6. července 2010

G20 opouští boj s globálním oteplováním

Červnové schůzky G8 a G20 v Torontu ukázaly, že vedoucí představitelé světa přestávají hlučet s panikou kolem globálního oteplování a přestávaji se zmiňovat o ještě loni "nezbytných" opatřeních, jako jsou "uhlíkové odvody" do společné pokladny a "uhlíkové daně". S globálním oteplováním nastalo téměř ticho po pěšině.
Na tom je pěkné, že se globální vládě sesypala možnost ždímat z lidí daně a terorizovat je zákony s pomocí podvodu s globálním oteplováním. Na druhou stranu to zase, jak je vidět, omezí na nějakou dobu rozvoj alternantivních zdrojů energie. Ale ony se stejně prosadí. 
Myslím, že tak jako NWO neudržel dlouho prasečí chřipku a globální oteplování, nedokáže už dlouho zastírat ani volnou energii.

Globálně oteplovací panika bere za své



Schůzky G8 a G20 v Torontu minulý týden potvrdily, že světoví vůdci připouštějí skon paniky s globálním oteplováním.

Před rokem hovořila G8 o potřebě snížení globálních teplot o dva stupně. V Torontu tuto tvrdou rétoriku  zmírnila a nahradila ji mlhavým závazkem o tom, že je třeba vyvíjet snahy ohledně změny klimatu – a nikoliv, že je třeba se  v nich navzájem předhánět. Globálně oteplovací závazky Gdvacíky – která nyní má větší slovo než G8 – se změnily od mlhavých na neexistující. Závazky G20 o odvodech, které půjdou na společné projekty zelených technologií, se rozplynuly na pouhý závazek k „zelené ekonomice a stále udržitelnému globálnímu růstu“.

Tato kolektivní rozhodnutí světových vůdců v Torontu odrážejí jejich individuální zkušenosti doma a přání vyhnout se osudu, který potkal jejich loajálně smýšlející kolegy, kteří byli všichni zasaženi ekonomickými a politickými následky svého prosazování globálního oteplování.

Kevin Rudd, australský ministerský předseda a oddaný bojovník proti globálnímu oteplování, přišel o místo v den, kdy byl určen pro účast na schůzkách G20. O pár měsíců dříve australský vůdce konzervativní opozice, rovněž nadšený bojovník proti oteplování, přišel o místo, když se proti globálnímu oteplování vzbouřili obyčejní členové parlamentu. Britský vůdce globálních oteplovačů během schůzek G8 a G20, Gordon Brown, ztratil zaměstnání stejným způsobem.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který přísahal, že na schůzích G8 a G20 „zachrání lidstvo“ před změnou klimatu zavedením uhlíkové daně, byl v době skutečného konání schůzek již jako vyměněný. Svou uhlíkovou daň zrušil už v březnu,  dva dny po drtivé porážce v regionálních volbách, kterou utrpěla jeho gaullistická strana téměř ve všech francouzských regionech. Přinesl od nich vzkaz: Dvě třetiny francouzské veřejnosti jsou proti uhlíkovým daním.

A co ve Španělsku? Pár dní před schůzkami G20. když jeho popularita i pověst globálního oteplování byly na cáry, rozhodl první ministr José Luis Rodriguez Zapatero zlikvidovat průmysl obnovitelných zdrojů ve své zemi tím, že jednostranně osekal vládní záruky zakotvené v zákoně, jsa si vědom toho, že toto omezení vyřadí ze hry 600 španělských výrobců fotovoltaiky. Italský premiér Silvio Berlusconi se před schůzkami G8 a G20  podobně zbavil vládních záruk pro společnosti využívající energii slunce a větru, čímž je rovněž postavil do autu.

