14. ledna 2010
Zemětřesení na Haiti způsobil americký HAARP
Video zatím v angličtině, kdyby se to někomu chtělo přeložit, pošlete pak odkaz. Já přeložím, ale ne hned, zrovna není čas.
13. ledna 2010
US Navy testovala "zbraň" 35 mil od Haiti
"Americké loďstvo testovalo 40 minut před zemětřesením zbraň 35 mil od Haiti."
"Zemětřesení způsobila naše vláda."
Vláda USA zajisté měla dobré důvody způsobit zemětřesení na Haiti, jak udává následující článeček, zatím anglicky, snad přeložím.
Na Haiti prý nikdy nebylo zemětřesení...
EARTHQUAKE WAS CAUSED BY OUR GOVERNMENT - SEE BELOW
======================================================HIGHLY CREDIBLE REPORT
'US navy tested a WEAPON 35 miles off the coast 40 minutes before the earthquake.'
At 10:52 pm on Tuesday 12th January 2010 it was reported to us that the consequences of non-compliance with completion and closure of the Settlements payments by the end of this week may be dramatic. We have been advised what the consequences may be but we choose at this juncture to refrain from revealing what we have been told. It's too sensitive.
• At 1:05 am UK time on Wednesday 13th January 2010, it was reported to us that at 6:37 pm EST, the NBC Brian Williams Show had reported an earthquake measuring 7:0 on the Richter Scale at Port-au-Prince, Haiti. This location serves as a main junction box to undersea transmission cables from the United States mainly to Latin America and African destinations, although some cables go through Port-au-Prince to Europe, we understand.
This was an operation put together under criminal President Clinton, after CIA-instigated instability had resulted in the departure of the Haitian ruler du jour, enabling ‘peacemaker’ Jimmy Carter to be parachuted in to ‘patch things up’ – under cover of which operation the transmission cables and junction box system was installed for Latin American money transfers. It has long been reported to us, and we have publicised this information in our journal The Latin American Times, that Haiti is a key staging point for drug shipments, and represents an operation ‘handled’ by Al Gore.
• Florida-based sources informed us in the early morning of Wednesday 13th January 2010 that earthquakes have not, in their long experience, previously been reported from Haiti. Furthermore, such a strong earthquake would have been felt and registered in the United States itself. The initial impression following this report was that an induced earthquake centred on Port-au-Prince might have been intended to disrupt mandated Settlements payments this week. While discussing this matter with the Florida parties, the Editor’s line was disconnected.
•On further consideration, however, US sources advised the Editor at about 1:15 am UK time on Wednesday 13th January 2010 that it was rather more likely that if this was an induced ‘earthquake incident’, its purpose would have been to PREVENT the stealing and diversion of the Settlement transfers to corrupt recipient central banks and institutions in Latin America (and Africa, such as the Reserve Bank of Zimbabwe). In other words, the ‘incident’ was aimed at ensuring that the monies were not stolen and diverted while in transit through Haiti (which is what has been happening, and why this god-forsaken location was set up for the purpose).
Proč ta zima? Americký HAARP proděravěl atmosféru nad Norskem.
Ale i v takových článcích se aspoň lidé dovědí něco o HAARPu, a třeba jim i něco docvakne ...
Odkaz na jeden z českých článků třeba zde: http://tn.nova.cz/magazin/historie/novinky/muze-za-pekelnou-zimu-americka-zbran-vedci-tapou.html
Nicméně všechny ty články jenom komentují, co si myslí Pákistánci, tak se podíváme rovnou ke zdroji. Tohle je překlad originálního článku z PakistanDaily. Mně to teda smysl dává. Údaj o haarpovém paprsku pochází z ruských zdrojů, tomu taky věřím, to by bylo, aby Rusové nevěděli, co jim Američané kutí v blízkosti ...
Norská díra v atmosféře uvrhla severní polokouli do chaosu
8. 1. 2010, Pakistan Daily
Ruští vědci podali dnes zprávu prvnímu ministru Putinovi, že paprsek vysoké energie, vyslaný do horní části atmosféry z amerického zařízení HAARP v norském Ramfjordmoenu, způsobil „katastrofické proděravění“ termosféry naší planety a způsobil tak v troposféře „nezabranitelnou termální inverzi“ exosféry, která tvoří vnější vrstvu zemské atmosféry.
O tom, jak Západ vystřelil tento „kvantový“ vysoce energetický paprsek, jsme již psali 10. prosince 2009 pod názvem „“Attack On Gods ‘Heaven’ Lights Up Norwegian Sky”. (Útok na boží „nebeská“ světla nad norským nebem“. http://www.whatdoesitmean.com/index1308.htm
O tom, jak katastrofická je pro naši planetu tato masívní inverze, podává zprávu Anthony Nunan, asistent hlavního manažera pro rizikové řízení ve společnosti Mitsubishi v Tokiu. Celá severní polokoule je v zimním chaosu, a největším nebezpečím z této bezprecedentní události je zničení světové úrody za miliardy dolarů, přičemž svět se již blíží ke konci svých schopností se uživit.
Tato termální inverze byla tak mocná, že ze Spojených států přicházejí zprávy, že jejich základní plodiny pěstované v jižních státech, jako jahody, pomeranče a jiné ovoce a zelenina, jsou ničeny rekordně nízkými teplotami. USA také hlásí rekordní množství sněhu, dle něhož se jedná o jejich nejhorší zimu za 25 let.
Zprávy z UK jsou podobné, ukazují, jaký je ve státě chaos, protože brutálně nízké teploty nadále sužují Brity, kteří zažili nejhorší sněhové bouře v posledních 50 letech. Je to tak zlé, že jejich Národ ní síť vydala své druhé varování v celé své historii, že z důvodu této nepředvídané události dochází státní zásoby plynu.
Tato termální inverze postihla nejen UK, ale i celou Evropskou unii – nadále vládne chaos způsobený nízkými teplotami a sněhem. V UK byla udajně povolána armáda k záchraně více než 1 000 vozidel uvězněných ve sněhu.
Zprávy z UK jsou podobné, ukazují, jaký je ve státě chaos, protože brutálně nízké teploty nadále sužují Brity, kteří zažili nejhorší sněhové bouře v posledních 50 letech. Je to tak zlé, že jejich Národ ní síť vydala své druhé varování v celé své historii, že z důvodu této nepředvídané události dochází státní zásoby plynu.
Tato termální inverze postihla nejen UK, ale i celou Evropskou unii – nadále vládne chaos způsobený nízkými teplotami a sněhem. V UK byla udajně povolána armáda k záchraně více než 1 000 vozidel uvězněných ve sněhu.
I když Rusko a jeho lid jsou jedni z nejlépe vybavených na světě pro odolávání krutým zimním podmínkám, ruský ostrov Sachalin byl v minulém týdnu postižen vzácným sněhovým cyklónem řádícím podobně jako lavina.
Nejhůře postiženou oblastí severní polokoule je však Čína, kde došlo k bouři popisované jako „sněhová bouře ničící i duši“. Celá země byla naprosto ochromena. Číňané hlásí, že sněhové bouře byly nejhorší za posledních 60 let. Jejich armáda musela vyprostit 1 400 lidí, kteří zůstali uvěznění sněhem ve vlaku. Čína dokonce vydala nařízení, že všichni občané musejí pomáhat s odklízením sněhu.
Nebyla ušetřena ani Jižní Korea, která hlásí své nejhorší sněhové bouře v moderní zaznamenané historii.
Zprávy z Japonska rovněž udávají rekordní množství sněhu v severních oblastech, kde jeden obyvatel oblasti Kushiro řekl: „Zde v Kushiro padá hodně sněhu, ale takové množství jsem ještě nikdy neviděl. Sníh se stále hromadí a my stále uklízíme.“
Zprávy z Japonska rovněž udávají rekordní množství sněhu v severních oblastech, kde jeden obyvatel oblasti Kushiro řekl: „Zde v Kushiro padá hodně sněhu, ale takové množství jsem ještě nikdy neviděl. Sníh se stále hromadí a my stále uklízíme.“
Kanada, jiný národ zvyklý na extrémní zimu, hlásí, že bouře natolik zasáhla jejich přímořské oblasti, že ivelké budovy byly shozeny ze základů. Jeden z obyvatel takového domu řekl, že bouře byla „horší než hurikán“.
Navíc k dlouhodobým následkům této termální inverze způsobené Západem tyto zprávy varují, že proděravění naší atmosféry HAARPovými radary vystavilo zbytečně naši planetu rostoucí hrozbě tajemného obřího předmětu, který se k nám právě blíží (NASA ho pojmenovala G1.9 http://www.godlikeproductions.com/forum1/message957972/pg1), o kterém jsme dříve informovali v článku z 3. ledna „Rusko se připravuje na náraz asteroidu, protože nová kometa se blíží ke slunci“. Tento objekt je obviněn z náhlého posunu zemského severního pólu, který byl poprvé dokumentován v r. 2005.
Ale nejkritičtějším aspektem těchto událostí je zajisté pokračující západní arogance v experimentování jak na přírodních druzích planety, tak na lidských bytostech, a i když si snad Zápaďané myslí, že jsou bohové, podávají neustále důkazy, že se chovají spíše jako ďáblové.
12. ledna 2010
Začíná malá doba ledová?
