"Energie strachu vytváří bariéru mezi objektem nebo situací, jichž se bojíme, a energií světla. Ani světlo v duši bojící se osoby ani světlo jí poslané z jiného zdroje nemůže tedy dosáhnout jejího vědomí a rozptýlit moc, kterou má strach nad jejím životem. Bariéra funguje jako zeď vězení, izoluje osobu v jejím strachu a nedovoluje jí cestu ven. Strach je tak výraznou emocí, že dále posiluje blok vytvořený energetickou bariérou a intenzifikuje moc toho, čeho se obáváme.
Osoby naplněné strachem si znovu a znovu vytvářejí další strach nesoucí okolnosti, s nimiž je třeba se vyrovnávat. Prostřednictvím univerzálního zákona přitažlivosti neboli „podobné přitahuje podobné“, totiž proudy energie, které tito lidé vysílají, přitahují to, co má „podobné“ vyzařování, a tak stále obnovují své zdroje strachu.
Strach je nejen vysoce nakažlivý, ale díky jeho intenzívní moci lidé vyzařující pocity strachu působí jako magnet, který přitahuje ty druhy energetických interakcí, které opomíjejí zdravý rozum, racionální myšlení, zdravý úsudek a moudrá rozhodnutí. Strach je tak zákeřný, že může přesvědčit lidi, že jediná cesta, jak mu uniknout, je branami, které vedou hlouběji a hlouběji do strachu, a někdy až do temnoty. Strach plodí předsudky, tyranii, lakoty, agresivitu, podvod, nečestnosti, nenávisti a trápení bezmocných zvířat – to vše jsou charakteristické vlastnosti psychik, které jsou zdeformovány a mučeny strachem.
Každá fyzická forma je energie vibrující na určité frekvenci a každá forma sama sebe udržuje přitahováním „podobné“ energie. Ti, kteří mají temná srdce a mysli, jsou tvořeni energií strachu, takže je zákon přitažlivosti přitahuje k energii vytvářené vystrašenými jedinci, kteří nevědomky poskytují palivo, jež potřebují temní, aby sami sebe udrželi.
Strach je také nejúčinnější zbraní proti světlu, a pro temné je velkou výhrou, když vyvolají strach. Tatáž energie, která oslabuje a drží v zajetí bojácné jedince, nejen dodává palivo temným, ale lidé, kteří žijí ve strachu, jsou snadno ovládáni, klamáni a bojí se ozvat proti autoritativním figurám, jejichž záměry a činy jsou založeny na temnotě.
Strach je tedy vskutku mocný, ale nejmocnější silou v kosmu je světlo, a lidé, kteří žijí ve světle, se nikdy nepotřebují ničeho bát! A co lidé, kteří se bojí smrti? Při tom, co nazýváte smrtí, duše přechází rychlostí světla z těla do Nirvány, což je svět duší přicházejících ze Země, kterému mnozí z vás říkají nebe. Ve světle této nádherné říše se lidé, jejichž uplynulý život byl poznamenán strachem, učí být silnějšími a méně zranitelnými ve svém příštím fyzickém životě, v příštím evolučním kroku ve věčném životě jejich duší."
Šokující zpráva Federální bezpečnostní služby (FBS) o masakru 22. července v Norsku praví, že dva dny před touto katastrofickou událostí norský první ministr Jens Stoltenberg mluvil „naléhavým telefonátem“ http://en.apa.az/news.php?id=151930 s Putinem a „snažně prosil“ Rusko, aby mu pomohlo zastavit události, které vedly ke smrti téměř 100 nevinných civilistů.
Podle FSB se Stoltenberg poprvé dozvěděl o tomto spiknutí proti jeho zemi minulou středu, poté, co si přečetl „přísně tajnou“ zprávu připravenou pro něj Norskou zpravodajskou službou (NIS) na téma počítačového útoku proti vrcholným norským vojenským představitelům koncem března http://www.theregister.co.uk/2011/05/20/norway_military_computer_attack/ . Zpráva ukázala, že jsou zapojeni do spiknutí s britskou bezpečnostní službou MI5 a s americkou CIA a hodlají provést „dvoufázový“ útok na Norsko podle vzoru vykonstruovaných operací pod falešnou vlajskou v Austrálii a v Americe v polovině devadesátých let.
Operace pod falešnou vlajkou připravované v Norsku byly založeny na vzoru bombového útoku na Murrahovu federální budovu 19. dubna 1995 v Oklahomě http://en.wikipedia.org/wiki/Oklahoma_City_bombing, který byl sveden na osamělého pravicového křesťanského fundamentalistu. Ten použil výbušninu připravenou z hnojiv a zabil 168 lidí. 28. dubna 1996 http://en.wikipedia.org/wiki/Port_Arthur_massacre_(Australia) se stal masakr v Port Arthuru v Austrálii, kde osamělý střelec zabil 35 lidí, zejména proto, že policie se nedostavila včas. Okamžitě po obou útocích došlo k základnímu posunu od svobod a práv, které lidé v těchto státech měli.
