4. září 2015

Uprchlická krize: pohled iráckého experta na geopolitiku

V protiuprchlickém běsnění českých médií není jaksi slyšet, že největší břemeno uprchlictví nesou země kolem Sýrie. Třeba chudý Libanon přijal 1,2 miliónu uprchlíků, Turecko 1,8 miliónu ... 

Mapa níže v článku ukazuje počty syrských uprchlíků přijatých v zemích Středního východu. Bohaté okolní země je, jak vidět, neberou. Asi čím má kdo víc, tím méně je ochoten se dělit (:-))) 

Je legrační a smutné zároveň, jak Češi, mající s imigranty v rámci Evropy nejmenší zkušenosti a o jejichž zemi mají imigranti nejmenší zájem, se na internetu i jinde nejvíce předhánějí v bědování a návrzích násilného řešení krize, a jsou celí pryč z možného příchodu (maximálně) pár tisícovek imigrantů, kteří, pokud by nám je sem někdo nějak přidělil a nějak donutil sem přijít, stejně okamžitě utečou do Němec (:-)))  ) Myslím, že místo odporu by bylo lepší situaci řešit tím, že se s ní co nejdříve smíříme, holt přišel asi opět čas stěhování národů a to ještě nikdy v historii žádné hranice nezastavily... (Finančních prostředků má Evropa dost, i Česko, jak ukazují plánované (zhola zbytečné) vojenské výdaje...)

(Pozn. Orgonet: Mapa: Počet žádostí Syřanů o azyl v evropských zemích od dubna 2011 do března 2014. I ti současní běženci mají namířeno tam, kde jsou ty velké kruhy...)


(Jinak, věřím, že ty uprchlíky někdo z hodně vysokých míst navádí i financuje a tuto evropskou krizi organizuje, ale nemohl by to dělat, kdyby to nebylo v DNA planety, takže opět platí, že vše je, jak má být... )

Přišel mi do cesty výborně napsaný článek - pohled na současnou krizi očima bývalého uprchlíka, nynějšího významného iráckého experta na energii, geopolitiku a politickou ekonomii, komentátora Financial Times atd. atd., tak tady máte překlad. 
=Orgonet=



Ahoj, já jsem Luay. Taky jsem byl uprchlíkem.

3. 9. 2015
Překlad: Orgonet



Kdysi jsem byl také uprchlíkem, a na rozdíl od mnoha svých příbuzných jsem měl to štěstí, že jsem unikl pronásledování a genocidě. Kritická situace, boj a důsledky exodu uprchlíků zaplavujících Evropu je něco, o čem cítím povinnost napsat.

Historicky není migrace uprchlíků v naší globální historii ničím novým. Sociální média a vratká situace evropské ekonomiky však do určité míry zkreslily vnímání tohoto jevu veřejností na manichejské vnímání světa (pozn. Orgonet: Dělení na dobro a zlo.). Tento článek zdůrazňuje některé klíčové faktory, tvořící základy této krize, aby čtenáři mohli získat širší perspektivu k debatě o „pevnosti Evropa“, která v současné době zuří v evropských hlavních městech.

Ekonomická nutnost

Být uprchlíkem nezáleží nutně na vlastní volbě. 60% obyvatelstva Středního východu a severní Afriky je pod 25 let věku, je tam nejvyšší nezaměstnanost mladých na celém světě. Asi 29% mladých jsou nezaměstnaní. Kombinované a kumulující se efekty Arabského jara, západních vojenských intervencí, korupce, špatného ekonomického plánování, chabých evropských imigračních kontrol a nedostatku globálního konsensu ohledně boje proti Islámskému státu Irák a Sýrie (ISIS), to vše jsou faktory mající podíl na současném exodu do Evropy.