Další příspěvek k globálnímu ochlazování, tentokrát se zdá celkem nezpochybnitelný. Jen jestli v těch zaznamenaných změnách tryskového proudění nemají prsty hlavně klimatické zbraně ...
Začíná malá doba ledová
David Rose, 10. 1. 2010http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-1242011/DAVID-ROSE-The-mini-ice-age-starts-here.html
Tuhá zima, která postihla většinu severní polokoule, je jenom počátkem globálního trendu k chladnějšímu počasí, které bude pravděpodobně trvat 20 – 30 let, říkají někteří z nejvýznamnějších světových vědců z oblasti klimatologie.
Jejich předpovědi jsou založeny na analýze přirozených cyklů teploty vody v Pacifickém a Atlantickém oceánu a ohrožují některé nejsvětější pravdy zastánců globálního oteplování, jako například tu, že do léta 2013 bude severní pól bez ledu.
Podle Amerického národního centra pro výzkum sněhu v Coloradu se arktický mořský led zvětšil od r. 2007 o 409 000 čtverečních mil, tedy o 26%, a nemohou to popřít ani nejoddanější zastánci globálního oteplování.
Tyto předpovědi vědců také zpochybňují standardní počítačové modely klimatu, které tvrdí, že oteplování na Zemi od r. 1900 bylo způsobeno výlučně lidmi a jejich emisemi skleníkových plynů, a bude dále pokračovat, pokud bude stoupat množství C02.
Říkají, že jejich zkoumání ukazuje, že většina oteplování byla způsobena oceánskými cykly, které byly v „režimu oteplování“, jako protiklad k předchozímu „chladnému režimu“.
Toto zpochybnění široce rozšířeného názoru, že planeta je na pokraji nezvratné katastrofy, je tím větší, že tito vědci nemohou být označeni za „popírače“ globálního oteplování nebo za skeptiky.
Avšak obě hlavní politické strany v Británii nadále trvají na tom, že svět je ohrožen bezprostřední katastrofou, pokud nedojde k drastickému snížení CO2.
Minulý týden, kdy Británie zamrzla, Ed Milband, tajemník pro změnu klimatu, tvrdil v parlamentním projevu, že věda byla definitivně ustanovena věda o globálním oteplování.
Mezi nejvýznamnějšími z těchto vědců je i profesor Mojib Latif, vedoucí člen IPCC (Mezinárodní komise OSN pro změny klimatu), která prosazuje téma člověkem způsobeného oteplování do mezinárodních politických jednání již od doby vzniku před 22 lety.
Profesor Latif, který vede výzkumný tým na renomovaném Leibnizově institutu na Universitě v Kielu v Německu, vyvinul nové metody pro měření teploty oceánu 3 000 stop pod hladinou, kde začínají ochlazující i oteplující cykly.
On i jeho kolegové předpověděli nový ochlazující trend v přednášce publikované v r. 2008 a upozornili na něj konferenci IPCC v Ženevě v minulém roce.
Včera večer řekl prof. Latif našim novinám: „Významný podíl oteplování, kterého jsme byli svědky od r. 1980 do r. 2000 a v dřívějších obdobích 20. století byl způsoben těmito cykly – možná až 50%.“
„Nyní dochází ke zvratu, takže zimy, jako je letošní, se stanou pravděpodobnějšími. Léta budou také zřejmě chladnější, a to vše může trvat dvě desetiletí i déle.“
“Extrémní ústupy ledovců a mořského ledu, jichž jsme byli svědky, se zastaví. V současné době si globální oteplování dává přestávku, a možná dojde k ochlazování.“
Když v minulém týdnu zamrzla Evropa, Asie i Severní Amerika, konvenční vědci trvali na tom, že se jedná o pouhý malý výpadek bez dlouhodobého významu.
I když rekordně nízké teploty byly zaznamenány až na Kubě, kde bylo denní maximum na plážích, kde se normálně v zimě koupe, jen 4,5°C, BBC ujišťovala diváky, že toto období velkého chladu je pouze krátkodobým „počasím“, které nemá nic společného s „klimatem“ - to se stále otepluje.
Práce prof. Latifa a dalších vědců tento názor popírá.
Na jednu stranu je pravda, že současný chlad je produkterm „arktické oscilace“ – modelu počasí, který se vyvíjí při obřím „zablokování“ oblastí vysokého tlaku v severních šířkách, které žene polární větry daleko na jih. (Tady pozor: zablokovalo se to samo nebo HAARPEM? Pozn. Orgonet.)
Meteorologové říkají, že tento jev je nejsilnější za posledních nejméně 60 let.
Výsledkem je, že tryskové proudění – vítr ve vysokých výškách, který cirkuluje kolem zeměkoule od západu k východu a normálně tlačí série vlhkých, ale teplých atlantických níží přes Británii – nyní proudí nikoliv přes Lamanšský průliv, ale přes Gibraltarskou úžinu. (Tady taky pozor - denně vidíme na satelitních fotkách manipulace, které toto proudění ovlivňují! Pozn. Orgonet.)
Avšak podle prof. Latifa a jeho kolegů je tento obrat spojen s mnohem dlouhodobějšími posuny, které jsou známy jako pacifické a atlantické „multidekádní oscilace“ (MDOs).
Ale účinky se neomezují na severní polokouli. Prof. Anastasios Tsonis, vedoucí oboru Atmosférické vědy na Universitě ve Wisconsinu, nedávno ukázal, že tyto multidekádní oscilace se pohybují synchronizovaně po celé zeměkouli a náhle mění světové klima z „teplého režimu“ na „chladný režim“ a zpět ve dvaceti a třicetiletých cyklech.
„Napomáhají masívním přeskupením v dominantních modelech počasí,“ řekl včera, „a jejich posuny vysvětlují všechny významné změny ve světových teplotách během 20. a 21. století.
„Právě nyní tu máme takovou změnu a proto můžeme očekávat 20 až 30 let chladnějšího počasí.“
Prof. Tsonis řekl, že v letech 1915 – 1940 zde byl intenzívní teplý režim, který se odrazil ve vzestupu teplot.
Ale od r. 1940 až do konce 70. let, v poslední m období chladného režimu, se svět ochladil, navzdory faktu, že úroveň CO2 v atmosféře se stále zvyšovala.
Mnohé z následků předchozího teplého režimu byly pozorovány také před 90. lety. Například v r. 1922 napsal Washington Post, že grónské ledovce rychle mizí, a arktickým tuleňům se zdá „voda příliš teplá“.
Washington Postudělal rozhovor s kapitánem Martinem Ingebirgstenem, který se plavil po 54 let po východním Arktiku. Ten řekl, že poprvé zaznamenal teplejší podmínky v roce 1918, a od té doby se stále oteplovalo.
„Tam, kde dříve byly velké masy ledu, jsou nyní morény, naskupení hlíny a kamení. V mnoha místech, kde se ledovce předtím šířily až do moře, úplně zmizely. „
Jako výsledek zmizely druhy ryb, které předtím žily v těchto vodách, a mořský led za severním pobřežím Špicberk v Arktickém oceánu roztál.
Teplý Golfský proud byl znatelný ještě pár stovek mil od pólu. Prof. Tsonis řekl, že jako kontrast bylo 56% povrchu Spojených Států pokryto minulý týden sněhem.
„To se nestalo už po několik desítek let,“ zdůraznil. „Není správné říkat, že to byl jen výpadek. Chladnější zimy můžeme očekávat ještě po nějakou dobu.“
Připomněl, že ke konci posledního režimu chladu se světová média zabývala zejména strachem ze zamrznutí.
Například v r. 1974 magazín Time uveřejnil příběh zvaný „Další doba ledová“, kde se pravilo: „Možná je za to člověk nějak odpovědný – může to být výsledek farmaření nebo spalování uhlí, což stále více brání slunečnímu světlu, aby dosáhlo až na Zemi a ohřívalo ji.“
Prof. Tsonis řekl: „Možná se před rokem 2030 bude opět mluvit o době ledové, protože se MDO posunou ještě víde.
Stejně jako prof. Latif, ani prof. Tsonis není „popíračem“ klimatické změny. Řekl, že existuje dodatečné oteplování „v pozadí“, způsobené lidskou aktivitou a skleníkovými plyny, které působí napříč cykly MDO.
Avšak dodal: „Nevěřím v katastrofické teorie. Člověkem způsobené oteplování je vyrovnáváno přírodními cykly, a já nemám důvěru v počítačové modely, které tvrdí, že pokud CO2 dosáhne určité úrovně, pak teploty a mořské hladiny stoupnou o odpovídající stupeň.
„Na tyto modely se nelze spoléhat ani pokud jde o týdenní předpověď počasí, a oni je používají k předpovídání na stovky let.“
Prof. Tsonis řekl, že když publikoval svou práci ve vysoce respektovaném časopise Geographical Research Letters, byl zahrnut „nenávistnými emaily“.
Dodal: „Lidé mě obviňovali z toho, že chci zničit klima, ale to, co mě zajímá, je pravda.“
Řekl, že také dostal nenávistné emaily od skeptiků klimatické změny, kteří ho obviňovali, že nezašel dost daleko, aby napadl teorii člověkem způsobeného oteplování.
Práce profesorů Latifa, Tsonise a jejich týmů nastoluje základní otázku: pokud část oteplení ve 20. Století nebyla způsobena CO2, ale MDO, jaká část tedy byla způsobena CO2?