Zpráva FSB dále praví, že tento falešný útok na Norsko byl „jasným učebnicovým příkladem“ Operace Northwoods http://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Northwoods , vymyšlené a připravené americkými vojenskými experty. Operace Northwoods byla série plánů falešných útoků, které měly původ ve vládě USA v roce 1962. Návrhy podněcovaly CIA a další operační skupiny, aby prováděly teroristické činy v amerických městech i jinde a aby tak ovlivnily veřejné mínění. Tento plán byl použit v minulých pěti desetiletích mnoha západními vládami.
Tato zpráva také uvádí, že do několika hodin byla vydána k „skutečná záplava“ informací vztahujících se k podezřelému hlavnímu aktéru masakru. Informace ho identifikují jako „světlovlasého modrookého“ Nora jménem Anders Behring Breivik http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/norway/8656515/Norway-attacks-profile-of-suspect-Anders-Behring-Breivik.html a vykresluji jako pravicového křesťaského fundamentalistu. http://thestar.com.my/news/story.asp?file=/2011/7/23/apworld/20110723154649&sec=apworld
Je to právě ten typ osobnosti, před jakým (shodou náhod???) varovaly Spojené státy ani ne 24 hodin před útokem na videu vydanéme DHS (Ministerstvo bezpečnosti) jako před osobou, která by nejpravděpodobněji mohla provést takový teroristický útok.
Kritickým problémem v celé té záplavě informací je vydaných o Breivikovi/Breivikem, jak praví FSB, je poznat, co je pravdivé a co ne. Tato otázka se stala ještě naléhavější poté, když američtí počítačoví experti poznali, že facebooková stránka přisuzovaná Breivikovi je zřejmě falešná, jak je psáno na (http://www.solidprinciples.com/blog/anders-behring-breivik-facebook-profile-a-fake/)
Dále Breivik řekl, že na sebe nahlíží jako na následovníka středověkých rytířů templářů a prohlásil, že byl přijat na schůzi v Londýně v dubnu 2002, která byla pořádána dvěma anglickými extrémisty a účastnilo se jí celkem 8 lidí. Breivikovy vztahy k Londýnu a tudíž s MI5 jsou dány tím, že jeho otec byl špičkový ekonom na norském velvyslanectví v Londýně, kde je Ander popisován jako „maminčin chlapeček“ http://www.dailymail.co.uk/news/article-2018198/Norway-massacre-Killer-Anders-Behring-Breivik-privileged-son-diplomat.html a „privilegovaný“ syn elitní liberální rodiny. (Obzvláště zajímavé je povšimnout si, že při jeho charakteristice „maminčina chlapečka“ je Breivikovo tvrzení, že hlavním cílem jeho útoku na Norsko byla norská „matka národa“ a bývalá premiérka Gro Harlem Bruntland.)
FBS však ve své zprávě pochybuje o Breivikových vztazích k Templářům a místo toho tvrdí, že tento falešný útok poskytl „přidružený prospěch“ třídě západní královské a bankovní elity tím, že diskreditoval tento starý řád jako „otevřenou zbraň“, jak jsme již detailně uvedli v článku z 21. července „Murdochova hrozba, že odhalí Obamu jako „Kristovo dítě“ vyvolává zuřivost Západu“, http://www.whatdoesitmean.com/index1505.htm
Mezi důvody tohoto útoku, jak praví zpráva, patří „zoufalý pokus“ britských, evropských a amerických bankovních zájmů donutit Norsko vstoupit do jejich „unie“ (Norsko není členem EU http://en.wikipedia.org/wiki/Norway_%E2%80%93_European_Union_relations ) za účelem vyplenění jeho Fondu bohatství (Soverein Wealth Fund http://en.wikipedia.org/wiki/Sovereign_wealth_fund ), který je odhadován na 1,5 triliónu dolarů, bez nichž se celá evropská ekonomika může zhroutit. Důležitá poznámka FBS: to, co se nyní dělá Norsku, se udělalo i Libyi tím, co se nyní nazývá „Finanční loupež století“ http://www.globalresearch.ca/index.php?aid=24479&context=va . Stejné elity zahájily nevyprovokovaný útok na tento severoafrický stát a hbitě ukradly téměř 150 miliard dolarů z jeho státního fondu, aby podržely svou rozpadající se říši.
I když ve zprávě FBS je mnoho a mnoho dalších věcí, prozkoumáme je příště, abychom mohli podat přesné zprávy. Takže uzavíráme první zprávu o této tragédii slovy přisuzovanými Breivikovi, která si ve světle toho, jak celá akce byla zaměřena, zaslouží pozornost. http://original.antiwar.com/justin/2011/07/24/the-crusader/
„Většina lidí, které znám, podporuje mé názory, jenom jsou apatičtí. Vědí, že jednoho dne dojde ke konfrontaci, ale nestarají se o to, protože k tomu pravděpodobně nedojde v příštích dvou desetiletích. Já jsem průkopníkem tohoto boje, a nemám žádné pochyby, že uvidíme politický posun v náš prospěch dříve, než bychom mohli očekávat. V současné době to může vypadat neradostně, ale konec konců všichni bojujeme proti ideologii (je to kulturní komunismus, ne islám). Jediným pragmatickým přístupem k islámu je izolovat ho do muslimských zemí – hned jak budeme v pozici, abychom to mohli udělat – 11. září 2083.“ http://www.washingtontimes.com/blog/robbins-report/2011/jul/23/oslo-terrorist-his-own-words/
2. Záměr? Norské speciální antiteroristické jednotce trvalo 60, podle některých údajů 90 minut od informace o střelbě na 45 km vzdáleném ostrově, než se tam dostala a zasáhla. Ponechala tak střelci (záměrně?) spoustu času, aby mohl provést svůj úkol. Přečtěte si humorný článek, jak speciální antiteroristická jednotka obtížně cestovala k této akci. Osnovatelé akce teroru s podobnou neschopností zřejmě počítali.
