Iva Adamcová, z přednášky Zlín, Rock Café
16. 11. 2013
Vítám vás, moc jsem se na vás
těšila.
Rok a čtvrt uplynul obrovským tempem,
a blíží se čas, kdy už vám řeknu úplně všechno. S touto
přednáškou zbývá celkem ještě pět přednášek, kdy vám Otec
do konce roku přes tuhle schránku dodá to, co jste potřebovali
slyšet k přechodu, a co to vůbec znamená. Krok za krokem.
Kdybyste chtěli poslouchat přednášky i opakovaně, třeba doma z
audií, jsou na adrese dan.hrabalzavináčgmail.com, a Dan vám je
velmi rád pošle. Je tam mnohem více informací, a hlavně, můžete
je poslouchat opakovaně, protože tady je to opravdu jako s knihou.
Když si do ruky vezmete po čase stejnou knihu, tak v ní uvidíte
úplně jiné informace, protože za ten čas jste se vyvinuli mnohem
dál. Mnohem víc v praxi znáte a víte, a už víte, jak se máte
chovat.
Minulý týden mi přišel ze Slovenska
velmi krásný dopis, ještě jsem na něj nestačila odpovědět, a
tam mi pán říká s údivem, jak je možné, že ty přednášky do
konce června tohoto roku byly úplně o něčem jiném než jsou
teď. Od září, začalo to Ústím, Opavou, Chrudimí, tam jsou
výrazné shody. Vysvětlím vám to, abyste ani vy nebyli udivení,
protože když nevíte, co se děje, tak je tam trošku mezera, a
nevíte si s tím rady.
Zkuste si představit, že bych vám
před dvěma a půl lety řekla, třeba i na těch videích: Buďte
obyčejnými lidmi. To by mě nikdo neposlouchal. To by zkrátka
nikdo neslyšel, protože byste nevěděli, co to znamená obyčejný
člověk a jak se k tomu dopracovat, takové řeči by se vám
nechtělo poslouchat. Takže jsem trpělivě musela vysvětlovat
mechanický přechod mezi prožitkem člověka, čakrou, to znamená
centrem, které ovlivňuje vaše konání a přístup vašeho božství
neboli vás, protože jste skutečně bohové, k praxi Krista. To
znamená člověka Ježíše, který ukřižoval v pokoře své ego, a to vše nám předvedl. Ano, on to tam všechno
nastavil, nesl si svůj symbolický kříž na Golgotu, a snesl bez
všech protivenství to, co se dělo.
A i ta poslední večeře – zrovna
včera v Arkáně na to byla krásná otázka, tak na to navážu –
je známo, že Ježíš věděl, že ta večeře bude poslední,
věděl, kdo ho zatratí, kdo se k němu nepřihlásí, kdo ho
zaprodá a za kolik. Takže vidíte, že i program Ježíš věděl,
a nebál se. Šel do toho, protože váš osud, každého člověka,
tak jak je, je zvolený vámi jako Bohem. Jenom na to potom
zapomenete a v době, kdy ten osud prožíváte, začnete prosazovat
vůli vašeho jména a těla, o kterém si pak v té době myslíte,
že jste to vy. Ale to je omyl. Vaše je přesně to, co se děje. Je
to vaše vůle a stačí nevytvářet negativní emotivní odpory,
abyste se sjednotili se svým Bohem neboli sami se sebou. Proto se to
všechno děje.