Tsonis neudává žádné číslo. Latif navrhuje, že by to mohlo být něco mezi 10 a 50%.
Jiní kritikové ortodoxní oteplovací teorie říkají, že role MDO je ještě větší.
William Gray, emeritní profesor atmosférických věd na státní universitě Colorado řekl, že on se domníval, že skleníkové plyny mohly způsobit nějaké zvýšení teploty v pozadí, ale počítačové modely používané obhájci člověkem způsobeného oteplování tento efekt silně zveličily.
Podle prof. Graye tyto modely překrucují způsob, kterým funguje atmosféra. „Většina vzrůstu teploty od 70.do 90. let byla přirozená,“ řekl. „Velmi málo bylo způsobeno C02 – podle mého názoru jen něco mezi 5 a 10%.“
Ale ještě minulý týden ještě zastánci oteplování, kteří mají tuhý kořínek, stále odmítali připustit, že by MDO měly nějaký vliv.
V březnu 2000 dr. David Vinner, pozdější člen Jednotky pro výzkum klimatu na universitě East Anglia, orgánu, který je nyní vyšetřován pro notoricky známou aféru „Warmergate“ s uniklými emaily, řekl, že během několika let se sníh v Británii stane velmi vzácnou a vzrušující událostí , a že děti ani nebudou vědět, co sníh je.
Nyní je šéfem programu Britské rady s ročním rozpočtem 10 miliónů liber a má zvyšovat znalosti o globálním oteplování mezi mladými lidmi v zahraničí. Dr. Viner řekl minulý týden, že si stále stojí za svou předpovědí: „Máme teď tři týdny relativně chladného počasí, ale to nic nemění.“
„Tato zima je jen o trochu chladnější než je průměr, a já si stále myslím, že sníh se stane stále vzácnější událostí.“
Čím déle bude toto chladné období trvat, tím těžší bude přesvědčit veřejnost o tomto tvrzení.
10. ledna 2010
Sníh mého mládí a dnešní nanosníh
Patřím k poměrně dříve narozeným a pamatuju tedy dost zim, tak mi dovolte zavzpomínat.
Za mého dětství (50. a 60. léta) leželo běžně na Vysočině celou zimu kolem půl metru sněhu, často více, občas něco připadlo, občas něco roztálo.
Automobilový provoz teprve začínal, v naší vsi měl auto jen ředitel továrničky, po silnici jezdily jenom linkové autobusy 3x denně, sanitka, poštovní autobus a pan doktor na návštěvy.
Zemědělci jezdili pro krmivo a tak s koňskými vozy, někteří měli na zimu i sáně.
Silnice se pluhovala dřevěným pluhem zatíženým balvany, taženým zočátku koňmi, později traktorem. Za pluhem se z dalšího vozu rozhazoval posyp - žádná sůl, ale u nás škvára, odpad z místní továrničky.
Kolem silnice rozestavěl před zimou místní cestář - náš soused - vždy sněhové zábrany, taková ta dřevěná zábradlí, která zachycují sníh hnaný větrem, aby se nedělaly závěje na silnici, ale už na poli. To už dnes skoro neznáme. Na jaře je zase cestář sklidil za pomoci některého zemědělce s vozem. Některé zábrany se dávaly jen na hromadu v blízkosti silnice a čekaly tam na další zimu. Představte si to dnes - zmizely by za pár dní na otop.
Tento náš soused cestář měl na starosti asi 10km úsek silnice, v létě udržoval strouhy a spravoval silnici, v zimě udržoval sjízdnost. Byla to těžká práce, ale všechno fungovalo perfektně.
Do školy jsme chodili pěšky nebo na lyžích 2 km přes pole, na poli leželo aspoň půl metru sněhu, vyhloubená cesta mezi vesnicemi byla zavátá dvoumetrovými závějemi, ve kterých se daly vyhrabat "bunkry" pro stojící osobu. Když padla ledovka, nešly jsme my děti pěšky jako obvykle, ale čekaly pěkně na autobus, jelikož byla naděje, že nepojede ... každou zimu se to stalo tak 2x - 3x.
V zimě se prostě žilo se sněhem a nebyly s tím žádné problémy. Kolem baráku si každý proházel cestu, někdy se chodilo mezi sněhovými mantinely vysokými kolem metru, v těch jsme si mohli dělat tunely ... zima byla fajn.
Bruslilo se na všech rybnících, každý den jsme třeba odhrnovali kluziště, klukovské na hokej a menší holčičí na krasobruslení. Pamatuju ten smutek, když led roztál ... Lyžovat a skákat na lyžcích jsme se učili na místním "smrťáku", aniž jsme věděli o existenci lyžařských vleků (tenkrát teprve začínaly na horách).
Chodili jsme oblečení do tepláků a svetrů, někdy hubertusů, zima nám nebyla, ovšem všechno to oblečení se snadno při zimních zábavách promáčelo.
Vzpomínám, že největším dobrodiním pro nás děti bylo, když jednu zimu se objevily "nepromokavé rukavice" - návleky ze šusťákoviny, které se daly přes normální rukavice - to byla úžasná věc, protože na obyčejné vlněné rukavice se sníh lepil a tál a záblo to ...
Na nohy jsme měli gumové galoše na zip nebo na druk, které se obouvaly přes bačkory - to velmi dobře izolovalo, nohy jsme měli v teple, pokud jsme si nenabrali odshora.
Bývala i období krutých mrazů, kolem -20°, to jsme se vždycky těšili na "uhelné prázdniny". Uhlí do českých elektráren a uhelných skladů se totiž vozilo převážně ze Sovětského svazu, ale za takových mrazů zamrzlo ve vagónech a nedalo se vyložit. Měli rozmrazovací tunely, ale to šlo pomalu ... Takže v době "dvacítek" bylo málo uhlí, výpadky proudu, vázlo i topení ve státních institucích (domácnosti na to byly připraveny), a tak školy dostaly prázdniny. A bývaly i chřipkové prázdniny, pamatuju aspoň troje.
Stavěli jsme sochy ze sněhu, polévali klouzačky, brodili se sněhem ke krmelcům, abychom založili seno.
Jo to byly časy.
Dneska je ta společnost tak zchoulostivělá a doprava zranitelná, že ji ochromí každý centimetr sněhu.
Budiž útěchou, že sníh není tentýž, jako býval. Je to nyní nanosníh vyráběný armádněprůmyslovovládním komplexem za účelem co největšího ochromení normálního života (pouhé manévry nebo válka? Nevím.)
Nanosníh
Tento speciální nanosníh, jak pozoruji, má vlastnosti odlišné od normálního sněhu. Jde zejména o to, aby co nejmenší množství sněhu mělo co nejvíce ochromující účinky.
- Umělý sníh je kompaktní a velmi přilnavý k podkladu. Proto už 1cm nanosněhu vytvoří na silnici klouzačku a kalamitu. Na to bylo dříve třeba tak 3 - 5 cm normálního sněhu. Proto jsou problémy na železnici, protože i malé množství tohoto hutného sněhu zalepí výhybky.
- Umělý sníh se skládá ze zrníček, která po sobě kloužou, takže kouli z něj těžko uděláte. Zrnka se větrem ochotně sprašují, a to i za oblevy, takže i maličká vrstva sněhu z polí se při celkem mírném větru přestěhuje na silnice a vytváří sněhové jazyky a závěje. To pozoruju už několik let při cestách na Vysočinu. A je to i vidět v televizních zpravodajstvích ze současné kalamity - pole jsou skoro holá, a všechen sníh na silnicích.
- Vzhledem k těmto vlastnostem není třeba, aby umělého sněhu napadlo velké množství. (I armáda šetří.) Podíváte-li se na mapu sněhové pokrývky, tak mimo hor leží zatím maximálně 20 cm (a to ještě lžou, aby to hůře vypadalo: u nás by mělo být podle mapy 20, a je tu tak 15).
- Opomíjím dnes složení tohoto umělého sněhu, o němž si můžete udělat představu z odkazů uvedených níže. Rozhodně ho nelízejte a dětem ať pokud možno nepřijde na obličej a ruce.
V březnu 09 zde byl publikován článeček Nenechte děti jíst sníh, je tam i něco o rozborech: umělý sníh je vlatně kyselina. http://orgo-net.blogspot.com/2009/03/nenechte-deti-jist-snih.html
Z listopadu 09 je článek Co na nás padá s deštěm a sněhem, s odkazy na fotky rozborů sněhu a deště od americké bioložky zde, viz fotka vlevo: http://orgo-net.blogspot.com/2009/11/co-na-nas-pada-s-destem.html
Její fotky rozboru sněhu zde: http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360568443/
nebo zde http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360839927/
a zde: http://www.flickr.com/photos/coloradomtnmamma/sets/72157601360642453/
Pracujete-li náhodou v oboru a máte-li možnost sami udělat rozbor sněhu, nebo ho nechat udělat spolehlivým známým, byly by to velmi cenné informace pro celý svět. Zkušenosti jsou totiž takové, že státní oficiální laboratoře analýzu záměrně zkreslují, aby nevyšla najevo skutečnost, že sníh je kyselý, plný chemikálií a různých mikroorganismů.
Chcete-li se podělit o pozorování, pište do komentářů nebo na mail orgonetzavináčgmailcom.