Pokud jsme měli iluzi, co tyto jednotky mají za vybavení a co všechno mohou, tak následující článek tuto iluzi značně narušuje :-))))
Špatná helikoptéra a potápějící se člun: Proč speciálním silám trvala tak dlouho cesta na norský ostrov masakru
Dailymail, 25. 7. 2011
Překlad: OrgoNet
Vyvstávají otázky ohledně toho, proč norské policii a speciálním silám trvalo hodinu, než se dostaly na ostrov Utoya, kde střelec bez výběru pálil na nic netušící oběti.
Ukázalo se, že speciální síly v Oslo neměly k dispozici fungující helikoptéru, která by je přenesla přímo na ostrov.
A když konečně ujeli 28 mil cesty do Hoenefoss naproti ostrovu, 60 minut poté, co dostali zprávu o střelbě, nemohli najít člun vhodný k použití.
Ten, do kterého nastoupili, se téměř potopil, protože jejich vybavení bylo příliš těžké, a museli nepřetržitě vylévat vodu.
Policejní mluvčí řekl na tiskové konferenci dnes odpoledne: „Policejní helikoptéry jsou použitelné pouze pro pozorování, nikoli pro transport policejních skupin.“
„Při transportu se musíme spoléhat na pomoc armády.“
Noviny VG oznamují, že Breivikovou obětí se stal i policista bez uniformy, který právě nesloužil a nacházel se právě na ostrově.
Policejní šéf operací Erik Berga řekl: „Když do člunu nastoupilo tolik lidí s takovým vybavení, člun začal nabírat vodu a motor se zastavil. Člun byl příliš malý a cesta byla špatná.“
Toto zdržení umožnilo 32letému Breivikovi nerušeně provádět svou smrtící práci ještě hodinu poté, co byla oznámena střelba na ostrově.
Policejní šéf v Hoenefoss řekl, že chápe, proč se kritikům zdá, že policie přišla za příliš dlouhou dobu, ale prý se pohybovala tak rychle, jak to bylo možné.
Řekl: „Žádám o pochopení pro fakt, že vyslat někam speciální ozbrojenou sílu vyžaduje čas.“
„Personál musí být vyrozuměn, musí si obléct ochranné oděvy, ozbrojit se a vydat se do oblasti.“
Policejní šéf Sponheim z Oslo předtím řekl, že Breivik střílel na mladé členy Labouristické strany, kteří prchali po ostrově a potápěli se v jezeře Tyriflojr, alespoň 90 minut. Nyní připustil, že jeho předchozí časový odhad byl „trochu vysoký“.
Rovněž obhajoval to, že jeho speciální protiteroristická jednotka se rozhodla cestovat 45 km na scénu po silnici místo helikoptérou.
Řekl: „Bylo rychlejší jet autem, protože bychom museli dostat helikoptéru ze základy na jihu a to by trvalo déle.“
Řekl, že jediná dostupná helikoptéra umístěná v Oslo byla zaparkovaná 50-60 km od Oslo na letišti Rygge.
Kritikové uvnitř policie si již dlouho stěžovali, že protiteroristická jednotka „Delta“ nemá dostatečnou dopravní kapacitu.
Berga řekl, že když jednotka Delta dorazila na molo naproti ostrovu, její velitelé nařídili rekreačním člunům, aby je převezly.
Policejní zdroje řekly, že probíhá debata uvnitř policie, zda bylo pro zásah třeba čekat na jednotku z Oslo.
Obsah: Více než jeden střelec na ostrově; právě ukončené cvičení na výbuch bomby v Oslo; Šlo o pomstu NATO za rozhodnutí Norska zastavit bombardování Libye?
Webster G. Tarpley,
PrisonPlanet.com
24. července 2011
Překlad: OrgoNet
Tragické teroristické útoky v Norsku vykazují mnoho znaků prozrazujících, že šlo o provokaci pod falešnou vlajkou. Přestože světová média se snaží upoutat pozornost na to, že Anders B. Breivik byl osamělým vrahem dle tradice Lee Harvey Osvalda, mnozí očití svědkové se shodují, že při masakru v letním mládežnickém táboře blízko Osla na ostrově Utoya byl aktivní druhý střelec. Také vyšlo najevo, že v centru Osla prováděla speciální policejní jednotka drilové cvičení obsahující výbuch bomby – přesně to, co způsobilo krveprolití o 48 hodin později o pár set metrů dále. Další zkoumání ukázalo, že tajné služby USA provádějí rozsáhlý program získávání vysloužilých norských policistů údajně za účelem provádění dohledu uvnitř země. Tento program, známý detekční sledovací jednotky SIMAS, poskytl dokonalý prostředek pro průnik NATO do norské policie a subverzi v ní.
