Meteorolog: Co jsou meteorologické modely a komu slouží?

Snowman právě poslal superzajímavý příspěvek - velký dík!!!

Co jsou to vlastně meteorologické modely a komu slouží?

Už delší dobu mi v hlavě leží toto téma. Na meteorologických předpovědních modelech je v tuto chvíli totiž založena naprosto celá předpověď počasí, a to nejen ta dlouhodobější, ale i ta jeden den dopředu. Co udělá profesionální meteorolog, když chce vědět, jak bude zítra? Prohlídne si všechny dostupné modelové výstupy (mapky a grafy, které mu naprosto automaticky vyjedou na PC) a celé své vzdělaní uplatní jen v jediné věci – vybere ze zobrazených variant tu, kterou považuje za nejpravděpodobnější.

Většině lidí na tomto asi nepřijde nic divného. Dnešní (oficiální) věda prostě neumí předpovědět počasí jinak, než že se nacpou nějaké údaje do počítače a ten vyhodí přepověď. Na pochopení tohoto obrovského problému je ale potřeba vědět o těchto modelech nějaká data, takže to vezmu celé ze široka:

Meteorologický numerický předpovědní model je neuvěřitelně složitý počítačový program. Když chcete výpočty zjistit chování počasí v nějakém místě na delší dobu, než pár hodin dopředu, tak je totiž nezbytně nutné modelovat úplně celou atmosféru Země.

Počítače, které to dokážou, jsou jedny z nejvýkonějších počítačů na světě a jejich hodnota se pohybuje ve stovkách miliónů dolarů, tedy v miliardách Kč...

A takový výdaj za meteorologický počítač si můžou dovolit pouze vládní (příp. armádní) organizace nejbohatších států.

Aby mi zase někdo nepsal, že manipuluju s fakty a neuvádím příklady, tak vám tady vypíšu všechny důležité globální modely na krátko-střednědobou předpověď (které jsou civilně dostupné) a napíšu, komu patří:

• GFS - Global Forecast System; americký model, patřící USA vládní organizaci NOAA, neboli National Oceanic and Atmospheric Administration, tedy Americké meteorologické službě, která je přímo napojená na všechny další vládní složky USA. Tato organizace stojí původně za celým podvodem s Globálním Oteplováním a na její popud bylo založeno nechvalně známé centrum IPPC.  Tento model je vůbec nejpoužívanější a navazují na něj, nebo z něj vycházejí, další méně známé modely, různých typů a účelů. Co se týče organizace NOAA, tak by to chtělo, aby někdo znalý rozkódoval jejich vlajku, protože mi na první pohled přijde velice pochybná http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c9/NOAA_Flag.svg

•  ECMWF - European Centre for Medium-Range Weather Forecasts; Takto se jmenuje jak samotný model, tak organizace, které patří. Je to organizace patřící EU, financovaná Bruselem a se sídlem v Británii. To zní snad ještě "lépe" než předchozí, ne? Tento model má více částí – na různědobé předpovědi – a vychází z něj všechny lokální evropské krátkodobé předpovědní modely, včetně českého ALADINA, o kterém bude ještě řeč, protože to ani v nejmenším není doopravdy náš (čhmu) model, jako žádný lokální evropský. Mimochodem z porovnávání výstupů modelů GFS a ECMWF vychází téměř celá předpověď čhmú na 3-10 dní...

•  Dále tu máme: GME - Německý model; GEM - Kanadský model; UKMO – Britský model; JMA – Japonský model...a všechny jsou napojené na sytémy gfs a ecmwf tedy na NOAA a EU. A ještě je tu další model patřící USA resp. NOAA, s názvem FAX.

Tak, to bysme měli všechny hlavní modely - a ty na menší úrovní patří stejně zase těm stejným státům a organizacím, takže je nemá smysl je ani zmiňovat.

Možná vás teď napadlo – a co nějaký ruský model? Nebo třeba čínský? Obě země přece dávají obrovské finance do výzkumu počasí, a to i oficálně.

Zklamu vás, vážení – veřejně jsou dostupné pouze modely, které patří výše uvedeným státům, a ani čhmú nemá, co vím, žádný "cizokrajnější" model. 

Pak jsou tu ještě ty takzvaně lokální krátkodobé evropské modely, s předpovědí na 2-3 dny dopředu, v Evropě především v rámci projektu ALADIN, ve kterém je hodně Evropských zemí pod záštitou Francouzké státní organizace Météo-France. Model v každém takovémto státě počítá tu malinkou část atmosféry, co je v těsném okolí státu, a vyměňuje si neustále data s okolnímy ALADINy. Stejně ale dají dohromady jen kus Evropy a o zbytku světa dostávají data přímo od...zkuste hádat...od modelu ECMWF.... 