9. ledna 2010
Mobily: největší biologický experiment všech dob
Základní a nejlepší článek o rizicích bezdrátových technologií, z roku 2006.
http://www.whale.to/b/firstenberg1.html
Arthur Firstenberg, 2006
(Překlad převzat z http://www.tachyontachyon.estranky.cz/stranka/nebezpeci-zareni-mobilnich-telefonu)
V roce 2002 Gro Harlem Brundtland, tehdy ředitelka Světové zdravotnické organizace, jednomu norskému novináři sdělila, že v jejím úřadě v Ženevě je zakázáno používat mobilní telefony, protože vždy onemocní, jestliže se na čtyři metry od ní vyskytne zapnutý mobilní telefon. Paní Brundtland je lékařka a bývalá norská ministerská předsedkyně.
Tuto zprávu, publikovanou 9. března 2002 v Dagbladet, všechny ostatní noviny prostě ignorovaly. V následujícím týdnu ovšem Michael Repacholi, její podřízený pověřený mezinárodním projektem zkoumajícím EMF (elektromagnetické pole), reagoval veřejným prohlášením, v němž znepokojení své šéfky bagatelizoval. Kvůli četným podezřením souvisejícím z těmito okolnostmi paní Brundtland o pět měsíců později oznámila, že odstoupí z vedoucí pozice ve WHO hned po uplynutí termínu.
Nic nemůže lépe ilustrovat naši kolektivní schizofrenii lépe, než úvahy o elektromagnetických zářeních. Odpovídáme těm, kteří si dělají starosti o jeho nebezpečích – proto mezinárodní výzkumný projekt EMF – ale současně ignorujeme a opomíjíme lidi, kteří, stejně jako paní Brundtland, již podléhají jejich účinkům.
Jsem poradcem o zdravotních účincích bezdrátové technologie a přijímám hovory, které mohu všeobecně rozdělit do dvou hlavních kategorií: na telefonáty lidí, kteří si pouze dělají starosti, jimž budu říkat kategorie A, a lidí kategorie B, kteří už onemocněli. Občas si přeji, abych mohl uspořádat velký konferenční hovor a umožnit oběma těmto skupinám společný rozhovor – je zde potřeba více vzájemného porozumění, abychom se mohli společně pokusit řešit stejný problém. Ustaraný volající A, se obvykle táže, jaké odstínění nebo jakou náhlavní soupravu si má koupit pro svůj mobil. Někdo chce vědět, jaká je bezpečná vzdálenost k bydlení od antény vykrývacího buňkového vysílače. Nemocný volající B chce vědět, jak odrušit svůj dům, jaké nastoupit léčení, či, stále častěji, do které části země by se mohl přestěhovat, aby unikl záření a zachránil si život.
Následující informace jsou víceméně výchozí platformou: v první řadě pro pomoc tápajícím, a hlavně kvůli objasnění části zmatků, abychom snad jednou dospěli k racionálním rozhodnutím pro ozdravení světa.
Základy
Nejpodstatnějším faktem u mobilních telefonů a jejich vykrývacích vysílačů je, že emitují mikrovlnné záření; právě tak, jako wifi (bezdrátový internet), bezdrátově propojené počítače, bezdrátové (přenosné) telefony a jejich základny připojené k telefonní síti a všechny další bezdrátové přístroje. Každé komunikační zařízení nepřipojené k zásuvce ve zdi emituje záření.
Většina wifi systémů a některé bezšňůrové telefony pracují na přesně stejné frekvenci jako mikrovlnná trouba, zatímco jiná zařízení užívají jiných frekvencí. Wifi jsou v trvalém provozu a vyzařují permanentně. Také základní jednotka většiny bezšňůrových telefonů neustále vysílá, i když nikdo netelefonuje. Nepoužívaný zapnutý mobilní telefon rovněž, a je asi zbytečné říkat, že totéž platí pro vykrývací vysílače jeho buňkového systému.
Možná se budete ptát, proč by to měl být problém? Vědci elektromagnetické spektrum obvykle dělí na „ionizující“ a „neionizující“ záření. Zatímco ionizující záření, k nimž patří rentgenové a jaderné, způsobují rakovinu, přepokládá se, že neionizující záření, k nimž se počítá i mikrovlnné, je bezpečné. Toto rozlišení připomíná propagandu v Orwellově Zvířecí farmě: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“ – „Neionizující dobré, ionizující špatné,“ to opravdu nezní moc důvěryhodně.
Jakýsi astronom kdysi zavtipkoval, že kdyby Neil Armstrong v roce 1969 s sebou vzal na Měsíc mobil, jevil by se ze Země jako třetí nejmocnější zdroj mikrovlnného záření ve vesmíru, hned po Slunci a Mléčné dráze. Měl pravdu. Život se vyvinul v zanedbatelných úrovních mikrovlnného záření. Rostoucí počet vědců míní, že naše buňky ve skutečnosti využívají mikrovlnného spektra k vzájemnému dorozumívání, jako když si děti šeptají potmě, a že mobilní telefony do tohoto šepotu vpadají jako zvuk sbíječky. V každém případě je pravdou, že my všichni, ať už mobil užíváme nebo ne, jsme ve dne v noci ostřelováni dávkami mikrovlnného záření, které jsou asi deset miliónkrát silnější, než průměrné přirozené pozadí. A je také fakt, že za většinu tohoto záření vděčíme technologii, která se vyvíjela od sedmdesátých let.
Co se týče mobilních telefonů, jestliže si je přikládáte k hlavě poškozujete svůj mozek hned několika různými způsoby.
Předně – vzpomeňte na mikrovlnnou troubu. Na rozdíl od horké sprchy mobil, stejně jako mikrovlnná trouba, neohřívá zvenčí, ale zevnitř. V mozku přitom nejsou žádná senzorická nervová zakončení, která by varovala před vzestupem teploty, protože jsme se nevyvíjeli v mikrovlnném záření a v přírodě se to nikdy nestává. A co je ještě horší, struktura hlavy a mozku je tak komplexní a nestejnorodá, že místy vznikají „horké body“, v nichž teplota může činit deseti až stonásobek teploty v těsně sousedícím okolí. Tyto body mohou vznikat jak těsně u povrchu lebky, tak i hluboko v mozku, ale také na molekulární úrovni.
Provoz mobilních telefonů v USA podléhá právním předpisům FCC (Federal Communications Commission) a na obalech nejnovějších přístrojů můžete najít číselný údaj o takzvaném Specific Absorption Rate („specifický poměr pohlcování“), neboli SAR, který má vyjadřovat dávku mozkem absorbované energie platnou pro specifický model. Problémem nicméně zůstává svévolný předpoklad, na němž ve skutečnosti spočívají předpisy FCC, a to, že mozek může bezpečně rozptýlit přidané teplo v poměru až 1°C za hodinu. Postup, na jehož základě je každému mobilnímu telefonu poskytnuto ohodnocení SAR, posléze užívané k demonstraci dodržení „limitů“, je ostudný. Standardní způsob měření SAR spočívá v použití „fantómu“, sestávajícího zcela nepochopitelně z homogenní kapaliny uzavřené do nádržky z plexiskla ve tvaru hlavy. Parádní! Velmi rychle změřeno a žádné horké body nevznikají! Ale v reálu si lidé užívající mobil po celé hodiny denně chronicky ohřívají v mozcích jen určitá místa.
Mimochodem – bezpečnostní normy FCC vyvinuli elektrotechnici, ne lékaři…
Hematoencefalická bariéra
Druhý jev, na nějž se zaměříme, a který byl laboratorně prokázán, by měl sám o sobě postačit k tomu, aby byl toto odvětví průmyslu bylo zrušeno a každopádně stačit k tomu, aby odradil každého od dalšího používání mobilu. Tyto experimenty přistihují mobilní telefon doslova s „vražednou zbraní v ruce“. Jako většina biologických účinků mikrovlnného záření, to však nemá s teplem nic společného.
Mozek chrání nepropustné přechody mezi sousedícími buňkami kapilárních stěn, tzv. krevní- mozková krevní bariéra (hematoencefalická bariéra), která jako jakási „pohraniční hlídka“ propouští z krve do mozku živiny, ale zadrží substance, které jsou pro mozek toxické. Výzkumníci v laboratoři švédského nervového chirurga Leifa Salforda provedli od roku 1988 nesčetné variace prostého pokusu, při němž vystaví mladé laboratorní krysy záření, buď mobilního telefonu nebo jiného zdroje mikrovln. Později zvířata usmrtí a pátrají v jejich mozkové tkáni po albuminu. Albumin je protein tvořící normální složku krve, ale za normálních okolností nepřekročí mozkovou krevní bariéru. Výskyt albuminu v mozkové tkáni je tedy vždy znamením poškození krevních cest, a toho, že mozek přišel o některou ze svých důležitých ochran.
Tito výzkumníci po celých 18 let nepřetržitě pozorovali následující fakta:
Vystavování zvířat mikrovlnnému záření v dávkách rovnajících se vyzařování mobilu má za následek nález albuminu v jejich mozkové tkáni. Prosakování albuminu do mozku způsobuje už pouhá dvouminutová jednorázová expozice běžným mobilním telefonem.
V jedné sérii experimentů byla expozice redukována na faktor 1000, nicméně přesto došlo k poškození mozkové krevní bariéry, což ukazuje, že nejde o důsledek reakce na určitou dávku, a že tedy snižování výkonu nedělá bezdrátovou technologii bezpečnější.
