Aolian poslal pokračování své reportáže. Moc se mi to líbí a pokládám to za značný pokrok ve stavu poznání na našem blogu.
Já ty neustálé souboje energií o každý kousek atmosféry taky vnímám, ale zdaleka neumím vidět tolik souvislostí jako Aolian. Možná to je tím, že se ostýchám více spolupracovat s přírodními bytostmi. Někdy si řeknou o orgonit, někdy si řeknu já o pomoc, vždycky to funguje, ale zatím si tu možnost asi málo uvědomuju. Doufám, že se od Aoliana přiučím...
Já ty neustálé souboje energií o každý kousek atmosféry taky vnímám, ale zdaleka neumím vidět tolik souvislostí jako Aolian. Možná to je tím, že se ostýchám více spolupracovat s přírodními bytostmi. Někdy si řeknou o orgonit, někdy si řeknu já o pomoc, vždycky to funguje, ale zatím si tu možnost asi málo uvědomuju. Doufám, že se od Aoliana přiučím...
Jak jsme pozorovali počasí II.
… aneb pokračování naší „Reportáže psané pod chemickým nebem“, tentokráte od 19.1. odpoledne do půlnoci 26.1.2011
1. Zlepšováky v naší práci
Postupně vylepšujeme naše pracovní podmínky pro čištění energií krajiny i vlastní harmonizaci. Do naší malé pracovničky přibyly nové orgonity a pěkné kousky křišťálů, ametystů a hematitů pro celkovou eliminaci elektrosmogu. Pro další harmonizaci našeho pracovního prostředí jsme ze starých repráků „vykuchali“ kulaté magnety, na které jsme nachytali hrubé železné špony. Výsledným produktem jsou trochu legrační „železní ježkové“, kteří ovšem výborně čistí prostor od veškerých destruktivních a chaotických energií a hlavně také - společně s orgonity - eliminují temná rezidua uvolňující se ze všech očistných procesů. Jelikož mi přišla spousta dotazů ohledně práce s UV lampami, tady je info, jak to celé praktikujeme. UV žárovky nejsou v běžných obchodech k sehnání, ale dají se celkem jednoduše objednat přes internetový obchod www.svetzarovek.eu
Jaké typy žárovek jsme si pořídili? V prvé řadě žárovku UV-C, 9 wattovka, značka Osram. Produkuje velmi intenzivní světle fialové záření, které dráždí oči, proto bez slunečních brýlí ani ránu. Žárovku jsme vložili do malé stolní lampičky a umístili do odlehlého rohu místnosti, kde nemáme žádné květiny. Tento roh místnosti jsme navíc oddělili závěsem od ostatního prostoru. Záření UV-C dokáže velmi rychle a účinně transformovat ztemnalé a zhutnělé energie zpět na dynamické přírodní energie schopné celkově posilovat a ozdravovat auru přírody. Záření UV-C dále celkově podporuje vnitřní živost, protože rozhýbává zhoubnou ztuhlost, všudypřítomný produkt zkostnatělého životního stylu naší přecivilizované společnosti.
Jak provádíme transformace? Vezmeme si do dlaní kamínek, který je nám citově blízký, může to být i oblíbený oblázek od řeky. Do tohoto kamínku myšlenkově a vizuálně přeneseme objekt, který chceme transformovat. Můžeme tam „přenést“ nejen kus krajiny, který chceme vyčistit, ale i svou vlastní podstatu (duši), svého astrálního Anděla Vnitřní Proměny, a třeba i celou naši planetu. Poté dáme kamínek pod UV lampu, poprosíme Bytosti Univerzálního vesmírného řádu o pomoc při transformaci a lampu rozsvítíme. Opustíme prostor a minimálně 10 minut necháme záření působit (nejlepší je trénovat vlastní intuici, která spolehlivě napoví, kdy dotransformováno jest). Nemusíte mít obavy, že by se k nám Bytosti Univerzálního vesmírného řádu skrze chemické nebe, temné obaly astrálního podsvětí nebo hustou deku elektrosmogu nedostaly. Manifestují se v mnoha paralelních světlých úrovních naší sluneční soustavy i naší planety, odkud neustále vylaďují superstruny našeho vesmíru do harmonických souzvuků skládajících ve své finální podobě dokonalý symfonický orchestr. Pod vlivem UV-C záření jim to jde ale přece jenom o poznání lépe a rychleji. Když chceme zharmonizovat toky energií na naší planetě a pomoci všem přírodním bytostem k pokrokovým transformacím, dáme si do dlaní pěkně vyvinutý krystal křišťálu, na mentální úrovni vědomí do něj přeneseme celou naši planetu a šup s křišťálem pod lampu, alespoň na půl hodiny. Příbuzný ametyst má také výborné schopnosti transformačního média, k práci s UV-C lampou jej však nelze využít, protože pod tímto zářením postupně vybledává. Po skončení práce poděkujeme Bytostem za pomoc, pomocí dlouhé svíčky dovyčistíme zbytky reziduí a jdeme s dobrou náladou na svačinu.
Ze stejného internetového obchodu jsme si také objednali trojtrubicovou žárovku typu UV-B, značka K710, 230V/20W, E27. Dává velmi příjemné a celkově harmonizující záření indigové modře. Nemusí se skrývat za závěsem, neboť její záření není agresivní ani na oči ani na kůži. Používáme ji k energetickému nabíjení minerálů, k celkové harmonizaci našeho těla, pro lepší inspiraci v naší práci a také pro zlepšení komunikace s našimi astrálními průvodci.
Jaké typy žárovek jsme si pořídili? V prvé řadě žárovku UV-C, 9 wattovka, značka Osram. Produkuje velmi intenzivní světle fialové záření, které dráždí oči, proto bez slunečních brýlí ani ránu. Žárovku jsme vložili do malé stolní lampičky a umístili do odlehlého rohu místnosti, kde nemáme žádné květiny. Tento roh místnosti jsme navíc oddělili závěsem od ostatního prostoru. Záření UV-C dokáže velmi rychle a účinně transformovat ztemnalé a zhutnělé energie zpět na dynamické přírodní energie schopné celkově posilovat a ozdravovat auru přírody. Záření UV-C dále celkově podporuje vnitřní živost, protože rozhýbává zhoubnou ztuhlost, všudypřítomný produkt zkostnatělého životního stylu naší přecivilizované společnosti.