Migrační statistiky

Neschopnost západních zemí dosáhnout soudržné, rychlé a efektivní reakce na jasné a přítomné nebezpečí vytvářené teroristickými skupinami jako je ISIS účinně zničila ekonomickou infrastrukturu zemí Irák, Sýrie, Jemen a Libye. Hrozba ISIS a dalších odnoží Al Kajdy by mohla potenciálně destabilizovat další země, a to Libanon, Jordánsko a Turecko. (Pozn. Orgonet: Tajné dokumenty Pentagonu ukazují, že ISIS byl vytvořen a je financován USA ke svržení presidenta Assada, viz anglicky http://www.zerohedge.com/news/2015-05-23/secret-pentagon-report-reveals-us-created-isis-tool-overthrow-syrias-president-assad), video s českými titulky https://www.youtube.com/watch?t=10&v=iUpbdQJnUzY)

Statistiky OSN jsou jasné. Občanská válka v Sýrii vedla k tomu, že přibližně 55% populace (12,2 miliónu) je ve stavu, kdy potřebují humanitární pomoc, přičemž 7,6 miliónu z nich jsou lidé, kteří se již interně přemístili v rámci státu, a 4 milióny již uprchly do jiných zemí, aby se vyhnuly násilí.

Pokud jde o Irák, tam je v zoufalé situaci vyžadující humanitární pomoc 8,6 miliónu lidí, z čehož je 3,2 přemístěných v rámci státu, a k tomu je tam 250 000 syrských uprchlíků, kteří se přistěhovali do kurdských a jižních provincií Iráku. Čísla narůstají, a OSN očekává, že v roce 2015 se v rámci státu přemístí rekordní množství 38 miliónů lidí.

(Obr.: Počty syrských uprchlíků v zemích Středního východu.)



Sčítání nákladů na středním Východě

Efekty uprchlické krize nejsou lokalizovány pouze do Eurozóny, ale rovněž na Střední východ, který zůstává hlavní frontou boje s touto krizí. Jordánská ekonomika se již potýká s živením 630 000 syrských uprchlíků, žijících v táborech podobných obrovským městům z chatrčí. (Pozn. Orgonet: údaje z r. 2013 zde.)

Libanon s mírou nezaměstnanosti 25% a mírou chudoby přes 25% populace se snaží vyrovnat s přílivem 1,2 miliónu syrských uprchlíků. Jeho infrastruktura se blíží rozpadu, dodávky vody a elektřiny nestačí požadavkům. Potýká se rovněž se sektářským dělením, které se ještě zhoršilo přílivem Syřanů. Podobnosti s Irákem jsou zřejmé.

V Iráku se kurdská regionální vláda s relativně skrovnými příjmy z ropy snaží financovat konflikt proti ISIS a současně poskytovat podporu přílivu uprchlíků jak ze severního Iráku, tak ze Sýrie. Tato vláda tak potřebuje k ročnímu rozpočtu navíc 1,5 miliardy dolarů, aby udržela svou regionální ekonomiku při životě. Kdysi vzkvétající oblast, která se řídila modelem dubajské ekonomické politiky a byla pokládána mezinárodními společnostmi, zejména v energetickém sektoru, za bezpečné místo obchodu, je ve vážném ohrožení. Ve zbytku Iráku je to velmi podobné, protože náklady na válku narůstají každým dnem, zatímco ceny ropy klesly hluboko pod odhad federálního rozpočtu.

Daňový deficit Iráku v r. 2015 má proto vzrůst z 20 miliard dolarů na téměř dvojnásobek. Válka proti ISIS a související kritická situace přemisťování lidí v rámci státu již donutily Irák snížit své zahraniční rezervy ze 77 miliard dolarů v prosinci 2013 na 59 miliard dolarů v červnu 2015, což snížilo hodnotu iráckého dináru.

Libye, která je podobně jako Irák a Turecko jedním z tranzitních bodů pro uprchlíky ze severní Afriky a středního východu, je rozložena občanskými vzpourami a terorismem. Kritická situace migrujících uprchlíků je využívána bezohlednými gangy převaděčů lidí, kteří se staví do pozice složek bojujících proti rebelům. Libye vlastnící velké zásoby ropy na relativně malou populaci 6 miliónů ekonomicky upadla od doby intervence NATO, protože fundamentalističtí bojovníci bojují s vládou o kontrolu nad strategickými územími. Pokud Evropská unie neposkytne libyjské vládě adekvátní podporu, o kterou opakovaně urgentně žádá, uprchlická krize v Evropě se pravděpodobně ještě prohloubí.

