Běžný čtenář/divák podobným článkem snadno a jako zajímavost přijme, že ovládání počasí BY někdy MOHLO BÝT, eventuelně teprve BUDE, a dál ho to nebude zajímat (podmiňovací způsoby, modální slovesa a budoucí časy v článku červeně vyznačil Orgonet, aby bylo vidět, jaký důraz tato propaganda klade na to, že jde o možnost a budoucnost). Těžko potom běžnému člověku vysvětlovat, že se mu to děje denně přímo nad hlavou. když v televizi říkali, že to teprve možná bůhvíkdy bude.
My už víme, že když je informace o existenci podobné technologie zveřejněna v masmédiích, jako že to právě vynalezli vědci, pak je tato laserová technologie armádou již minimálně 50 let používána, pro armádu zastaralá a tudíž bez problémů zveřejnitelná a k mlžení využitelná. Americký vojenskoprůmyslový komplex má totiž v současné době k dispozici a běžně každodenně používá mnohem vyspělejší systémy meteozbraní ke globálnímu i lokálnímu ovládání počasí.
Je i možné, že zmínění vědci z univerzit to opravdu právě vynalezli ... o realitě každodenních manipulací počasí nemusejí nic tušit, jako ostatně o tom nic netuší ani meteorologové (:-))), nebo se tak aspoň tváří (těžko jim to uvěřit).
(=Orgonet=)
http://www.novinky.cz/veda-skoly/334229-v-americe-budou-umet-porucit-desti-spusti-ho-laserem.html
V Americe budou umět poručit dešti, spustí ho laserem
Laserový paprsek se má podle vědců z University of Central Florida a University of Arizona stát nástrojem k ovlivňování dešťových srážek. Zjistili totiž, že výboj laseru s vysokou energií může spustit déšť i bouři.
středa 23. dubna 2014, 4:07
Kondenzaci vodních par i blesky způsobuje statická elektřina v oblacích a badatelé tak soudí, že laser by mohl tuto elektřinu aktivovat, čímž by umožnil spustit „bouřky na objednávku“, popsala jejich projekt americká stanice CBS.
Dva paprsky se mají doplňovat
Američané chtějí do oblaků vystřelovat dva laserové paprsky. Jeden z nich bude působit na statickou elektřinu, zatímco druhý jej bude energeticky „dokrmovat“ a zajišťovat, aby se startovní paprsek nerozptýlil. V určité vzdálenosti a při určité energii výboje se první paprsek „zhroutí“.
„Kolaps je tak intenzivní, že jsou vytrženy elektrony z atomů vzdušného kyslíku a dusíku, čímž vzniká plazma – v podstatě jakási polévka z elektronů,“ vysvětlil proces Matthew Mills z University of Central Florida v časopise Nature Photonics.
Projekt financuje Pentagon
Plazma pak odráží paprsek zpátky, čímž vzniká pnutí, tzv. filamentace se světelnou stopou, s jejíž pomocí lze působit na statickou elektřinu v oblacích.
„Na dálku tak lze vytvářet podmínky potřebné pro vznik bouří a srážek. S takovýmito ideami bychom nakonec mohli být schopni ovládat déšť a blesky na velké vzdálenosti,“ slibuje si od výzkumu Mills, jehož projekt financuje americké ministerstvo obrany.
Laserový spouštěč deště je tedy něco jiného než starší „zasévání mraků“, tj. umělé vytváření oblaků. Nemá nic společného ani s celkem už běžným používáním jodidu stříbrného, který při leteckém rozprášení ve výšce dokáže zajistit, aby se vzniklá oblaka „vypršela“ ještě předtím, než dosáhnou lokality, kde si organizátoři déšť zrovna nepřejí – tedy nad sportovním stadiónem nebo místem vojenské přehlídky.
Laserový spouštěč deště je tedy něco jiného než starší „zasévání mraků“, tj. umělé vytváření oblaků. Nemá nic společného ani s celkem už běžným používáním jodidu stříbrného, který při leteckém rozprášení ve výšce dokáže zajistit, aby se vzniklá oblaka „vypršela“ ještě předtím, než dosáhnou lokality, kde si organizátoři déšť zrovna nepřejí – tedy nad sportovním stadiónem nebo místem vojenské přehlídky.
OdpovědětVymazatTo nic není, to jsme zkoušeli už v 50-tých letech minulého století :-)
OdpovědětVymazat