Tam na té tabuli jsem dnes namalovala
spoustu věcí, ale začnu z úplně jiné stránky. Před čtrnácti
dny mě kontaktoval jeden velice milý člověk se svojí ženou,
který tady ve Zlíně má nakladatelství. Poslal mi velmi zajímavou
knihu, kterou napsal docent Miloslav Král. Dostanete ji i zde v
prodeji, protože je velmi zajímavá, a to hlavně pro lidi, které
máte často nastavené v osudu: člověk, který je ateistou, a
potřebuje si na všechno sáhnout, všechno osahat, aby zjistil, že
nejde špatnou cestou a nemýlí se. To je pro člověka s velkým
egem dost důležitý motiv – nemýlit se, nedělat chybu – on
neví, že to nejde, že existuje jenom vývoj. Takže, pro tyhle
lidi je to velmi zajímavé. (Pozn. Orgonet: Viz http://orgo-net.blogspot.cz/2013/11/miloslav-kral-buh-dokazatelne-existuje.html)
Tenhle človíček je velmi zajímavý,
je to už velmi starý pán, je mu už 84 let, a možná se s ním i
někdy setkám, když mi to támhle pan K. umožní, když bude zdráv
a bude k tomu čas. Někdy na začátku příštího roku bych byla
docela ráda, kdybych si s ním popovídala. Prý byl i velice
dojatý, jeho synovec prý snad dokonce poslouchá i moje přednášky,
tak mu to volal, a tak byl velmi dojatý.
Oni nám nahoře ukazovali, že věda
se od začátku od Boha velmi odchýlila, a že nějaký čas půjde
rovně, paralelně, a pak se spojí. Že věda skutečně Boha
dokáže. Sama rovnice relativity od Alberta Einsteina je polovinou
výpočtu Boha. Druhou polovinu vypočte duše, která se teprve
narodí, a přinese vám výpočet přes tu mechanickou stránku,
logickou, ale k tomu se my všichni teprve dopracujeme.
Nicméně, takový osud je třeba si
zažít. Tento člověk se narodil do hluboce věřící rodiny,
hlavně maminka byla velmi věřící. Ale on, protože byl velmi
chytrý, zárodek vědce, tak zpočátku toho Boha si nemohl nějak
domyslet a vymyslet. Učil na vysoké škole mnoho let, a celou tu
svoji práci věnoval tomu, že Bůh neexistuje. Až v roce 68 zažil
jednou v noci doma Boha. Dovedete si představit, co to s takovým
člověkem udělá, když on sám léta pracuje a dokazuje na věděcké
půdě, že neexistuje. Takže to byla první doba, kdy se dostal do
psychiatrické léčebny. Navíc samozřejmě taky rodina, která je
logická, to zacloumá všemi v tom okolí. Nicméně, dalších
dvacet let se snažil na té samé půdě dokazovat, že Bůh je, a
tak hledal, pátral. Další vstup do božství se stal až v roce
99, kdy to trvalo asi 9 hodin. Tu knihu nemám ještě dočtenou, ale
je to skutečně výborné pro ty, kteří ještě tápou, hlavně
přes tu logiku lidství. Protože, Bůh se dá zažít, ale je
velice těžké ho „dovymyslet“. To je velice pomalé, ta vědecká
cesta. Nicméně, všechny cesty vedou k cíli, neboli k nám samým.
Zaujala mě tam jedna věc, kterou vám
musím dneska vysvětlit, a která je velmi zajímavá a krásná.
Vysvětlovala jsem na mnohých přednáškách, co to je vlastně
pravda. Každý vědec, jak vy víte, se snaží tu pravdu dokazovat.
Jenže pravda ve skutečnosti je – teď pozor – vaše duchovní
úroveň. Tam, kam jste se dostali. Sčítá veškeré zkušenosti
minulých životů, veškeré zkušenosti tohoto života. Zkuste si
prohlédnout svůj život, jak jste ho žili teď. Vidíte, že i
vaše pravda se mění, podle toho, jak přicházíte do zkušeností
a odkládáte je. Takže, ono je to velmi rychlé, a zvlášť v tuto
dobu na této planetě.
Nicméně pan doktor – a teď vám to
musím ukázat – tam mluví úplný opak toho, co vám říkám já.
