Bouřkový systém, který se táhl mnoho tisíc kilometrů, podél celého východního pobřeží USA a Kanady, u Labradoru se zatočil do pravého úhlu ke Grónsku a odtud vedl až do Evropy, kde se zatočil do hranaté spirály, nad kterou byl prováděn haarpový žlutý třesk.
Ale meteourologům z Eumetsatu na tom nic divného není, oni si to prostě vyfotí a pojmenují a hotovo. Následující snímek s praporky větru si vyvěsili na web http://www.eumetsat.int/Home/Main/Image_Gallery/index.htm?l=en, nazvali to bouře Ulli s větry o rychlosti až 160km/h. Způsobila prý škody v dopravě, zajímavý jev, ale normálka.
Nevím, jestli by se jim rozsvítilo, kdyby dostali do hlav taky pořádný haarpový žlutý třesk, ale pochybuju ...
A čtenář mi právě poslal odkaz s pohledem na celý dloooouhatánský oblačný pás od Ameriky až po Evropu (je to fotka z 5. 1., takže oproti předvčerejšku je to trochu posunuté doprava.) Rozkliknutím zvětšíte. Zdroj: http://en.allmetsat.com/images/nrlmry_global_ir.php
Čtenář poslal odkaz, že se něco děje na západ od nás (4. 1. 2012): pás oblačnosti přes celý Atlantik (to vpravo je kousek Afriky a Kanáry, vlevo nahoře Kanada a Grónsko). Ty červené praporky jsou tuším silný vítr?
Přidávám k tomu pohled ze severního pólu: zmíněný pás začíná téměř v Karibiku, tvoří pravý úhel u Labradoru a odtud jde až do Evropy, máme ho myslím až tady v Česku ... kolik je to tisíc km?
A evropský konec pásu (červená barva) je právě ještě shora "ogrilován" haarpovým "žlutým třeskem". To zas bude počasíčko ...
A ještě pohled ze sat24: sytá bílá barva nad Britskými ostrovy je ta ogrilovaná oblačnost.
Semtam je dobré si připomenout, že největší ohrožení zdraví českého národa nepředstavují chemtrails ani manipulace počasí ani vakcíny ani Illumináti, nýbrž to, co denodenně předkládáme svému tělu jako potravu. Takže díky za odkaz na smutně pravdivý článek o potravinách. My Češi opravdu konzumujeme potravinový odpad Evropy, a bohužel si to vůbec neuvědomujeme.
Vyhlášený pražský prodejce ovoce a zeleniny Jan Soukup prohlásil v rozhovoru pro časopis Instinkt, že pro ovoce a zeleninu jezdí do Drážďan, protože u nás prostě dobré zboží není k dostání. „Supermarkety musí platit za odpad. Když tedy vidí, že něčeho vzali moc a už se jim to kazí, raději to odvezou zpátky do skladu. Ten to potom prodává za cenu odpadu, a kdo to tam skupuje? Čeští obchodníci.“
Co nás nepálí
Jak je možné, že máslo z Belgie nebo česnek z Číny vyjde levněji? Klíč je v kvalitě. Máslo, které leželo v belgických mrazácích dva roky, a česnek, kterého si můžete do bramboráku nastrouhat třeba 3 kila, a stejně nebude cítit. Ale je to levné. Pokud čeští výrobci dělají kvalitní potraviny, nejsou schopni konkurovat dováženým odpadkům. To je například důvodem smutného konce českého česneku. Při ceně kolem 25 Kč za kilo, na kolik vyjde česnek z Číny, ho už skoro nikdo v Česku nepěstuje. Asi polovina masa, které se k nám dováží, je masový odpad. Laloky, kůže, odřezky a tuk, který se v Česku dále zpracovává na nekvalitní masné výrobky. Odborníci jsou přesvědčeni, že mezi rakovinou tlustého střeva a nekvalitními potravinami v ČR existuje přímá úměrnost.
Křehčené maso
Kdosi nám řekl, že kuřata jsou na rozdíl od bůčku zdravá, takže jich dnes průměrný Čech spořádá 25 kilogramů za rok. Když narazíte na maso s etiketou „křehčené", znamená to, že zhruba čtvrtinu váhy představuje napumpovaná voda. Termín „křehčené" patrně pochází z faktu, že po upečení se maso křehce rozpadne na třísky.
Zmrzlý margarín?