Jak provádíme transformace? Vezmeme si do dlaní kamínek, který je nám citově blízký, může to být i oblíbený oblázek od řeky. Do tohoto kamínku myšlenkově a vizuálně přeneseme objekt, který chceme transformovat. Můžeme tam „přenést“ nejen kus krajiny, který chceme vyčistit, ale i svou vlastní podstatu (duši), svého astrálního Anděla Vnitřní Proměny, a třeba i celou naši planetu. Poté dáme kamínek pod UV lampu, poprosíme Bytosti Univerzálního vesmírného řádu o pomoc při transformaci a lampu rozsvítíme. Opustíme prostor a minimálně 10 minut necháme záření působit (nejlepší je trénovat vlastní intuici, která spolehlivě napoví, kdy dotransformováno jest). Nemusíte mít obavy, že by se k nám Bytosti Univerzálního vesmírného řádu skrze chemické nebe, temné obaly astrálního podsvětí nebo hustou deku elektrosmogu nedostaly. Manifestují se v mnoha paralelních světlých úrovních naší sluneční soustavy i naší planety, odkud neustále vylaďují superstruny našeho vesmíru do harmonických souzvuků skládajících ve své finální podobě dokonalý symfonický orchestr. Pod vlivem UV-C záření jim to jde ale přece jenom o poznání lépe a rychleji. Když chceme zharmonizovat toky energií na naší planetě a pomoci všem přírodním bytostem k pokrokovým transformacím, dáme si do dlaní pěkně vyvinutý krystal křišťálu, na mentální úrovni vědomí do něj přeneseme celou naši planetu a šup s křišťálem pod lampu, alespoň na půl hodiny. Příbuzný ametyst má také výborné schopnosti transformačního média, k práci s UV-C lampou jej však nelze využít, protože pod tímto zářením postupně vybledává. Po skončení práce poděkujeme Bytostem za pomoc, pomocí dlouhé svíčky dovyčistíme zbytky reziduí a jdeme s dobrou náladou na svačinu.
Ze stejného internetového obchodu jsme si také objednali trojtrubicovou žárovku typu UV-B, značka K710, 230V/20W, E27. Dává velmi příjemné a celkově harmonizující záření indigové modře. Nemusí se skrývat za závěsem, neboť její záření není agresivní ani na oči ani na kůži. Používáme ji k energetickému nabíjení minerálů, k celkové harmonizaci našeho těla, pro lepší inspiraci v naší práci a také pro zlepšení komunikace s našimi astrálními průvodci.
Oba typy žárovek jsme pořídili za přijatelné ceny, vykonávají nám dobrou službu a přírodní bytosti nás za to mají rádi. Zajímá nás jejich život a hledáme možnosti, jak bychom jim mohli pomoci, neboť to v dnešním přetechnizovaném světě nemají vůbec lehké. Kdo se chce lépe vpravit do jejich světa, rozhodně by neměl opomenout knížku Elementární bytosti od slovinského krajinoléčitele Marka Pogačnika. S bytostmi přírody dlouhodobě spolupracuje i Rakušanka Margot Ruis, která přináší až šokující data o jejich neutěšeném stavu a utrpení, viz zápisky pořízené z její přednášky v Praze (rok 2007) http://vecimezinebemazemi.blog.cz/0705/prednaska
Pro práci s přírodními bytostmi však není podmínkou mít jasnozřivé schopnosti. Stačí trocha vlastní vnímavosti a schopnosti vciťovat se do energií krajiny, to ostatní už pak přijde samo. Abychom zvýšili svou vnímavost na okolní prostředí a byli schopni pracovat s přírodou na jemnějších citových úrovních, museli jsme ale napřed pořádně vypucovat sami sebe.
2. Ostře sledované počasí ze Západního Pošumaví
První díl naší reportáže o počasí končí 19.1. odpoledne. Co se odehrálo dále? Přešla malá sněhová fronta a na noc se nebe zahalilo do beztvárných šedin, Úplňkový Měsíc skrz ně matně prosvítal a pokud se mu občas podařilo více vykouknout na oblohu, bylo kolem něj vidět veliké duhové kolo. Následujícího dne, tj. 20.1., křižovala nebe nad námi hned od časného mírně mrazivého rána hlučná letadla. Den se probudil do podobné šedi, v jaké skončil ten předchozí, během dopoledne však přišla Změna. Oteplilo se nad nulu, šedivé mraky zhoustly a přebarvily se do modrošeda až do modra, hlavně nad kopci s vysílači. Z mraků vycházely nepříjemně disharmonické energie, zkusili jsme proto harmonizaci vzdušného a vodního živlu. Kolem poledne se lehce rozpadal sníh, vločky byly hezky vytvarované do šestičetných hvězdiček. Po jedné hod odpoledne se začala oblačnost rozpouštět, přidali jsme k tomu naši energii. Postupně se nad námi objevilo azurové nebe s bílými obláčky a rozpustila se šedivá mlha kolem všech vysílačů. Odpoledne se nakonec, k našemu velkému překvapení, velmi vydařilo, pěkně jsme si užili sluníčka. Při západu slunka se objevila menší invaze práškujících letadel a než se setmělo, pokrývala nebe opět beztvárná šedina a vzduch byl cítit podivně zatuchle. Během noci začalo mrznout a lehce zasněžilo, ovšem vločky byly podivně patvarovité. Koloběh přírodních energií v atmosféře byl zhroucený a komunikace mezi přírodními živly také. Atmosféra působila nepříjemně zhutnělým dojmem. K ránu náhlé projasnění, kolem Měsíce se však znovu utvořilo nápadné duhové kolo. Měsíc svítil jaksi nepřirozeně a energeticky téměř vůbec nekomunikoval s vodním živlem. Což může být docela průšvihová záležitost, i pro oceány, neboť právě Měsíc dokáže vylaďovat energie vody do velmi jemných harmonizujících vibrací.