Přesto má taky pravdu, a já taky pravdu. Přestože mluví opačně,
potvrzuje moji pravdu, je to záměrné, a to vám teď musím
ukázat. Pan docent tam mluví o tom, že při tom druhém vstupu v
roce 1999 se dostal do stavu Boha před Velký třesk. Ještě před
tím, než Bůh vydechl. Těch vesmírů je obrovské množství. To
je nekonečno. Náš mozek na to není uzpůsobený, abychom to
pochopili, je zbytečné o tom diskutovat. Zkrátka, Bůh dýchá.
Vytváří světy a mizí. Ty doby mezi výdechem a vdechem jsou
obrovsky dlouhé. Tedy, jeho vědomí a bytí se dostalo do stavu
Boha ještě před Velkým třeskem. A tam viděl – teď dobře
poslouchejte – že máte neomezenou vůli. Já vlastně ale vám
říkám opak. Já říkám, že nemáte téměř žádnou vůli.
Přesto obojí je pravda.
(Pozn. Orgonet: Zde si dovoluji vložit vlastní illustrační náčrt podle Ivy, tak nějak to vždycky maluje.)
Protože – a teď se dobře dívejte
na tenhle obrázek: on se dostal do stavu Boha sem, nahoru. Kde každý
z vás, každá ta částečka, si vybere celý svůj vlastní osud
ve hmotě. A hmota je vaše tělo, které dostane vaše jméno. Ano,
vy jste bohové. Vy nejste lidé. Vy se pouze považujete za lidi,
protože stav třetí dimenze je dualitní, to znamená, vy hledáte
sami sebe, protože žijete ve světě, kde porovnáváte. Ten svět
je takzvaně poznatelný, a vy vidíte, že je dobrý a špatný. To
jsou dvě hranice, a mezi tím je hodně bodů, mezi kterými se
posunujete, až jednou se všichni dostanete do té hranice, že vše
je dobré. To je stav, kdy budete rezonovat s původní vůlí Boha,
když přijmete všechno ve svém osudu. Tehdy se sjednotíte.
Nicméně, vezměte si, že já jsem
převaděč. Přišla jsem sem z páté dimenze pro vás, a byla jsem
hodně prozkoušená, musela jsem být velmi zatížená, proto,
abych prokázala a sama o sobě věděla ve svém osudu, co skutečně
snesu, a mohla tím učitelem být. Abych po cestě, kdy projdu
zpátky k Otci, vás uměla převést. Já jsem si vždycky připadala
jako pašerák (:-). To pašeráctví – pamatujete si krásný
starý český film Krakonoš a lyžníci, něco takového mě
vždycky fascinovalo, já vlastně jsem takovým pašerákem, kdy vás
pašuju na druhý břeh. Protože jako lidé skutečně nemáte
žádnou vůli. Přesto je to vaše vůle. Já vás totiž převádím
ze stavu hmoty neboli vašich hmotných těl, ve kterých je oddělen
svět ducha a svět hmoty touto hladinou, která sama mluví a
vytváří vaši mysl.
Takže vidíte, že pan docent měl
pravdu, nicméně z lidského pohledu pravdu nemá. Přesto mě
potvrzuje. Ano, obojí je pravda. A každý z vás má tu svoji
pravdu, kterou si tam doleze.
Nicméně dnes přichází čas, kdy
mechanicky, přes stav a bránu čtvrté dimenze, to znamená praxí,
zastavením odmítacích emocí, se dostanete do stavu 5D, kdy si
vzpomenete. Je to nastaveno vývojově dopředu. Tak jako každá
buňka vašeho těla má svůj zrod a konec. Ano, vše je vymyšleno,
pan docent to viděl dobře, před Velkým třeskem, – vše v
okamžiku Velkého třesku už se stalo. Je to vlastně jakoby
počítačový program, který jede, je to skutečně matrix. A teď
jde o to, aby v prvních třech dimenzích, kde prožíváte velmi
dlouhou takzvaně hmotně časovou dobu, jste si odložili pocity
hmoty. To je nejtěžší fáze, první tři dimenze v hmotě. A
věřte mi, že třetí dimenze, která je ve stavu člověčenství,
je tou nejtěžší, protože v té se trpí. Člověk má už i
mozek, svou logiku, dostal svůj rozum, kde může pochopit, a s
pomocí toho rozumu se potom překlenout do stavu prociťování.
