sdělili, uvidíme, jak dlouho budou na tom trvat... Nebo u toho zůstane, neboť lidé už si zvykli, že "neobvyklé jevy" v počasí jsou sice divné, ale stávají se, a dokonce si lidé za ně sami mohou svým dýcháním, jak jim stále vtlouká do hlavy vládní propaganda.
(Na obrázku ta skála, ale ta za nic nemůže...)
Není to dobrej pocit vědět, že umějí udělat podtlak, při kterým vznikne stoupavý vítr o rychlosti 160 km/h. Doufám, že to umějí jen nad oceánem. Představte si to nad pevninou.
Potřebujeme více orgonitu...

Orgonit z cukru

Komu se zdá pryskyřice jako základ orgonitu málo přírodní, zkuste to s cukrem (nemám vyzkoušeno). Je to recept od švýcarské gifterky Mary. Nevypadá to zle a někteří gifteři na to pějí ódy. Až něco vyrobíte, tak se pochlubte! Zdroj: http://www.femme-medecine.ch/downloads/livr_orgonite.pdf
Finačně to vypadá na slušnou úsporu - jestli z kila cukru uděláte 4 HHG nebo 16 i více TB.... Podrobné informace na odkazu pod článkem, francouzsky.

Mara: Orgonit z cukru

Cukr může v orgonitu výhodně nahradit pryskyřici.. Obě hmoty mají společné to, že základem jsou dlouhé řetězce polymerů na bázi uhlíku. Účinnost orgonitu z cukru je široce potvrzena. Tento orgonit byl propracován v roce 2003 a dlouho testován webmastery z kandského gifterského fóra (např. vyrobili CB z cukru stejně výkonný jako z pryskyřice). V dnešní době je cukrový orgonit nejméně drahý a nejvíce přirozený a nejsnadněji se dělá v bytě. A když se vaří, pěkně voní...

Přísady (množství na přibližně 4 sklenice o 500 g, nebo 2 kilogramové.)

• 4 šálky (1 litr) krystalového nebo práškového cukru
• 2 šálky (500 g) vody (nejlépe destilované a nabité)
• 45 ml bílého octa
• krystaly, kovové třísky (naprosto suché!)
  

Náčiní

• kastrol – dost vysoký, aby to nestříkalo
• teploměr cukrářský (na bonbóny) – umožní vám kontrolovat stupeň vaření cukru
• dřevěná lžíce a hůlky
• sklenice s víčkem na nalití směsi

Na HHG (sklenice musí být naprosto suché):

• Pět dvouhrotých krystalů

Na každou sklenici:

• 1 krystal nejméně 2,5 cm nahoru
• 4 menší krystaly dolů, naplocho do kříže, lepší špička míří ven, druhá do středu.
• Poznámka: jeden velký krystal dvouhrotý (např. o délce 7 cm a tloušťce 1 až 2 cm může nahradit všech 5 krystalů).

Předběžné namočení: jednou jsem připravila směs, ale nemohla jsem ji uvařit, až za tři dny ... Tak jsem ji pečlivě promíchala a postupovala jako obvykle (viz Postup). Tím jsem se naučila, že směs vaří rychleji, když se nechá odpočinout.

(Kde si co obstaráte - myslí se ve Švýcarsku, ale u nás si taky poradíme): teploměr na cukr – dodavatelé pro cukrárny. Krystaly a kameny: trhy, krámky s minerály, Internet. Měděný drát: sběrny, obchody pro kutily, stavby.)

Postup:

• dobře promíchat cukr, vodu a ocet
• přivést do varu (teploměr je v hrnci)
• při vaření nemíchat
• teplota pomalu stoupá až na 110° a pak velmi rychle až na 160° (dát velký pozor ke konci varu, protože teplota stoupá fakt velmi rychle - neradno překročit 160 - pálilo by se to.)
• odstavit, nechat minutu odpočinout před nalitím do sklenic
• nalít část, pak vložit kovové třísky - nikdy nezačínat kovem!
  