Téměř jasné ráno 21.1. vydrželo jen krátce. Slunko se sotva stačilo porozhlédnout po obloze a už opět beznadějně mizelo v houstnoucí šedi za vyhrávání kakofonického orchestru práškujících letadel. Během dne mraky opět jedovatě zmodraly, rozproudil se studený severovýchodní vítr a po chvíli se z mraků začaly sypat ledové krystalky jakoby „spíchnuté horkou jehlou“. Atmosféra vibrovala chaotickými energiemi a když jsme se naladili na vzdušný živel, připadalo nám, jako bychom se ocitli přidušeni pod nějakým deklem. Celá řada vzdušných bytostí byla uvězněna v temných vrstvách elektrosmogu a měla podobu zrůdných fantómů. Spoutané a znetvořené bytosti prožívaly nesmírné utrpení; ztratí-li totiž jakákoliv vzdušná bytost možnost pohybu, okamžitě hrozivě ztemná a zhroutí se v negacích, buď do agrese nebo do rezignace. To však není všechno: takto ztemnalá bytost se zároveň stane velkým mentálním zesilovačem všech svých negací, které je nucena nedobrovolně prožívat. A co se děje následovně? Energie bytostí vzdušných živlů ve své podstatě velmi silně rezonují s myšlenkami lidí. Negace spoutaných vzdušných bytostí postupně výrazně zesílí v prostředí všudypřítomného elektrosmogu obohaceného o negativní myšlenkové formy lidí, utvoří se černá mračna a ta jsou potom přitahována vším, co je s nimi stejnorodé. Města s negativní energií, byty plné elektrosmogu, psychicky vystresovaní lidé, tam všude najdou černá mračna svůj azyl a tam všude se zacyklují do dalších temných řetězců destruktivních energií. Pod vlivem orgonitů aj. pozitivních zářičů však postupně ztrácejí svou sílu a nakonec se začnou rozpadat.
Rozhodli jsme se, že zkusíme plošné přečištění jednotlivých vrstev atmosféry v rámci celé planety. Brali jsme jednu vrstvu po druhé a z každé čištěné vrstvy se postupně uvolnila spousta osvobozených vzdušných bytostí. Rychle jsme jim přivolali pomocníky, kteří je odvedli do světlých úrovní mimo naši planetu k celkovému vyčištění, ozdravění a i budoucím transformacím dle jejich dalších úkolů. Byly to hlavně bytůstky jemnějších substancí, které nedokázaly vzdorovat ani elektrosmogu ani negativním myšlenkovým formám. Po celkovém přečištění atmosféry výrazně vzrostly energie vzdušných bytosti hrubších substancí, které jsou schopny lépe vzdorovat destruktivním vlivům lidských civilizací a mohou v jednom okamžiku existovat v několika různých astrálních úrovních.
Jakmile jsme dočistili atmosféru, zjistili jsme, že část temných struktur ulpěla na zemském povrchu a má tendenci znovu atakovat atmosféru. „Přejeli“ jsme tedy i zemský povrch a pak se ukázalo, že další část temna se přesunula do podpovrchových vrstev naší planety až k jejímu jádru. Nezbylo tedy nic jiného než vygruntovat i tyto zbývající vrstvy planety. Teprve potom jsme pocítili příjemnou úlevu. Atmosféra si svůj přirozený koloběh energií však udržela jen na chvilku, po chvíli se objevily nové blokády. Při jejich opakovaných čištěních se podařilo osvobodit další skupiny vzdušných bytostí a odeslat je pryč do světlých astrálních úrovní. K odcházejícím vzdušným bytostem se nakonec přidaly i některé skupiny vodních bytostí, rovněž převážně jemnějších substancí. Po tomto čištění v atmosféře přechodně silně vzrostla hladina jangových energií.
Zharmonizovaný koloběh energií v atmosféře vydrží vždy jen malý mžik po jejím radikálnějším přečištění, pak se znovu zhroutí do chaosu a disharmonií. K večeru se navíc objevila nová letadla, zhoustla šeď na obloze a vzduch postrádal jakékoliv vůně. Teplota prudce spadla z nuly na mínus šest. Noc z 21.1. na 22.1. byla zašmouraná a taky pěkně mrazivá (k ránu až – 11 stupňů). Napadl poprašek sněhu; vločky měly poměrně harmonické struktury, ale celkově působily hrubším dojmem (vliv zvýšené jangové energie v atmosféře?). V noci jsme dělali další čištění atmosféry, postupně jsme se „prokousali“ až k temným energetickým vrstvám z minulosti, které v sobě nesla traumata z druhé světové války. Zaznamenali jsme zapnutí HAARPu, přes UV-C lampu jsme zadali okamžité přetransformování všech jeho destruktivních energií na přírodní energie. Začátek byl dramatický, pomocné bytosti musely vyvinout velké úsilí k započetí transformace, protože přesně samy nevěděly, jak na to. Pak se to ale přece jen zdárně rozjelo. Všude kolem nás silně vzrostly energie, vůbec se nám nechtělo spát.
Ráno nás uvítala polojasná obloha, ale dlouho nevydržela. Brzy se začala natahovat nová šedina. Navzdory chemickým sypačům jsme si ale sluníčko přece jen na chvíli vybojovali, museli jsme ale vyvinout zvýšené úsilí. Vlastně jsme s klimateroristy tak trochu hráli přetahovanou: oni zamlžili oblohu letadly s postřikem, my jim to rozpustili, oni to přiletěli znovu zalátat a my jim to zase rozpustili... Přitom jsem zaznamenal myšlenku tohoto typu:
„Ku.va, kolipa toho svinstva sem budem muset nasypat, aby se to tú už pořádně zdrclo?!“
To se odehrálo dopoledne, pak už jsme to vzdali a celé odpoledne bylo nebe pokryto odpornou šedí. Vítr se stočil ze severního na východní a počasí nabylo vyloženě jakoby inverzního charakteru. Pod hustými mračny zůstaly teploty několik stupňů pod bodem mrazu. Radost nám ale udělaly pěkné rampouchy na smrkových větvičkách při okraji lesa. Byly pěkně průhledné a uvnitř se vyjímaly hezké kytičky vykouzlené ze zmrzlé vody. Na vedlejší louce jsme s nemenší radostí obdivovali krásné stromečky z jinovatky vykouzlené na povrchu zmrzlých krtinců. Na noc výrazně zesílil mráz, až k mínus dvanácti.