Velká Británie provádí možná největší škrty v oboru globálního oteplování, protože týden před schůzkami stanovila pokles státního rozpočtu. Dvě vládní ministerstva mající na starosti politiku změny klimatu – předtím imunní vůči škrtům – mají nyní méně o neobyčejných 25%. Ostatní britská ministerstva také utrpěla škrty v programech proti změně klimatu – napřiklad výrobci elektromobilů, program nízkoemisní výstavby, a jak řekl ministr ve funkci – „každý závazek minulé vlády, týkající se obnovitelných zdrojů, bude podroben revizi.“ Některé oblasti ekonomiky nejen přežily, ale rozvinuly se: vláda oznámila rekordní rozvoj těžby roky v Severním moři - Británie k tomu v posledním kole vydala rekordních 356 licencí na těžbu.

Podpora programů proti globálnímu oteplování je v troskách i v USA, kde průzkumy mínění ukazují, stejně jako v Evropě, že velká většina odmítá katastrofické vize globálního oteplování. Veřejnost je proti opakovaným pokusům zavést zákon „cap and trade“ (uhlíková daň v USA) navzdory jejím námitkám, což přispívá k úpadku popularity prezidenta Baracka Obamy a Kongresu. Předpovědi veřejného mínění nyní předvídají, že v listopadových volbách dojde v USA k obrovské změně, že zákonodárci -  zastánci hypotézy globálního oteplování budou nahrazeni jejími odpůrci.

V době příprav torontských schůzek a během nich se pouze jedna země – Kanada, a pouze jeden vedoucí představitel – její premiér Stephen Harper – vyznačovala tím, že se vyhnula největším excesům spojeným se změnou klimatu. Kanadě a zejména Harperovi se  v posledních třech letech od asi 500 environmentálních organizací dostalo titulu „Kolosální fosílie“ a ze strany zastánců klimatické změny je obviňována, že vybočuje z řady. (http://tcktcktck.org/stories/campaign-stories/canada-wins-colossal-fossil-year-award)

Není náhodou, že Kanada také vyniká tím, že nejlépe odolává finanční krizi, která sužuje svět. Je případné, že Kanada a její představitelé byli hostitelem schůzek.

4. července 2010

Jak se dělá "uhrabaná" oblačnost

V kontinentální Evropě dnes byly na pořadu dne bouřky, na Britských ostrovech bylo "uhrabáno". A našel se zajímavý satelitní snímek napovídající, jak se asi tyhle pruhy k rozrušení celistvé oblačné pokrývky vyrábějí.

Díry v mracích jsou průvodním jevem manipulací. Obyčejně bývají na satelitních animacích vidět ve dvojicích, jako by se do mraků sem tam zapíchl dvojzubec - zřejmě dvojice paprsků - která našlehá požadovanou výšku oblačnosti, řídí její směr a pomáhá jejímu přesunu. Můžeme to pozorovat vždy, když postupuje nějaká oblačnosti - pořád se v ní otevírají a zavírají dírky. Jakoby někdo nahoře držel v ruce dvojzubou vidličku a občas s ní mraky zamíchal.

Nad Velkou Británií byla dnes dobře viditelná celá řada děr, jejíž přirozený původ bude asi těžko obhajitelný ... Díry jsou dobře patrné proto, že jsou na rozhraní vysoké a nízké oblačnosti (obojí umělé). Za nimi ve směru proudění (Z-V) se oblačnost rozrušuje a dělí na pruhy, takže vytváří známý vzor jako od hrábí.

Takže to vypadá, že známé varhánky nebo "streets" lze vyrobit tak, že někdo nahoře drží v ruce mnohozubou vidličku v podobě skalární nebo elektromagnetické radiace a "zapíchne" ji do požadovaného místa, odkud je třeba rozrušit oblačnost. Proto asi lze tak přesně vyplnit hrabičkovým vzorem obrysy kteréhokoliv státu. Proto asi tato rozhrabaná oblačnost stojí často na místě, a nad ní klidně probíhá jiná oblačnost.

3. července 2010

Katastrofa v Černobylu byla umělým zemětřesením

Díky čtenáři za další výborný odkaz na pravdu o výbuchu jaderného reaktoru v Černobylu: http://www.auria.sk/blog/pravda-o-katastrofe-cernobylskeho-reaktora

Vypůjčuji si část článku jako upoutávku (díky překladateli!).

