Jeden známý mi poslal pár postřehů ke "státním maturitám".
Vlastně to sem taky patří, protože česká forma státních maturit je typickým projevem státní zvůle a kontroly nad svými občany.
Pár postřehů ke „státním“ maturitám očima učitele gymnázia
Jsem učitelem na státním gymnáziu v krajském městě. Vyučuji anglický jazyk. Vzhledem k tomu, že v internetových diskusích o „státních“ maturitách se většinou „politicky překřikuje“ neinformovaná veřejnost na téma "pro a proti", a nevyskytují se téměř žádné konkrétní hlasy učitelů nebo studentů, kterých se situace nejblíže dotýká, rád bych sdělil na tomto blogu pár svých postřehů k tomu, co právě prožíváme.
K překvapivě vysokému procentu neúspěšnosti
Ministerstvo sice zatím sdělilo celkové procento neúspěchů, 33%. Ovšem to je číslo plošné a může také znamenat, že na státních gymnáziích uspělo třeba 99% a na učňovských školách s maturitou třeba jen mizivé procento. Ministerstvo se zjevně zdráhá sdělit toto veřejnosti, protože by se tím veřejnost a studenti těchto škol dozvěděli, že studují zbytečně – na maturitu stejně nedosáhnou, ačkoli se jim dosud tvrdilo, že ano. A co teď s nimi?
Počkáme si tedy, až dorazí konkrétní výsledky do konkrétních škol (snad tomu tak bude – nebo je ministerstvo bude tajit pod záminkou, že šlo jen o logistiku? Zatím se rozhodlo tajit i úspěšnost krajů kromě prvních tří – i když je to kritérium, které naprosto nic o ničem nevypovídá.)
Kritéria úspěšnosti jsou neznámá
Studenti psali maturitní testy, aniž komukoli bylo předem známo, jaké počty bodů jsou třeba k úspěšnému vykonání zkoušky. Je možné, že na počtu bodů vůbec nezáleží. Například ministerstvo rozhodne, že je žádoucí, aby propadlo dejme tomu 20% studentů. Bez ohledu na výsledky a počty bodů se tedy udělá se tedy tlustá čára za 80% studentů a zbylých 20% se prohlásí za neúspěšné.
Matematika versus jazyky na gymnáziu
Studenti našeho gymnázia volili lehčí i těžší úroveň testu z matematiky, podle budoucího plánovaného zaměření. Testy označili jako adekvátní, nic překvapivého, příklady, na jaké jsou zvyklí a jaké uměli vyřešit, a očekávají dobré výsledky.
Pro některé studenty, kteří nejsou nadaní na jazyky, se základní maturita z matematiky stává výhodnou možností úniku před maturitou z jazyka, která by byla pro ně příliš obtížná i podle dosavadního systému. Takže tuto lehčí variantu na gymnáziu volili především prospěchově slabší studenti, kteří si chtěli ověřit, že je pro ně schůdnější než jazyk. Současně s tím si většinou také zkoušeli jazyk. A zjistili, že matematika skutečně schůdná je, na čtyřku ji zřejmě vždycky „dají“ i bez velkého učení, kdežto jazyk by museli těžce šprtat.
Vyšší variantu si volili ti, kteří matematiku budou potřebovat při vysokoškolském studiu – a ani ti v ní neviděli problémy. A to mají ještě rok studia před sebou – takže vidí, že jsou schopni „dát“ maturitu z matiky vlastně s ročním předstihem, a možná ještě dříve.
Takže letos dochází k nebývalému jevu – student se může naprosto vyhnout maturitě z cizího jazyka. Stačí si zvolit ve státní části povinnou češtinu a lehkou matiku – už vědí, že je opravdu lehká. A ve školní části si pak už mohou vybrat, co chtějí – jazyk tam není povinný. Takže se někteří jazykově nenadaní radují – a právě tak my, jejich učitelé. Nevíte, co je to za nervy maturovat z angličtiny (podle jakéhokoli systému) s takovým čtyřkařem.
Rozdíly mezi osmiletým a čtyřletým gymnáziem
Výsledky maturit budou evidentně mnohem lepší u studentů osmiletého gymnázia, a to ve všech směrech. Bývají tam totiž mnohem studijně nadanější žáci. Třeba v jazyce anglickém je velký rozdíl v úrovni studentů osmiletého gymnázia a studentů, kteří přijdou z „devítky“ (čest výjimkám). Ne že by se na žáci ZŠ jazyk neučili, ale prostě většina z nich je studijně slabších. Nezáleží na tom, jaký učitel je učí. I ten nejnejnej učitel by se mohl strhat, prostě stále naráží na „strop“ možností žáků. A jak v posledních letech my učitelé konstatujeme, ten klesá stále níže ...
Maturita z češtiny
Postřehy od studentů: Na test z češtiny se není možno nijak připravit. Vůbec neobsahuje to, co se probírá na střední škole. Učíme se tu čtyři roky zbytečně, když nás pak zkoušejí z něčeho úplně jiného.
Postřehy od učitelů: Tato forma maturity je výsměchem a devalvací maturitních zkoušek.