Motiv pro útok je rovněž následující: jako součást pokusu nastolit nezávislou zahraniční politiku včetně bezprostředního diplomatického uznání Palestinského státu v rámci všeobecného sblížení s arabským světem bylo Norsko vůdcem malých států NATO při odstoupení od imperialistické agresorské koalice v současné době bombardující Libyi. Norsko mělo na programu zastavit bombardování a veškeré výpady proti Gaddafiho silám nejpozději do 1. srpna.
Konečně, šupácká operace CIA známá jako Wikileaks rovněž poskytuje prefabrikované důkazy o nekompetentnosti a přestupování zákona v současné norské vládě, která provádí všechny tyto věci – ve formě série reálných i zfalšovaných hlášení, která dokumentují údajnou nedbalost této vlády vůči hrozbě terorismu, to vše z hlediska představitelů amerického Ministerstva vnitra (State Department).
Video: typický mediální obraz osamělého vraha - fanatika.
Noviny VG z Oslo: „Několik“ svědků říká, že na ostrově byli dva střelci
Jak bylo uvedeno, světový tisk a média angloamerické školy okamžitě zabetonovala Breivika jako archetyp osamělého vraha podle vzoru Lee Harvey Oswalda, Sirhana Sirhana a mnoha dalších. Problémem pro ty, kteří vytvářejí mýty o teroru, je, že ve většině těchto případů existují důvěryhodné a hojné důkazy, že tyto osoby nemohly jednat samy. Breivik by mohl být přirovnán k majoru Nidalu Hasanovi t Fort Hoodu v Texasu, jehož střelecké řádění proběhlo v listopadu 2009. Hasan je obviněn ze zabiti 7 lidí. V té doby bylo pokládáno za podivné, jak se Hasanovi mohlo podařit zabít tolik ozbrojených vojáků na vojenské základně. Avšak rané zprávy uváděly, že vedle Hasana tam byl ještě jeden nebo dva další střelci. Jak to obvykle bývá, tito střelci navíc byli brzy z vyprávění hegemonistických médií brzy vymazání. http://tarpley.net/2009/11/16/nidal-malik-hasan-of-virginia-tech-bethesda-ond-fort-hood-a-major-patsy-in-a-drill-gone-live/
V případě Norska jsou při prohlašovaném počtu obětí důkazy o tom, že Breivik nebyl sám, jasné a přesvědčivé. Zde je několik úryvků ze zprávy publikované novinami VG v Oslo:
"Několik mladých lidí, kteří byli na Utoya při střeleckém dramatu, řeklo novinám VG, že jsou přesvědčeni, že tam musel být více než jeden pachatel. Marius Helander Roset se domnívá totéž: Jsem si jist, že se střílelo ze dvou různých míst na ostrově současně, řekl.
Svědkové: Byli to dva lidé
Policie se domnívá, že Anders Behring Breivik (32) je pachatel, který byl oblečen jako policista, a obvinila ho ze dvou teroristických útoků. Mladí lidé dotazovaní novinami VG popisují však dalšího pachatele – ten neměl policejní uniformu. Muž, který je pronásledoval, byl vysoký asi 180 cm, měl husté tmavé vlasy a nordický vzhled. Měl pistoli v pravé ruce a na zádech pušku. – Domnívám se, že tam stříleli dva lidé, říká Alexander Stavdal (23).
Přítomnost druhého střelce je samozřejmě nejméně vhodná pro teorii osamělého vraha, protože znamená nepochybný důkaz zločinného spiknutí, což je právě ta věc, které se mediální zpravodajství obvykle úzkostlivě vyhýbá. V případě Norska zprávy o existenci druhého střelce přetrvaly po 36 hodin po hlavní události zřejmě v naději, že celá oficiální verze by mohla být přenesena na tohoto individuum.
Policie se o pár dní dříve cvičila v kladení bomb v téže oblasti
Dalším znamením prozrazujícím operaci pod falešnou vlajkou je to, že vojsko nebo policie provádí trénink či cvičení – údajně pro protiteroristické účely - ve stejnou dobu jako teroristický útok, nebo krátce před začátkem skutečného teroristického útoku. Někdy jsou teroristické tréninky či cvičení načasovány tak, aby začaly něco málo poté, co proběhne skutečný teroristický útok. V těchto případech je často zjištěno, že antiteroristický tréning v jejich pojetí obsahuje simulované akce či události, které se silně podobají skutečnému útoku, to znamená útoku, který skutečně zabíjí lidi. Média pak referují o podivuhodné shodě náhod nebo podivné shodě okolností, ale skutečnost je ta, že teroristické cvičení proběhlo živě nebo se změnilo v živé ve formu skutečného zabíjení. Tajemství spočívá v tom, že legálně posvěceného cvičení je použito k provedení nebo nelegálnímu provedení skutečné řezničiny s pomocí vládní byrokracie, jejíž zdroje jsou k provozování teroru potřebné , ale v níž je i mnoho představitelů, kterým nelze umožnit vědět, co se děje.