A konečně, výsledky výzkumu publikované v červnu 2003 ukázaly, že už jediné dvouhodinové ozáření mobilem, jedinkrát za celý život testovaných jedinců, vede k permanentnímu poškození mozkové krevní bariéry. Při autopsii provedené o 50 dnů později bylo shledáno: „…poškození nebo zničení až 2 procent mozkových buněk zvířete, včetně buněk v oblastech mozku týkajících se učení, paměti a pohybu.“ [1]
Snižování hladiny ozařování o faktor 10 nebo 100, což odpovídá účinku užívání náhlavní soupravy oddalující mobil od hlavy, nebo když stojíte vedle někoho s takovým telefonem, tyto výsledky nijak znatelně neovlivní! Polovina pokusných zvířat vykázala průměrný až vysoký počet poškozených neuronů už při nejnižší expozici.
Co z toho vyplývá? Dvě minuty telefonování mobilem naruší mozkovou krevní bariéru, dvě hodiny způsobí permanentní poškození mozku a „radiace z druhé ruky“ může být téměř stejně škodlivá.
Mozková krevní uzávěra u krysy je stejná, jako u člověka.
Tyto výsledky vyvolaly v Evropě značný rozruch. V listopadu 2003 se pod záštitou Evropské unie konala konference s pracovním názvem „Hematoencefalická bariéra – může být ovlivňována působením RF [vysokofrekvenčního] pole?“ Jakoby chtěli uklidnit veřejnost gestem: „Vidíte, pracujeme na tom,“ … ale stejně jako v předchozích 30 letech se neudělalo vůbec nic, což bylo ostatně předvídatelné.
Američan Allan Frey byl v sedmdesátých letech prvním z mnoha, kteří ukázali, že nízkoúrovňové mikrovlnné záření krevní zábranu v mozku poškozuje. [2] Obdobný mechanizmus chrání oko (krevní bariéra sklivce) a plod ( placentární uzávěra). Práce Freye a ostatních dokládají, že mikrovlnné záření poškozuje i tyto uzávěry. [3]
Z toho plyne, že žádná gravidní žena by nikdy neměla používat mobil.
Dr. Salford ve své práci docela otevřeně nazval užívání mobilních telefonů „největším biologickým experimentem na lidech všech dob“ a veřejně varoval, že celá generace mladistvých používající celulární telefony může trpět mentálními nedostatky, a po dosažení středního věku Alzheimerovou chorobou.
Nemoc z vysokofrekvenčních vln
Uživatelé mobilů bohužel nejsou jedinými poškozenými, a také bychom si neměli dělat starosti jen o mozek. Následující krátké shrnutí je výtah z rozsáhlé vědecké literatury o účincích rádiových vln (širší spektrum zahrnující mikrovlny), společně se zkušenostmi vědců a lékařů po celém světě s nimiž jsem v kontaktu.
Ukázalo se, že k orgánům obzvláště citlivým na rádiové vlny patří plíce, nervová soustava, srdce, oči, varlata a štítná žláza. K onemocněním, jichž v posledních dvou desetiletích pozoruhodně přibývalo, přičemž je dobrý důvod spojovat je s masivním přírůstkem záření v našem životním prostředí, se řadí astma, poruchy spánku, úzkostné stavy, výpadky pozornosti , autismus, roztroušená skleróza, ALS, Alzheimerova choroba, epilepsie, fibromyalgia, chronický únavový syndrom, šedý zákal, hypotyreóza, cukrovka, zhoubný melanom, testikulární nádor, i infarkty a mrtvice u mládeže.
Záření z věží mikrovlnných vykrývacích vysílačů je spojováno i s vymíráním lesů, reprodukčními poruchami a poklesem populace u mnoha druhů ptactva, a špatný zdravotní stav a vrozené chyby u hospodářských zvířat.
Literatura prezentující biologické účinky mikrovlnného záření je opravdu enormní, jde o desítky tisíc dokumentů. Člověka přitom naplňuje úžasem, že mluvčí průmyslu mohou vše prostě odbýt výrokem o prokázané neškodnosti radiotechniky nebo stejně absurdním tvrzením, že o nějaké škodlivosti zdraví neexistuje žádný důkaz.
Na shora uvedeném seznamu bylo opominuto ještě jedno onemocnění: choroba, kterou trpí lidé kategorie B, a kterou mám i já. Zde je na místě krátký pohled do historie.
V padesátých a šedesátých letech m.s. postihlo toto onemocnění v hojném počtu zaměstnance, kteří stavěli, testovali a opravovali radarová zařízení, stejně jako lidi obsluhující průmyslové mikrovlnné ohřívače a zatavovací stroje. Sověti ho vhodně nazvali „vysokofrekvenční chorobou“, a tento problém obsáhle studovali. Na západě byla jeho existence totálně popřena, nicméně zmínění lidé v každém případě byli postiženi. Kongresové vyšetřování, provedené v roce 1981 a jemuž předsedal Al Gore, týkající se účinků radiofrekvenčních ohřívačů a zatavovacích strojů na lidské zdraví, bylo jen další epizodou hry na „Vidíte, zabýváme se tím,“ ale jako obvykle se nic neudělalo.
Při současném masovém rozšíření vysokofrekvenčních věží a osobních vysílačů se toto onemocnění rozšířilo v populaci jako mor. Odhady o postižení sahají až k jedné třetině populace, jenže jen zřídka je rozpoznáno, oč jde, a to až do té doby, kdy už se takto zneschopněná osoba nemůže podílet na společnosti.
Můžete rozpoznat některé z obecných příznaků: nespavost, závrať, nevolnost, bolesti hlavy, únava, ztráty paměti, neschopnost se soustředit, depresi, tlak na hrudníku, zvonění v uších. U nemocných se mohou vyvinout také zdravotní potíže jako vleklé infekce dýchacího traktu, srdeční arytmie, náhlá kolísání krevního tlaku, neřízená glykémie, dehydratace, ale také záchvaty a vnitřní krvácení.
Toto onemocnění je nejen zřídka připouštěno, ale ještě mnohem obtížněji zvládnutelné, protože pravděpodobně nelze očekávat žádné úspěšné léčení, jestliže nebudeme schopni uniknout z dosahu ozařování, coby jeho příčině – a tato příčina je dnes všude.
Průzkum provedený roku 1998 Kalifornským ministerstvem zdravotnictví naznačil, že tehdy 120 000 Kaliforňanů – a v přepočtu tedy na milión Američanů – bylo neschopno práce v důsledku elektromagnetických polucí. [4] Šiky těchto tzv. „elektricky senzitivních“ osob, jichž v téměř každé zemi světa stále přibývá, jsou opomíjeny, stigmatizovány a ignorovány. Při současné úrovni všudypřítomného záření se téměř nikdy nezotaví a občas si sáhnou na život.
O lidech s tímto onemocněním Dr. Olle Johansson, jeden z neurologů proslulého Karolinska Institute ve Stockholmu říká: „Jsou varováním pro nás všechny. Vystavovat veškeré světové obyvatelstvo celkovému ozařování těla po 24 hodin denně může být závažnou chybou.“
Dr. Johansson vedl tým výzkumníků, který doložil důkazy o závažném a stále se zhoršujícím zdraví švédské populace, přičemž počátky se přesně kryjí s dobou, kdy byly ve Švédsku koncem roku 1997 uvedeny do provozu mobilní telefony druhé generace, pracující na 1800 MHz. [5,6] Po deseti letech dlouhodobého poklesu začal počet švédských zaměstnanců v pracovní neschopnosti koncem 1997 stoupat a během dalších pěti let se více než zdvojnásobil. Ve stejném období se rovněž zdvojnásobil prodej antidepresivních drog. Počet dopravních nehod, poté co po několik let úspěšně klesal, začal v roce 1997 opět šplhat vzhůru. Rovněž počet úmrtí na Alzheimerovu chorobu se po několikaletém klesání od roku 1999 ostře zvýšil a v roce 2001 byl téměř dvojnásobný. Toto dvouleté prodlení je pochopitelné, vezmeme-li v úvahu, že Alzheimerova choroba vyžaduje čas k rozvinutí.
Nekontrolované šíření
Jsou-li mobilní telefony a jejich převáděcí vysílače natolik smrtonosné, jak bezpečné byly rozhlasové a televizní vysílače, s nimiž jsme žili po celé století? V roce 2002 zveřejnili Orjan Hallberg a Olle Johansson článek titulovaný „Cancer Trends During 20th Century“, v němž rozebírali jeden z aspektů toho problému. [7] Na základě dostupných dat zjistili, že ve Spojených státech, Švédsku a tuctech jiných zemí v průběhu uplynulého století křivky úmrtnosti na pleťový melanom a rakoviny močového měchýře, prostaty, tlustého střeva, prsu a plic paralelně sledují úrovně vystavování veřejnosti rádiovým vlnám. Tyto formy rakoviny prospívaly, když v dané lokalitě přibylo vysílačů; s jejich úbytkem ubylo i těchto forem rakovin. Přitom udělali úžasný objev: od země k zemi – a ve Švédsku od okresu k okresu – statisticky zjistili, že vystavení rádiovým vlnám se jeví jako významný faktor způsobující rakovinu plic, na úrovni odpovídající kouření cigaret!