Turecko od roku 2011 přijalo oficiálně 1,8 miliónu uprchlíků, což stojí jeho ekonomiku více než 25 miliard v přímých nákladech na vydržování uprchlíků a na ztrátě příjmů. Jelikož konec krize není v dohledu, náklady této relativně živé ekonomiky se budou dále zvyšovat a činit další tlak na Ankaru, která se snaží udržet sektářské tenze na minimu a prostřednictvím Sýrie mít bezpečný nárazník udržující ISIS v bezpečné vzdálenosti.

Sčítání nákladů v Evropě

Tisíce lidí mířících do rozvinutých zemí končí denně na pobřeží Řecka a Itálie a na hranicích Maďarska, někteří z nich umírají během cesty nebo po dosažení Evropy. Uprchlíci procházejí zeměmi, které se samy potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti. Nepřátelství a strach místních obyvatel jsou do jisté míry pochopitelné, protože lidé nemají zájem o expanzi svých černých ekonomik, které by dále snížily jejich mzdy a možnosti zaměstnání.

Evropští politici jsou rozděleni od liberálního názoru „pusťme je sem a nechme je vydělávat“ až po ty, kteří chtějí stavět více plotů, aby je udrželi vně svých hranic. Rozhovory o dělení břemene, jak se zdá, jsou vzdáleny přátelskému řešení. Němci obviňují Italy, že dávají peníze, aby dostali migranty dále do Německa. Britská současná vláda byla zvolena s mandátem snížení imigrace. Proto prohlašují, že již převzali z oblasti Schengenu dosti migrantů a nemohou vzít více. Slovensko je ochotno vzít jenom křesťany. Švédsko si vzalo již dříve více, než by mu poměrně náleželo, a nyní odmítá vzít další, protože v jeho očích ostatní velké ekonomiky nejednají humanitárně.

Eurozóna má v současnosti míru nezaměstnanosti mladých přes 20%, a některé země mají celkovou nezaměstnanost až 50%. Evropa má potíže s vytvořením udržitelného nárůstu zaměstnání pro svou mládež a vysokoškolsky vzdělané lidi. Země jako Německo a Francie politicky bojují s narůstající nespokojeností obyvatel a zřetelně nejsou ochotny rozdělovat ztenčující se zdroje na řešení této lidské tragédie, zejména když narůstají islamofobní nálady.

Původně měla uprchlická politika Evropské unie vytvořit „pevnost Evropu“, což je nákladný pokus k zadržení přílivu migrantů u svých břehů. Jižní evropské ekonomiky nevyhnutelně sloužily jako první tranzitní body, a proto nesou těžší ekonomické břemeno než jejich severní partneři. Například Řecko vydalo v r. 2013 63 miliónů euro ve snaze zabránit ilegální imigraci, zatímco dostalo od Evropské unie pouhé 3 milióny. Itálie vydala v r. 2013 9 miliónů eur ve snaze zamezit přílivu uprchlíků.

Rozvinuté evropské ekonomiky tudíž zřejmě zavřely oči před principem ochrany uprchlíků v prvním bezpečném tranzitním bodu Evropy, pokud tento bod byl vzdálen od jejich hranic. Nyní je jasné, že evropská politika vůči uprchlíkům vyžaduje radikální přepracování ohledně povinností členských států podle mezinárodního práva a konvencí.

Příliš málo a příliš pozdě?

Obavy o svou ekonomiku a strach z etnických konfliktů a terorismu zvyšují xenofobii a zejména islamofobii Evropy. Komentátoři, jak se zdá, ignorují fakt, že za současnou krizi jsou částečně odpovědné i USA a Evropa, které přispěly k politickému a vojenskému vakuu v zemích jako Libye, Sýrie a Irák. Výsledkem toho je uprchlická krize, kterou bylo možno předem předvídat.

Západ dlouho svévolně odkládal vojenskou konfrontaci s ISIS a místo toho spoléhal na zkrachovalé státy, že si zajistí své vlastní hranice a populaci, což je překvapující vzhledem k bezkonkurenčnímu ročnímu vojenskému rozpočtu USA a k hrozbě terorismu.