"Vedci moskovského geofyzikálneho inštitútu priebeh nehody zrekonštruovali ešte raz. Zo seizmografických údajov, z protokolov elektrárne a zo správ očitých svedkov. Zisťujú celkom nový obraz katastrofy:

Je polnoc. Asi jeden a pol hodiny pred nehodou počujú rybári temné dunenie. O 1.21 hod. vedúci výpočtového strediska počas obchôdzky v centrálnej hale spozoroval modravé svetielkovanie. O 1hodine, 23 minúte a 35 sekunde začína zemetrasenie. Veľký hrmot a blok 4 sa otrasie. O päť sekúnd neskôr (1.23.40) príslušný pracovník spozoroval zemetrasenie a stláča núdzový vypínač. Vibrácie rastú. Prvý silný otras, zvislé svorníky poletujú sem a tam, Stropné dosky padajú na zem – opäť svetielkovanie. V strojovni praskajú okná – silný otras zeme a reaktor exploduje. O 17 minút neskôr pracovník vo velíne zaznamenal ďalšiu explóziu. Je po zemetrasení. 

Čečerov: „Charakter škôd v horných priestoroch nás nútil k zamysleniu. Tam museli zúriť nejaké tlakové vlny. Tam hore sa vyskytlo množstvo nezrovnalosti, ktorých príčiny sme si sprvoti nevedeli vysvetliť.“ Mohutná explózia v reaktore by určite všetko zničila. Tu však niektoré miestnosti ostali neporušené, a to bolo predsa len veľmi zvláštne. Ešte jedna vec bola zvláštna: Všetci si mysleli, že vo vnútri reaktora, blízo jadra, je intenzita žiarenia obrovská. No z ľudí, ktorí chodili v zničenom reaktore, nikto nezomrel a ani len vážne neochorel. Rádioaktívny materiál z reaktora si zrejme nenašiel cestu do budovy.

Nakoniec bola ustanovená spoločná ukrajinsko-ruská komisia. Vo svojej správe z marca 1996 dochádza k výsledku, že v noci černobyľskej katastrofy skutočne došlo k miestnemu zemetraseniu, asi 20 sekúnd pred nehodou. Správa bola zverejnená, nič sa však nestalo.

V zozname KGB sa v bode 10 uvádza: Informácie o jadre reaktora, ktoré by mohli prezradiť, že do prostredia unikli nebezpečné množstvá rádioaktivity, musia byť udržané v tajnosti.

V bývalom Sovietskom zväze pokyny KGB mohli byť účinné. Hodnoty namerané na celom svete však hovoria jasnou rečou. Podľa nich reaktor vymrštil do atmosféry oveľa viac rádioaktívneho materiálu, ako úrady uvádzajú. Oficiálne unikli iba 4 % náplne reaktora – asi 96 % sa ich nachádza v ruinách. V skutočnosti je to zrejme naopak. Skoro všetko vyletelo von a reaktor je skoro prázdny!

Nikto sa o pravdu nezaujíma. A nikdy sa nedozvieme, či Valerij Legasov poznal pravdu, keď svetovej tlači podával oficiálne vysvetlenie Černobyľu. V roku 1988, skoro presne dva roky po katastrofe potom, čo na základe jeho oficiálnej verzie neprávom obvinili zo zločinu pracovníkov elektrárne, spáchal samovraždu.

Na to, že spomínané zemetrasenie nebolo prirodzeným zemetrasením, ale bolo to umelé zemetrasenie vyvolané skalárnou zbraňou, Wernera Altnickela upozornil článok „Piknik  s Geigerovými počítačmi“ od Martina Ebnera z roku 2003. V tomto článku bol uverejnený rozhovor s Prof. Lengfelderom z Inštitútu pre výskum žiarenia Otta Huga, ktorý túto informáciu prezradil.

