5. října 2012

Pí na obloze

Díky čtenáři za odkaz! Na oblohu nad San Franciskem se právě píše číslo "pí". Co to je? 
Tento jev je zachycen na vícero videích na YT.
Údajně jde o umělecký počin 5 skywriterů skupiny ISHKY http://ishky.com/.
Pilot prý píše čísla na oblohu. 
Nechápu jak, vidíte tam nějaké letadlo?






Update: Tady je, jako to dělají.
Díky čtenáři za odkaz (v komentářích).
Vypadá to poměrně jednoduše. Letí 5 letadýlek v řadě, ve výšce 1000 stop, a vypouštějí počítačově řízené výfukové "pšouky". Písmeno o výšce Empire State Buildingu je hotovo za 4 sekundy. Trvanlivost nápisu je od 3 do 7 minut. Je to prý jenom reklama, nemá to nic společného s chemtrails, nevypouštějí prý nic nebezpečného, nejde o mimozemšťany.



Topolánek v nebi

Od čtenáře:

Nezapomeňte jít k volbám a podat neplatný hlas. Tím ty lumpy připravíte o poplatek za vás jako voliče. Když nepůjdete volit, dostanou za vás stejně poplatek. Takže neúčast u voleb znamená SOUHLAS s vítězem. Mají to vymyšlené a myslejí si že minimálně 80% nás jsme blbci. zA KAŽDOU DUŠI PRÝ MAJÍ 100 Kč. Neplatný hlas je prázdná obálka.

Dobrý fór k volbám (:-))):

https://docs.google.com/open?id=0B1lmMjJ4Fl45Si1GM0NuWHlEdzg


Povzbuzení pro těžké životní situace 2.

Děkuji velice čtenářce za inspirující životní příběh!
Milý Orgonetíčku :-)


Takhle jsem rano zahajila svou odpoved na tvuj prispevek o nesnesitelnych zkouskach od Tolleho. Asi se neco zvrtlo, psala jsem z mobilu - ihned, nadsene a z prace - a nejspis se to nejak neodeslalo. No, psala jsem o sve velke radosti z tohoto prispevku, protoze prave v posledni dobe jsem zacinala malomyslnet. 

Ja byla pred dvema lety na dvou operacich zhoubneho melanomu, dobre to dopadlo, pouze jizva na krku, jak po savli :-) Letos v lednu zemrel muj otec, ktery mi byl ze vsech lidi (vyjma deti) na svete nejmilejsi a nejdrazsi. Zustala  po nem vdova, moje matka, ktera mi byla na svete nejvetsi trapenim a myslim si, ze cely probem s rakovinou vznikl diky ji. Resp. diky mym neadekvatnim reakcim na ni. Pred 9 lety jsem mela velky problem, sla jsem (naivni blbec) rucit jedne zname. Spatne to dopadlo, ja musela za ni dluh zaplatit a to v situaci, kdy jsem byla na materske se 4 detmi a manzel nezamestnany. Stale nade mnou visela hruza z uroku, ktere se vysplhaly na 120tisic. To vse by nebylo to nejhorsi, protoze to, co me zlomilo, byl strach z me matky. Jen pro priklad: kdyz jsem potreti otehotnela, priletela ke me a 8 hodin na me rvala a vycitala, jak jsem tim vsem znicila zivot. Podobne sceny byly bezne kvuli cemukoliv, od rozvodu, pres dalsi tehotenstvi, vyber partnera atd atd. Ja musela byt vzdycky jako nejmladsi ze 3 deti hodna holcicka a nezlobit, takze tento postoj si nesu s sebou cely zivot, i v dospelosti. proto ten hrozny strach z matky. No a zpet k tomu rucitelstvi. Tehdy jsem z hruzy, co bude, podlehla exogenni depresi a byla nucena nakonec vyhledat lekarskou pomoc. Prakticky celych 9 let jim antidepresiva. No a do tohoto stavu a situace zemrel ten tatka a matka zustala sama. Zvykla, ze se tatka cely zivot kolem ni tocil, jak ona piskala, de facto velela vsem. Ted se tathle osoba poprve v zivote setkala se situaci, kdy nejsou veci podle ni. Rikas, ze mate sekyrujici babicku. Takze si to dovedes predstavit. Krik, scenky, plac atd... Za prve: absolutne ji nikam nedostaneme, do nejakeho soc. zarizeni, to radeji skoci z okna. Citovano doslova. A na druhe strane si dnes a denne stezuje, ze je doma sama , jako kul v plote. Moje 2 vetsi deti jsou uz dospele a tudiz vsichni chodime do prace, "mali" kluci jeste studuji. Cili casu neni nazbyt. Ja jsem uz x let rozvedena, cili samozivitelka a  praci si musim udrzet. Matka bydli v byte (odkud se nehne) asi 40 min tramvaji. Cili navsteva tam zabere 4 hodinky, jen to fikne. Predstavovala by si, abych tam zejmena ja (protoze me ma nejradsi :-))))) )jezdila denne a pokud tak necinim, coz necinim, jsem hrozna dcera a me svedomi by nechtela mit.

