Náš normální 3D egoistický stav je, že se snažíme vzájemně si vysvětlovat a prosazovat své pravdy, za svou pravdu či za skupinovou pravdu bojujeme, nechceme si ji nechat vzít... Pochopit třeba s pomocí Ivanky, jak to s tou pravdou vlastně je, je velice úlevné ... a což teprve naučit se to používat v praxi (těžké, ale pomalu i to jde) ... jaká úleva, když člověka nevytočí jiný názor, či nebude vnucovat ten svůj, jakmile si připomene níže řečené ...
(=Orgonet=)
Dotaz: „Myslíte, že máte pravdu?“
Iva Adamcová
Z Benefice 26. 4. 2014
(2:09:00)
Jednou v Olomouci se mě jeden muž
ptal – už jsem to vyprávěla asi stokrát, takže doufám, že
vás nebudu nudit. On tam byl s manželkou, a pořád se na něco
ptal, a byl takový bodavý. Já tyhle lidi miluju, protože oni
nejvíc rozvíří takovou tu zvědavost, a ono je to užitečné pro
všechny. Ta jeho žena se za něho už styděla a říkala: „Nech
toho, dělej, přestaň!“ A já z toho pódia: „Nechte ho, nechte
ho!“ A on říkal: „Myslíte, že máte pravdu?“ A já: „Víte
co, já vám to vysvětlím trošku zdlouhavě, ale trošku jinak.“
„Napřed bychom si měli vysvětlit,
co to pravda je. Zkuste si představit, že v těle člověka žijí
milióny buněk. Každá ta buňka má jinou pravdu, protože jedna
je kostní, jedna je jaterní, každá má jinou funkci, v tom životě
žije jinak dlouho, jindy se narodí, jindy umírá, ty buňky se
mění, ale pořád se všechny vyvíjí. A pravda buňky při
narození je jiná než při úmrtí, protože ona projde dlouhým
procesem vývoje a zažije spoustu situací a spoustu dění. Takže
člověk každý sám, i vy,“ jsem řekla tomu muži, „jste
prožil spoustu jiných pravd podle doby, jak jste procházel svým
životem. Ale to není všechno. Teď vás trošku šokuju. Protože
pravda Boha je součet všech pravd. To znamená, všech lidí
žijících. A teď budu mluvit jen o naší planetě, ne o vesmíru,
protože to už by bylo nad náš rámec pochopení. Stav na planetě
je součet všech buněk žijících v tu chvíli. Jenže ony umírají
a rodí se. Takže ta pravda se pořád mění.“ A říkám: „Stačí
vám moje odpověď?“ A on: „Jo, jo, stačí.“