To mne přivádí k obecně rozšířené mylné představě. Největší rozdíl mezi současnými vykrývacími vysílači mobilní sítě a anténami rozhlasových vysílačů z minulostí není v jejich bezpečnosti, ale v jejich počtu. Počet běžných rozhlasových stanic ve Spojených státech je dnes menší než 14 000. Ale počet antén buněk a wifi jde do stovek tisíc a mobilních telefonů, bezdrátově připojených počítačů, bezšňůrových telefonů a dalších osobních vysílačů jsou stovky miliónů. Nekontrolovaně se množí i radarová zařízení a vysílače záchranných a jiných komunikačních sítí.
Od roku 1978, kdy Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) naposledy zkoumala vysokofrekvenční zatížení životního prostředí ve Spojených státech, se průměrná městská expozice rádiovým vlnám tisícinásobně zvýšila a většina tohoto přírůstku připadá jen na posledních devět let. [8] V tomtéž období se vysokofrekvenční poluce rozšířily z měst ke zbytku obyvatelstva a staly se všudypřítomným závojem halícím celou planetu.
Enormní důsledky toho všeho na člověka jsou ignorovány. Od pozdních devadesátých let v USA vznikla nová třída environmentálních uprchlíků. Máme stále více lidí, kteří churaví, umírají, hledají úlevu od utrpení, opouštějí své domovy a práci, žijí na odlehlých místech v obytných autech, přívěsech a stanech.
Na rozdíl od obětí hurikánů a zemětřesení jim nikdo nepomůže. Nikdo nepřispěje na chráněná útočiště; nikdo se dobrovolně nevzdá mobilu, bezdrátového počítače a bezdrátového telefonu aby se mohli znovu stát jejich sousedy a žít společně s nimi.
Utrápení a nemocní ale kladou otázky
A nakonec odpověď volajícím typu A:
Žádné odstínění ani náhlavní souprava vás neochrání před vaším mobilem nebo bezdrátovým telefonem. Žádná bezpečná vzdálenost od antén vykrývacích vysílačů neexistuje. Jestliže máte svůj mobilní telefon nebo bezdrátově připojený počítač tam, kde žijete, jste ozařováni 24 hodin denně.
Volajícím B: Efektivní odstínění domu je nesnadné a málokdy úspěšné.
Ve Spojených státech je jen několik málo lékařů usilujících o léčení choroby z ozáření vysokofrekvenčními vlnami, a míra úspěšnosti jakékoli léčby je malá – protože na Zemi zbylo jen málo míst, kam člověk může před tímto zářením uniknout a uzdravit se.
Radiace přichází i ze satelitů, i ty jsou součástí problému, ne jeho řešením. Neexistuje zkrátka žádný způsob, jak udělat bezdrátovou technologii bezpečnou.
Naše společnost se za jedinou krátkou dekádu stala společensky i ekonomicky závislou na technologii, která je příčinou nesmírné devastace struktury našeho světa. Čím jsme na ní závislejší, tím obtížnější bude změnit tento kurs.
Čas vymanit se sami, individuálně i kolektivně – přestože to už je nesnadné – je právě teď.
ODKAZY
1. Leif G. Salford et al., „Nerve Cell Damage in Mammalian Brain After
Exposure to Microwaves from GSM Mobile Phones“, Environmental Health
Perspectives 111, no. 7 (2003): 881883.
2. Allan H. Frey, Sondra R. Feld and Barbara Frey, „Neural Function and
Behavior“, Annals of the New York Academy of Sciences 247 (1975):
433439.
3. Allan H. Frey, „Evolution and Results of Biological Research with Low-Intensity Nonionizing Radiation“, in Modern Bioelectricity, ed. Andrew A. Marino (New York: Dekker, 1988),
785837, at 809810.
4. California EMF Program, „The Risk Evaluation: An Evaluation of the
Possible Risks From Electric and Magnetic Fields (EMFs) From Power
Lines, Internal Wiring, Electrical Occupations and Appliances“ (2002),
app. 3.
5. Örjan Hallberg and Olle Johansson, „1997 – A Curious Year in
Sweden“, European Journal of Cancer Prevention 13, no. 6 (2004):
535538.
6. Örjan Hallberg and Olle Johansson, „Does GSM 1800 MHz Affect the
Public Health in Sweden?“ in Proceedings of the 3rd International
Workshop „Biological Effects of EMFs“, Kos, Greece, October 4-8, 2004,
361364.
7. Örjan Hallberg and Olle Johansson, „Cancer Trends During the 20th
Century“, Journal of Australian College of Nutritional and Environmental Medicine
21, no. 1 (2002): 38.
8. David E. Janes Jr., „Radiofrequency Environments in the United States“, in 15th IEEE Conference on Communication, Boston, MA, June 1014, 1979, vol. 2, 31.4.131.4.5.
Překlad převzat z WM magazín č.55-54/2006.
http://www.whale.to/b/firstenberg1.html
Největší biologický experiment všech dob
Arthur Firstenberg, 2006
(Překlad převzat z http://www.tachyontachyon.estranky.cz/stranka/nebezpeci-zareni-mobilnich-telefonu)
Tuto zprávu, publikovanou 9. března 2002 v Dagbladet, všechny ostatní noviny prostě ignorovaly. V následujícím týdnu ovšem Michael Repacholi, její podřízený pověřený mezinárodním projektem zkoumajícím EMF (elektromagnetické pole), reagoval veřejným prohlášením, v němž znepokojení své šéfky bagatelizoval. Kvůli četným podezřením souvisejícím z těmito okolnostmi paní Brundtland o pět měsíců později oznámila, že odstoupí z vedoucí pozice ve WHO hned po uplynutí termínu.
Nic nemůže lépe ilustrovat naši kolektivní schizofrenii lépe, než úvahy o elektromagnetických zářeních. Odpovídáme těm, kteří si dělají starosti o jeho nebezpečích – proto mezinárodní výzkumný projekt EMF – ale současně ignorujeme a opomíjíme lidi, kteří, stejně jako paní Brundtland, již podléhají jejich účinkům.
Jsem poradcem o zdravotních účincích bezdrátové technologie a přijímám hovory, které mohu všeobecně rozdělit do dvou hlavních kategorií: na telefonáty lidí, kteří si pouze dělají starosti, jimž budu říkat kategorie A, a lidí kategorie B, kteří už onemocněli. Občas si přeji, abych mohl uspořádat velký konferenční hovor a umožnit oběma těmto skupinám společný rozhovor – je zde potřeba více vzájemného porozumění, abychom se mohli společně pokusit řešit stejný problém. Ustaraný volající A, se obvykle táže, jaké odstínění nebo jakou náhlavní soupravu si má koupit pro svůj mobil. Někdo chce vědět, jaká je bezpečná vzdálenost k bydlení od antény vykrývacího buňkového vysílače. Nemocný volající B chce vědět, jak odrušit svůj dům, jaké nastoupit léčení, či, stále častěji, do které části země by se mohl přestěhovat, aby unikl záření a zachránil si život.
Následující informace jsou víceméně výchozí platformou: v první řadě pro pomoc tápajícím, a hlavně kvůli objasnění části zmatků, abychom snad jednou dospěli k racionálním rozhodnutím pro ozdravení světa.
Základy
Nejpodstatnějším faktem u mobilních telefonů a jejich vykrývacích vysílačů je, že emitují mikrovlnné záření; právě tak, jako wifi (bezdrátový internet), bezdrátově propojené počítače, bezdrátové (přenosné) telefony a jejich základny připojené k telefonní síti a všechny další bezdrátové přístroje. Každé komunikační zařízení nepřipojené k zásuvce ve zdi emituje záření.
Většina wifi systémů a některé bezšňůrové telefony pracují na přesně stejné frekvenci jako mikrovlnná trouba, zatímco jiná zařízení užívají jiných frekvencí. Wifi jsou v trvalém provozu a vyzařují permanentně. Také základní jednotka většiny bezšňůrových telefonů neustále vysílá, i když nikdo netelefonuje. Nepoužívaný zapnutý mobilní telefon rovněž, a je asi zbytečné říkat, že totéž platí pro vykrývací vysílače jeho buňkového systému.
Možná se budete ptát, proč by to měl být problém? Vědci elektromagnetické spektrum obvykle dělí na „ionizující“ a „neionizující“ záření. Zatímco ionizující záření, k nimž patří rentgenové a jaderné, způsobují rakovinu, přepokládá se, že neionizující záření, k nimž se počítá i mikrovlnné, je bezpečné. Toto rozlišení připomíná propagandu v Orwellově Zvířecí farmě: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“ – „Neionizující dobré, ionizující špatné,“ to opravdu nezní moc důvěryhodně.
Jakýsi astronom kdysi zavtipkoval, že kdyby Neil Armstrong v roce 1969 s sebou vzal na Měsíc mobil, jevil by se ze Země jako třetí nejmocnější zdroj mikrovlnného záření ve vesmíru, hned po Slunci a Mléčné dráze. Měl pravdu. Život se vyvinul v zanedbatelných úrovních mikrovlnného záření. Rostoucí počet vědců míní, že naše buňky ve skutečnosti využívají mikrovlnného spektra k vzájemnému dorozumívání, jako když si děti šeptají potmě, a že mobilní telefony do tohoto šepotu vpadají jako zvuk sbíječky. V každém případě je pravdou, že my všichni, ať už mobil užíváme nebo ne, jsme ve dne v noci ostřelováni dávkami mikrovlnného záření, které jsou asi deset miliónkrát silnější, než průměrné přirozené pozadí. A je také fakt, že za většinu tohoto záření vděčíme technologii, která se vyvíjela od sedmdesátých let.