A už je tady neděle 23.1., čtyři hodiny ráno. Venku mrzne, jako když praští, nebe je však krásně jasné a plné hvězd. Sem tam je slyšet letadlo. Před rozedníváním se začínají natahovat naše staré známé šediny, tentokrát lehce rozplizlé do jakýchsi neladných cárů. Při východu slunka se šediny proměnily v křiklavě červenooranžové mraky, zkrátka lahůdka pro všechny malíře impresionisty. Po osmé hodině ranní radikální změna v energiích atmosféry: prakticky skokově se zhroutily do ochromujícího chaosu. Na obloze všude kolem nás se objevily obláčky rozhozené do pravidelné mozaiky. V hustší namodralé oblačnosti se objevily pravidelné vlnky. Zřejmě došlo k radikálnímu zapnutí systému HAARP, pro přírodu to ale tentokrát byla pěkná pecka, jakoby na chvilku úplně ztratila svou identitu. Automatickou kresbou jsme detekovali zeslábnutí magnetického pole naší planety a ochromení bytostí všech čtyř základních živlů (ohně, vody, vzduchu i země). Jedině pomocný živelný element, přirozená radioaktivita, zůstala celkem stabilní. Napadlo nás, že bychom mohli přirozené toky radioaktivních energií využít při čištění a celkové harmonizaci přírodních energií a zdá se, že to půjde. Radioaktivita totiž oplývá velmi dynamickými energiemi a jak postupně zjišťujeme, tyto energie jsou poměrně odolné proti atakům temných struktur. Přírodní radioaktivní žíly mají navíc silné komunikační spojení s vesmírnými superstrunami, takže jsou zároveň vhodným médiem pro celkovou harmonizaci krajiny.
Při tom radikálním ranním zásahu se silně ochladilo, prostředí celkově jakoby zagresivnělo a začal proudit ledový suchý vítr ze západu (západní větry přitom přirozeně bývají spíše vlažné a teplejší). Chvilku jsme se cítili jakoby vyhození z těla, ale rychle jsme se dali dohromady a začali s dalším čištěním atmosféry, při němž se podařilo uvolnit z temných okovů další přírodní bytosti. Zatím to předběžně vypadá, že všechny bytosti osvobozované v čistícím procesu budou odcházet do vyšších úrovní k celkové regeneraci a pak zakotví ve světlých astrálních úrovních, odkud budou moci dále působit na naši planetu. Ale hlavně už budou moci opět pracovat svobodně, přirozeně a radostně, bez zbytečných traumat a utrpení. Ukazuje se nám totiž, že kolem naší planety se nachází celá řada světlých paralelních úrovní, které jsou chráněny vůči temnu a přitom se z nich dá silně působit na nemocné a ztemnalé úrovně naší planety. Je zajímavé, že tyto paralelní úrovně nejintenzivněji vnímáme přes spánkové oblasti naší hlavy (jakoby se nám tam otevírala nějaká nová energetická centra) a potom samozřejmě přes srdeční čakru. Chvílemi mám dokonce pocit, že moje duše si chodí do těchto harmonických láskyplných úrovních čerpat sílu a inspiraci pro další práci.
Kolem 10. hod dopoledne se začíná západní vítr stáčet na severozápadní, proudí k nám hodně studený vzduch. Od severozápadu se postupně začínají natahovat jedovatě namodralé mraky, jsou docela husté, ale radar v programu Google Earth je neukazuje. Zato jsou tam velice zřetelně vidět podivné šedavé až kalně žlutošedé povlaky nad oceány. Letadla nad námi lítají ostošest, z přírody je cítit, že je na ni činěn nějaký hodně nepřirozený nátlak. Mraky se srážejí dále, ve 12 hod mají charakter fádních šedin a naši krajinu zaplavuje inverze. Čistíme další ztemnalé energetické vrstvy atmosféry a snažíme se osvobozovat další spoutané a ztemnalé přírodní bytosti. Před 3. hod odpoledne se náhle zvedá silný severozápadní vítr a odfukuje mraky. Ukazuje se azurové nebe a na něm klasické obláčkové mraky, ovšem prostoupené dobře znatelnými vlnkami. Za malou chvilku už nad námi proletěla dvě letadla a rychle zalátala azuro na obloze – do posledního zbytku. Ze vzduchu byla cítit podivně napjatá až téměř hysterická atmosféra. Šedivé mraky chvílemi promodrávaly, k večeru začaly ještě více houstnout, zchladilo se na mínus šest. Koukáme na planetu v programu Google Earth a přitom cítíme, že v oblasti západní Evropy se vytváří jakási nepřirozená energetická situace plná chaosu a napětí. Zároveň cítíme, že příroda se snaží tomuto nepřirozenému stavu vzdorovat. V noci jsou hodně slyšet letadla.
Je 24.1., něco málo po půlnoci, teploměr ukazuje mínus pět. Padá sníh, vůbec se ale nedá říci, že by to byly vločky, jsou to jen jakási torza vloček, ubohé patvary s ostrými energiemi. Zem pokrývá sněhový poprašek, je z něj cítit agrese, bolest, ale také notná dávka vzdoru a hněvu. Zaznamenávám nepříjemné, agresivně se manifestující myšlenky, které vyznívají takto: „Zimu a sníh do Alp! Za každou cenu!!!“
Vysvobozujeme další spoutané přírodní bytosti a prosíme Řídící bytosti přírodních sil o pomoc. Postupně se do krajiny dostávají harmonické energie, ale převážně jangového typu. Do rána napadlo maximálně deset centimetrů sněhu, měl lehce technickou strukturu, ale vyzařovaly z něj celkem klidné energie. Po rozednění chvilku padaly energeticky velmi příjemné vločky – hvězdičky, pak se oteplilo na nulu a sněžení zcela ustalo. Ze severu na jih zvolna přecházela fronta šedomodrých mraků. Čistíme dál jednotlivé vrstvy planety, odpoledne náhle překvapivé projasnění a skokové oteplení k pěti stupňům. Zanedlouho se však přihnalo letadlo, obloha se opět zachmuřila do monotónní šedi a skokově se ochladilo. Až do večera intenzivní přelety letadel, mraky ale spíše měly tendenci se rozpouštět. V půl šesté večer před setměním najednou chviličku padaly z nebe kapičky vody. Letadla pokračovala ve svém řádění až do noci.