Celou tuto anabazi ti popisuji z toho duvodu, aby te utesilo, ze jsou lidi na tom taky blbe a moznati  ten pocit, ze tahneme podobne brime spolecne, pomuze. Ja osobne jsem dnes rano, kdyz jsem narazila na ten clanek od Tolleho vyslovene zajasala a pak, po precteni tveho osobniho komentare, jsem uplne dekovala nebesum. Ne za to, ze mas trapeni!!!:-))))))))

Za to, ze prave v teto chvili, kdy skoro nemuzu, mi prislo pod ruce neco tak povzbuzujiciho a mam proste bajecny pocit, ze s myslenkou na to, ze ty taky bojujes dnes a denne, to "spolecne" tuto mistrovskou zkousku zvladnem. Jestli mi rozumis. Kdyz budu padat, reknu si, ne, Orgonet taky bojuje, nesmim!!!

Ja to nemam ani tak o fyzicke narocnosti pece, jako spis o psychickem problemu v souvislosti s celozivotnim vztahem k mati. Myslim si, ze mym ukolem je umet si nastavit hranice, pochopit, ze na prvnim miste jsem ja a pak teprve mohu rozdavat a prestat mit z kohokoliv strach. Legracni je, ze ted, kdyz uz temer z matky strach nemam, zacinam mit strach z toho, ze to nezvladnu.. Jsem proste neznicitelna :-))))

Zalozila jsem o matce - babi blog, kde si piseme raporty z navstev, zpravy z pecovatelske sluzby atd, aby se kdykoliv kdokoliv z nasi rodiny mohl kouknout, co se prave deje. Pokud by te to zajimalo, je to kauzababi.blog.cz. JInak muj osbni blog, ktery jsem zacala psat pred 2 lety, kdy mi diagnostikovali ten melanom, je ogi007.blog.cz. Psala jsem to proto, ze se me lide ptali na vyvoj me situace a mi nebylo moc prijemne to kazdemu vypravet. Tak jsem to napsala na blog a kdo chtel, precetl si to.

Omlouvam se za tento sahodlouhy vylev, ale citim nejakou spriznenost v problemu a tak jsem chtela nastinit svou situaci. A par slovy cely tyatr popsat nejde :-)

Moc te zdravim, jsem dlouhodoby ctenar tveho blogu, diky za nej a preji tobe i tve rodine hodne sil a hlavne. TADY A TEĎ!!!!!

4. října 2012

David Icke o České republice a dalších totalitních režimech dneška

Film od Zbyňka - děkujeme!