V září 2009 se časopis Instinkt pokoušel od firmy Algida zjistit, co je pravdy na tom, že svou nejluxusnější zmrzlinuMagnum vyrábí v Česku nikoliv ze smetany, ale z rostlinného tuku. Firma se vyjádřila v tom smyslu, že její zmrzliny jsou „v rámci Evropy harmonizované".
Časopis nicméně zjistil, že španělské Magnum je podle webu firmy energeticky bohatší, a z toho usoudil, že historky o tom, jak Algida v Česku šetří, se zřejmě zakládají na pravdě. Ale pozor, dnes má Magnum stejné energetické hodnoty na českých, španělských i britských stránkách firmy. Ale třeba takové Corneto má ve Španělsku a v Británii o 140 kilojoulů a 2 gramy tuku víc než v ČR.
Tenhle bájo letní spot hlásá, že je Corneto z pravé smetany. Ale jak na to tak koukáme, ona to taky není úplně tuzemská reklama.
2011 - PÁRKY TESCO VALUE
VELKÁ BRITÁNIE
Cena: 28 Kč Složení: maso 40 %*, voda, těsto, škrob, tuk, pšeničný protein,stabilizátory, dextróza, pšeničná mouka, kvasnicový extrakt, konzervant, antioxidant, koření, sušené byliny, šalvějový extrakt
* strojně oddělené maso, jinak též separát, jsou semleté zbytky, které zůstávají na kostech po vykostění - tedy po oddělení kvalitního masa
Zahuštěný jogurt a smetana z kokosu
Pravý jogurt se vyrábí tak, že se do mléka ve sklenici přidá jogurtová kultura a nechá se zrát. V praxi se tímhle způsobem vyrábí jen mizivé procento jogurtů. Ty ostatní jsou připraveny v obří kádi, rozšlehané, a aby to aspoň trochu drželo pohromadě, zahustí se to škrobem. Podíl sušiny poklesl po zrušení závazných státních norem počátkem 90. let na polovinu (ze 16 na 8 procent). Ovoce se do jogurtů nastavuje taky zajímavě. V meruňkovém jogurtu třeba najdete cukr, kukuřičný škrob, gumu guar, pektin, paprikový extrakt, betakaroten, kyselinu citronovou, citráty sodné a vápenaté, želatinu a samotná ovocná dřeň je místo meruněk nahrazená jablky. Přečtěte si informace na smetanových výrobcích. Podle zákona musí být na prvním místě ta nejvíc zastoupená složka, na posledním ta nejméně. Není vám divné, že smetana se pravidelně vyskytuje až za „rostlinnými tuky"? To jen někdo musel ušetřit a místo krávy podojil kokos nebo sóju.
Analogový sýr
Podle české legislativy je sýr výrobek z mléka a mléčného tuku. Jenže ty jsou drahé, takže místo toho vyseparujeme kasein (hlavní protein v kravském mléce), popřípadě sójový protein, vrzneme do toho rostlinný tuk, sůl a vodu, a místo sýra máme takzvaný analog. Poznáte ho podle toho, že se ani po osmažení nerozteče a chutná přibližně jako několik dní nošené ponožky. Najdete je pod jmény, která znějí sýrovitě, ale nikde se v nich nemluví o sýru. Například sidávejte bacha na Eidam alternative. Stejně tak nečekejte mléko v máslíčku, máslanu nebo šlehačce s rostlinným tukem (ta pravá šlehačka se jmenuje smetana ke šlehání).
Chleba a rohlíci
Hmotnost rohlíků se smrskla z původních 50 gramů na 43 gramů. Obsah tuku, který dodává rohlíkům křupavost, klesl na polovinu, z osmi na čtyři procenta. U chleba se začala používat technologie na rozemílání starého chleba, který se pekárnám nepodaří prodat, a tato drť se pak přidává do těsta na další chléb. Podle pekařů jde do tzv. kvasu od 10 do 40 procent strouhanky. Místo osmnácti hodin kynutí se používají koncentrované kvasy, které vyženou těsto rychleji a koncentrát dodá chlebu i potřebné aroma, chuť a kyselost, kterou dříve zajišťovala žitná mouka. Té bývalo v konzumním chlebu až 45 %, dnes je jí s bídou 20 %.