(Připomínáme: 1) poměr cukru a kovu je 50/50% objemu přibližně – nemusí být přesně. 2) 160°C opravdu pálí, když se vyleje na prsty...)

Sklenicový HHG

• nalít vařený cukr asi do třetiny či poloviny sklenice
• přidat kovové třísky a zamíchat (rychle to chladne)
• umístit dolů naplocho 4 krystaly do kříže; pokud používáte 1 velký krystal, jděte rovnou na předposlední bod
  
• dolit trochu cukru, potom přidat kov (stlačte ho hůlkou trochu dolů)
• umístit velký krystal lepším hrotem nahoru. Doplnit.
• nechat 2-3 hodiny schnout, pak zapečetit sklenice silným lepidlem. (Jsou-li určeny pro zahrabání do země, oblepte je silnou lepící páskou látkovou či umělou).

A máte své první HHG!

TB z cukru: potřebujete malé skleničky s víčkem, do každé 1 krystal (obsah 90ml či více).

Tipy a triky: 1. Když předehřejete kov i sklenici, cukr nebude chladnout tak rychle. 2. Jestli cukru krystalizuje příliš rychle, může se znovu ohřát. 3. Zkazili jste to při lití? Namočte sklenici do vody: cukr se rozpustí a ostatní přísady jsou znovu použitelné. 4. Směs můžete barvit potravinářskými barvivy...

Orgonit z pryskyřice i z cukru je originálním dárkem, velmi užitečným a vždy oceněným. Jeho životnost je dlouhodobá: kusy vyrobené v r. 1999 stále fungují. Orgonit zlepšuje nepříjemné charaktery, podporuje nebo urychluje osobní či kolektivní uvědomování, nechává dozrát a odblokovává nepříjemné situace (někdy velmi nečekaným způsobem). Strach, častá příčina konfliktů, se zmenšuje, když se vytvoří pole orgonu. A jak všichni víme, to, co zmenšuje strach, zvětšuje odvahu a lásku!

Další odkazy:
http://www.evolutionquebec.com/site/outils/sucre.html
http://orgone-art.all4orgone.com/orgonomie/sucre.htm

Komentář čtenáře:

... a až vás cukrový orgonit přestane bavit, můžete si s ním třeba osladit kafe :-D Ne, vážně - není důvod aby to nefungovalo, jen na gifting to asi nebude, protože po prvním dešti byste mohli giftovat znova :-)

Orgonet: Nebojte se, to je vymyšlený. Proto se to víčko, jak je výše psáno, musí "zapečetit" dobrým lepidlem. Na tom kanadském fóru to mají naprosto vymakaný, pokud bude zájem, dodám podrobnosti. Pro giftování venku se má použít víčko z umělé hmoty, aby nezrezlo. Vydrží to prý i ve vodě. Taky se to má omotat lepicí páskou na balíky nebo textilní kvůli rozbití. Nesmí se to akorát házet ...

Sobotní padesátka

Nejde o 50 km pochodu, nýbrž o počet rozdaných TB. Povím zde, jak vypadá takový gifterský výlet. Kdo říká, že orgonit je podezřele snadné řešení, tak nikdy si nikdy neulepil ruce od pryskyřice a neběhal s batohem po horech a dolech. Ale taky nikdy nepozná, jak úžasný zážitek je konfirmace (potvrzení, ověření) účinku... Jednou mě to rozbrečelo, to když původně špinavý rybník byl za tři neděle najednou průzračný... tak úžasný prostředek jako orgonit nám byl svěřen...
Toto řešení je tedy značně namáhavé, ale současně velká psina ... Už dlouho mě nic tak nebavilo jako orgonit. (Navštívená místa moc nejmenuju, chápete proč, i když je to vlastně skoro jedno...)

Takže: v sobotu ráno mám náhle chuť něco podniknout. Vzpomenu si na některé neobdarované oblasti a už plánuju výlet. Tentokrát se mimořádně připravím - vypíšu si na starou obálku čísla silnic, vesnice a města, kterými chci projet (v malých vesnicích se snadno ztratí směr). Ovšem tuším, že to pravděpodobně bude úplně jinak ...