A přesně toto je ten slavný "český model ALADIN", jehož počítač stál "pouhých" 15 miliónů Kč. No bodejť když počítá počasí pro cca. 1/1000 rozlohy Země a to jen na 2 dny dopředu.

 Tak, teď už je myslím na první pohled vidět, co z tohoto v prvé řadě vyplývá.

Nejvyšší orgány klimaterorisky aktivních států mají prakticky pod naprostou kontrolou všechny meteorologické modely, co se v jejich "sféře vlivu" používají.

Algoritmy modelů jsou po léta vytvářeny obrovským množstvím lidí a mohlo do nich být zaneseno kdoví co...

A můj názor na to, jak je této situace využíváno je, že ve chvíli, kdy se někde v USA rozhodne o nějaké klimateroristické akci, tak jsou z centrály poslány údaje do meteorologických modelů, aby se v určitých chvílích výpočtů změnily hodnoty pro něterá místa atmosféry, a model pak částečně počítá s plánovanou klimateroristkou akcí, a meteorologové si prakticky nevšimnou "ničeho divného". I tak ale samozřejmě jsou na modelech vidět seky a hlavně náhlé změny předpovědí. "Díky" tomuto ale přece jen předpověď tak na 4-5 dnů ještě "jakž takž" vychází.

To bysme měli k faktické stránce věci, a teď se pojďme podívat do psychologického efektu modelů, které jsou totiž přímo dokonalá vymývárna mozků a to především pro amatérské meteorology.

Co se týče profesionálních meteorologů, tak ti prostě v pracovní době prochází modely, konzultují, píšou předpovědi, ale celkově mají na věc vesměs docela střízlivý pohled.

I když, že by se někdy podívali v pracovní době místo do modely na oblohu, to ani ne, to max. středoškoláci – pozorovatelé na profesionálních stanicích – ale ti jsou tam pouze na zapisování dat a nikdo se jich na nic odborného neptá...

A mozek už mají "profíci" většinou vymytý z Vysoké, takže nejsou v tomto smyslu myslím ani ta hlavní cílová skupina vymývání mozků modely (navíc na ně jsou páky, jelikož je platí stát).

Daleko zhoubnější vliv mají modely na komunitu amatérských meteorologů. Za poslední léta jsem jich přes internet poznal mnoho desítek, letmo možná i stovek, tak mám o této "komunitě" velmi podrobný přehled.

Podívejme se na to, jak vypadá v dnešní době typické chování člověka, který se právě začal zajímat o počasí a o meteorologii. Že by začal sledovat oblohu, naučil se typy oblačnosti a začal studovat jak fungují v atmosféře různé procesy? Ne! Že by si začal vést zápisky o teplotách, srážkách, o sněhu? Kdepak! Hned jak si rozkliknou na internetu první meteorologické fórum, s cílem získat informace, tak jim naskočí, konce neberoucí diskuse, o výstupech meteorologických modelů a spousta odkazů a doporučení na ně. A nadšený začinající meteoamatér už s uchvácením sleduje různobarevné mapky předpovídaných teplot, srážek, větru, snaží se naučit číst v synoptických mapách, grafech, v modelových ansámblech.....a velmi rychle ho virtuální "meteorologická" realita naprosto pohltí.

Ti lidé už často nejsou schopní se v počasí radovat z přítomnosti. Když napadne sníh tak se neradují, ale nadávají, že na modelech je za týden obleva. Když jsou to bouřkoví nadšenci, tak nejsou rádi že dnes odpoledne se čekají bouřky, ale nadávají, že CAPE index potenciální konvektivní energie v předpovědi na 3 dny výrazně klesl...atd....

A i ti, kteří jsou alespoň trochu rozumní (nejčastěji trochu starší lidé; s rozsáhlou generací mladých nadšenců o stáří kolem 15 let je to nejhorší) a sledují i počasí za oknem, tak stejně u modelů sedí půl dne, každých 6 hodin nervózně čekají na aktualizace, nadávají, málem pláčou, nebo se  málem hystericky radují z toho co modely nakreslí na 3, 5, 7 dní dopředu; a přitom to je jen virtuální svět řízený klimateroristy.

Vážení... v tomhle opravdu nepřeháním, tohle je realita...

