4. května 2011

Morgellony jsou samorostoucí biosensory


Videa od skizitgesture o morgellonech jsou spíše prezentacemi, takž obsah 8. části - Biosensory - přepisuji jako článek (ne doslova, s několika ilustracemi z videa). Omluvám se za případné nepřesnosti v odborných výrazech. 
Věda je skutečně daleko ...

Biosensory. Morgellony – 8. část. 30. 4. 2011

O sensorech všeobecně

Co jsou sensory? Příkladem je jeden z přístrojů NASA, nedávno vytvořený ve výzkumném centru v Ames. Je to malé zařízení k připojení na iPhone, které detekuje plyny jako amoniak, chlór a metan. Je to tzv. chemický sensor.

Lékařské sensory zkoumají krev jako celek, lymfu a další fyziologické roztoky, a poskytují přesná měření hladiny elektrolytů, krevních plynů, nitrogenu, pH a glukózy. Například kabelem připojený pulsní oximetr měří kyslík ve vaší krvi pomocí barvy vaší krve. Světlo na svorce prosvítí špičku vašeho prstu . Svorka je drátem spojena s měřidlem, které ukazuje údaje. Když je vaše krev tmavě červená nebo purpurová, není v ní přítomen kyslík. Oximetr může též měřit váš tep. Sensory mohou být s kabelem. Ale existují i bezdrátové sensory.

Morgellonové bezdrátové roboty a sensory

Sensory, o které se zde budeme zajímat, jsou tajně používány jako zbraně v lidském těle, v němž mohou vytvvářet nemoci.

Biosensory detekují a měří biologické, chemické a patogenní činitele, ale mohou být také použity k vypouštění drog/léků, patogenů, živých živočichů, materiálů bioinženýrsky měnících tkáně  a látek měnících geny.  
Proč je třeba studovat sensory? Abychom pochopili předměty a vlákna v morgellonech!

Morgellonové sensory náleží do jedné nebo více následujících kategorií:

Základní biosensory 

Biomedikální sensor slouží jako přechod mezi biologickým a elektronickým systémem a měl by fungovat tak, aby nepříznivě neovlivňoval ani jeden z obou systémů. 

Biosensory lze rozdělit na: 
1. fyzikální, 
2. chemické, 
3. bioanalytické

1.       Fyzikální sensory měří proměnné v oblasti geometrie, mechaniky, termiky, hydrauliky, elektriky a optiky. V biomedikálních aplikacích měří změnu polohy svalu, krevní tlak, základní tělesnou teplotů, průtok krvě, tlak mozkomíšní tekutiny a růst kostí. Fyzikální elektrody mají diagnostic ké a terapeutické aplikace. Fyzikální optický sensor používá k získávání informací světla, které také slouží jako médium přenášející signály. 

2.       Chemické sensory monitorují chemické aktivity v těle pro diagnostické a terapeutické aplikace založené na plynových, elektrochemických, fotometrických a bioanalytických metodách. Elektrochemické sensory měří aktivity založené na chemických reakcích, které reagují na eletrické systémy. Fotometrické chemické sensory jsou optická zařízení, která detekují chemické koncentrace,  a jsou založena na změnách v přenosu světla, odrazu nebo barvě. 

3.       Bioanalytické sensory obsahují biologické rozpoznávací reakce jako např. mezi enzymem a substátem, antigenem a antitělískem, nebo spojem a receptorem, které identifikují komplexní biochemické molekuly. Užití biologických reakcí dává bioanalytickým sensorům vysokou citlivost a specifičnost v identifikaci a určování množství biochemických substancí.

Co dělají biosensory?

Biosensory měří velkou škálu analytů ve zdravotní péči (glukózu), potravinářském průmyslu (E. coli) a v životní prostředí (anthrax). Viz publikace: „Biosensory: Minulost, současnost a budoucnost“, prof. Anthony Turner, 1996 („Biosensors: Past, Present and Future“)

Analyt je vzorek, který testujete, například houba, zvířecí či lidská tkáň nebo tekutina. Vláknové sensory mají biologické molekuly na sobě nebo uvnitř, a ty reagují s analytem, čímž vzniká biochemický proces zvaný svazující efekt, který se projeví jako signál. Svazující efekt vzniká, když molekula na sensoru rozpozná jinou molekulu a spojí se s ní. Důležité: cílem je vytvořit vlákno, které se chová jako buňka, komunikuje s buňkou a má stejnou velikost jako buňka. Proto jsou vláknové sensory tak malé. 