Kouknu se ještě na satelity, co se k nám blíží za mraky. Vypadá to fakt na déšť, žlutá oblačnost je nad námi nahromaděná jako pěna na potoku, a nad Itálií už začali stříkat bílé koláče bouřek a hodlají, jak slibovali, pokračovat nad celou (střední) Evropou. Tlak je patřičně nízký, čili déšť by byl podle pravidel, ale k normálnímu tvoření bouře není důvod, ani z horka, ani frontálních. Nevadí, bouřek se nebojíme. Akorát že v takovém počasí nemůžu počítat pro velmi silnou vrstvu mraků s nápadnými konfirmacemi (vyjasněním či tak), bude to asi menší, ale zase na mě nebudou vidět "kontrolovací" letadla.

Tak sbalím tašku s TB, přihodím ještě tucet pro všechny případy, vezmu svačinu, počkám na zelenou tatvu, kvůli snadnější cestě, svěřím se svým přírodním bytostem (PB) a jedu na to. Jo a důležitá věc: poprvé se mnou jede nový velký Power Wand, takže tuším, že moc nezmoknu.

Cesta mě vede kolem naší jaderky. Tady nic neplánuju, kolem už je rozdáno, ovšem vše v uctivé vzdálenosti. Přece jenom, človek má trému z té mohutnosti a odpovědnosti a jestli ho nechytnou a tak, tak se drží zpátky... No a dneska jedu s čistou hlavou, s vypnutou myslí, práce mě čeká až hodný kus dál. A tu zapracují PB a našeptají mi: Klidně tam zajeď na hlavní parkoviště. Tak to udělám, a paráda: o kousek dál na kopečku pěkný kostel s hřbitovem, energetické místo. Pod budovami ve svahu upravený park a kaskáda tří rybníčků se zlatými rybičkami - příjemné místo. Aha, to jsou ty rybičky, co prý mívají u jaderek, a když plavou břichem nahoru, tak už je skoro na všechno pozdě... Tak si rybičky užijte dárečky.... A jsou tam i další velmi příhodná místa ... prostě bylo jasné, proč mi řekli vzít ten tucet TB navíc. (Blahořečím O., který mě ubezpečil, že hnědé TB nelze najít hledačkou kovu.)

Pak mě PB dovedou (taky mimochodem) ke dvěma objektům, k nimž tuhle celá moje inteligentní mysl nebyla s to najít cestu a musela se spokojit s tím, že jim nadělila opodál do řeky. Což je OK, ale není nad to podívat se férově věži zpříma do očí a požádat o spolupráci... navíc se ukázalo, že to je místo s krásnou vyhlídkou...

Dále byla v plánu cesta kolem řeky a využití všech přístupných míst. To celkem vyšlo, problémem se někde ukázalo, že na přístupných místech jsou rybáři, které naštve, když jim tam lezete a plašíte ryby, natož abyste něco hodili ... Trik: Rybář se dívá na řeku a ne na vás (už si vás prohlíd). Tak hodíte, a pravíte: Jé, viděl jste, to byl ale kapr! :-)))
Jedno podle mapy přístupné místo ukázalo jako sice přístupné, ale na skále asi 100 m nad hladinou ... ten TB se asi rozbil. Ale byl to objev dalšího nádherného místa, s historickým husitským kostelíkem, energetické místo...

(Co do počasí, to se drželo, nad mou hlavou pořád trochu vykukoval kotouč slunce, na skále malinko zamžilo.)

Další přístup k řece mě protáh, cesta nevypadala důvěryhodně pro auto, takže bylo odstaveno předčasně, a ono to bylo jestě dost daleko ... ale povedlo se.

Pak se to trochu zamotalo ve vesnicích, které se napojovaly na síť TB většinou přes své požární rybníčky. Načež se ukázalo, že jsem co by kamenem dohodil od jistého okresního města. Přitom v plánu bylo úplně jiné město. Ale když si mě teda přitáhlo, jedu tam.