David Icke o České republice a dalších totalitních režimech dneška

Hrál už někdo s vás v divadle? Možná jste v něm před lety hráli a ani o tom nevíte. Před lety se hrálo divadlo pod širým nebem a ta komedie se jmenovala „Sametová revoluce". Hrálo tam mnoho herců a chrastilo se při tom klíči a říkalo se něco o tom, jak je v jednotě síla a tak podobně. Komunistický režim byl nahrazen fašistickým. Předem připravení lidé byli dosazeni do svých funkcí a nastalo rozkradení republiky.
 Liška se dostala do kurníku a vás to příliš nezajímalo, protože jste si mysleli, že nyní máte svobodu. Kurník byl vypleněn a nyní už nemáte svoje vajíčka, ale musíte je kupovat od souseda, který vám i určuje cenu. Naše historie pamatuje na dny jako 15. března 1939 a 21. srpna 1968. Naše republika byla obsazena a ten kdo jí obsadil, byl jasně viditelný. Fašistická unie nás neobsadila tímto způsobem, ale postupně. Ale o to horší forma totality to je a můžeme to každý na vlastní kůži pociťovat v současné ekonomické situaci, kdy těžko budete mít peníze na důchod. Život je pro většinu obyvatel stále ekonomicky obtížnější. A bude hůř.
 Zkuste si vytisknout své peníze a nakupovat. Budete si moci za pár kousků papíru přivlastnit něčí tvrdou práci. Můžete si jich natisknout tolik, kolik budete jen potřebovat. Má to jen jeden háček. Pokud si takto přivlastníte něčí práci, tak je to trestné a zavřou vás na dost dlouho. Pokud jste jednotlivec, tak si to nemůžete dovolit. Pokud jste ale bankéř, tak si to dovolit můžete. To se skutečně děje a je to příčinou toho že celé národy jsou uváděny do chudoby. Podívejte se na graf zadluženosti jednotlivých států. Nepřipadá vám tam něco divné? Jak je možné, že dluh stále u všech stoupá. Zajímavé je, že bankéře za to nikdo nezavře a že si to necháme líbit.
 Představte si loutkové divadlo. Honza, kašpárek, vodník, král a další loutky. Sedíte v loutkovém divadle a sledujete hru. Hraje se podle scénáře a loutky někdo podle něj vodí. Vše je předem naplánováno a vy se na to díváte. Přesně takto funguje politika. Koukáte se na divadlo, které vám někdo za oponou hraje. Toho za oponou nevidíte, ale ten určuje hru. Dokonce si z několika loutek můžete vybrat. Kašpárek může být červený nebo zelený. Podle toho koho si u voleb vyberete. Této divadelní hře se říká demokracie a to poslední o co ji jde je vaše blaho. Je to jen jiná forma otroctví a vy jste ten, kdo na to doplácí.
Potom si zapnete televizi a koukáte se na brutální film, kde teče krev proudem. Nebo se můžete podívat na zprávy kde vše, co budete sledovat, je negativní. Cílem toho všeho je dosáhnout, aby i vaše mysl byla negativní a každý jste měl strach z toho, co přijde. Ustrašeným lidem se dobře vládne a o to jde. Televize patří stejné firmě jako loutkové divadlo a to poslední je, že vám bude říkat pravdu. Je to jen nástroj na kontrolu mysli. Stejně bezcenné informace vám poskytnou i noviny. Obojí bych přirovnal k tomu, když v parném letním dni otevřete žumpu.
Nezdá se vám, že tu je něco hodně v nepořádku? A pořád to funguje. A víte proč? Protože na to přistupujeme a necháme se ovládat hrstkou ničemů. Stále je vám vnucována myšlenka, že se s tím nedá nic dělat. Ale to vůbec není pravda a jen lidé to mohou změnit.

Je snaha, aby televize začala vysílat pravdu. Jenže ona to neudělá. Pokud ale televizi nebudete mít a nebudete za ní platit poplatky, tak zkrachuje. Stejně tak i noviny, když je nebudete kupovat. Ani loutkové divadlo se hrát nebude, když nebudou žádní návštěvníci. Je to celé v podstatě jednoduché. Stačí se odpoutat od systému a on padne. Vrchol pyramidy nemůže existovat bez spodku, který ho drží. Takto jednoduché to celé je.

A vše se to dá udělat bez násilí a v duchu mírnosti. Aby nastala změna, tak je jen potřeba, aby si lidé vše uvědomili. A budete se sami divit, jak je snadné udělat změnu.

Tento vynikající rozhovor s Davidem Ickem, který proběhl těsně před jeho návštěvou Prahy, vám mnoho věcí objasní. Jsou to výborné informace a zkuste o nich dál přemýšlet. Mnoho věcí pochopíte a o to jde.

Povzbuzení pro těžké životní situace 1.

Děkuji velice všem, kteří poslali moudré komentáře a povzbuzení k mému dovětku u překladu Eckharta Tolle, viz http://orgo-net.blogspot.cz/2012/10/eckhart-tolle-neprijatelna-situace.html. Ani nevíte, jak mi  pomohlo, že jsou lidé, kteří chápou a cítí v této konkrétní situaci stejně jako já.