Typický biosensor se skládá z receptoru, který se má navázat na určitou molekulu, a z transduktoru, který vytváří signály. Receptory jsou nehybné tkáně, mikroorganismy, organely, buněčné receptory, enzymy, antitělíská, nukleové kyseliny nebo biologicky odvozené či bionapodobující materiály vytvořené syntetickým a biologickým inženýrstvím. Buňky mají receptory, kterými jsou proteinové molekuly vsazené buď v plasmové membráně nebo cytoplasmě buňky, k nimž se mohou připojit specifické druhy signalizujících molekul. Transduktor může být fyziochemický, optický, piezoelektrický, elektrochemický, magnetický a mikromechanicky, anebo kombinace. Převádí interakci analytureceptorem na elektrický signál. 
Biosensor může mít receptory v tenké povrchové vrstvě, na konci vlákna, nebo v materiálu vlákna. 

Obrázek znázorňuje sensor. Tato struktura může být vytvořena jediným vláknem, které je porézní a umožňuje molekulám vstoupit do drobných dírek ve vlákně. Cílem je vytvořit cestu pro převod signálu prostřednictvím funkcionalizace supramolekulárních celků, které stimulují buněčnou membránu (cyklodextrin). Vlákno se samovytváří tím, že přibírá další jednotky (supramolekuly). Když spojíte 100 takových prstenců (cyklodextrinů), jako je na obrázku, dostanete vlákno. Toto je cyklodextrin. Je to supramolekulární samovytvářející se trubička, tyčinka nebo vlákno. 

Co je supramolekulární spojování? To je asi nejdůležitějším tématem tohoto videa. Molekulární samospojování je proces, v němž se molekuly řadí do určitého pořadí bez vedení či řízení z vnějšího zdroje. Příklady samospojení molekul na obrázku. 

Molekuly se samospojují a zahrnují i další molekuly do inkluzních komplexů. To se nazývá chemie hosta a hostitele. Viz obrázky tohoto procesu. Komplexy molekul tvoří kulovité, tyčinkovité nebo listovité struktury, které se samospojují ve velikostech od nanometrů po mikrometry. Výsledkem tohoto intermolekulárního samospojování je nepřetržitá „páteř“, kterou vidíte jako vlákno. Výsledkem intramolekulárního analogu se nazývá folding – složenina.
Bezdrátová vlákna (typicky menší než 250 mikrometrů  v průměru) mohou být vložena přímo do hypodermických jehel a katetrů, takže jejich použití může být minimálně invazívní a vysoce lokalizované.“ K zavedení do těla však není ani potřeba podkožní jehly. Vlákna mohou vstoupit do těla stejně jako ostatní patogeny. Aerobiologie může dodat hlístice v kryptobiotickém stavu. Mikroorganismy mohou vstoupit do organismu trávicím ústrojím, injekcí nebo inhalací. 

Buněčná signalizace

Buněčná mebrána je vrátný, který vybírá ionty a organické molekuly, které vstoupí do buňky. Když se chcete dostat dovnitř do buňky, promluvíte s vrátným. To je buněčná signalizace. Buněčná membrána je tvořena fosfolipidovou dvojvrstvou s vloženými proteiny. Když proteiny rozpoznají molekuly, otevřou kanály a přenesou molekuly přes membránu do vnitřku buněk. 

Proteinový přenos

Buněčné membrány se podílejí na adhezi buněk, na vodivosti iontů a buněčné signalizaci. Slouží jako přilnavá plocha pro mimobuněčný glykokalyx (glykoproteiny), buněčná stěna a intrabuněčný cytoskeleton. Viz obrázek Buněčná signalizace. 