Planeta v této době je v programu ve
svém bodu, kdy prošla do takzvaně vibrační fáze 5D. Co to
znamená? Zkuste si představit, že budete mít na zdi terč. Doteď
jsme se pohybovali ve třetím proužku, ten byl třeba žlutý, a
teď najednou, jak se rozpíná vesmír, tak jak se vzdalujeme od
toho původního třesku, tak se najednou překleneme přes tenký
okraj 3D směrem do jiné barvy proužku. Dejme tomu oranžového.
Tenhle jiný proužek má jinou vibraci, a najednou ta planeta je
jiná. Ona velmi postoupila. Řekli nám, že planeta zvýšila svoji
duchovnost. Ten přechod je velmi těžký, na planetě 5D se lidé
budou cítit někde velmi podivně.
Navíc cítíte, že egoismy, které
jste dříve dělali - ty dělá samozřejmě každý člověk, buď
se bojíte o své drahé, nebo nechcete někoho pustit – ale pozor,
ta hmota je iluzivní, vy máte za úkol právě tohle. Takže,
jakékoli egoismy dříve nebyly tak rychle postihnutelné, ta karma
byla velice zdlouhavá, než došla. Dnes jakýkoliv egoismus, který
vytvoříte zevnitř vaším nitrem uvnitř těla neboli planety –
vaše tělo je planeta, to jsou prvky tohoto světa – jestliže ta
planeta vibruje jinak a vy uvnitř uděláte mnohem nižší
prožitkový čin, obrovsky rychle cítíte bolesti, obrovsky rychle
přicházejí nemoci. Navíc, ta planeta se sama čistí.
Po vás chci jedno jediné. Abyste
skutečně našli obrovskou pokoru, to znamená, žádný odpor.
Abyste mi rozuměli, budu vám vyprávět
příběh, který se udál minulý týden. Nikdy mě nestavěli
Jehovisti, přesto u nás 21 let jsou dvě paní, se kterými se
zdravíme, protože já tam chodím několikrát denně. S tou jednou
jsem si sice povídala, ale lidsky. Ona mi povídala: „Prosím vás,
vy tady chodíte několikrát denně, kam pořád chodíte?“ Já
říkám:“Já chodím na polikliniku pro práci, dělám zuby.“ A
pak jsme se domluvily, že jsem její neteři pomohla vybudovat
soukromou laborku, byla to moje kolegyně z práce. A teď, po
letech, ta paní měla tu druhou paní, kolegyni, ony vždycky chodí
ve dvou. Ta druhá paní byla taková usměvavá, dost jsem tam
viděla čistotu. A představte si, že se udála taková krásná
scénka, kvůli té druhé paní, aby pochopila. Tahle první žena
koukla takhle na ty časopisy a říká mi: “Četla jste to vůbec
někdy?“ Já říkám: “Ne, děkuju, nechci. Já mám svoji
víru, za svoji víru považuji čisté svědomí.“ A ona: “Ale
to byste měla! Ta bible je strašně důležitá!“ Já říkám:
“Já vím, ale víte, i lidé, kteří čtou bibli, se někdy vůbec
nechovají podle ní, a hlavně jí ani nerozumí, ačkoli si to
mnozí myslí.“ A teď bylo vidět, jak přišla hladina Satana, ty
oči, jak přišly, a říká mi – bylo vidět, jak mě chce
chytit: „Vy snad chcete být nemocná a umřít?“ A já říkám:
„No jasně!“ Teď bylo zděšení. „Vy chcete umřít?“ „No
jasně, přece tady nebudu voplendovat. To je spravedlivé pro
všechny. Přijdeme na čas do tohohle těla, odžijeme si osud a
umíráme.“ Teď bylo vidět zděšení. Protože první past
nevyšla, žejo. A teď říká: „Nojo, ale Ježíš nám slíbil
nesmrtelnost! Já chci být nesmrtelná!“ Povídám: „Poslyšte,
mně se zdá, že zrovna vy té Bibli nerozumíte. Ježíš je