Noc ze 24.1. na 25.1. byla mrazivá a z nebe padaly zmrzlé krystalky vody, které postupně přešly na sníh s disharmonickou strukturou. Profukoval severozápadní vítr. Dopřáli jsme přírodním bytostem další čištění. Den probíhal podobně jako ten předchozí: dopoledne šediny až modré šediny, letadla, lehký mráz. Chvilku sněžilo, padaly drobné vločky s velmi tenkými jakoby pichlavými jehličkami. Zhmotnil se v nich přebytek jangové energie v atmosféře, možná ve spojení s chemtrails. Z vloček byl však zároveň cítit i nesmírný hněv a rozhořčení nad svévolnými aktivitami klimateroristů. Šli jsme se projít na vlhkou louku. Tam jsme zjistili, že ačkoliv je teplota stále pod bodem mrazu, louže, v dřívějších letech běžně pokryté pevnou krustou ledu, najednou nějak obtížně zamrzají a led je nezvykle měkký…
Po jedné hod odpoledne za stálého hluku letadel silně zhoustly mraky, zesílil ledový SZ vítr a znovu se rozpadaly vločky s pichlavými jehličkami. Z krajiny bylo cítit podivné konfliktní napětí, cítili jsme, jakoby přicházelo od západu, odněkud z Německa. Kolem 4. hod odpoledne se najednou strhnul šílený fučák od SZ a rozpoutala se sněhová kalamita. Atmosféra byla přesycená chaosem a jangovými energiemi, za krátkou chvíli napadlo asi 5 cm lepivého sněhu. Pak sněžení ustalo, vítr se zmírnil, začal náhle foukat teplejší, sníh lehce břečkovatěl. Na noc jen velmi mírný mrazík. V noci kolem 11. hod mne vzbudily velmi nepříjemné a destruktivní energie. Připadalo mi to, jakoby někdo zvenčí naší planety zapichoval do její atmosféry ostré meče. Trvalo to jen krátkou chvilku, ale došlo k velmi radikálnímu rozhození energií na planetě. Brzy jsem však ucítil kontakt Bytostí Univerzálního vesmírného řádu, nacházely se v paralelních světlých úrovních a posílaly na naši nemocnou planetu láskyplné paprsky harmonických energií. Venku se zvedl studený vichr ze severozápadu a bylo slyšet hučení letadel.
Přichází středa 26.1., jsou 2 hod v noci. Cítíme, že dochází k tvorbě energetické bariéry mezi pobřežím Velké Británie a Nizozemska. Jakoby docházelo k přibrzďování severozápadního větru a spolu s tím zaznamenáváme výrazné omezení proudění teplejšího atlanského vzduchu. Vzduch začíná chladnout, vrací se mírný mráz. Ráno opět hučení letadel, šedivo, oteplení k nule. Kolem 11. hod dopoledne se nad námi udělalo modré kolo a v něm byly vidět bílé mráčky rozhozené do pravidelné mozaiky. Energie v atmosféře však zdaleka nebyly tak rozhaprované jako v nedělním ránu 23.1. Zdá se, že příroda si postupně našla způsob, jak účinně tlumit a harmonizovat destruktivní energie produkované klimatickými zbraněmi. Také po hodně dlouhé době cítíme proudy jemných růžových energií důležitých pro vyrovnávání nadbytečného jangu a pro celkové nastolení psychické pohody. (Pro lepší naladění na růžové energie jsme si z OBI přivezli zářivku zv. „FLUORA“.)
Odpoledne klasické šediny, lítání letadel. Koukáme přes webcamery, jakéže to klima panuje na českých horách a světe div se, všude ta samá šedavá uniformita jak u nás. Kolem třetí hodiny „vylezla na světlo“ temná energetická vrstva atmosféry plná traumatizujících prožitků z dob historických náboženských válek, takže jsme zase měli co pucovat. Postupně začaly řídnout mraky, letadla však opět byla na stráži, takže jsme zakrátko znovu pracovali pod šedivou až jedovatě namodralou oblohou.
V podvečer před půl pátou náhlý příliv harmonických energií, zjistili jsme, že zčásti přicházejí z Marsu. Internetový prohlížeč Stellarium nám prozrazuje, že v těchto dnech je planeta Mars velmi blízko u Slunce. Tak harmonické a příjemné energie jsem z ní ale ještě nikdy necítil. A zakrátko zjišťujeme ryze pozitivní událost, která nás naplňuje velkou radostí. Z Marsu totiž zcela zmizely jeho destruktivní temné energetické obaly, které se tam po celá tisíciletí vrstvily jako důsledek špatného konání invazních civilizací v celé naší sluneční soustavě. Teď jsou ale všechny tyhle temné vrstvy pryč a to ale znamená, že radikálním očištěním Marsu ztratili temní pseudovládci naší planety důležitou energetickou podporu pro rozpoutávání svých válečných konfliktů! Cítím, že za očistu Marsu můžeme poděkovat nejen přírodním bytostem, ale i dalším světlým Pomocníkům, kteří skrytě bdí nad naší sluneční soustavou.
Den končí optimisticky a radostně. Cítím sice, že místo zamrzlé a zasněžené krajiny sem mělo přirozeně dále přicházet teplejší atlanské proudění a že je sem namísto něj jakýmsi nepřirozeným procesem tlačen chladný vzduch z východu, ale vnitřně zůstávám v klidu. Očištěná jemnohmotná tvář Marsu a srdečné přátelství s přírodními bytostmi je pro mne velkým povzbuzením a zároveň velkou výzvou intenzivně pokračovat ve své práci.
Pokrokovým transformacím zdar a zkostnatělým systémům zmar!
Aolian a jeho spiklenecká banda
Pro práci s přírodními bytostmi však není podmínkou mít jasnozřivé schopnosti. Stačí trocha vlastní vnímavosti a schopnosti vciťovat se do energií krajiny, to ostatní už pak přijde samo. Abychom zvýšili svou vnímavost na okolní prostředí a byli schopni pracovat s přírodou na jemnějších citových úrovních, museli jsme ale napřed pořádně vypucovat sami sebe.
2. Ostře sledované počasí ze Západního Pošumaví
První díl naší reportáže o počasí končí 19.1. odpoledne. Co se odehrálo dále? Přešla malá sněhová fronta a na noc se nebe zahalilo do beztvárných šedin, Úplňkový Měsíc skrz ně matně prosvítal a pokud se mu občas podařilo více vykouknout na oblohu, bylo kolem něj vidět veliké duhové kolo. Následujícího dne, tj. 20.1., křižovala nebe nad námi hned od časného mírně mrazivého rána hlučná letadla. Den se probudil do podobné šedi, v jaké skončil ten předchozí, během dopoledne však přišla Změna. Oteplilo se nad nulu, šedivé mraky zhoustly a přebarvily se do modrošeda až do modra, hlavně nad kopci s vysílači. Z mraků vycházely nepříjemně disharmonické energie, zkusili jsme proto harmonizaci vzdušného a vodního živlu. Kolem poledne se lehce rozpadal sníh, vločky byly hezky vytvarované do šestičetných hvězdiček. Po jedné hod odpoledne se začala oblačnost rozpouštět, přidali jsme k tomu naši energii. Postupně se nad námi objevilo azurové nebe s bílými obláčky a rozpustila se šedivá mlha kolem všech vysílačů. Odpoledne se nakonec, k našemu velkému překvapení, velmi vydařilo, pěkně jsme si užili sluníčka. Při západu slunka se objevila menší invaze práškujících letadel a než se setmělo, pokrývala nebe opět beztvárná šedina a vzduch byl cítit podivně zatuchle. Během noci začalo mrznout a lehce zasněžilo, ovšem vločky byly podivně patvarovité. Koloběh přírodních energií v atmosféře byl zhroucený a komunikace mezi přírodními živly také. Atmosféra působila nepříjemně zhutnělým dojmem. K ránu náhlé projasnění, kolem Měsíce se však znovu utvořilo nápadné duhové kolo. Měsíc svítil jaksi nepřirozeně a energeticky téměř vůbec nekomunikoval s vodním živlem. Což může být docela průšvihová záležitost, i pro oceány, neboť právě Měsíc dokáže vylaďovat energie vody do velmi jemných harmonizujících vibrací.