Funkcionalizace a specifičnost

Když se má vytvořit buněčný sensor, receptory se musí setkat s molekulou, kterou chcete najít a změřit, aby se s ní svázaly. To se nazývá funkcionalizace. To je podobný proces jako když se vytváří specifická dvojice návnady a kořisti. Když třeba lovíte žraloka, dáte mu do cesty někoho na kajaku. Proto je tak důležitá specifičnost, protože viry mají mnoho forem. Každý virus se spojuje se specifickým receptorem. 

Další video se bude zabývat hlouběji specifickými vlákny, sensory, jejich strukturou a procesem výroby. 

Inteligentní design vzorků morgellonů a jejich nutná specifičnost dokazují jejich účinnost a to, že moji přátelé jimi byli svévolně nakaženi. 

Toto sdělení patří všem vědcům, kteří vyměňují svou lidskost za peníze. Na výzkumu a vzorcích  morgellonů jsou vaše jména.
Právě vy jste to udělali i mně i mým přátelům!

Děti se očkují příliš brzo

Velice obdivuji aktivity pana Filla ohledně očkování. Podívejte se na nové video z jeho přednášky (původem z chelemendiku), a přečtěte si i jeho poměrně skeptický dopis, který přišel mailem. Je to velmi pravdivé, co říká. Naše rodina právě prochází podobným problémem: když nedáte deti očkovat, můžete mít štěstí na lékaře, školku atd., a může to projít i téměř bez povšimnutí, anebo se můžete stát vyvrhelem společnosti ... V každém případě je dobré mít dobrého homeopata, který dokáže následky očkování eliminovat. A mám dojem, že následky má prakticky každé očkované dítě - zvýšená nemocnost, poruchy chování ... rodiče to ovšem přičítají všemu možnému, jen ne pravé příčině.

Marian Fillo:
" ...faktom ale zostáva, že ak sa odmietanie povinného očkovania nestane skutočne masovou záležitosťou (tzn. v slovenských pomeroch desiatky tisíc odmietajúcich rodičov), tak sa zas tak veľa toho nezmení, lebo tento prehnitý a skorumpovaný zdravotnícky systém žiadnu zmenu k lepšiemu nedovolí, keď vyslovene nemusí. Takže ja síce robím, čo je v mojich silách a s výdatnou pomocou Božou sa aj nejaké (zatiaľ malé, ale predsa) úspechy dostavujú, ale chce to aj odvahu "novo-odpadlíkov" od očkovacej sekty, aby sa vzopreli systému a nenechali si diktovať. A to je osobný boj, ktorým si každý odmietač očkovania musí prejsť sám a je to svojho druhu doslova exkomunikácia, a toto stráviť nie je len tak ľahké.

Takže rád by som aj pripomenul v podstate hrdinstvo každého jedného odmietača očkovania, čo v záujme zdravia a blaha svojich detí odmietol očkovanie, ale následne upadol do nemilosti lekárky, rodiny, (bývalých) priateľov, kolegov atď. A to nie je sranda, toto ustáť, keďže mnohí nakoniec tomuto tlaku predsa len podľahnú. Je to holt veľmi silná sekta, tento Rád sv. Vakcíny, ako som to nedávno nazval - na Slovensku má z celkového počtu obyvateľov vyše 90% stúpencov.

No a tiež by som rád spomenul desiatky ľudí, čo poslali finančné príspevky na letáky a prevádzku webu, ako aj desiatky pomocníkov (grafika, prekladateľov, usporiadateľov besied, zberačov podpisov atď.), bez ktorých by tie dosiahnuté úspechy dosť dobre neboli možné, alebo aspoň nie v tej miere."



3. května 2011

Volanie Zeme - zážitková meditace ve Zvoleně


http://www.cez-okno.net/volanie-zeme

Morgellony - lékařský projekt pro NWO

Namátkou vybírám k otitulkování video Morgellony 7, pojednávající o typech vláken.

Autor videa je (soudím dle ostatních jeho videí) zřejmě rovněž postižen Morgellonovou chorobou, takže má velkou motivaci k odhalování této nevýslovně špinavé záležitosti, maskující se za vědecký výzkum.
(Kdybyste se někdo chtěl pustit do dalších jeho videí, každý příspěvek bude vítán. Ale myslím, že i toto jediné video stačí k pochopení.)