V dohledu se totiž ukázala zajímavá rozhledna na vrcholu lesnatého kopce, nepochybně ochotná spolupracovat. Jak se tam dostat? Vím, že k takovým stavbám vedou vždy silnice někdy lepší kvality než D1 (ne tak široké). Problém je na ně přijít. Buď si to doma najdete na earthu, ale pak to netrefíte, nebo na to jdete intuicí, což je skoro nejlepší. A někdy je výhodnější neobjíždět "horský hřbet" a nehledat silnici (může být zahrazená apod), nýbrž provést co nejkratší přímý výstup. Takže mě PB opět nevím jak spletí lesních cest zavedli k jakémusi rekreačnímu středisku, které bylo odzdola vidět. a odkud byl jen kousek přímého výstupu nahoru. V cestě stála sice asi dvoumetrová ohrada, ale měla díru ... ukázalo se, že nejde o rozhlednu, ale střežený objekt za ostnatým drátem. (Silnice tam vedla perfektní.)

Na závěr dne si tedy dáme okresní město. Neznám to tam, ale moje bytosti mě opět zavedly přímo k řece, kolem níž je krásná mnohakilometrová procházka, a skoro všechny střešní/komínové sestavy hned vedle řeky... Během procházky se zahušťovaly mraky, až se tahaly břichem po zemi ... (také novinka: za starých časů se mraky tahaly břichem po zemi až v mnohem vyšších nadmořských výškách) pak se spustil déšť, takové střední/vyšší intenzity. Trval tak 20 min., tím se vše pročistilo a atmosféra tam byla fakt nádherná... (Nahoře burácela "kontrolovací" letadla každou chvilku, musela být hodně nízko, když byla tolik slyšet. Oni dobře vidí/měří, jak jim ty mraky odshora rychle "tají".) (Na satelitu pak bylo vidět, že kolem 16.00 nastříkli vysoký bouřkový koláč nad velkou částí Čech).

To už moje nohy cítily ty kilometry pěšky, celkem určitě 10 - 15 km...
Tak jedu domů. Ještě zbyly nějaké dárky ... tak si mě přitáhla (dříve netušená) vedlejší silnice vedoucí možná po 10 km po břehu vodního toku - ideální pro gifting. Tam sice nebyly věže, ale je třeba/dobré, aby TB v krajině byly propojeny a "viděly na sebe". A řeka roznáší orgon daleko po celé krajině.

Poslední kousek dostala "rozhledna" u hlavní silnice, o které dlouho vím a na kterou se zatím nedostalo ... Tak se divím, jak to přesně vyšlo, ale vlastně se nedivím...

Cestou domů trochu pršelo, trochu se dělalo modré okno...
A hned po příjezdu se ukázala duha - určitě dobré znamení - snad to způsobily moje přírodní bytosti?
Poučení z tohoto doufám vyplývá, ale pro jistotu ho ještě zopakuju. Jakmile člověk chce řešit a perfektně plánovat věci pouhým svým rozumem a snahou, často to nefunguje. Jakmile se odevzdá, nechá věci plynout, vyprázdní mysl a nechá se vést vyšší inteligencí, dokáže mnohem více. Jogíni říkají: Naham karata. Já nejsem konající.

Sympatické minikřišťály do TB

Přišly mi prima křišťálky do TB z minasgerais, doporučuju! 2 kg za 249,- Kč, 5600 ks, 5 - 10 mm. Do TB stačí jeden, jestli se vám zdají malé, tak dáte více dle vlastní úvahy. Hlaďoučké, žádné drcení ... v tuto chvíli mají prý ještě 5 balení.
http://www.minasgerais.cz/kristal-mini-2-kg-8374.php?sale=1



Taky mám nový křišťál minihroty do HHG, půl kila za 399,-, 800 ks, 5 - 30 mm, http://www.minasgerais.cz/kristal-mini-hroty-500g-5664.php?found=1304650958190187
Taky doporučuju, ale vím, že si mnozí potrpíte na větší kousky...