Navzdory tomu, že uprchlická krize je největší od druhé světové války, OSN neudělala nic jiného než že zkritizovala evropskou reakci na problém. Stojí za zmínku, že před 3 lety EU neodpověděla na tureckou žádost o vytvoření bezpečné zóny uvnitř Sýrie. Dále, že odmítnutí OSN vytvořit bezletovou zónu a zónu bezpečí v jižním Iráků po povstání v r. 2011 vedlo ke genocidě více než 200 000 Iráčanů během 3 měsíců a k akutnímu exodu iráckých uprchlíků.

Jaká je realita?
Je démonizace uprchlíků předkládaná mainstreamovými médii správným odhadem jejich vlivu? Stručná odpověď je rezolutní ne! Uprchlíci, jak bylo dříve uvedeno, opouštějí svou rodnou zemi zejména z ekonomické nebo bezpečnostní nutnosti spojené s fyzickým přežitím. Zamyslete se seriózně nad následujícím.

  • Proč by neměli uprchlíci, jejichž rodná země byla v historii protektorátem některé z evropským mocností, hledat bezpečnou zónu v této evropské zemi, zejména když imigranti nyní tvoří úspěšnou a převážně mírumilovnou součást socio-ekonomické struktury této evropské země? 
  • Neměli by signatáři mezinárodních konvencí aplikovat své závazky a poskytnout uprchlíkům bezpečnou zónu?
  • Neměly by země jako USA, UK a Francie nést více než jen přerušovaný pramínek uprchlíků ze zkrachovalých států, zejména vzhledem k jejich přímým či nepřímým vojenským intervencím v těchto státech konaným pod záminkou humanitárnosti?
  • Máme ignorovat fakt, že evropské země a UK zvaly či dokonce vítaly postupné vlny imigrantů, kteří stále jsou důležitou součástí jejich ekonomik a kulturní identity? 
  • Nemá být úroveň demokratického národa posuzována podle toho, jak chrání a vymáhá zákonná práva svých minorit (což by zahrnovalo i uprchlíky)?
  • Víte, že Konvence o uprchlících z r. 1951 uznává použití falešné identity uprchlíků za účelem vyhnutí se perzekuci?
  • Nemají mít uprchlíci z despotických režimů stejná zákonná práva jako ti, kteří prchali před perzekucí v historii, jako například Židé z nacistického Německa?

Vaše úvahy k těmto otázkám by měly poskytnout vyrovnanější přístup k diskusi.

Bezprostřední řešení krize

Schůdným řešením současné uprchlické krize by mohlo být vytvoření bezpečné zóny v oblasti bez bojů, kde civilistům bude zaručena ochrana, čímž bude zabráněno masakrům typu Srebrenica. Avšak toto by muselo být řízeno OSN s podporou mezinárodní koalice a v souladu s mezinárodním právem. V tomto ohledu by byla rozhodující spolupráce Ruska s USA v Bezpečnostní radě.

Další opcí by byla Rada kooperace Zálivu v koordinaci s Arabskou ligou, která by usnadnila vstup uprchlíků do bezpečných arabských zemí, což by skutečně mohlo zpomalit uprchlickou krizi v Evropě, vzhledem k jejich relativně hojným finančním zdrojům. Avšak toto schéma by se mohlo zdát státům Zálivu neatraktivním, jelikož si ostražitě hlídají svou delikátní socioekonomickou demografii. A nakonec, evropské země a USA by se měly dohodnou na realistickém zvýšení kvót a urychleném vyřizování azylů těch, kteří jsou již na cestě nebo přijeli na západní území.

Závěr: 

Většina lidí si vzpomene na scény z 9/11/2001, kdy lidé skákali z nejvyšších pater Dvojčat, což zůstane navždy v našem globálním povědomí. Lidé by si ale měli také uvědomit, že ti, kteří zůstali uvěznění v hořících věžích, raději riskovali své životy, než by čekali a utrpěli hrůzný osud. Je tragédie uprchlíků, kteří riskují své životy na moři, v kamionech, ve vlacích či v táborech, o tolik jiná?

Já jako bývalý uprchlík, který stejně jako milióny ostatních uprchlíků si cení nedotknutelnosti života, bych musel odpovědět Ne.