2. května 2011

Roztroušená skleróza je způsobena nedostatkem vitamínu D


Konvenční medicína konečně připouští, že roztroušená skleróza je způsobena nedostatkem vitamínu D

M. K. Tyler, NaturalNews, 2. 5. 2011

Je pravda, že ti, kteří trpí sklerózou multiplex, prostě potřebují jen trochu slunce? Zdá se, že vědci na Oxfordské univerzitě se to domnívají. V r. 2006 ukázala studie Časopisu Americké lékařské asociace, že vyšší úroveň vitamínu D by mohla snížit všeobecné riziko rozvoje této choroby. Nyní vědci z Oxfordské univerzity podpořili tuto studii dalšími důkazy, a rovněž ukazují, že existuje spojitost mezi nedostatkem slunečního světla a způsobem, jak tělo reaguje, má-li čelit infekci. Výzkum činí závěr, že roztroušená skleróza je způsobena kombinací několika faktorů, ale je zřetelně spjata s nedostatkem vitamínu D.

Je to opravdu tak jednoduché? Stačí vstřebat trochu slunečních paprsků?

V době, kdy je fenomén deficience vitamínu D pozorován v celém světě http://www.naturalnews.com/vitamin_D_deficiency.html , zaznamenávají země severní polokoule nápadně zvýšený počet onemocnění sklerózou multiplex. Například Skotsko je mezi státy s největším počtem nemocných touto chorobou, a naopak v Africe je tato nemoc „prakticky neznámá“ http://www.naturalnews.com/disease.html . I ve slunečných oblastech zeměkoule není vzácností, že lidé mají v zimě nedostatek vitamínu D, protože sluneční paprsky nejsou dostatečně vysoko, aby pronikly atmosférickými vrstvami.

Výzkum prováděný Oxfordskou univerzitou dále uvádí, že ti, kteří již mají SM, pravděpodobně nebudou moci být přímo vyléčeni prostým zvýšením hladiny vitamínu D, ale zvýšení příjmu slunečního záření může být účinným preventivním opatřením proti rozvinutí nemoci a pro kontrolu symptomů.

Důležitější je, že nemocní mohou příjmem vitamínu D zřejmě zvýšit svoji imunitu vůči jiným stavům. Nedávná studie, kterou provedl Výzkum proti rakovině, tvrdí, že normální dospělý člověk potřebuje mnohem více než denní dávku doporučenou americkou vládou.http://www.naturalnews.com/031577_vitamin_D_scientific_research.html .  
Podle tohoto výzkumu dávka mezi 4 000 a 8 000 mezinárodních jednotek vitamínu D denně může nejen pomoci zabránit SM, ale také několika typům rakoviny a cukrovky 1. typu.

Průmysl péče o zdraví samozřejmě nebude propagovat přirozené a bezpečné preventivní opatření proti degenerativním chorobám. Namísto toho jsou lidé varováni před nebezpečím vystavování se UV záření a před toxicitou vitamínu. Ale vzhledem k tomu, že deficience vitamínu D postihuje již 90% americké populace, možná už přišel čas trochu se opálit. Zde je pár zajímavých faktů o vztahu mezi vitamínem D a zdravím:
 
  • 1. Slunce je zdarma. Pět až třicet minut na slunci párkrát za týden je obvykle dostačující k tomu, aby si tělo vytvořilo dostatek vitamínu D.
  • 2. Získat dostatek vitamínu D z potravy je prakticky nemožné.
  • 3. Krémy proti slunci mohou zablokovat schopnost těla vytvářet si vitamín D.
  • 4. Vitamín D je nezbytný pro absorpci vápníku v těle.
  • 5. Ti, kteří žijí dále od rovníku, všeobecně potřebují delší dobu vystavení slunci, aby si vytvořili dostatek vitamínu D.
  • 6. Nedostatek vitamínu D může postihnout sílu kostí. Jedna teorie tvrdí, že ženy, které ho mají nedostatek, mohou trpět stažením pánve, což může mít za následek smrt dítěte během porodu.
  • 7. Deficience vitamínu D nemůže být odstraněna rychle. Tělu trvá několik měsíců, než zvýší a začne regulovat úroveň vitamínu D. Proto jsou časté krátké dávky oslunění nejen bezpečné, ale i nezbytné pro syntézu této důležité substance.