Norské události poskytují velmi jasnou ilustraci tohoto principu. V Oslo vybuchla silná bomba blízko budovy, v níž je kancelář prvního ministra. Přesně jak bychom očekávali, speciální antiteroristická policie nacvičovala 48 hodin předtím odstranění bomby v nedaleké části norského hlavního města. Veřejnost nebyla informována předem, ale co se děje, zjistila, když uslyšela bomby v úterý a ve středu, zatímco hlavní bomba vybuchla v pátek. Zde je zpráva z novin Aftenposten:
„Ozbrojená policie byla vidět v oblasti opery v Oslo a až ve vzdálených částech města byly slyšitelné prudké výbuchy. Nikdo nevěděl, že se jedná o cvičení. Informační oddělení policie v Oslo hluboce lituje, že veřejnost nebyla předem informována o tomto zdánlivě dramatickém cvičení ... Šlo o zásahovou jednotku státní policie speciálně určenou proti terorismu, která prováděla cvičení v střežené oblasti v Bjorvika Pier. Podle tiskového sdělení policie asi den po cvičení se toto sestávalo z tréninku kontrolovaného odpálení výbušných náloží... Cvičení bude nadále pokračovat ve středu po zbytek noci a očekává se ještě několik výbuchů... Cvičení se řídilo důvěrně známým schématem protiteroristických sil po celém světě: Muži se spustili ze střechy a vnikli dovnitř právě vybuchlým oknem, přičemž stříleli ze svých zbraní. http://mobil.aftenposten.no/article.htm?articleId=3569108
Video: Protiteroristické cvičení policie.
Peter Power z Visor Consultants řekl BBC Radio Five těsně po bombovém útoku v Londýně 7. července 2005, že jeho firma provedla cvičení založené na explozích v podstatě v téže stanici londýnského metra v podstatě ve stejnou dobu, kdy došlo ke skutečným explozím. Norské události jeví tentýž druh podivné shody.
Motiv: Norsko se rozhodlo zastavit k prvnímu srpnu bombardování Libye
Cíle norských teroristických útoků jsou jednoznačně politické, včetně vládních úřadů a mládežnického letního tábora vládnoucí Labour Party, a tak ukazují směrem k politikům. Norská vláda je nyní koalicí složenou z Labouristické strany, Socialistické levicové strany a Strany středu. Norsko se tradičně pokouší pěstovat proarabskou zahraniční politiku, jak je vidět z jeho sponzorství mírových smluv z Oslo mezi izraelským premiérem Rabinem a palestinským vůdcem Yasserem Arafatem v polovině 90. let. Současná vláda oznámila záměr podpořit diplomatické uznání Palestinského státu v blízké budoucnosti. Když začala destabilizace Libye letos v únoru, norský ministr zahraničí Jonas Gahr Store z labouristické strany varoval partnery Norska v NATO, aby se do toho nepletli.
Ale brzy se poté Norsko vzdalo nátlaku USA a souhlasilo s tříměsíční účastí na bombardování Libye prováděném NATO a poslalo tam šest letadel, která se účastnila přibližně 10% veškerých bombardovacích náletů provedených atlantickou aliancí. Avšak tříměsíční lhůta již uplynula a Norsko snížilo svůj podíl během července na čtyři letadla a 10. června oznámilo, že plánuje úplně se stáhnout z bombardovací koalice NATO nejpozději do 1. srpna.
Norské rozhodnutí opustit útočnou koalici NATO bylo spojováno s podobným hnutím v Nizozemí, které bylo oznámeno stejný den, 10. června. Holanďané se rozhodli udržet svůj podíl šesti letadel, ale dále se neúčastnit bombových útoků na pozemní cíle. Nadále jsou ochotni pouze podporovat neletovou zónu se zákazem létání. Vznikla tudíž možnost, že příklad Norska by mohl vyvolat všeobecnou tendenci menších států NATO opustit bombardovací koalici, v níž je jejich kolektivní přítomnost vysoce důležitá.