P. S. Orgonet:
  • Komentáře čtenářů k článkům o uprchlictví zde tisknout nebudu, neb ani sem nepřišly odlišné od těch, co si můžete po stovkách a tisících přečíst na idnes, novinkách atd...  Holt Němci si začali odpracovávat kus karmy, a Češi si jí pořádný kus přidělali... ale nemůžou jinak, i to jejich panikaření je v DNA planety. Opět je vše dobré.
  • Kdo chce pochopit DNA planety, ať poslouchá IA.





7 komentářů:

  1. ...pán, vyjádřil pouze svůj názor, zapoměl vzpomenout jeden stát, který je za vše odpovědný - Izrael. Byla to totiž Anglie, která tento stát "mimoděložně" t.jpraxí. ve skumavce, umožnila. A s jakým záměrem bylo zřízeno OSN a hlavně kým, též MMF, Světová zdravotnická organizace, Unesco, atd. Když píšeme stát, myslíme konkrétní lidi a konkrétní IDEU s jakým ůčelem. A jak vyplouvá na povrch z královské rodiny UK, jsou její kořeny infikovány pomocí "správné" DNA, tak jako kořeny celé nynější evropské šlechty či už katolické či protestantské či dokonce "římské šlechty". Jsou tyto šlechty nesmírně bohaté a spřízněné skrz-naskrz. I když třeba ta římská černá šlechta-církev, zapovězela svým členům se ženit, To jim nebránilo plodit mimoman-želské potomky a dosadit je na správná místa. Ůlohou šlechty obecně bylo SPRAVOVAT svá panství podle božské předlohy. A jakvidíme z historie Evropy, NIKDY svému slovu nedostavila důstojnou roli, lež podlou ůskočnou jako např. NYNÍ.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne nadarmo říkal již K.H.Borovský, aby "Vašek nechodil s pány na led" ... a dál to pro neznalé pokračuje ... mnohý příklad známe, že pán se sklouzne, a Vašek si za něj nohu zláme...příkladů máte kolem sebe doma i v zahraničí bezpočet...

      Vymazat
    2. Nezapomeňte k tomu dodat, že zbraně na vítěznou izraelskou intifádu jim dodalo poválečné Československo. Takže vznik Izraele byl z velké části možný díky nám - vždy lokajům cizích mocností !

      Vymazat
  2. Ahoj Orgonete,

    zmiňuješ DNA planety a tím mi připomínáš, že je tu více rovin ve kterých se současná situace zrcadlí. Proto bych tě chtěl poprosit jestli bys neměl v zásobě články trochu z jiného soudku, třeba právě téma DNA planety a vše mimo současný hlavní proud strachu z uprchlické krize. Osobně se cítím už hodně vyždímaný negativní energii šířící se ze všech stran a těžko nacházím texty které by mi osvětlili současnou situaci s určitým "světelným" nadhledem, jestli mi rozumíš. Přijde mi že jsme hluboce upadli do řešení krizí a strašidelných situací našeho kolektivního snu...chybí mi napojení na, řekněme spirituální stránku věci, cítím se tak odpojen, že už to ani nedokážu správě popsat. No věřim že mi rozumíš. Budu rád za jakýkoli článek mimo náš fyzický svět, který už řešíme opravdu až příliš. Měj se, směj se! Honza.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to je účel, infikovat nám do celé bytosti STRACH a zase jenom STRACH. Chystá se něco velkého, co omezí, odebere ještě více práv mnoha lidem v Evropě, a pučisti v Bruselu potřebují obyvatele připravit na syndrom krotké ovce, která bude vystrašená, poslušná, nereptající, nebouřící se. Potřebují poslušné lidi bez vlastní vůle a rozumu. A takové stádo se dá pak mnohem snáze ovládat a řídit ho.

      Vymazat
    2. Evropský chálífát na troskách EU to zcela určitě zajistí - slepou poslušnost loutkám světového prediktora.

      Vymazat
    3. Velmi pěkně je tato situace vyjádřena ve sci-fi filmu Equilibrium. Tam se myšlení a používané donucovací praktiky v mnohém příliš neliší od islámské praxe.

      Vymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.