A taky velice děkuji dvěma čtenářkám, které z toho podnětu sepsaly a poslaly mi mailem své své silné a inspirující životní příběhy, a souhlasí s otištěním. (Druhý dopis zítra, vidím, že dohromady by to bylo moc dlouhé, a takhle se máte ještě na co těšit ...)


Milá JaJi, umíš formulovat do slov mnohem líp než já, a báseň je nádherná.
Přeju taky hodně dobré síly, však Ty už víš, jak na to ...

Ahoj Orgonete,

nedá mi to, abych nereagovala na Tvůj dovětek pod článečkem s E. Tollem.
Za prvé, moc děkuju, že jsi mě navedl na tak úžasného člověka , jako je Eckhart.  Já vím, je  na Zemi teď hodně jemu podobných. Ale když on to umí všechno tak krásně pojmenovat a je blízký našemu evropskému cítění, tak lehce jde pod kůži J

A za druhé: Držím palce a přeji hodě síly s babičkou a její nemocí.
Prožila jsem si něco podobného, totální odevzdání v nemoci. Nechce se mi o tom psát veřejně v komentářích, proto Ti píšu e-mail.

Měla jsem před 11 lety rakovinu a když jsem se tenkrát zeptala doktora na šance přežití bez chemoterapie, řekl mi: No, možná čtyři měsíce….Zvláštní je, jako by inteligence těla věděla o rakovině pár let předem a já se začala připravovat jiným odlehčeným stravováním, a hlavně duševně- duchovním cvičením na „mír“ v sobě.

A „někdo“ mi shora pomohl. Ono to fakt tak funguje, že člověk udělá sám pár kroků a Tamti shora mu pak doslova letí vstříc s pomocí. A měla jsem to štěstí , že jsem  tu dotyčnou krásnou pomáhajíc Bytost i viděla na vlastní oči.

Tím , že jsem vše naprosto  odevzdala do Vyšší moci, protože jsem věděla, že více už dělat nemůžu, jsem se asi uzdravila. (Bez chemoterapii, protože tu jsem odmítla, když jsem si přečetla pár článků a knihu MUDr. Pekárka.) Nemoc se mi sice pokoušela vrátit v malinkých náznacích po třech a pak čtyřech letech, ale i to jsem překonala. (Mívali jsme sraz se spolu-pacienty a s politováním musím říci, že všichni ti ostatní, co šli na chemoterapii,  už jsou na věčnosti…)

Pořád mě to vlastně nutilo přemýšlet nebo spíš procítit,  kde dělám sama sobě nějaký uzel, který mě hází zpět do nemoci.

Hodně mi pomohly knížky Viktora Frankla, lékaře , který přežil koncentrační tábor a pomáhal celý život jiným. A  pak knížky  M. S. Pecka Nevyšlapanou cestou (to byla v době , kdy jsem se odpojovala od rodinného „prokletí“ ve formě  „patření“ ke katolické církvi se všemi dogmaty a bolestmi, které mi to přinášelo.)

Přišla jsem s konečnou platností na to, když už jsem teda začala ztrácet všechno od zdraví po  manželství, práci, bydlení… že jsem byla kdysi málo vděčná za to, co jsem měla. A nebylo toho málo.  Že jsem zapomněla za spoustu věcí děkovat. A světe div se, když jsem začala znovu děkovat, přišlo mi mnohé  zpět, ale v krásnější a pro mne přijatelnější formě. A vlastně můžu říci, získala jsem mnohem více. Mnoho krásných přátel,dobrou uspokojující práci,  jiné nazírání na svět, přírodu, zvířata, děti….

Loni, když jsem se začala poprvé potkávat s Eckhartem, jsem si to uvědomila naplno. To, co jsem dělala intuitivně, on tak krásně pojmenoval.

Prožívám přijetí, radost i nadšení…(Dělám muziku a divadlo a pracuji s dětmi a to všechno mě nabíjí neskutečnou energií, i když žiji pod jednou střechou s diktátorem, který mě naučil vnímat, že vnitřně může být člověk kdykoliv  naprosto svobodný.:-)

Milý Orgonete, to jsem se rozepsala a vlastně jsem Tě chtěla jen povzbudit: vydrž, vydrž, vydrž. Vydržte doma všichni!