Téměř jasné ráno 21.1. vydrželo jen krátce. Slunko se sotva stačilo porozhlédnout po obloze a už opět beznadějně mizelo v houstnoucí šedi za vyhrávání kakofonického orchestru práškujících letadel. Během dne mraky opět jedovatě zmodraly, rozproudil se studený severovýchodní vítr a po chvíli se z mraků začaly sypat ledové krystalky jakoby „spíchnuté horkou jehlou“. Atmosféra vibrovala chaotickými energiemi a když jsme se naladili na vzdušný živel, připadalo nám, jako bychom se ocitli přidušeni pod nějakým deklem. Celá řada vzdušných bytostí byla uvězněna v temných vrstvách elektrosmogu a měla podobu zrůdných fantómů. Spoutané a znetvořené bytosti prožívaly nesmírné utrpení; ztratí-li totiž jakákoliv vzdušná bytost možnost pohybu, okamžitě hrozivě ztemná a zhroutí se v negacích, buď do agrese nebo do rezignace. To však není všechno: takto ztemnalá bytost se zároveň stane velkým mentálním zesilovačem všech svých negací, které je nucena nedobrovolně prožívat. A co se děje následovně? Energie bytostí vzdušných živlů ve své podstatě velmi silně rezonují s myšlenkami lidí. Negace spoutaných vzdušných bytostí postupně výrazně zesílí v prostředí všudypřítomného elektrosmogu obohaceného o negativní myšlenkové formy lidí, utvoří se černá mračna a ta jsou potom přitahována vším, co je s nimi stejnorodé. Města s negativní energií, byty plné elektrosmogu, psychicky vystresovaní lidé, tam všude najdou černá mračna svůj azyl a tam všude se zacyklují do dalších temných řetězců destruktivních energií. Pod vlivem orgonitů aj. pozitivních zářičů však postupně ztrácejí svou sílu a nakonec se začnou rozpadat.
Rozhodli jsme se, že zkusíme plošné přečištění jednotlivých vrstev atmosféry v rámci celé planety. Brali jsme jednu vrstvu po druhé a z každé čištěné vrstvy se postupně uvolnila spousta osvobozených vzdušných bytostí. Rychle jsme jim přivolali pomocníky, kteří je odvedli do světlých úrovní mimo naši planetu k celkovému vyčištění, ozdravění a i budoucím transformacím dle jejich dalších úkolů. Byly to hlavně bytůstky jemnějších substancí, které nedokázaly vzdorovat ani elektrosmogu ani negativním myšlenkovým formám. Po celkovém přečištění atmosféry výrazně vzrostly energie vzdušných bytosti hrubších substancí, které jsou schopny lépe vzdorovat destruktivním vlivům lidských civilizací a mohou v jednom okamžiku existovat v několika různých astrálních úrovních.
Jakmile jsme dočistili atmosféru, zjistili jsme, že část temných struktur ulpěla na zemském povrchu a má tendenci znovu atakovat atmosféru. „Přejeli“ jsme tedy i zemský povrch a pak se ukázalo, že další část temna se přesunula do podpovrchových vrstev naší planety až k jejímu jádru. Nezbylo tedy nic jiného než vygruntovat i tyto zbývající vrstvy planety. Teprve potom jsme pocítili příjemnou úlevu. Atmosféra si svůj přirozený koloběh energií však udržela jen na chvilku, po chvíli se objevily nové blokády. Při jejich opakovaných čištěních se podařilo osvobodit další skupiny vzdušných bytostí a odeslat je pryč do světlých astrálních úrovní. K odcházejícím vzdušným bytostem se nakonec přidaly i některé skupiny vodních bytostí, rovněž převážně jemnějších substancí. Po tomto čištění v atmosféře přechodně silně vzrostla hladina jangových energií.
Zharmonizovaný koloběh energií v atmosféře vydrží vždy jen malý mžik po jejím radikálnějším přečištění, pak se znovu zhroutí do chaosu a disharmonií. K večeru se navíc objevila nová letadla, zhoustla šeď na obloze a vzduch postrádal jakékoliv vůně. Teplota prudce spadla z nuly na mínus šest. Noc z 21.1. na 22.1. byla zašmouraná a taky pěkně mrazivá (k ránu až – 11 stupňů). Napadl poprašek sněhu; vločky měly poměrně harmonické struktury, ale celkově působily hrubším dojmem (vliv zvýšené jangové energie v atmosféře?). V noci jsme dělali další čištění atmosféry, postupně jsme se „prokousali“ až k temným energetickým vrstvám z minulosti, které v sobě nesla traumata z druhé světové války. Zaznamenali jsme zapnutí HAARPu, přes UV-C lampu jsme zadali okamžité přetransformování všech jeho destruktivních energií na přírodní energie. Začátek byl dramatický, pomocné bytosti musely vyvinout velké úsilí k započetí transformace, protože přesně samy nevěděly, jak na to. Pak se to ale přece jen zdárně rozjelo. Všude kolem nás silně vzrostly energie, vůbec se nám nechtělo spát.