Zajímavostí je tu slovní hříčka model-modla; modely-modly...že by náhoda?  

    

A když si někdo chce vést "zápisky", tak si koupí meteostanici za 10 tisíc, která mu všechny údaje automaticky nahraje do počítače. Měření sněhu už lidé moc neprovádí, to se musí dělat ručně. Každodenní ručně dělané teplotní záznami si vedou vesměs jen lidé, kteří už sledují počasí víc jak 15-20 let.

A záznamy o oblačnosti...kde těm je konec??

Tak pak se nedivme, že si klimaterorismu nikdo nevšímá!

Pěkný den,

Snowman

P. S. Orgonet: Snowmane, jsi génius. Parádně jsi to napsal. Na něco takového čekám celou dobu, coby příslušník starší generace, co se na počasí ještě kouká z okna ...

Kruhočtverce: vysílač Furth im Wald?

Díky za info! To by mohlo být!! Kruhočtvercová aktivita radaru byla mnou povšimnuta 3. 2., trvala nepřetržitě do 5. 2., dnes ráno už to nebliká. Zajímavé!

Ahoj
psala jsem do komentáře, že se nejspíš jedná o "vysílače" poblíž Furthu. Podařilo se mi najít na webu fotky těch věží. Na první jsou věže na hřebeni, zajímavé, jak se ti beránci rozbíhají od té věže a na druhém je také ze hřebenu jakési sportoviště v lese s malou věží. Doufám, že budu mít brzo cestu tím směrem a pořídím průkaznější fotografie z blízka. Nebo má někdo lepší informace.
pěkný večer, J.

P. S. Orgonet: Aktivita tohoto vysílače je zaznamenána na youtube (nahráno na foťák, nic moc :-))), ale jako dokument snad dobrý. (Mám tam chybu, bylo to 4. 2. ne 4. 1., samozřejmě, až se to tam ustálí, opravím to.)

Extrémní žehlení

Něco pro osvěžení, přišlo mailem, chechtám se jako blázen. To je dobře, že lidi takhle blbnou ...
Extrémní žehlení je druh sportu, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Extreme_ironing

Odkaz na největší světovou galerii snímků extrémního žehlení: http://slices-of-life.com/2011/07/24/the-largest-extreme-ironing-gallery-in-the-world-75-pics/
75 obrázků, jeden lepší než druhý (:-))))

Máte-li žehličku a prkno, chcete si užít adrenalin a ještě mít vyžehlenou košili, zapojte se do klubu extrémního žehlení!

Malá inspirace:

Norman Bergrun: Důkazy mimozemské inteligence 3.

Musím si postěžovat, že ten překlad je pěkná dřina - zvuk je velmi slabý, pan profesor si huhňá pod fousy, a kameraman zásadně přepne na profesora, když ten něco zajímavého ukazuje na diapozitivu ... Ještě že mě to enormně zajímá, je to opravdu úplně zásadní věc, a už to brzo bude přeložené ... Pěknou neděli přeje Orgonet.


Předchozí 2. část zde: http://orgo-net.blogspot.com/2012/02/norman-bergrun-dukazy-mimozemske_03.html

Video 5/7 http://www.youtube.com/watch?v=jERX7pQ9kGQ

UFO mohou mít tyhle tvary (viz níže), ale mohou být i hranaté, podle toho, co dělají. Dole vlevo máte objekt ve tvaru L, to je EMV vysílající projekci jen doprava, takže nemá tvar. Takových je hodně. Mohou mít projekci na druhou stranu a vypadat jinak. Vpravo dole máte tvar mraku ve tvaru čočky, který má EMV uvnitř.To je typické, když vidíte takový lentikulární mrak, velmi pravděpodobně je v něm EMV. Takže vidíte, že mají vlastnosti, které jim umožňují vytvářet UFO – neidentifikovatelné létající objekty (Undentified flying objects).

Ale pro nás to začinají být už IFO (identifikované létající objekty), už tomu začínáme blíže rozumět.

EMV jsou tedy létající objekty mající elektromagnetický charakter, a můžeme si je označit jako IFO. Pak jsou tady ty věci, které z nich vycházejí, a také bychom rádi věděli, co to je. Postupně si o nich skládáme kousky skládačky. O schopnostech EMV se dozvídáme fascinující věci.