Neumím sice tak krásně formulovat do slov, jako to umíš Ty  nebo někteří jiní, to co cítím, možná bych to uměla spíš zazpívat J Ale přesto soucítím s Tebou, se Tvou rodinou a moc vám všem doma držím pěsti a přeji hodně dobré síly .

„JaJi“ ( Tuhle přezdívku mi dal kdysi dávno můj syn J )

Srdečně zdraví  čtenářka


P.S. Je zajímavé, že když jsem tenkrát odevzdala totálně celý svůj život do rukou Vyšší moci, přicházely ke mně, obvykle v noci,  vzkazy ve formě slov, která jsem se snažila rychle zachytit na papír.
Jeden takový veršovaný „vzkaz“ posílám i Tobě J

Úplňková modlitba

   
Vzdávám se tužeb
vzdávám se chtění
pýchu svou nesu na oltář zapomnění

Hlas můj utichl v chrámu
jen tlukot srdce budí den
čistý prostý jak po bouřce
každého zrnka prachu

Zbavena strachu
vzdávám se pěstí zaťatých
a rozevírám dlaně

Už vím že není hřích
rozpřáhnout náruč
a vzít si
co vkládá mi Bůh na ně

Lásku mít
Lásku dát
ten krásný dar milovat

Nový nález papyru zmiňuje Ježíšovu manželku 2.


Zdroj:


(Pozn. Orgonet: Druhá část je poměrně odborná, ale mě to eminentně zajímá, protože podobné věci byly dost dlouho můj chleba. Tito lidé k věci přistupují skutečně vědecky velmi poctivě, žádná podjatost... přitom dr. Kingová zastává mimořádně významné místo na výspě křesťanské teologie .....)


Prozkoumali útržek pod velkým zvětšením. Byl velmi malý – pouze 4x8 cm. Nápis byl nepravidelný a nerovný, z ruky amatéra, ale ne neobvyklý pro onu dobu, kdy mnozí křesťané byli chudí a pronásledovaní.

Byl napsán v koptštině, což je egyptský jazyk užívající řecké písmo, a přesněji v sahidické koptštině, což je dialekt z jižního Egypta, řekla dr. Luijendijková v interview.

Co je přesvědčilo, bylo pravděpodobně blednutí inkoustu na papyrových vláknech, a stopy inkoustu na ohnutých vláknech na roztrhaných okrajích. Zadní strana je tak matná, že je viditelných jenom pět slov, a jedno částečně: „moje mat(ka)“, „tři“, „pro kterého“.

„To by bylo nemožné padělat,“ řekla dr. Luijendijková, která přispěla ke konferenčnímu příspěvku dr. Kingové.

Dr. Bagnall uvažoval tak, že padělatel by musel být expertem na koptskou gramatiku, rukopis i způsob myšlení. Většina padělků, které viděl, byla pouhými slátaninami. A pokud by to byl padělek, který by měl vzbudit senzaci nebo někoho obohatit, proč by ležel tak mnoho let ladem?

„Je těžké vykonstruovat scénář, podle něhož by někdo padělal něco podobného. Náš svět se zrovna nehemží nepoctivými papyrology,“ řekl dr. Bagnall.

Kousek je otrhaný přibližně do obdélníka, takže dokument postrádá text přiléhající shora, zdola, zprava i zleva – pravděpodobně práce dealera, který rozdělil větší kus tak, aby maximalizoval svůj zisk, řekl dr. Bagnall.

Proto chybí většina kontextu. Ale dr. Kingová byla udivena větami z fragmentu jako „Moje matka mě dala životu“, a „Marie je toho hodna“, které se podobají zlomkům z Evangelií Tomáše a Marie. Experti se domnívají, že tyto byly napsány koncem druhého století a přeloženy do koptštiny. Ona se domnívá, že i tento fragment je opsán z řeckého textu z druhého století.

Význam slov „moje žena“ je nepochybný, řekla dr. Kingová. „Tato slova nemohou znamenat nic jiného.“ Text za slovy „moje žena“ je odříznut.

Dr. Kingová nedala otestovat stáří inkoustu uhlíkovou metodou. Řekla, že by to vyžadovalo příliš mnoho škrábání a zničilo by to tuto památku. Plánuje, že nechá inkoust otestovat spektoskopií, která by mohla přibližně určit jeho stáří podle chemického složení.