Ráno nás uvítala polojasná obloha, ale dlouho nevydržela. Brzy se začala natahovat nová šedina. Navzdory chemickým sypačům jsme si ale sluníčko přece jen na chvíli vybojovali, museli jsme ale vyvinout zvýšené úsilí. Vlastně jsme s klimateroristy tak trochu hráli přetahovanou: oni zamlžili oblohu letadly s postřikem, my jim to rozpustili, oni to přiletěli znovu zalátat a my jim to zase rozpustili... Přitom jsem zaznamenal myšlenku tohoto typu:
„Ku.va, kolipa toho svinstva sem budem muset nasypat, aby se to tú už pořádně zdrclo?!“
To se odehrálo dopoledne, pak už jsme to vzdali a celé odpoledne bylo nebe pokryto odpornou šedí. Vítr se stočil ze severního na východní a počasí nabylo vyloženě jakoby inverzního charakteru. Pod hustými mračny zůstaly teploty několik stupňů pod bodem mrazu. Radost nám ale udělaly pěkné rampouchy na smrkových větvičkách při okraji lesa. Byly pěkně průhledné a uvnitř se vyjímaly hezké kytičky vykouzlené ze zmrzlé vody. Na vedlejší louce jsme s nemenší radostí obdivovali krásné stromečky z jinovatky vykouzlené na povrchu zmrzlých krtinců. Na noc výrazně zesílil mráz, až k mínus dvanácti.
A už je tady neděle 23.1., čtyři hodiny ráno. Venku mrzne, jako když praští, nebe je však krásně jasné a plné hvězd. Sem tam je slyšet letadlo. Před rozedníváním se začínají natahovat naše staré známé šediny, tentokrát lehce rozplizlé do jakýchsi neladných cárů. Při východu slunka se šediny proměnily v křiklavě červenooranžové mraky, zkrátka lahůdka pro všechny malíře impresionisty. Po osmé hodině ranní radikální změna v energiích atmosféry: prakticky skokově se zhroutily do ochromujícího chaosu. Na obloze všude kolem nás se objevily obláčky rozhozené do pravidelné mozaiky. V hustší namodralé oblačnosti se objevily pravidelné vlnky. Zřejmě došlo k radikálnímu zapnutí systému HAARP, pro přírodu to ale tentokrát byla pěkná pecka, jakoby na chvilku úplně ztratila svou identitu. Automatickou kresbou jsme detekovali zeslábnutí magnetického pole naší planety a ochromení bytostí všech čtyř základních živlů (ohně, vody, vzduchu i země). Jedině pomocný živelný element, přirozená radioaktivita, zůstala celkem stabilní. Napadlo nás, že bychom mohli přirozené toky radioaktivních energií využít při čištění a celkové harmonizaci přírodních energií a zdá se, že to půjde. Radioaktivita totiž oplývá velmi dynamickými energiemi a jak postupně zjišťujeme, tyto energie jsou poměrně odolné proti atakům temných struktur. Přírodní radioaktivní žíly mají navíc silné komunikační spojení s vesmírnými superstrunami, takže jsou zároveň vhodným médiem pro celkovou harmonizaci krajiny.
Při tom radikálním ranním zásahu se silně ochladilo, prostředí celkově jakoby zagresivnělo a začal proudit ledový suchý vítr ze západu (západní větry přitom přirozeně bývají spíše vlažné a teplejší). Chvilku jsme se cítili jakoby vyhození z těla, ale rychle jsme se dali dohromady a začali s dalším čištěním atmosféry, při němž se podařilo uvolnit z temných okovů další přírodní bytosti. Zatím to předběžně vypadá, že všechny bytosti osvobozované v čistícím procesu budou odcházet do vyšších úrovní k celkové regeneraci a pak zakotví ve světlých astrálních úrovních, odkud budou moci dále působit na naši planetu. Ale hlavně už budou moci opět pracovat svobodně, přirozeně a radostně, bez zbytečných traumat a utrpení. Ukazuje se nám totiž, že kolem naší planety se nachází celá řada světlých paralelních úrovní, které jsou chráněny vůči temnu a přitom se z nich dá silně působit na nemocné a ztemnalé úrovně naší planety. Je zajímavé, že tyto paralelní úrovně nejintenzivněji vnímáme přes spánkové oblasti naší hlavy (jakoby se nám tam otevírala nějaká nová energetická centra) a potom samozřejmě přes srdeční čakru. Chvílemi mám dokonce pocit, že moje duše si chodí do těchto harmonických láskyplných úrovních čerpat sílu a inspiraci pro další práci.
Kolem 10. hod dopoledne se začíná západní vítr stáčet na severozápadní, proudí k nám hodně studený vzduch. Od severozápadu se postupně začínají natahovat jedovatě namodralé mraky, jsou docela husté, ale radar v programu Google Earth je neukazuje. Zato jsou tam velice zřetelně vidět podivné šedavé až kalně žlutošedé povlaky nad oceány. Letadla nad námi lítají ostošest, z přírody je cítit, že je na ni činěn nějaký hodně nepřirozený nátlak. Mraky se srážejí dále, ve 12 hod mají charakter fádních šedin a naši krajinu zaplavuje inverze. Čistíme další ztemnalé energetické vrstvy atmosféry a snažíme se osvobozovat další spoutané a ztemnalé přírodní bytosti. Před 3. hod odpoledne se náhle zvedá silný severozápadní vítr a odfukuje mraky. Ukazuje se azurové nebe a na něm klasické obláčkové mraky, ovšem prostoupené dobře znatelnými vlnkami. Za malou chvilku už nad námi proletěla dvě letadla a rychle zalátala azuro na obloze – do posledního zbytku. Ze vzduchu byla cítit podivně napjatá až téměř hysterická atmosféra. Šedivé mraky chvílemi promodrávaly, k večeru začaly ještě více houstnout, zchladilo se na mínus šest. Koukáme na planetu v programu Google Earth a přitom cítíme, že v oblasti západní Evropy se vytváří jakási nepřirozená energetická situace plná chaosu a napětí. Zároveň cítíme, že příroda se snaží tomuto nepřirozenému stavu vzdorovat. V noci jsou hodně slyšet letadla.
Je 24.1., něco málo po půlnoci, teploměr ukazuje mínus pět. Padá sníh, vůbec se ale nedá říci, že by to byly vločky, jsou to jen jakási torza vloček, ubohé patvary s ostrými energiemi. Zem pokrývá sněhový poprašek, je z něj cítit agrese, bolest, ale také notná dávka vzdoru a hněvu. Zaznamenávám nepříjemné, agresivně se manifestující myšlenky, které vyznívají takto: „Zimu a sníh do Alp! Za každou cenu!!!“
Vysvobozujeme další spoutané přírodní bytosti a prosíme Řídící bytosti přírodních sil o pomoc. Postupně se do krajiny dostávají harmonické energie, ale převážně jangového typu. Do rána napadlo maximálně deset centimetrů sněhu, měl lehce technickou strukturu, ale vyzařovaly z něj celkem klidné energie. Po rozednění chvilku padaly energeticky velmi příjemné vločky – hvězdičky, pak se oteplilo na nulu a sněžení zcela ustalo. Ze severu na jih zvolna přecházela fronta šedomodrých mraků. Čistíme dál jednotlivé vrstvy planety, odpoledne náhle překvapivé projasnění a skokové oteplení k pěti stupňům. Zanedlouho se však přihnalo letadlo, obloha se opět zachmuřila do monotónní šedi a skokově se ochladilo. Až do večera intenzivní přelety letadel, mraky ale spíše měly tendenci se rozpouštět. V půl šesté večer před setměním najednou chviličku padaly z nebe kapičky vody. Letadla pokračovala ve svém řádění až do noci.