Můžeme si za to sami
Síť obchodů Levné potraviny, kde je možné s 90% slevou koupit i tři roky starou sójovku nebo čokoládu, stále rozšiřuje počet svých prodejen. V regálech hypermarketů najdete za pár korun výkvěty alchymie, kečup, co nepoznal rajčata, nebo párky, které nevědí, co je prase. Můžeme si za to sami. Nejoblíbenějšími obchody Čechů jsou Lidly, Kauflandy a další diskonty.
Potravináři nejsou charita a jejich prvním cílem je vydělávat. Za to, že dojídáme odpadky po zbytku Evropy, můževkus „běžného zákazníka", kterého supermarkety pravidelně testují. Až přestaneme mlaskat nad igeliťákem nacpaným sójou (říkáme tomu párek) a škrobem s jahodovým éčkem (jogurt), tak se budou muset výrobci i prodejci zlepšit.
P. S. Orgonet: Tohle je opravdu velké téma. Nevím teda, jestli vůbec k nějakému zlepšení může dojít, protože naši lidé si vůbec neuvědomují, jaký šmejd se jim všude u nás prodává. Když jedou do ciziny, vezou si svoje zásoby nekvalitního jídla, takže vůbec nezjistí, že v té cizině všechno chutná jinak a líp ... Kdo občas cestujete (bez českých zásob) nebo žijete v zahraničí, tak určitě víte. Když k nám přijedou cizinci a ochutnají, nevěří, že jíme to, co jíme. Evropští obchodníci s potravinami dobře znají naši nenáročnost, například speciálně pro východ se vyrábějí v Polsku "francouzské sýry", které jsou pro Francouze nepoživatelné, a u nás drahé jako prase.
Ahoj OrgoNete, posílám Ti maličkou odměnu za Tvou práci, kterou pro nás čtenáře děláš. Vlevo dole je vidět přibývající a ubývající měsíc, takhle by snad i měl vypadat a ne naležato jak ho vidíme v poslední době.
po delší době se zase hlásím :) Udelal jsem animaci a uložil ji ze satelitu EUMETSAT ze dne 3.1.2012. (http://i.picasion.com/pic48/156c7448cb1ee7329fc424304a7395a2.gif ) .Jedná se o segment mezi anglií a francií/belgií. Všichni asi logicky chápou, že se mraky točí přirozeně jako vodní hladina.Jednoduše pravidelný vír vzdušných mas. To, co předvedli s tímto vírem, je celkem do očí bijící manipulace pomocí HAARPU. Ten pravý "lalok" je celkem evidentní a nevypadá ani trochu přirozeně. Je to vidět i na animaci z Eumetsatu (http://oiswww.eumetsat.org/IPPS/html/MSG/RGB/EVIEW/SEGMENT4/index.htm) Oblast vyznačená červenou plochou by tam vůbec neměla být ! Dále je krásně vidět, jak tlakové níži pomáhají vytvořit extrémnější počasí. Tam, kde jsou červené šipky, je možné vidět chemtrails několik set kilometrů dlouhých a nejspíše slouží k umocnění síly tlakové níže. HAARP ? Nejspíše ano.
Díky za vyvěšení na web a do roku 2012 přeju dodatečně všem splnění jejich přání.
Video natočené 16. 12. 2011 nad Austrálií. (Je to trochu dlouhé, ale uvidíte tam chemtrails krásně prostorově ve vzduchu, skoro byste si na ně mohli šáhnout (:-)))
Už jsme se tu několikrát podivovali délce uměle vytvořených oblačných pásů. Na satelitních snímcích, které máme k dispozici, často vidíme, že pásy mají délku mnoha tisíc kilometrů. Je to normální?
Na ukázku: dnešní snímek Evropy (3. 1. 2011) ukazuje jeden docela solidní pěkných pár tisíc km dlouhý pás, zakončený pěknou hranatou bouřkovou spirálou nad Skandinávií, a další pás nad Ruskem. (Bývají vidět i delší.)
A koukám, že to zatočení spirály doprovázel řádný "žlutý třesk" o pár hodin dříve ...
A co badatelé v USA? Také zajímavé. Dutchsinse si povšiml, že 28. 12. 2011 se táhl přes polovinu planety jediný bouřkový systém - od Indie po USA. Jak praví, to ještě nikdy neviděl ...
Třeba by Snowman měl tušení, jak a k čemu jsou tyhle gigantické bouřkové pásy vytvářeny? Taky se zdá, že na jednom konci mívají (hranatou) bouřkovou spirálu - cyklón - viz zde nad Indií a nad Skandinávií (:-))) - je to jejich účel?
Příspěvky