Dr. Kingová poskytla svou přednášku časopisu The Harvard Theological Review, který požádal tři vědce o recenzi. Dva zpochybnili autenticitu fragmentu, ale ti viděli pouze fotografie v nízkém rozlišení, a nevěděli, že experti v papyrologii viděli originál a posoudili ho jako pravý, řekla dr. Kingová. Jeden ze dvou zpochybnil gramatiku, překlad a interpretaci.

Ariel Shisha-Halevy, významný koptský lingvista na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, byl dotázán, a poslal v září e-mail: „Domnívám se – na základě jazyka a gramatiky – že text je autentický.“

Hlavní pochyby byly odstraněny, a Revue plánuje zveřejnit článek dr. Kingové v lednovém vydání.

Dr. Kingová řekla, že bude naléhat na majitele, aby se zveřejnil, aby se předešlo vytváření konspiračních teorií.

Názor, že Ježíš měl manželku, byl ústředním námětem bestselleru a filmu „Da Vinciho kód“. Ale dr. Kingová říká, že nehodlá mít nic společného ani s kódem ani s autorem. „V každém případě, neříkejte, že to dokazuje, že Dan Brown měl pravdu.“

3. října 2012

Čas neexistuje, tvrdí respektovaný fyzik

Když nám Matthew, Plejádani, Matka Země a Eckhart Tolle říkají, že čas neexistuje, tak tomu málokdo věří.. Třeba někdo další uvěří respektovanému fyzikovi. Díky čtenářce za tip! Je to dobře vysvětleno ...

Převzato z:
http://www.national-geographic.cz/detail/cas-neexistuje-vsechno-probiha-najednou-tvrdi-respektovany-fyzik-30808/

Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, 
tvrdí respektovaný fyzik

Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, tvrdí respektovaný fyzik

Čas – existuje snad záhadnější a podivnější fenomén našeho vesmíru? Přestože se s ním každý z nás setkává každý den a fyzici ho usilovně zkoumají už sto let, vlastně jeho podstatu pořád nechápeme.
Jeden z respektovaných fyziků přišel s neobvyklou teorií. Místo, aby se ptal, co je vlastně čas, říká: „Nic jako čas neexistuje.“ 
Čas je relativní. Ale pro sportovce je ještě relativnější
Standardní model vesmíru pracuje už od dob Alberta Einsteina s tím, že čas je jedním z rozměrů našeho vesmíru, podobný prostorovým rozměrům. Brian Greene to v knize Elegantní vesmír popisuje velmi pochopitelně: „Když se s někým chceme setkat, popíšeme mu, kde v prostoru ho očekáváme – například v 9. patře budovy na rohu 53. ulice a 7. avenue v New Yorku. Máme zde tři díly informace odrážející konkrétní pozici ve třech prostorových dimenzích vesmíru. Stejně důležité ale je, kdy ho očekáváme – například v 15. hodin. Tento díl informace říká, kde v čase se naše setkání uskuteční. Události jsou tedy určeny čtyřmi díly informace: třemi o prostoru a jedním o čase.“ 