Pro ty, kteří již mají SM, může být slunění snadným a bezpečným preventivním opatřením proti další kognitivní a fyzické degeneraci. Protože to je však přímou hrozbou pro současný lékařský systém, uvidíme, zda další vládní varování a regulace vitamínu D skutečně odradí lidi od slunění.

Neuvěřitelná videa o morgellonech

Děkuji čtenáři za odkaz, který mě navedl na videokanál youtube obsahující asi 60 videí věnovaných morgellonům. Ty věci zdaleka přesahují mou fantazii, takže opět vidím, že stále nejsem dost paranoidní. "Vědci", kteří ty projekty provádějí, musejí být naprosto šílení, a to je ještě slabé slovo. To snad ani nemohou být lidské bytosti. 

Autor videí je zřejmě odborník, a motivován utrpením lidí, kteří jsou touto umělou nemocí nakaženi, odhaluje vše podstatné: kdo, jak a proč tato sebeprodukující vlákna vyvíjí. Patenty, vědecké týmy, vědecké články, vzorky vláken a červů z těl nemocných lidí, dohody, šíření této biologické zbraně aerosoly-chemtrails, všechno tam je. Až budu mít čas, sepíšu to podrobněji. Zatím si to můžete číst v angličtině.


http://www.youtube.com/user/skizitgesture

Jak jsme slavili čarodějnice a plašili bouřku

Oslavy svátku čarodějnic jsou rok od roku v čím dál větší oblibě, a to i v naší vesnici na Vysočině. Bohužel se letos tak úplně nevyvedlo počasí - odpoledne, kdy probíhaly dětské atrakce, přišel slušný umělý liják s pár kroupami (nechci říci bouřka, protože se zablesklo asi jen dvakrát). Nicméně, děti byly zklamané, že leje a že nemůžou blbnout kolem ohně a tak.

Tak jsme zkusili "naprogramovat" malý powerwand, asi tak, že sice to není důležité, ale kdyby náhodou nám chtěly přírodní bytosti udělat radost a zařídit, aby déšť přestal a udělalo se nám tu sluníčko, aby děti si děti mohly hrát, tak to že bychom taky měli radost. Že jim k tomu posíláme trochu orgonu z powerwandu, kdyby jim to mohlo pomoci. A do půl hodiny přestalo pršet a začalo vykukovat sluníčko. Ovšem dokola se pořád strměly převysoké oblačné "hrady", nevěstící právě dlouhodobé sucho ...

Jeden kamarád, co řídil oslavy, měl nápad, že zavolá na Český hydrometeorologický ústav, aby mu řekli, zda přijde další bouřka. A řekli mu to dokonce i s přesným časem: V 18.15 je u vás další bouřka. Takže vida, jak je ČHMÚstav přesně informován o plánech výrobců počasí.

To znamenalo, že jsme měli dobré dvě hoďky sluníčka na dětské hry, a ten čas byl patřičně využit. Měli jsme ovšem dojem, že ta ohlášená bouřka k nám vůbec nedojde, protože nad námi se ty hrady jaksi rozplynuly, i když v dohledu byly.

Ta plánovaná bouřka opravdu nepřišla, takže si na své přišli i dospělí při večerní zábavě (večer po 8.00 už trochu zapršelo, ale žádná průtrž...)

Takhle to vypadalo odshora na satelitních fotkách (kliknutím zvětšíte): v 17.00 UTC stiskli výrobci počasí knoflík a založili na mnoha místech Evropy současně "bouřkové koláče", neboli "hrnečku vař". Jsou na nich patrné šlehací "komíny", které svědčí o zásahu nějakým vlněním/radiací, jejímž úkolem je vyšlehat oblačnost co nejvýše, aby dosáhla nejlépe až do výše tvoření ledových krup. My jsme na Vysočině tam, kam ukazuje ten roh - další typický rys uměle řízeného počasé. To, co k nám mělo dojít, nedošlo ...
Ještě jeden pohled na stejnou situaci:




Na radaru ukazujícím srážky jsme na Vysočině tam, kde je onen "zářez" do souvislé oblačnosti.
Díky, přírodní bytosti! :-))))