A takto sa vyskladal celý obraz, ktorý sa opiera o dokumentáciu WDR/ARTE: Spojené štáty americké sa dozvedeli o skalárnom zariadení. V apríli 1986 sa malá americká tajná akčná skupina zamiešala do procesu, v rámci ktorého sa sovieti pokúšali vyvolať v USA v oblasti Los Angeles obrovské zemetrasenie. Nakoniec – vtedy vládla studená vojna – táto americká skupina zničila ruské skalárne vysielače, ktoré sa nachádzali neďaleko atómovej elektrárne. Pritom na tejto sústave skalárnych antén došlo k obrovskému elektromagnetickému výboju, ktorý zapríčinil atómovú katastrofu."

Povodně očima meteorologické vědy

Díky za dobrý tip:
Ahoj kamaradi, nasel jsem dobry material. Komentovat netreba. http://voda.chmi.cz/ps09/doc/02.pdf
http://voda.chmi.cz/ps09/index.html  Odpornici tomu rikaji linie konvergence :-)
Zdarex a sluce nahore! 

Přece si neodpustím škodolibý komentář. Materiál je to dosti dlouhý, a závěr neodborníka je jasný: odborníci nemají ani potuchy, proč se počasí chová tak, jak se chová. Pokud chtějí něco předpovědět, musejí si počkat, až jim klimateroristé řeknou, co a kdy a kde plánují. Bohužel jim to ne vždycky řeknou. Třeba na dnešek sice nahlásili plánované extrémní bouře ve Francii, ale na jaře, když jim tam šoupli bouři s přílivovou vlnou, která zabila desítky lidí, neměli meteorologové o ničem ani tuchy.

Jo věda. Ale stane se i v jiných oborech, že jsou vědci úplně mimo. Třeba napíšete disertaci a pár  knih a článků o starém dokumentu, učí se to ve školách a publikuje se to, a za pár let se přijde na to, že je to novodobý podvrh ...

Francie: bouřková prověrka

Z deníčku klimateroristy 3. 7. 2010: (Fikce - to znamená, že deníček je vymyšlen, ale co se v něm píše, je nejspíš pravda.)

"Před pár dny jsme vyrobili horké počasí skoro pro celou Evropu, abychom mohli vyzkoušet své klimatické zbraně, jak jim půjdou bouřky za vysokých přízemních teplot. Za jarních teplot se nám to celkem dařilo, kromě míst, kde mají ten zatracený orgonit ... Do Evropy nepouštíme nic zvenku, máme tam takovou dlouhou hráz proti případné oblačnosti z Atlantiku, kdyby nějaká unikla naší kontrole. My si uděláme mraky sami, kdy chceme a kde chceme.

Počkáme chvilku, jen co se nám ta Evropa trochu rozpálí. A vida, Francie už je rozpálená dost, začneme tam, vydáme varování o extrémních bouřkách třeba na 2. a 3. července. Pak to rozjedeme.

V pátek 2. 7. se celkem dařilo, ve střední a východní Francii jsme vytvořili bouřku o průměru dobrých tří set kilometrů, a hasiči se dost najezdili čerpat vodu a řezat pokácené stromy ... ale žádné oběti,na životech, škoda.

Sobota: ranní bouřkový útok na Paříž, oblačnost o průměru asi 400 km. Až k Paříži se celkem dařilo udržovat formaci a silně pršet, ale nad Paříží se nám mračno nějak rychle rozpadlo ... Že by to bylo tím orgonitem? No, není to nemožný, my ho sice používáme k nátěru letadel a lodí, aby je neviděly radary, ale může to umět i tohle ....

Tak zkusíme něco jiného. Odpoledně stříkneme pár menších oblačností, do pravého úhlu, co jsme si vyznačili haarpovou radiací. Švýcaři a Němci, to by bylo, abyste si nezaplavali!

A už se nám hezky rozpaluje i východ Evropy, brzo jim tam taky něco šoupnem."