„Co je čas?“ je špatná otázka. Čas totiž není


Tohle všechno je ale jen iluze – alespoň podle fyzika Juliana Barboura„Když se pokoušíte chytit čas, vždycky vám proklouzne mezi prsty,“ tvrdí. „Lidé si jsou jistí, že čas existuje, ale nejsou schopní ho nijak uchopit. Myslím si, že je to proto, že čas ve skutečnosti vůbec neexistuje.“ Fyzik k tomu samozřejmě nedospěl jen tak při přemýšlení někde v hospodě; dostal se k této myšlence studiem toho, jak věda vnímala čas. A to od Isaaca Newtona, pro kterého byl čas řekou, která teče vždy a všude stejně, až po nejmodernější exotické teorie superstrun
Pro Barboura čas není součástí čtyřrozměrného časoprostoru. Fyzik ho chápe jen jako iluzi způsobenou tím, že se všechno kolem nás mění. Barbour chápe všechny jednotlivé momenty v čase jako jeden celek, kompletní a existující sám o sobě. Nazývá tyto momenty výrazem „Nyní“. 
Popisuje je takto: „Jak žijeme, zdá se nám, že se pohybujeme sérií Nyní. Otázkou však je, co jsou zač.“ Pro Barboura je každé Nyní souhrnem všeho ve vesmíru. „Máme silný dojem, že věci vůči sobě zaujímají jisté pevné postavení. Rád bych od toho oddělil vše, co nevidíme (přímo i nepřímo) a držel se myšlenky, že mnoho různých věcí koexistuje současně. Jsou prostě Nyní – nic víc, nic méně.“Přijde vám tato představa jen těžko pochopitelná? Barbour si proto představil i popisy, které se dají představit i pro mozek ne-fyzika. 
Jeho Nyní se dají představit jako stránky z povídky, které jsou vytržené z knihy a náhodně poházené po podlaze. Každá stránka je oddělená entita existující bez času, vně času. Pokud se stránky nějakým způsobem seřadí a pak se krok po kroku procházejí, vzniká z nich příběh. Ale ať už stránky uspořádáme jakkoliv, přesto je každá z nich kompletní a nezávislá. Jak Barbour říká: “Kočka, která vyskočí, není tou stejnou kočkou, která dopadne na zem.“ Neexistuje tedy žádný okamžik v minulosti, který by změnil v okamžik v budoucnosti. Všechny možné konfigurace vesmíru, každé možné místo atomu ve vesmíru existují současně. 
Podivné? Připravte se,protože to excentričtější ještě přijde. Podle Barboura existují všechna možná Nyní v obrovském platonovském kontinuu, které se obejde zcela bez času. „Co mě opravdu fascinuje,“ popisuje Barbour svou vizi, „je, že všechna ta existující Nyní mají speciální strukturu – dala by se představit jako krajina. Každý bod v této mapě je jedno Nyní – celek pak nazývám Platonie. Proč? Je totiž bezčasá a tvořená dokonalými matematickými zákony – podobně jako svět idejí, jaký popisoval antický filosof. “

Co bylo před Platonií?

Pokud se svět popisuje pomocí Nyní a Platonie, odpadají úplně otázky jako „Co se stalo před Velkým třeskem?“V této kosmologii totiž čas vůbec neexistuje – takové otázky pak vůbec nemají smysl. Velký třesk není pro fyzika velká exploze v naší dávné minulosti, ale jen jeden z mnoha bodů v krajině Platonie. 

Naše představa o existenci času vzniká proto, že v Platonii existují i objekty, kterým Barbour říká záznamy. Fyzik svůj koncept vysvětluje takto: “Jediným důkazem, že existoval minulý týden, je naše paměť. Ale paměť, to je vlastně jen stabilní struktura neuronů v mozku. Podobně jediným důkazem, jaký máme o minulosti Země, jsou kameny a zkameněliny. Ale to jsou všechno jen struktury minerálů, které dnes prozkoumáváme. Důležité je, že my máme jen jakési záznamy a máme je jen Nyní.“ 
Barbourova teorie vysvětluje existenci těchto záznamů jako vztah mezi Nyní v Platonii. Některá nyní jsou propojena s jinými Nyní v Platonii, a to přesto, že všechna existují najednou. Tato propojení budí zdání času – a to přesto, že plynutí mezi jednotlivými Nyní se nedají dokázat. 
Minulost, budoucnost i konec – to všechno s v Barbourově fyzice stává zcela zbytečným. Přestože tato teorie vypadá velmi filosoficky, až esotericky, pořád jde o čistou fyziku. „Chápu, že moje myšlenka je šokující. Ale dají se pomocí ní vytvářet předpovědi, které popisují svět,“ kontruje Julian Barbour. Se svými spolupracovníky už vydal několik článků, které ukazují, jak z exotické fyziky jeho Platonie přirozeně vyplývají teorie relativity i kvantová mechanika. 
Nechceme tvrdit, že právě tato teorie je v přehršli fyzikálních pohledů na svět ta správná. Ilustruje však, jak moderní věda dokáže měnit úhel pohledu na realitu a vytváří stále nové interpretace vesmíru. Že se jednou spojí nejmodernější fyzikální rovnice a Platonova představa o jeskyni a světě idejí, to by asi zaskočilo každého vědce 19. století…
FOTO:  Wikimedia Commons