Vedoucí osobnosti norské vlády byly mezi prvními, kdo podkopal předpokládané odůvodnění bombardování prováděného NATO a naléhal na jednání: „Řešení problémů v Libyi jsou politická, nemohou být provedena pouze vojenskými prostředky,“ řekl norský premiér Stoltenberg reportérům shromážděným na konferenci v Oslo 13. května. „My velice podporujeme veškerá úsilí o nalezení politického řešení k problémům, které se řeší v Libyi,“ dodal. Norská vláda se zavázala omezit svou roli v leteckých útocích na Libyi organizovaných NATO po skončení tříměsíčního závazku 24. června. http://www.trust.org/alertnet/news/libya-solution-more-political-than-military-norway/
Taková byla politika celé norské vlády: „Norsko sníží svůj podíl letadel v Libyi z šesti na čtyři a stáhne se zcela z operací prováděných NATO do 1. srpna“, řekla vláda v pátek ... Ministryně obrany Grete Faremo řekla, že očekává pochopení od spojenců NATO, protože Norsko má malou leteckou sílu a nemůže „udržovat účast bojových letadel po dlouhou dobu“. Řekla, že norské letecké síly, jmenovitě jeho F-16, provedly od 31. března v Libyi asi 10% náletů NATO. Strany v norské koalici levice a středu se dohadovaly, zda rozšířit účast země, která měla vypršet 24. června. Nejlevicovější frakce ve vládě, Socialistická strana levice, byla proti rozšíření, ale bylo dosaženo kompromisu, že se bude v operaci pokračovat do 1. srpna s méně letadly. „Je moudré ukončit norskou účast bojových letadel. Nyní by se Norsko mělo zaměřit na nalezení mírového řešení v Libyi,“ řekl právník Socialistické strarny levice Baard Vegar Solhjell.
Americké ministerstvo vnitra si stěžovalo na norský „nedostatek oddanosti“ libyjskému dobrodružství
Norské rozhodnutí zastavit vedení války proti Libyi, první svého druhu u některého člena atlantické aliance, přitáhlo pozornost diplomatických pozorovatelů, z nichž jeden komentoval, že současná vláda v Oslo zastává „výrazně mírovější přístup ke globální politice ... navzdory nedávnému nátlaku ze strany USA, aby Norsko výrazněji přispělo ve vojenské kampani proti Libyi. Norsko odolalo tomuto tlaku a prosazuje mírovější přístup než Amerikou vedené útoky NATO a odmítlo poskytnout zbraně organizaci NATO, a konečně oznámilo minulý měsíc, že opouští svou vojenskou roli v Libyi k 1. srpnu. V březnu, když USA sbíraly unilaterální podporu pro invazi do Libye, norský ministr zahraničí Jonas Gahr Store byl jedním z mála států, které varovaly USA proti ozbrojenému zásahu v Libyi. Norsko původně poskytlo šest bojových letadel pro operace v Libyi a provedlo asi 10% útoků na Libyi od 1. března. Avšak američtí představitelé vyčlenili Norsko a Dánsko pro jejich „nedostatek oddanosti“ misi na vypuzení Kadáfího. Mezi další spojení Norska s Libyí patří významné zájmy v oblasti ropy a hnojiv v Libyi: norský státem vlastněný Statoil má asi 30 zaměstnanců ve svém úřadě v Tripolisu ... norský byznys provádí významné obchodní operace v Libyu ve spolupráci s Kaddáfího režimem. http://www.phuketword.com/tragic-irony-surrounds-oslo-bombings
V současném stádiu vyšetřování je asi nejlepším odhadem motivu útoků v Norsku snaha potrestat zemi za její nezávislou proarabskou zahraniční politiku všeobechně, a také za odmítnutí účasti v bombardérské koalici NATO namířené zejména proti Libyi.
Jsou detekční dohlížecí jednotky SIMAS novou operací Gladio pro Norsko?
USA a tajné služby NATO prokázaly, že vlastní uvnitř Norska mimořádné kapacity, z nichž mnohé pracují zřejmě mimo kontrolu norské vlády. Začátkem října 2010 televizní kanál TV2 v Oslo odhalil existenci rozsáhlé sítě placených pomocníků a informátorů americké tajné služby rekrutovaných z řad vysloužilých policistů a dalších funkcionářů. Zřejmým cílem tohoto programu byl dohled nad Nory, kteří se účastní demonstrací a dalších aktivit kritizujících Spojené státy a jejich politiku. Jeden z rekrutovaných Norů byl bývalým šéfem antiteroristické sekce policie v Oslo. I když cílem bylo původně pouhé sledování, je snadné si představit další a mnohem hrozivější aktivity, které by mohly být prováděny takovouto sítí bývalých policistů, včetně identifikací a převrat shnilých jablek na aktivně sloužící policejní síly. Některé z kapacit sítě tohoto typu by nemusely být zcela vzdáleny od toho druhu událostí, které se právě staly v Norsku.
Oficiální jméno pro tento typ špionážních buněk, které USA vytvořily v Norsku, je Detekční sledovací jednotka (SDU). SDU operují v rámci SIMAS (Security Incident Management Analysis System – Systém řízení analýzy bezpečnostních incidentů). SIMAS je znám tím, že je používán pro špionáž a sledován americkými ambasádami nejenom v severském bloku Norska, Dánska a Švédska, ale po celém světě. Události teroru také vyvolávají otázku, zda SIMAS má i operační dimenzi. Mohl by tento aparát představovat moderní verzi stavu za studené války, podobně jako síť zřízená ve všech zemích NATO a dobře známá pod jménem své italské větve, Gladio?
Norská vláda to musí zjistit. Až dosud norští ministři tvrdili, že nikdy neschválili síť SIMAS. „Nikdy jsme o ní nevěděli,“ prohlásil norský ministr spravedlnosti Knut Storbeget a ministr zahraničí Jonas Gahr Store jednohlasně. Hillary Clintonová však tvrdila, že Norové byli informováni.