Byl jsem v r. 1987 v Římě na kongresu s názvem Vědecký rozměr kulturního vývoje, pod záštitou UNESCO. Bylo to o vlivu vědy na kulturu. Počasí už nebylo jako dřív, a  já jsem se rozhodl ukázat tam obrázky, které ukazuji vám, a říci, že počasí může být rušeno těmito EMV, jejich plazmovými třásněmi a tak dále. To bylo v r. 87, a jsem velmi hrdý, že to, co jsem tam řekl, se stále ukazuje jako pravda. Za ta léta je mnoho případů, kdy se to děje.

EMV se taky týkají debaty o globálním oteplování a tání arktického ledu. Nechci do toho mluvit environmentalistům, ale když tak skládáme kousky skládačky, chybí tam jedna proměnná, o které se neuvažuje, a tou proměnnou jsou právě EMV. Mají obrovskou energii (ukážu vám za chvíli jeden zdroj o stejném průměru jako Měsíc), a tak mohou rovněž být příčinou tání ledu.

Teď se podíváme na Apollo 12 (níže). Velitelem byl Pete Conrad. Ten sestoupil s Beanem v lunárním modulu na Měsíc, a Gordon zůstal na oběžné dráze v lodi. Tuhle fotku udělal Pete Conrad, má to být Bean. Označil jsem ho 1. Předmět 2 má být kolektor solárního větru. Není to dobře vidět, ale kolektor má takový jakoby praporek, do něhož narážejí kosmické částice. Ta fotka je na internetu, autorem webu je Eric Jones ( Poz. Orgonet: Odkaz: http://www.hq.nasa.gov/alsj/., archív fotografií http://www.apolloarchive.com/apollo_gallery.html )

Takže, tohle má být Bean, který fotografuje, ta bílá skvrna za ním má být fotoaparát. Vypadá to jako astronaut, vidíme nohy, ale podívejme se na to blíže.

A tohle je více zblízka (níže). Vypadá to, že se otáčí, aby udělal snímek.

A tohle je hodně zblízka (níže). Vidíme, že tam není jenom „astronaut“. Je tam něco jako tělo, a jako stín, kolem nějž je bílé světlo. Pokud by to byl astronaut, tak by to byl spíše ten stín. Když se podíváte zblízka na jeho „nohy“, tak je vidět, že to není žádný astronaut. Je to prostě jakýsi objekt.

Tady je druhý pohled, na nohy, s přidaným kontrastem (níže). Je tam vytvořen světelný efekt, o němž se z dálky domníváte, že je to astronaut. Ale není to astronaut, není to v žádném případě Bean. Je tam něco jako zvednutá paže, naznačuje to něco jako bionického robota.

Další snímek (níže): to by měl být Pete Conrad. Známý snímek, všichni si myslí, že Pete staví vlajku, jak dělají velitelé po přístání. Věnujte prosím pozornost oblasti mezi dvěma šipkami.

Přiblížení (níže): Šipky 1 ukazují na tmavou oblast, co vypadá jako kráter, šipka 2 ukazuje ten jakoby kráter nebo dutinu, 3 ukazuje na na nějaký materiál vedoucí do země, vlastně do měsíce. Je to nějaká obrovská věc, která vede nahoru. Je to Pete s dírou v břiše? Ale ten se vrátil živý. Zase je to situace, kdy si myslíme, že je to astronaut, ale není to astronaut. Bylo to něco jiného.

Teď se podívejme na lunární moduly. Ukážu vám tři. Na jejich snímcích je vidět GET čas, ale nevím, jestli ty snímky jsou časově ve správném pořadí. GET znamená Ground Elapsed Time (čas uplynulý od startu ze Země), vidíte tam hodiny, minuty a sekundy. Vidíte tam měsíční horizont, na něm údajně modul Apollo 11.

Na dalším snímku vidíte tři lunární moduly, i ten vzadu  na horizontu (3). Dole je kalibrátor barev pro barevné snímky, jmenuje se Gnome (2). Pak je tam dopravní modul na převážení materiálu (1).

Tady je přistávací  modul Apollo 11. Všimněte si, že je na něm panel tvaru osmiúhelníka, hodně vysoko nad zemí (teda měsícem).

A porovnejme to s "modulem" na obzoru z prvního obrázku v přiblížení. Vidíte zde osmiúhelný tvar, to je ten, který jsem vám ukázal na Apollu 11, ale je nizko, a kolem něho jsou nějaké podivné formace. Je to prý Apollo 11 ...