Národní zážehové zařízení

Tohle sem tak trochu tématicky nepatří, ale přece: zajímalo mě,, čím vládci světa chtějí opět přispět k blahu obyvatel planety...
(A vlastně to sem patří, protože bydlet v Americe poblíž, vydám se tam určitě s kabelou orgonitu.)
Takže: V Americe právě slavnostně otevřeli nové technické zařízení, které má zkoumat jadernou fúzi (stručně, reakce opačná k jadernému štěpení, která nevytváří jaderný odpad atd., ale čistou energii. Aspoň teoreticky.) S bohulibým původním cílem nalézt čistý zdroj energie pro obyvatelstvo planety. Tohoto extrémně nákladného projektu se ovšem právě zmocnila armáda - cílem projektu je nyní "národní bezpečnost".
Podívejte se na informační krátké video (v češtině) na aktuálně.
http://aktualne.centrum.cz/video/?id=253259
Zařízení se nazývá NIF, jejich oficiální stránky: https://lasers.llnl.gov/
Celkem podrobné informace o celém projektu na wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/National_Ignition_Facility
Mně se k tomu líbí komentář z Economistu, z něhož vyplývá, že za obrovské peníze bude mít armáda lepší bomby, astrofyzikové si budou moci hrát na supernovy a čistá energie holt musí počkat, až ji vyrobí podobné zařízení ve Francii, tzv. ITER. (Taky zřejmě pěkná kulišárna, společný projekt EU, USA, Ruska, Číny, atd. ... a Koreje, která má dodat hlavní zařízení... spuštění je ale myslím taky v nedohlednu).

Národní zážehové zařízení: Konečně u cíle.

Zařízení na testování nukleárních zbraní začíná pracovat

Economist, 28. 5. 2009

http://www.economist.com/science/displayStory.cfm?story_id=13726730

Co dostanete, když soustředíte 192 laserů na kuličku velikosti zápalkové hlavičky a zmáčknete knoflík „Start“? Odpověď, jak doufají fyzikové v Národním zážehovém zařízení (National Ignition Facility, NIF) v Livermore, Kalifornie, zní: nejsilnější stroj na planetě. NIF, které má dle plánu začít pracovat 29. května, je určeno k vytváření podmínek jako na nebeských tělesech – a také při výbuchu vodíkových bomb. K tomu je potřeba v onom krátkém okamžiku, kdy zařízení pracuje naplno (celkem 3 tisíciny sekundy za rok), aby dostávalo energii 500 triliónů wattů, asi třikrát tolik, co činí průměrná spotřeba elektřiny na celé planetě zemi.

Kuličky, na které je namířena energie, jsou ze zmrzlého vodíku. Cílem je, aby tyto kuličky prošly nukleární fúzí – procesem, který způsobuje, že hvězdy září a vodíkové bomby explodují. I když zdůvodnění existence výstavby zařízení NIF se s léty změnilo (původně se mluvilo o tom, že to bude prototyp elektrárny poháněné fúzí), je to právě její podobnost s bombami, která zachránila projekt od rozpočtového škrtu. Neboť NIF poskytne Americe způsob, jak provádět testy nukleárních zbraní, aniž by se ve skutečnosti testovala nějaká zbraň.

Kdyby byl NIF čistě vědeckým projektem, byl by jistě již zrušen. Dosud stál 4 miliardy dolarů, čtyřikrát tolik, než byl původní odhad, a jeho stavba má asi 5 let zpoždění oproti plánu. Stavba začala v květnu 1997, ale původní design se ukázal nepraktickým a byl poslán zpět projektantům. V r. 2000 Ministerstvo pro energii, které je odpovědné za Lawrencovu státní laboratoř v Livermore, změnilo projekt a revidovalo rozpočet a termíny. A v červenci 2005 Kongres skutečně odhlasoval zastavení stavby zařízení – dal se obměkčit teprve tehdy, když byly nalezeny dodatečné peníze na kompenzaci překročených nákladů, které ohrožovalo penalizací dvě další laboratoře ministerstva pro energii, které braly peníze se stejného hrnce.