Skládka zvaná Wikileaks vedená sebrankou CIA poskytuje důvody pro svržení norské vlády
Díky smetišti dokumentů poskytovaných sebrankou CIA, které je všeobecně známo jako Wikileaks, byla poskytnuta zřetelná stopa pro využití norských terorových útoků jako důvod pro svržení současné vlády. Skutečné nebo zfalšované kabely Ministerstva vnitra vykreslily norskou vládu, kterou NATO nenávidí, jako sbírku packalů a břídilů neschopných přijmout účinná opatření k ochraně státní bezpečnosti.
Některé z těchto kabelů byly publikovány okamžitě po teroru novinami London Daily Telegraph, o nichž je známo, že jsou blízké kruhům tajných služeb NATO.
U příležitosti falešného teroristíckého útoku v Norsku by bylo dobře vědět něco o tajné organizaci, která již po několik desetiletí provádí celosvětově inscenované teroristické operace proti civilnímu obyvatelstvu. Je to Operace Gladio. Na internetu o ní najdete spoustu informací v angličtině, zájemci si jistě zagooglují. Třeba wikipedie má rozsáhlý článek http://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Gladio. Pro začátek přináším aspoň základní stručnou informaci dle Globalresearch.
Stojí za povšimnutí, že v době vzniku organizace Gladio byl záminkou teroru proti vlastnímu obyvatelstvu boj proti "levicové subverzi", a dnes je to boj proti "pravicové subverzi", viz události v Norsku. Prostě, jde o boj proti jakékoli subverzi, která ohrožuje struktury u moci.
Hra mečem: Útoky na civilisty za účelem ospravedlnění „větší bezpečnosti“
Chris Floyd, 2005
O přísaze organizace Gladio:„Měli jsme útočit na civilisty, muže, ženy, děti, nevinné lidi, neznámé lidi dalece vzdálené politickým hrám. Důvod byl prostý: donutit veřejnost, aby žádala stát o zajištění větší bezpečnosti.“
Toto byla podstata Operace Gladio, po několik desetiletí trvající tajné kampaně terorismu a podvodu řízeného výzvědnými službami Západu – proti svému vlastnímu obyvatelstvu. Byly zabity nebo zmrzačeny stovky nevinných lidí – na vlakových nádražích, v supermarketech, kavárnách a úřadech – a tyto útoky byly pak svedeny na „levicové podvratníky“ nebo jiné politické oponenty. Cílem bylo, jak se praví ve výše uvedené přísaze agenta Gladio Vincenza Vinciguerry, démonizovat určené nepřátele a vystrašit veřejnost, aby podpořila stále rostoucí moci vládních vůdců – a jejich elitistických starých přátel.
Organizace Gladio (z latiny, doslova „mečem“) byla poprvé odhalena italským premiérem Giuliem Andreottim v r. 1991 a je až dodnes vedena svými zakládajícími patrony, CIA a MI6. Parlamentní vyšetřování provedená v Itálii, Švýcarsku a Belgii vynesla na světlo několik fragmentů pravdy o mnohaletém působení. Jsou sebrány v knize „Tajné armády NATO: Operace Gladio a terorismus v západní Evropě, od Daniele Ganser. http://www.globalresearch.ca/articles/GAN412A.html
Gladio bylo původně založeno jako síť tajných buněk, které měly být aktivovány za bojovou linií v případě sovětské invaze do západní Evropy, ale rychle se rozšířilo na nástroj politické represe a manipulace pod vedením NATO a Washingtonu. Gladio používalo pravicové bojůvky, podsvětní figury, vládní provokatéry a tajné vojenské jednotky a provádělo nejen rozsáhlý terorismus, vraždy a volební podvratné akce v demokratických státech jako je Itálie, Francie a západní Německo, ale také posilovalo fašistické tyranie ve Španělsku a Portugalsku, napomáhalo vojenskému převratu v Řecku a pomáhalo turecké represi Kurdů.
Dokument Pentagonu, Polní manuál FM 30-31B, uvádí podrobnosti metodologie provádění teroristických útoků ve státech, které „nereagují s dostatečnou efektivitou“ proti „komunistické subverzi“. Je ironií, že manuál praví, že nejnebezpečnějším momentem je, když levicové skupiny „se vzdají použití síly“ a zavedou demokratické procesy. V tom případě „americká armádní špionáž musí mít prostředky k provedení speciálních operací, které přesvědčí vládu tohoto státu a veřejné mínění o reálně hrozícím nebezpečí“. Přirozeně tyto mír dusící „speciální operace musí zůstat přísně tajné“, varuje dokument.
A skutečně by nebylo žádoucí, aby se rodiny 85 lidí roztrhaných na kousky při bombovém útoku 2. srpna 1980 na nádraží v Bologni dozvědělo, že jejich milovaní byli zavražděni „lidmi uvnitř italských státních institucí a ... lidmi spojenými se strukturami amerických výzvědných služeb,“ jak uzavřel italský Senát své vyšetřování v roce 2000.