Snímek zblízka později: Odpovídá to poslednímu snímku podle GET času. Tady se to ještě zhoršilo ... osmiúhelník se skoro dotýká země, není ve výšce jako na Apollu 11, a ostatní materiál kolem něj se jakoby rozplýval. Číslo dvě je černý tyčovitý předmět, k němuž přiléhá cosi, vypadá to, jako by to vytvářelo tvar jakéhosi stromu.

Video 6/7 http://www.youtube.com/watch?v=1mcCeoz7bxI&feature=related

Tohle je časově poslední snímek, ale podle mě by měl být mezi předchozími dvěma, protože ukazuje postup růstu – je to něco mezi plně rozvinutým tvarem a počátečním tvarem.

Je to legračně vyhlížející struktura, a myslím, že jejím účelem bylo, že nám chtěli dát vědět, že jsou schopni udělat repliku, která vypadá jako to, co máme my. A to velmi šikovným použitím stínu a světla, takže nakonec vznikne věc vypadající jako to, co známe. A přesto, je to velmi podivné.

(Na dalším se pracuje.)

Německočeský radarový kruhočtverec

Německý radar dnes intenzívně bliká své kruhočtverce stejně jako včera. (Dosahuje mi až sem do Budějovic!)
Od Drážďan stále přichází vydatná haarpová ladicí vidlice.
Co to asi je za novinku? Neví někdo, kde je ten čtvercovací radar umístěn? Stálo by za to tam zajet s taškou orgonitu - když už tolik maká, ať aspoň vysílá pozitivní energii (:-)))

Zobrazení z jiného odkazu - animace: http://www.weatheronline.co.uk/cgi-app/radar?LANG=en&STRUCTUR=_&CONT=euro&CREG=euro

Paměť vody

Díky čtenářce za odkaz na následující video o paměti vody.

" ... Taky me napadlo, ze to muze byt pouzito k vysvetleni, ze funguje homepatie...ze si voda pamatuje, co se v ni rozpusti, a jeste kdyz se tim trese a kdyz se to rozredi, ze to je vlastne uz jenom energie...
Kdyz je to rozredeni vic nez na 12C 9 (Avogadrovo cislo), tak uz tam neni ani molekula niceho, ale je to ucinnejsi, cim vic vody se prida..."
Sk B





P. S. Orgonet: Jestli jste ještě neviděli úžasný ruský dokumentářní film Voda, vřele doporučuji. http://orgo-net.blogspot.com/2011/06/voda-uzasny-rusky-film.html

Norman Bergrun: Důkazy mimozemské inteligence 2.

1. část přednášky zde: http://orgo-net.blogspot.com/2012/02/norman-bergrun-dukazy-mimozemske.html

Jeden kolega vědec nevěřil tomu, co jsem právě řekl, a tvrdil, že nemám správný obrázek. Správný je prý ten vpravo (viz obrázek níže). Vidíte, že na obou je ono podlouhlé těleso, nos směřuje doprava. Na snímku vlevo vidíte č. 1 – světlo pod nosem, vpravo chybí světlo. Vlevo vidíte texturu prstence z pentlí, na pravém je to jednolité. Č. 3 – vlevo je trochu vidět pentli (streamer), ale pentle produkující plazmu je vidět i vpravo. Na pravém vidíte i barvy plazmatu, a modrou pod záklanou, a levém ne. On nepochopil, že existují různé úrovně procesu. Existují 4 snímky této oblasti, a když se zpracovávají data, a na některém snímku jsou chybějící místa, snímky se položí na sebe, propojí se a vznikne jeden snímek, který se publikuje, a úrovně procesu tvorby prstence tam pak nejsou vidět. To ho spletlo.

Teď druhá strana chybějícího prstence – většinu popisků už znáte (viz obrázek níže). Je tam opět podlouhlý objekt, jeho emise (body emissions), které jdou do prstence, výfukové plyny (exhaust), světelný zdroj tentokrát nad prstencem (luminous source) z důvodu vysoké expozice. Věc, o které bych chtěl mluvit, je toroid (prstencový válec) na zakřiveném rameni, které jde nahoru. Kolem vodiče obsahujícího elektřinu se totiž tvoří toroid, protože kolem něj existuje magnetické pole.   

Tohle je příklad magnetického pole kolem válcovitého vodiče (obrázek níže). Vodič (conductor), tok proudu (current flow), soustředné magnetické pole. Toroid – prstencový válec ve tvaru americké koblihy s dírou uprostřed vytvářejí i letadla. Takže tu je důkaz, že objekt má elekromagnetické vlastnosti.