Jazyková maturita z jazyka od „expertů Cermatu“
Jazykové maturity připravili údajně tzv. „experti Cermatu“. (Cermat – firma, která „vypracovala“ koncepci a znění státních maturit.) To je kapitola sama o sobě. Tyto „experty“ nikdy nikdo z učitelů neviděl, nikdy nebylo zveřejněno ani jediné jméno takového „experta“. Prezenční školení, kde jsme se my kantoři učili opravovat písemné maturitní práce podle kritérií expertů Cermatu, vedli lektoří – kantoři jako my, kteří rovněž žádné experty neznali. Ovšem o to horlivěji hájili jejich nekompetentní výtvor (asi měli slušně zaplaceno) a učili nás myslet jako Cermat. Neměli to s námi lehké. Protože kritéria expertů se tak málo shodovala se zdravým rozumem, že nás účastníky školení to stále nutilo vznášet námitky k logice hodnocení – což nám bylo málo platné. Prostě státní maturity budou, a hotovo.
Je možno se domnívat, že za týmem „expertů Cermatu“ se skrývají studentské diplomové práce, v nichž nezkušení vysokoškoláci shromáždili na své úrovni teoretická stanoviska a vypracovali (pravděpodobně levně nebo zdarma nebo za zápočet) testy naprosto odtržené od způsobu, kterým se vyučuje a testuje na středních školách. No, vypracovali je silné slovo, spíše je okopírovali ze zahraničních učebnic a metod ... A rozhodně neměli ani ponětí o tom, co a jak se učí na středních školách.
A virtuální jazykoví „experti Cermatu“ zřejmě jen inkasovali nemalé státní peníze za vytvoření zmetku, kterým je předložená forma státní maturity z jazyka. Ta se neuměle snaží kopírovat všeobecně uznávané jazykové zkoušky podle evropského rámce, jenže pro ty se pořádají speciální kurzy, kde se kandidáti trénují na určité formy zkoušení. Pokud mají středoškolští studenti skládat zkoušku podobným způsobem, potřebují na to být rovněž trénováni. Ale užívané středoškolské učebnice jazyků jsou stavěny jinak.
Nicméně se domnívám, že studenti gymnázia maturitu i v této formě zvládnou, a to je pro ně hlavní. Zato učitelé z učňovek, kteří se účastnili školení, se vyjadřovali k jazykovým možnostem svých žáků velmi skepticky.
"Státní" maturity jako projev zvůle státu
Ve skutečnosti vůbec nejde o státní maturity, ale o firemní maturitu firmy Cermat. Typická korupce na státní zakázku. Stát zadal zakázku firmě Cermat, která si nechala tučně zaplatit a vypracovala zmetek, který teď vláda ovšem bude prosazovat, protože ho zaplatila. Asi tak stejně jako když vláda nakoupila za miliardy obrněné transportéry, které nefungují ve vlhku, ale je to v pořádku, nikdo za nic nemůže, ten, kdo inkasoval provizi, bude dělat vše, aby to nevyšlo příliš okatě najevo.
Státu je úplně jedno, jaké je české školství, pouze jednotlivcům ve vládě jde o to, aby nasměrovali státní peníze do vlastních a spřízněných kapes jakýmkoli způsobem. Samozřejmě se zisky za rozvoz materiálů už počítají také stěhovací firmy, kde by jen tak dostaly zakázku za milióny...
Dosavadní maturity nic nestály, učitelé byli kompetentní zhodnotit úroveň žáků a bez problémů vše fungovalo. Nové maturity budou stát každoročně stovky miliónů, a to v době, kdy si my učitelé musíme např. sami kupovat pro sebe učebnice, protože škola letos nemá už vůbec žádné peníze, aby nám je proplatila.
Opravy prací zajistíme stejně my, učitelé, protože "experti" jednak neexistují, jednak by to ani fyzicky nebylo možné. Zdání "státní objektivnosti" se vzbudí tím, že testy jsou skenovány a odesílány kamsi, kde jsou jakoby objektivně sčítány body, a pak se výsledky vracejí zpátky. To taky zaměstná dost lidí a počítačové techniky, kterou je třeba někde koupit.
Paradoxem je, že písemné práce opravují učitelé maturujících studentů, takže není problémem, bude-li třeba, nějaké chyby přehlédnout nebo opravit, a pomoci studentům k pár bodíkům.
Prostě, při těchto maturitách vůbec nejde o to objektivně zhodnotit znalosti studentů a spravedlivě udělovat maturitní vysvědčení. Jde o to, aby plynul tok peněz ze státní kasy do soukromých a spřízněných kapes a o to, aby co nejdéle vydržel. Nejlépe bude zajistit si ho zákonem. A média přičinlivě pomáhají udržovat ve veřejnosti dojem, že když je něco "státní", musí to být ve prospěch lidí. Je humorné, jak lidé pořád tak nějak tomu státu věří, i když už dávno nemají proč, stát je totiž pouze odírá, jak může.
Pokud se lidé neproberou ze sna, podnikavcům se státní maturitou to asi zatím bude vycházet. Doufám, že to nebude dlouho trvat.
Příspěvky