Boloňská hrůzná událost je příkladem toho, co mistři organizace Gladio nazvali „strategie napětí“ – živení strachu za účelem toho, aby se obyvatelstvo udržovalo v otroctví pod vedením „silných vůdců“, kteří ochrání národ před stálepřítomnou hrozbou terorismu. Tato strategie se neomezila na západní Evropu. Byla aplikována s hrůznou účinností i ve střední Americe vládami Reagana a Bushe. Během 80. let pravicová komanda smrti, gerilové armády a státně bezpečnostní síly – ozbrojené, trénované a vydržované Spojenými státy – zavraždily desítky tisíc lidí v celé oblasti, často jednajíce s mimořádnou krutostí i tehdy, když se zdálo, že je na dosah mírové řešení konfliktů.
Pentagon provádí stejný program i v Iráku, kde došlo k mnoha teroristickým útokům na vyloženě civilní cíle, jako nemocnice a školy. Tyto události zdůvodňují „naléhavou potřebu“, aby americká vojska zůstala na scéně na dobu neurčitou a poskytovala bezpečnost proti všudepřítomné hrozbě teroristických útoků. Bushisté si také vystavěli v Iráku své kýžené stálé základny – pevnosti k ochraně ropy a odpalovací základy pro nové hry o geopolitickou dominanci.
Americká historie elity, která řídí a podporuje teroristické útoky proti mírovému obyvatelstvu, je velmi rozsáhlá, takže to vyvolává otázky o původu všech teroristických činů, ke kterým dojde ve světě. Při každé čerstvé hrůzné události se musíme ptát: Bylo to dílo „pravých“ teroristů nebo inscenovaná akce výzvědných služeb – anebo obojí?
Nejlepším vůdcem při této otázce je staré latinské Cui bono? Komu to prospělo? Čí moc a politika byla útokem posílena? Neboť je nesporné, že „strategie napětí“ znamená moc a výtěžek pro ty, kteří vlastní klíče k „bezpečnosti“. A tato cynická strategie je vládnoucí ideologií naší doby od Kremlu až k Potomacu.
Politolog Zdeněk Zbořil tvrdí, že stávka odborů může probíhat v napjaté atmosféře, ale výrazný zvrat nepřinese.
K daleko radikálnějšímu vystoupení veřejnosti dojde podle jeho slov až na podzim. Připravovaná stávka v dopravě bude prý mít poklidný průběh, pokud například nedojde k vyprovokovaném incidentu. "Pokud se v průběhu stávky nestane mimořádná událost, domnívám se, že proběhne v klidu. Umím si třeba představit jak před ministerstvem financí vystartuje na Kalouska nějaký psychopat a dojde k násilnému incidentu. Kalousek se totiž stal symbolem skandálů a stal se nepřítelem č.1. Může dojít i k nějaké provokaci. Uvidíme co se bude odehrávat. Může dojít ke konfliktům odborářů s rozčilenými lidmi, kvůli zastavené dopravě, " řekl Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Politolog uvedl, že České pravděpodobně čeká velmi bouřlivý podzim. Podle jeho slov dojde k mohutným demonstracím v celé zemi. "Jsem přesvědčen o tom, že až na podzim dojde k daleko radikálnějšímu vystoupení české veřejnosti a zasáhne celý stát. Věřím tomu, že se občané konečně zvednou a půjdou do ulic. Je cítit, že by se lidé chtěli zúčastnit velké protestní akce už nyní. Ten mobilizační tah tady už je. V současném okamžiku ale nemají osobnost, která by je vedla. Chybí jim onen pověstný prvek sjednocení," uzavřel politolog.
Zdeněk Zbořil jako první z politologů předpověděl v únorovém rozhovoru pro Prvnizpravy.cz (Rozzuření lidé jednou vyjdou do ulic pozn.red.), že ve společnosti se začínají odehrávat radikální pohyby. Svoje vyjádření tehdy z části vyslovil jako varování pro českou politickou reprezentaci, když prohlásil, že korupční skandály vyvolávají ve společnosti enormní nervozitu a napětí. ""Je evidentní, že parlament se před lidmi uzavřel do skleníku a věří, že v této izolaci přežije. Politici prostě dělají, že se v Česku nic neděje. V Českých zemích se revoluce vždy rodila pomaleji než jinde. To ovšem neznamená, že jednoho dne nevyjdou lidé do ulic v okamžiku kdy věci překročí únosnou mez. Nyní je situace taková, že mezi lidmi panuje obrovské napětí, strach a nervozita," řekl politolog. "Množství skandálů ve společnosti vyvolává jistou apatii. Pod povrchem ale doutná zloba a v určitém okamžiku se může stát, že frustrovaní lidé dají průchod nahromaděným negativním emocím. Už nyní se při cestách po republice stále častěji setkávám z dotazy když už konečně dojde k první defenestraci. Někdo se tomu může pousmívat. Já ovšem tvrdím, že jde o velmi nebezpečné signály," varoval v únoru politolog.
Příspěvky