Vrátímm se k prvnímu snímku objektu vpravo, protože tam vidíte proudění nahoru. Vidíte kolmé proudy plasmy, které jdou odspoda objektu a protínají se v pravém úhlu. To je způsobeno také elektrickým polem. Kdyby tam nebylo, netvořily by pravé úhly. Takže tu začínáme chápat, že je to elektromagnetická záležitost.

A kvůli těmto dvěma vlastnostem říkám těm vozidlům EMV – elektromagnetická vozidla, protože to vystihuje jejich podstatu.

Tady (níže) vidíte průběh siločár kolem válcovitého elektrického vodiče, na kterých lze vysvětlit, proč jdou proudy vycházející od objektu kolmo – opět vlastnost elektřiny. (Pozn. Org.: detaily vynechávám – technici chápou, ostatní stejně ne.)

Video 4/7:

Když letěl Voyager 2 kolem Saturnu, proletěl prstenci. Je zajímavé, že měl na palubě detektor plazmy. Do té doby nikdo nepřiznal, že prstence obsahují plazmu. Prstenec měl mít tloušťku 10 mil a méně. Ano, prstenec může mít tuhle tloušťku, ale může být i hodně tlustý, podle toho, zda je nablízku EMV. Graf (níže) ukazuje průlet družice prstencem. Je tam časová historie jejího průletu plazmou. Přístroj pracuje s frekvencemi – rozezná plazmu o různých frekvencích udaných v decibelech. Podle toho se změří i tloušťka – vychází mi to až na 600 mil. To je velká vzdálenost. Je to důkaz, že prstenec může být pořádně tlustý – a důvod je, že Voyager proletěl blízko kolem EMV objektu. Kdyby tam objekt nebyl, Voyager by možná neviděl vůbec žádný prstenec. Bylo by to něco jako contrail z letadla, který se rozplývá, a naměřily by se mnohem menší hodnoty pro tloušťku. Takže tloušťka se velmi liší podle místa.

Dále je tu obrázek Průlet hvězdy (níže). Než jsem vydal Tvůrce prstenců, studoval jsem astronomickou literaturu, a našel jsem něco podobného tomu, co jsem měl já, pokud je to vůbec možné. Je to obrázek Saturnu s názvem Průlet hvězdy. Dva astronomové z Velké Británie, jejichž jména tam vidíte, pracovali každý v jiné laboratoři, a zpozorovali něco, co nazvali hvězdou, protože to vydávalo velmi intenzívní světlo, jak prolétá prstencem Saturna. Vidíte, že to proletělo stejnou oblastí prstence, kterou jsem vám předtím ukazoval. Proto se mi to zdálo velmi obdobné, šlo opět o divizi Cassini. Oba tam tedy viděli světlý objekt, a pak složili tento obrázek, a divili se, že proletět prstencem nedělalo žádný problém, a opravdu nad tím žasli. Byl to vlastně důkaz, že v prstenci A není nic. A není na tom nic divného, když víme, co pracuje v divizi Cassini ...

Tady je obrázek z Mirandy, to je satelit Uranu (níže). Nejprve jsem si myslel, že objekt 1 je součástí dlouhého objektu, který jde přes celý obrázek nahoře. Pak jsem si uvědomil, že jde asi o krátký objekt EMV. Můžete na něm vidět charakteristické rysy jako emise, projekce materiálu, a typický je i objekt 2. Ale co je důležité na tomto obrázku, to je č. 8 a 9, říkám tomu energetické rolky. Evidentně tato EMV mají možnost vytvořit jakýkoliv tvar, jaký chtějí. Pro mě jsou tyhle věci „zásobárny“ (stores), podobně jako mají vojenská letadla nesoucí třeba torpéda, a jejich pomocí mohou kontrolovat všechny emise v té oblasti. 

Mohou řídit svůj vzhled, podle elektromagnetických zákonů mohou mít tvar, jaký chtějí, nekonečné množství tvarů. Takže my si někdy myslíme, že vidíme různé objekty, ale ony všechny pocházejí z jediné jednotky. Mění tvar a velikost podle toho, co právě dělají. A to je velmi významná myšlenka: existuje jedna základní věc, která se ukazuje ve různých formách.

Jak se jeví tvůrci prstenců jako UFO? Jsou to velmi dobrá UFA. Vlevo nahoře je typický tvar pro EMV, když ukazuje vršek i spodek. Ale může taky ukazovat jen vršek a vypadat jako klobouk. Uprostřed je průřez kloboukem.

(Konec videa 4. Na pokračování se pracuje.)