pokora. Ježíš je pokora, protože i on přinesl informace, a byl
obrovským převaděčem. Jestliže od téhle hladiny, která je
hmotná, vy prokážete pokoru neboli neodporování vůlí člověka,
tak jste v tu ránu nesmrtelná.“ A pak povídám: „Poslyšte,
Ježíš je ale pokora, a vy tady na tomto světě pokorně musíte
přijmout i tu smrt, protože když ji přijmete, tak jste
nesmrtelná. Už se nebojíte, nebráníte se, a tím pádem
prokážete to, co on přináší.“ A teď pozor: ona nepochopila,
ale té druhé, té se rozsvítilo. Bylo vidět, jak se usmívá, jak
jí to došlo. A říkám: „A ještě něco. Jestliže vy tohle
dvacet let děláte proto, abyste byla nesmrtelná, tak je to
egoismus. To je vypočítavost. A to se nepočítá, rozhodně to
pokora není.“ Ta žena tak zamyšleně koukala, myslím, že má o
čem přemýšlet, nicméně ta druhá pochopila. Vždycky jde o to
aby člověk pochopil: Ano, vy tady v hmotném světě musíte
přijmout úplně všechno tak jak to leží a běží. A pozor,
hlavně na tom světě nesmíte lpět. S tím souvisím i já, to vám
pak vysvětlím (:-).
Takže, dívejte se: Bůh se sem do
každého člověka vtělí, vidíte to? Je to jedna jediná bytost.
I kdyby tady těch panáčků byla miliarda, tak je to jedna jediná
bytost. Ze začátku, když je tady ta vrstva silná nad každým
člověkem, tak ten člověk je oddělený. Je to taková uzavřená
kulička, která si připadá sama v tom velkém světě, a teď
proti tomu světu samozřejmě bojuje. Což je iluzí. Vidíte,
vytváříte odpory, neboli prosazujete vůli té kuličky, za kterou
se považujete. Ale to není pravda. Víte, karma se vytváří právě
odporem, který vy uděláte. Takže když se přestanete bránit,
neděláte novou karmu. Což se ze začátku bojíte, myslíte si, já
se přece musím bránit! Pozor, stav je takový, že máme pouze
společného Boha a společnou hladinu oddělenosti. Takže, když
budete mít pořád ještě strach o toho jedince v té uzavřené
kuličce, tehdy se vám právě díky tomu odporu budou dít ty
všechny věci. Ale jakmile se bránit přestanete, nitrem, tak není,
co byste se učili. Vy se sjednotíte, a nikdo vám nic neudělá.
Tohle je velice těžké pochopit, a může to pochopit jenom člověk,
který už má zeslabenou tuhle hladinu nad sebou do určité síly.
Protože už vám to mohlo dojít.
Tady nahoře, kde procházíme, v
hlavě, na šesté čakře, tady každý z vás má tu sílu hladiny
jinou, podle množství prožitků, podle toho, co jste si už odžili
za množství životů a zkušeností, a také podle způsobu, jakým
se vyvíjíte, jakým jdete. Je to ale velice důležité vědět.
Mechanicky jsem vás přišla převést, abych vám vysvětlila stav:
že každá čakra je vlastně energetickým centrem a branou, která
je spojnicí s vaším původním božstvím. A jestliže vy tu čakru
buď neuzavřete odmítnutím, nebo zase až moc neotevřete – to
je zase další fanatický extrém – a jdete zlatou střední
cestou, ano, v rovině, kde se setkáváte s nejmenším odporem,
tehdy vy jako Bohové se nalijete do hmoty vašeho těla a jména. A
tehdy jste zdraví.
(00:29:47)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.