Co se týče mobilních telefonů, jestliže si je přikládáte k hlavě poškozujete svůj mozek hned několika různými způsoby.
Předně – vzpomeňte na mikrovlnnou troubu. Na rozdíl od horké sprchy mobil, stejně jako mikrovlnná trouba, neohřívá zvenčí, ale zevnitř. V mozku přitom nejsou žádná senzorická nervová zakončení, která by varovala před vzestupem teploty, protože jsme se nevyvíjeli v mikrovlnném záření a v přírodě se to nikdy nestává. A co je ještě horší, struktura hlavy a mozku je tak komplexní a nestejnorodá, že místy vznikají „horké body“, v nichž teplota může činit deseti až stonásobek teploty v těsně sousedícím okolí. Tyto body mohou vznikat jak těsně u povrchu lebky, tak i hluboko v mozku, ale také na molekulární úrovni.
Provoz mobilních telefonů v USA podléhá právním předpisům FCC (Federal Communications Commission) a na obalech nejnovějších přístrojů můžete najít číselný údaj o takzvaném Specific Absorption Rate („specifický poměr pohlcování“), neboli SAR, který má vyjadřovat dávku mozkem absorbované energie platnou pro specifický model. Problémem nicméně zůstává svévolný předpoklad, na němž ve skutečnosti spočívají předpisy FCC, a to, že mozek může bezpečně rozptýlit přidané teplo v poměru až 1°C za hodinu. Postup, na jehož základě je každému mobilnímu telefonu poskytnuto ohodnocení SAR, posléze užívané k demonstraci dodržení „limitů“, je ostudný. Standardní způsob měření SAR spočívá v použití „fantómu“, sestávajícího zcela nepochopitelně z homogenní kapaliny uzavřené do nádržky z plexiskla ve tvaru hlavy. Parádní! Velmi rychle změřeno a žádné horké body nevznikají! Ale v reálu si lidé užívající mobil po celé hodiny denně chronicky ohřívají v mozcích jen určitá místa.
Mimochodem – bezpečnostní normy FCC vyvinuli elektrotechnici, ne lékaři…
Hematoencefalická bariéra
Druhý jev, na nějž se zaměříme, a který byl laboratorně prokázán, by měl sám o sobě postačit k tomu, aby byl toto odvětví průmyslu bylo zrušeno a každopádně stačit k tomu, aby odradil každého od dalšího používání mobilu. Tyto experimenty přistihují mobilní telefon doslova s „vražednou zbraní v ruce“. Jako většina biologických účinků mikrovlnného záření, to však nemá s teplem nic společného.
Mozek chrání nepropustné přechody mezi sousedícími buňkami kapilárních stěn, tzv. krevní- mozková krevní bariéra (hematoencefalická bariéra), která jako jakási „pohraniční hlídka“ propouští z krve do mozku živiny, ale zadrží substance, které jsou pro mozek toxické. Výzkumníci v laboratoři švédského nervového chirurga Leifa Salforda provedli od roku 1988 nesčetné variace prostého pokusu, při němž vystaví mladé laboratorní krysy záření, buď mobilního telefonu nebo jiného zdroje mikrovln. Později zvířata usmrtí a pátrají v jejich mozkové tkáni po albuminu. Albumin je protein tvořící normální složku krve, ale za normálních okolností nepřekročí mozkovou krevní bariéru. Výskyt albuminu v mozkové tkáni je tedy vždy znamením poškození krevních cest, a toho, že mozek přišel o některou ze svých důležitých ochran.
Tito výzkumníci po celých 18 let nepřetržitě pozorovali následující fakta:
Vystavování zvířat mikrovlnnému záření v dávkách rovnajících se vyzařování mobilu má za následek nález albuminu v jejich mozkové tkáni. Prosakování albuminu do mozku způsobuje už pouhá dvouminutová jednorázová expozice běžným mobilním telefonem.
V jedné sérii experimentů byla expozice redukována na faktor 1000, nicméně přesto došlo k poškození mozkové krevní bariéry, což ukazuje, že nejde o důsledek reakce na určitou dávku, a že tedy snižování výkonu nedělá bezdrátovou technologii bezpečnější.
A konečně, výsledky výzkumu publikované v červnu 2003 ukázaly, že už jediné dvouhodinové ozáření mobilem, jedinkrát za celý život testovaných jedinců, vede k permanentnímu poškození mozkové krevní bariéry. Při autopsii provedené o 50 dnů později bylo shledáno: „…poškození nebo zničení až 2 procent mozkových buněk zvířete, včetně buněk v oblastech mozku týkajících se učení, paměti a pohybu.“ [1]
Snižování hladiny ozařování o faktor 10 nebo 100, což odpovídá účinku užívání náhlavní soupravy oddalující mobil od hlavy, nebo když stojíte vedle někoho s takovým telefonem, tyto výsledky nijak znatelně neovlivní! Polovina pokusných zvířat vykázala průměrný až vysoký počet poškozených neuronů už při nejnižší expozici.
Co z toho vyplývá? Dvě minuty telefonování mobilem naruší mozkovou krevní bariéru, dvě hodiny způsobí permanentní poškození mozku a „radiace z druhé ruky“ může být téměř stejně škodlivá.
Mozková krevní uzávěra u krysy je stejná, jako u člověka.
Tyto výsledky vyvolaly v Evropě značný rozruch. V listopadu 2003 se pod záštitou Evropské unie konala konference s pracovním názvem „Hematoencefalická bariéra – může být ovlivňována působením RF [vysokofrekvenčního] pole?“ Jakoby chtěli uklidnit veřejnost gestem: „Vidíte, pracujeme na tom,“ … ale stejně jako v předchozích 30 letech se neudělalo vůbec nic, což bylo ostatně předvídatelné.
Američan Allan Frey byl v sedmdesátých letech prvním z mnoha, kteří ukázali, že nízkoúrovňové mikrovlnné záření krevní zábranu v mozku poškozuje. [2] Obdobný mechanizmus chrání oko (krevní bariéra sklivce) a plod ( placentární uzávěra). Práce Freye a ostatních dokládají, že mikrovlnné záření poškozuje i tyto uzávěry. [3]
Z toho plyne, že žádná gravidní žena by nikdy neměla používat mobil.
Dr. Salford ve své práci docela otevřeně nazval užívání mobilních telefonů „největším biologickým experimentem na lidech všech dob“ a veřejně varoval, že celá generace mladistvých používající celulární telefony může trpět mentálními nedostatky, a po dosažení středního věku Alzheimerovou chorobou.
Nemoc z vysokofrekvenčních vln
Uživatelé mobilů bohužel nejsou jedinými poškozenými, a také bychom si neměli dělat starosti jen o mozek. Následující krátké shrnutí je výtah z rozsáhlé vědecké literatury o účincích rádiových vln (širší spektrum zahrnující mikrovlny), společně se zkušenostmi vědců a lékařů po celém světě s nimiž jsem v kontaktu.
Ukázalo se, že k orgánům obzvláště citlivým na rádiové vlny patří plíce, nervová soustava, srdce, oči, varlata a štítná žláza. K onemocněním, jichž v posledních dvou desetiletích pozoruhodně přibývalo, přičemž je dobrý důvod spojovat je s masivním přírůstkem záření v našem životním prostředí, se řadí astma, poruchy spánku, úzkostné stavy, výpadky pozornosti , autismus, roztroušená skleróza, ALS, Alzheimerova choroba, epilepsie, fibromyalgia, chronický únavový syndrom, šedý zákal, hypotyreóza, cukrovka, zhoubný melanom, testikulární nádor, i infarkty a mrtvice u mládeže.
Záření z věží mikrovlnných vykrývacích vysílačů je spojováno i s vymíráním lesů, reprodukčními poruchami a poklesem populace u mnoha druhů ptactva, a špatný zdravotní stav a vrozené chyby u hospodářských zvířat.
Literatura prezentující biologické účinky mikrovlnného záření je opravdu enormní, jde o desítky tisíc dokumentů. Člověka přitom naplňuje úžasem, že mluvčí průmyslu mohou vše prostě odbýt výrokem o prokázané neškodnosti radiotechniky nebo stejně absurdním tvrzením, že o nějaké škodlivosti zdraví neexistuje žádný důkaz.
Na shora uvedeném seznamu bylo opominuto ještě jedno onemocnění: choroba, kterou trpí lidé kategorie B, a kterou mám i já. Zde je na místě krátký pohled do historie.
V padesátých a šedesátých letech m.s. postihlo toto onemocnění v hojném počtu zaměstnance, kteří stavěli, testovali a opravovali radarová zařízení, stejně jako lidi obsluhující průmyslové mikrovlnné ohřívače a zatavovací stroje. Sověti ho vhodně nazvali „vysokofrekvenční chorobou“, a tento problém obsáhle studovali. Na západě byla jeho existence totálně popřena, nicméně zmínění lidé v každém případě byli postiženi. Kongresové vyšetřování, provedené v roce 1981 a jemuž předsedal Al Gore, týkající se účinků radiofrekvenčních ohřívačů a zatavovacích strojů na lidské zdraví, bylo jen další epizodou hry na „Vidíte, zabýváme se tím,“ ale jako obvykle se nic neudělalo.