Pozn. Orgonet: Na fotkách (viz prezentace níže) jsou patrné znaky umělého ovlivňování a vytváření dnešní bouřkové oblačnosti: Zdvojené"komíny" či díry, které svědčí o "šlehání" a směrování oblačnosti svazky elektromagnetického záření, zvláštní rýhy ... Je vidět vrstvení bouřkových "koláčů" tak, aby dosáhly do vysokých vrstev atmosféry až do teploty kolem -50°C, odkud padají kroupy...

Na radaru blesků Meteox je vidět, jak se 3. 7. odpoledne vyznačuje pravoúhlý tvar, který pak nese bouřkové oblačnosti menších rozměrů. Taky je tam vidět "hráz" proti oblačnosti z Atlantiku.


Prezentace: Srážky nad Francií. http://picasaweb.google.com/orgonet/BourkaFrancie3Cervence2010Srazky
Prezentace: Vývoj bouřkové oblačnosti nad Francií: http://picasaweb.google.com/orgonet/UmelaBourkaVParizi

1. července 2010

Megabouře v Maďarsku a na Ukrajině

14. června byly nad Maďarsko, Polsko, Slovensko a Ukrajinu našlehány megabouře, které způsobily značné škody i oběti na životech. Tyto oblasti jsou evidentně zajímavé oblasti pro klimateroristické pokusy, možná proto, že nejsou právě ve středu zájmu světa, možná taky proto, že tam není orgonit ... nebo víte něco o giftingu v té oblasti?
Animaci najdete zde.

http://oiswww.eumetsat.org/WEBOPS/medialib/medialib/images



Oficiální popis na Eumetsatu:
"Výrazné znaky: bouře ohraničené studeným okrajem, gravitační vlny kolem kovadlin bouře a radiálni cirrusové mraky."

Plán klimateroristů mohl znít asi takhle:
"V hodinu X zaměřit na digitální oblast X 2 paprsky vlnění X o nejvyšší možné intenzitě X, po dobu X, načerpat X vlhkosti z terénu, vytvořit bouřkovou oblačnost o výšce X. Dodatečnými paprsky X vytvořit vrstvy do vyčerpání nasycenosti oblačnosti. Vytvořit srážky o hodnotě X na rozloze X."

Cibule chrání proti chřipce

Od francouzských přátel mi přišla prezentace, jak cibule chrání proti chřipce. Možná to znáte, chodí to i po českém webu. Máte-li zkušenosti, můžete je připsat. Text (volně, prezentace sem nejde):

"V roce 1919 byla epidemie španělské chřipky, na kterou zemřelo mnoho lidí. Jeden lékař se staral o rodiny rolníků, které byly značně postiženy chřipkou, mnoho z nich i zemřelo. Jednou přišel na usedlost, kde byli všichni naprosto zdraví. Ptal se, co dělají jinak než ostatní, a bylo mu řečeno, že mají po celém domě, v každé místnosti, na talíři cibuli. Lékař poprosil o jednu cibuli, prozkoumal ji a objevil v ní virus chřipky. Cibule nepochybně absorbovala virus a rodina zůstala zdravá.
Něco podobného vyprávěla jedna kadeřnice. V jejím salónu se jeden rok všichni zaměstnanci nakazili chřipkou a byli nemocní. Další rok umístila v každé místnosti talíř s cibulí. Všechen personál zůstal zdravý.
Z Oregonu: známý si přečetl v článku, že nemocnému se má dát přes noc k lúžku talíř s cibulí (uříznout oba konce a napíchnout na vidličku). Cibule údajně do rána zčerná. Když měl silný zápal plic, použil takto cibuli. Druhý den ráno byla cibule opravdu černá a on se cítil mnohem lépe.
Ve středověku se používala cibule a česnek jako ochrana před černým morem.
Takže jednoduchá rada, jejíž vyzkoušení téměř nic nestojí. Kilo cibule je asi za jedno euro. V chřipkovém období rozložte neloupanou cibuli po celém bytě, i na pracovišti. My jsme to neudělali, takže jsme letos chřipku chytili, ale příště to určitě vyzkoušíme."