Láskyplné přijímání nebo duchovní schíza?

Díky čtenářce za upozornění na pěkný článek, přesně o tom, co právě řeším i já ...
(Co člověk potřebuje, to mu přijde ...)

Převzato: http://zivotni-energie.cz/laskyplne-prijimani-nebo-duchovni-schiza.html

Láskyplné přijímání nebo duchovní schíza?

Magda Křepelková, 12. 6. 2012

O přijetí

Mnoho lidí na sobě dnes duchovně pracuje. Což je skvělé. Stále slyší slova: Je potřeba vše přijmout, je třeba vše rozpustit, být v lásce. Přes přijetí je cesta. Ano, já s tím souhlasím. Tak proč tedy tady píšu? Protože jsem včera měla možnost zažít, jak se můžou lidičky dostat do situací, kde je tato informace může zavést jinam.


Přijmout momentální situaci, ve které se nacházím, není totéž jako přijímat vše!

Praktický příklad

Před několika lety se na jednom meditačním programu při katarzní technice objevila situace, že jeden „velký“ muž tam dost drsně zacházel se ženou. Přesněji mlátil s ní o zem. Vidělo to několik lidí, kteří měli potřebu zasáhnout. Nikdo z nich nechápal, že ona žena - jediná – byla naprosto v klidu. Ona muže přijala s otevřeným srdcem, cítila k němu velkou lásku, objala svým širokým srdcem jeho zranění. Včera jsem jí potkala a upřímně, nepřekvapilo mě, když mi vyprávěla, co si poslední roky odžila. Vztah s mužem, který ji postupně ovládl, ponižoval, zbavil sebeúcty a nakonec došlo až k fyzickému násilí. Dokud jí nedošlo, že vše láskyplně rozpouštět je blbost, že musí v sobě objevit svoji sílu, vymezit si svůj bezpečný prostor. Tato žena dostala neskutečnou lekci, kdy musela téměř vše ztratit, aby mohla najít sebe.

Jistě, tento příklad je hodně výjimečný (kéž by)…ale jako potvrzení mého vjemu jsem včera mluvila i s jinou mladou holčinou. Byl z ní cítit chaos, naprostá nevyrovnanost. Její slova: „Musím to rozpustit, musím to přijmout, musím se zbavit strachu, měla bych mu poslat svoje světlo, měla bych pomáhat lidem.“ Ovlivněná informacemi duchovních terapeutů. Tolikrát použila slovo musím, že to bilo do očí. Zažila si zprostředkovaně velkou neúctu k sobě, ke svému mateřství, což ještě nezpracovala. Teď na sebe naložila nálož s živením velkého prostoru. Říkám si, co ještě bude muset zažít, než pochopí, že hlavní je být skutečně se sebou, že nejdřív je třeba pomoct sobě. V určité fázi života a řekla bych, že nejen pro ženy, je informace – přijímej a vše rozpouštěj v lásce totálně zavádějící. Pro člověka nevyrovnaného i ohrožující. (samozřejmě, každý potřebujeme svoje zkušenosti, možná to potřebujem zažít, abychom to skutečně pochopili).

Sama si pamatuji moment, kdy jsem potkala svoji rostoucí sebeúctu. Žila jsem v manželství přes dvacet let a stále jsem rozpouštěla, stále jsem věřila, že skrze sebe, se náš vztah aspoň přiblíží tomu, co jsem cítila, že je možné zažívat. Žila jsem v neustálé, nenápadné manipulaci. Pořád jsem věděla, že s tím mužem mám prostě být, i když se mi dost lidí divilo. Ale jak jsem na sobě pracovala, v jednu chvíli přišel moment, bylo to při čtení nějakého článku o sebeúctě, kdy jsem pochopila, že už se mám natolik ráda, že tuto zkušenost už nepotřebuju. Byla to velká úleva. Aniž bych to plánovala, tak mi brzy do života přišel jiný muž, za kterým jsem z manželství odešla.

Přijměte i svoje NE

Cítím, že je důležité, aby si toto uvědomili i terapeuti, průvodci, léčitelé. Všichni lidé nejsou ve stejném stádiu vývoje, a nyní se budí rychle. Mají tendenci srdíčkově ulítávat. Připomínejme jim, že základ je naučit se vnímat sebe, svůj vnitřní prostor, být v kontaktu se svoji silou a sebeúctou. Žít na zemi. Pak totiž zjistí, že nemusí vše přijímat, že určitý druh zkušenosti mohou v klidném a hlubokém porozumění se sebou prostě odmítnout. Že umí říkat svoje ne, kdy toho je na ně moc. Že umí říkat svoje ne tomu, co není jejich. Že si důvěřují natolik, že si vyberou ze slov mých i jiných duchovních průvodců jen to, co je pro ně. Nezapomínejme, že všichni duchovní učitelé jsou také jenom lidi. Že i oni si žijí své příběhy. A že vše co říkají, nemusí být v tuto chvíli pro vás. Naučte se to rozpoznávat a hlavně poslouchejte sebe, vnímejte svoje pocity, jak se kdy cítíte, když vám někdo radí. Vy sami znáte odpovědi na všechny vaše otázky. Dovolte si cítit vše. Nemusíte být pořád za každou cenu láskyplní, dovolte si svobodně projevit svoje emoce, nepotlačujte nic v sobě. Vnímejte s porozuměním, co se uvnitř vás děje a dovolte si cítit vše bez hodnocení a souzení. Najděte nejdřív klid a lásku v sobě, teprve pak se věnujte ostatním. A uvědomte si, že NEMUSÍTE dělat nic, co ve skutečnosti vy nechcete. Nemusíte přijímat vše. Raději nejdříve přijměte sebe.


Magda Křepelková
web: www.pribeh-zeny.cz