Testy, testy

Co nakonec zachránilo NIF před zrušením, to bylo, že jeho podporovatelé přesvědčili politiky, že je životně důležité pro program „kontroly zásob“ amerických jaderných bomb. I když Amerika neratifikovala smlouvu o všeobecném zákazu testů, pozastavila testování nukleárních zbraní v roce 1992. Namísto jaderného vývoje se nyní vědci zabývající se jadernými zbraněmi zapojí do programu, který má zajistit, aby válečné hlavice existující v zemi nadále fungovaly dle očekávání, přestože stárnou. Tato práce používá „subkritické“ testy, které neobsahují plné nukleární výbuchy, a počítačové simulace ukazující, jak by zbraň explodovala. Takové simulace jsou dobré a v pořádku, ale musí být čas od času prověřeny ve skutečnému světě. A tady přichází NIF. Bude, pokud bude pracovat, vytvářet skutečné jaderné exploze, nikoliv podkritické bouchání. Tyto exploze budou příliš malé, aby se počítaly jako nukleární testy ve smyslu smlouvy (kterou se Amerika snaží strpět, i když ji nepodepsala). Výbuchy budou nicméně dost veliké, aby poskytovaly informace užitečné pro vědce v oboru jaderných zbraní.

Každý laser začne jako slabý infračervený paprsek. Ten se rozštěpí do 48 dceřiných paprsků, které projdou zesilovači, které zvýší jejich sílu 20 miliard krát. Každá z dcer je dále štěpena na čtyři a projde opakovaně hlavními zesilovači. Ty zvýší energii paprsku 15 000x a posunou jejich vlnovou délku na ultrafialovou.

Kulička obsahuje kouli z deuteria (těžký vodík, s jádrem sestávajícím se z protonu a neutronu) a tritia (ještě těžší vodík, s jedním protonem a dvěma neutrony), která je zmražena téměř na absolutní nulu. Paprsky by měly stlačit kouli tak rychle, že imploduje, zmáčkne jádra deuteria a tritia dohromady, až překonají své vzájemné odpuzování a spojí se v helium (dva protony a dva neutrony) spolu s jedním neutronem navíc a s teplem. Pokud se vytvoří dostatek tepla, bude to udržovat proces fúze bez laserového vstupu, dokud většina jaderného paliva nebude využita.

Fyzikové doufají, že v příštím roce se NIF stane prvním zařízením, které dosáhne reakce jaderné fúze vyrábějící více energie, než spotřebuje pro zážeh, i když jenom na zlomek sekundy. Skeptikové se domnívají, že zařízení takového výkonu nebude schopné. Vytvoření udržované reakce jaderné fúze, která by mohla vyrábět energii, je cílem dalšího mamutího projektu, International Experimental Thermonuclear Reactor (ITER) v Cadarache ve Francii. Mnoho lidí je skeptických i pokud se týče pravděpodobnosti úspěchu tohoto projektu. Stejně jako NIF zaostává prozatím za plánem. Plné pokusy s testováním jaderné fúze jako zdroje energie jsou pravděpodobně odloženy až na rok 2025.

Pokud NIF skutečně bude fungovat, bomboví vědci budou nadšeni. Astrofyzikové budou také dosti potěšeni. I když dostanou z ročního rozpočtu pouze 200 z 700-1000, budou moci využít svého času u zařízení a simulovat vnitřky obřích planet, hvězd a explodujících supernov tím, že budou měnit složení kuliček, aby odpovídaly tomu, co si myslí o složení těch věcí. Ať už s bombami nebo bez, astronomie se začne měnit z vědy pozorovací na vědu experimentální. Za pouhých 140 miliónů dolarů ročně je přece NIF skvělou nabídkou.