Při současném masovém rozšíření vysokofrekvenčních věží a osobních vysílačů se toto onemocnění rozšířilo v populaci jako mor. Odhady o postižení sahají až k jedné třetině populace, jenže jen zřídka je rozpoznáno, oč jde, a to až do té doby, kdy už se takto zneschopněná osoba nemůže podílet na společnosti.
Můžete rozpoznat některé z obecných příznaků: nespavost, závrať, nevolnost, bolesti hlavy, únava, ztráty paměti, neschopnost se soustředit, depresi, tlak na hrudníku, zvonění v uších. U nemocných se mohou vyvinout také zdravotní potíže jako vleklé infekce dýchacího traktu, srdeční arytmie, náhlá kolísání krevního tlaku, neřízená glykémie, dehydratace, ale také záchvaty a vnitřní krvácení.
Toto onemocnění je nejen zřídka připouštěno, ale ještě mnohem obtížněji zvládnutelné, protože pravděpodobně nelze očekávat žádné úspěšné léčení, jestliže nebudeme schopni uniknout z dosahu ozařování, coby jeho příčině – a tato příčina je dnes všude.
Průzkum provedený roku 1998 Kalifornským ministerstvem zdravotnictví naznačil, že tehdy 120 000 Kaliforňanů – a v přepočtu tedy na milión Američanů – bylo neschopno práce v důsledku elektromagnetických polucí. [4] Šiky těchto tzv. „elektricky senzitivních“ osob, jichž v téměř každé zemi světa stále přibývá, jsou opomíjeny, stigmatizovány a ignorovány. Při současné úrovni všudypřítomného záření se téměř nikdy nezotaví a občas si sáhnou na život.
O lidech s tímto onemocněním Dr. Olle Johansson, jeden z neurologů proslulého Karolinska Institute ve Stockholmu říká: „Jsou varováním pro nás všechny. Vystavovat veškeré světové obyvatelstvo celkovému ozařování těla po 24 hodin denně může být závažnou chybou.“
Dr. Johansson vedl tým výzkumníků, který doložil důkazy o závažném a stále se zhoršujícím zdraví švédské populace, přičemž počátky se přesně kryjí s dobou, kdy byly ve Švédsku koncem roku 1997 uvedeny do provozu mobilní telefony druhé generace, pracující na 1800 MHz. [5,6] Po deseti letech dlouhodobého poklesu začal počet švédských zaměstnanců v pracovní neschopnosti koncem 1997 stoupat a během dalších pěti let se více než zdvojnásobil. Ve stejném období se rovněž zdvojnásobil prodej antidepresivních drog. Počet dopravních nehod, poté co po několik let úspěšně klesal, začal v roce 1997 opět šplhat vzhůru. Rovněž počet úmrtí na Alzheimerovu chorobu se po několikaletém klesání od roku 1999 ostře zvýšil a v roce 2001 byl téměř dvojnásobný. Toto dvouleté prodlení je pochopitelné, vezmeme-li v úvahu, že Alzheimerova choroba vyžaduje čas k rozvinutí.
Nekontrolované šíření
Jsou-li mobilní telefony a jejich převáděcí vysílače natolik smrtonosné, jak bezpečné byly rozhlasové a televizní vysílače, s nimiž jsme žili po celé století? V roce 2002 zveřejnili Orjan Hallberg a Olle Johansson článek titulovaný „Cancer Trends During 20th Century“, v němž rozebírali jeden z aspektů toho problému. [7] Na základě dostupných dat zjistili, že ve Spojených státech, Švédsku a tuctech jiných zemí v průběhu uplynulého století křivky úmrtnosti na pleťový melanom a rakoviny močového měchýře, prostaty, tlustého střeva, prsu a plic paralelně sledují úrovně vystavování veřejnosti rádiovým vlnám. Tyto formy rakoviny prospívaly, když v dané lokalitě přibylo vysílačů; s jejich úbytkem ubylo i těchto forem rakovin. Přitom udělali úžasný objev: od země k zemi – a ve Švédsku od okresu k okresu – statisticky zjistili, že vystavení rádiovým vlnám se jeví jako významný faktor způsobující rakovinu plic, na úrovni odpovídající kouření cigaret!
To mne přivádí k obecně rozšířené mylné představě. Největší rozdíl mezi současnými vykrývacími vysílači mobilní sítě a anténami rozhlasových vysílačů z minulostí není v jejich bezpečnosti, ale v jejich počtu. Počet běžných rozhlasových stanic ve Spojených státech je dnes menší než 14 000. Ale počet antén buněk a wifi jde do stovek tisíc a mobilních telefonů, bezdrátově připojených počítačů, bezšňůrových telefonů a dalších osobních vysílačů jsou stovky miliónů. Nekontrolovaně se množí i radarová zařízení a vysílače záchranných a jiných komunikačních sítí.
Od roku 1978, kdy Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) naposledy zkoumala vysokofrekvenční zatížení životního prostředí ve Spojených státech, se průměrná městská expozice rádiovým vlnám tisícinásobně zvýšila a většina tohoto přírůstku připadá jen na posledních devět let. [8] V tomtéž období se vysokofrekvenční poluce rozšířily z měst ke zbytku obyvatelstva a staly se všudypřítomným závojem halícím celou planetu.
Enormní důsledky toho všeho na člověka jsou ignorovány. Od pozdních devadesátých let v USA vznikla nová třída environmentálních uprchlíků. Máme stále více lidí, kteří churaví, umírají, hledají úlevu od utrpení, opouštějí své domovy a práci, žijí na odlehlých místech v obytných autech, přívěsech a stanech.
Na rozdíl od obětí hurikánů a zemětřesení jim nikdo nepomůže. Nikdo nepřispěje na chráněná útočiště; nikdo se dobrovolně nevzdá mobilu, bezdrátového počítače a bezdrátového telefonu aby se mohli znovu stát jejich sousedy a žít společně s nimi.
Utrápení a nemocní ale kladou otázky
A nakonec odpověď volajícím typu A:
Žádné odstínění ani náhlavní souprava vás neochrání před vaším mobilem nebo bezdrátovým telefonem. Žádná bezpečná vzdálenost od antén vykrývacích vysílačů neexistuje. Jestliže máte svůj mobilní telefon nebo bezdrátově připojený počítač tam, kde žijete, jste ozařováni 24 hodin denně.
Volajícím B: Efektivní odstínění domu je nesnadné a málokdy úspěšné.
Ve Spojených státech je jen několik málo lékařů usilujících o léčení choroby z ozáření vysokofrekvenčními vlnami, a míra úspěšnosti jakékoli léčby je malá – protože na Zemi zbylo jen málo míst, kam člověk může před tímto zářením uniknout a uzdravit se.
Radiace přichází i ze satelitů, i ty jsou součástí problému, ne jeho řešením. Neexistuje zkrátka žádný způsob, jak udělat bezdrátovou technologii bezpečnou.
Naše společnost se za jedinou krátkou dekádu stala společensky i ekonomicky závislou na technologii, která je příčinou nesmírné devastace struktury našeho světa. Čím jsme na ní závislejší, tím obtížnější bude změnit tento kurs.
Čas vymanit se sami, individuálně i kolektivně – přestože to už je nesnadné – je právě teď.
ODKAZY
1. Leif G. Salford et al., „Nerve Cell Damage in Mammalian Brain After
Exposure to Microwaves from GSM Mobile Phones“, Environmental Health
Perspectives 111, no. 7 (2003): 881883.
2. Allan H. Frey, Sondra R. Feld and Barbara Frey, „Neural Function and
Behavior“, Annals of the New York Academy of Sciences 247 (1975):
433439.
3. Allan H. Frey, „Evolution and Results of Biological Research with Low-Intensity Nonionizing Radiation“, in Modern Bioelectricity, ed. Andrew A. Marino (New York: Dekker, 1988),
785837, at 809810.
4. California EMF Program, „The Risk Evaluation: An Evaluation of the
Possible Risks From Electric and Magnetic Fields (EMFs) From Power
Lines, Internal Wiring, Electrical Occupations and Appliances“ (2002),
app. 3.
5. Örjan Hallberg and Olle Johansson, „1997 – A Curious Year in
Sweden“, European Journal of Cancer Prevention 13, no. 6 (2004):
535538.
6. Örjan Hallberg and Olle Johansson, „Does GSM 1800 MHz Affect the
Public Health in Sweden?“ in Proceedings of the 3rd International
Workshop „Biological Effects of EMFs“, Kos, Greece, October 4-8, 2004,
361364.
7. Örjan Hallberg and Olle Johansson, „Cancer Trends During the 20th
Century“, Journal of Australian College of Nutritional and Environmental Medicine
21, no. 1 (2002): 38.
8. David E. Janes Jr., „Radiofrequency Environments in the United States“, in 15th IEEE Conference on Communication, Boston, MA, June 1014, 1979, vol. 2, 31.4.131.4.5.
Překlad převzat z WM magazín č.55-54/2006.
Průmysl mobilní telefonie před soudem
Odkaz na video (slovenský dabing, 47 minut).
http://media.bloguje.cz/787006-prumysl-mobilnich-telefonu-pred-soudem.php
http://media.bloguje.cz/787006-prumysl-mobilnich-telefonu-pred-soudem.php
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