Noc ze 24.1. na 25.1. byla mrazivá a z nebe padaly zmrzlé krystalky vody, které postupně přešly na sníh s disharmonickou strukturou. Profukoval severozápadní vítr. Dopřáli jsme přírodním bytostem další čištění. Den probíhal podobně jako ten předchozí: dopoledne šediny až modré šediny, letadla, lehký mráz. Chvilku sněžilo, padaly drobné vločky s velmi tenkými jakoby pichlavými jehličkami. Zhmotnil se v nich přebytek jangové energie v atmosféře, možná ve spojení s chemtrails. Z vloček byl však zároveň cítit i nesmírný hněv a rozhořčení nad svévolnými aktivitami klimateroristů. Šli jsme se projít na vlhkou louku. Tam jsme zjistili, že ačkoliv je teplota stále pod bodem mrazu, louže, v dřívějších letech běžně pokryté pevnou krustou ledu, najednou nějak obtížně zamrzají a led je nezvykle měkký…
Po jedné hod odpoledne za stálého hluku letadel silně zhoustly mraky, zesílil ledový SZ vítr a znovu se rozpadaly vločky s pichlavými jehličkami. Z krajiny bylo cítit podivné konfliktní napětí, cítili jsme, jakoby přicházelo od západu, odněkud z Německa. Kolem 4. hod odpoledne se najednou strhnul šílený fučák od SZ a rozpoutala se sněhová kalamita. Atmosféra byla přesycená chaosem a jangovými energiemi, za krátkou chvíli napadlo asi 5 cm lepivého sněhu. Pak sněžení ustalo, vítr se zmírnil, začal náhle foukat teplejší, sníh lehce břečkovatěl. Na noc jen velmi mírný mrazík. V noci kolem 11. hod mne vzbudily velmi nepříjemné a destruktivní energie. Připadalo mi to, jakoby někdo zvenčí naší planety zapichoval do její atmosféry ostré meče. Trvalo to jen krátkou chvilku, ale došlo k velmi radikálnímu rozhození energií na planetě. Brzy jsem však ucítil kontakt Bytostí Univerzálního vesmírného řádu, nacházely se v paralelních světlých úrovních a posílaly na naši nemocnou planetu láskyplné paprsky harmonických energií. Venku se zvedl studený vichr ze severozápadu a bylo slyšet hučení letadel.
Přichází středa 26.1., jsou 2 hod v noci. Cítíme, že dochází k tvorbě energetické bariéry mezi pobřežím Velké Británie a Nizozemska. Jakoby docházelo k přibrzďování severozápadního větru a spolu s tím zaznamenáváme výrazné omezení proudění teplejšího atlanského vzduchu. Vzduch začíná chladnout, vrací se mírný mráz. Ráno opět hučení letadel, šedivo, oteplení k nule. Kolem 11. hod dopoledne se nad námi udělalo modré kolo a v něm byly vidět bílé mráčky rozhozené do pravidelné mozaiky. Energie v atmosféře však zdaleka nebyly tak rozhaprované jako v nedělním ránu 23.1. Zdá se, že příroda si postupně našla způsob, jak účinně tlumit a harmonizovat destruktivní energie produkované klimatickými zbraněmi. Také po hodně dlouhé době cítíme proudy jemných růžových energií důležitých pro vyrovnávání nadbytečného jangu a pro celkové nastolení psychické pohody. (Pro lepší naladění na růžové energie jsme si z OBI přivezli zářivku zv. „FLUORA“.)
Odpoledne klasické šediny, lítání letadel. Koukáme přes webcamery, jakéže to klima panuje na českých horách a světe div se, všude ta samá šedavá uniformita jak u nás. Kolem třetí hodiny „vylezla na světlo“ temná energetická vrstva atmosféry plná traumatizujících prožitků z dob historických náboženských válek, takže jsme zase měli co pucovat. Postupně začaly řídnout mraky, letadla však opět byla na stráži, takže jsme zakrátko znovu pracovali pod šedivou až jedovatě namodralou oblohou.
V podvečer před půl pátou náhlý příliv harmonických energií, zjistili jsme, že zčásti přicházejí z Marsu. Internetový prohlížeč Stellarium nám prozrazuje, že v těchto dnech je planeta Mars velmi blízko u Slunce. Tak harmonické a příjemné energie jsem z ní ale ještě nikdy necítil. A zakrátko zjišťujeme ryze pozitivní událost, která nás naplňuje velkou radostí. Z Marsu totiž zcela zmizely jeho destruktivní temné energetické obaly, které se tam po celá tisíciletí vrstvily jako důsledek špatného konání invazních civilizací v celé naší sluneční soustavě. Teď jsou ale všechny tyhle temné vrstvy pryč a to ale znamená, že radikálním očištěním Marsu ztratili temní pseudovládci naší planety důležitou energetickou podporu pro rozpoutávání svých válečných konfliktů! Cítím, že za očistu Marsu můžeme poděkovat nejen přírodním bytostem, ale i dalším světlým Pomocníkům, kteří skrytě bdí nad naší sluneční soustavou.
Den končí optimisticky a radostně. Cítím sice, že místo zamrzlé a zasněžené krajiny sem mělo přirozeně dále přicházet teplejší atlanské proudění a že je sem namísto něj jakýmsi nepřirozeným procesem tlačen chladný vzduch z východu, ale vnitřně zůstávám v klidu. Očištěná jemnohmotná tvář Marsu a srdečné přátelství s přírodními bytostmi je pro mne velkým povzbuzením a zároveň velkou výzvou intenzivně pokračovat ve své práci.
Pokrokovým transformacím zdar a zkostnatělým systémům zmar!
Aolian a jeho spiklenecká banda
Příspěvky
