Zdroj: http://www.defenseone.com/threats/2016/04/how-bad-would-radiological-terror-attack-be/127188/
http://www.zerohedge.com/news/2016-04-03/how-bad-would-nuclear-terror-attack-be-find-out-interactive-nukemap
How Bad Would A Radiological Terror Attack Be?
APRIL 1, 2016 BY KETURAH HETRICK
Překlad: Orgonet
Interaktivní mapa ukáže širokou škálu účinků „jaderného terorismu“.http://nuclearsecrecy.com/nukemap/
(Pozn. Orgonet: Zadat lze jakékoli místo i v ČR, účinky bomby (podle barev kruhů) si ale musíte přečíst anglicky. Ledaže to ještě pak přeložím, když bude zájem.)
(Printscreen mapy:účinky výbuchu o síle hirošimské bomby v New Yorku, s epicentrem v Ground Zero.)
Pokud jde o vliv na zdraví lidí, jaderné scénáře mají různé důsledky. Černobylská katastrofa způsobila odhadem 16 000 onemocnění rakovinou štítné žlázy (pozn. Orgonet: dle zdroje OSN jich bylo 6 000, viz česky zde: http://orgo-net.blogspot.cz/2014/04/studie-osn-narust-rakoviny-spjaty-s.html,) zatímco pohroma ve fukušimské jaderné elektrárně nezpůsobila zřejmě žádné. Pokud chceme pochopit možné škody, je zde velké množství variant dle použití různých jaderných či radiologických prostředků. Díky internetu stalo modelování těchto účinků stalo snadnějším a dokonce veřejným.
Není „žádným tajemstvím“, že organizace jako Al-Quaeda a ISIS „mají zájem o získání jaderných materiálů, aby je mohly použít pro teroristický útok,“ jak řekl v ponděli dr. Timothy Jorgensen, profesor radiační medicíny na universitě Georgetown a autor knihy „Podivné záření: Historie radiace“ publiku v Centru pro strategické mezinárodní studie.
Jakým způsobem je možno předvídat účinek konkrétního útoku? Je třeba znát typ a velikost bomby, použité materiály, způsob detonace – ze vzduchu či ze země, hustotu populace, a dokonce i vítr; to vše nám může pomoci předvídat zvýšení rizika rakoviny, úmrtí přímo při výbuchu a úmrtí na nemoc z ozáření.
Jorgensen řekl: „Množství přeživších závisí na distribuci dávky záření mezi populací. Typ a závažnost zdravotních důsledků je možno předvídat zjištěním dávek jednotlivců.“
Do našich těl se dostává radiace i během běžných životních podmínek. Například při jednom mamografu absorbuje tělo 0,4 – 0,6 milisievertu (běžná jednotka měření absorpce radiace tělem, zkratka mSv). 1 000 banánů by přidalo našemu tělu 0,1 mSv. (Banány, jako veškerá potrava obsahující draslík, obsahují velmi malé množství radioaktivního materiálu.)
(Pozn. Orgonet: tabulky ozáření česky viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Akutn%C3%AD_radia%C4%8Dn%C3%AD_syndrom ,
anglicky https://en.wikipedia.org/wiki/Sievert )
Tělo samozřejmě absorbuje tím více radiace, čím je blíže zdroje a čím je zdroj silnější – výbuch atomové bomby či jaderné elektrárny.
Při dávce 500 - 1 000 mSv (1 000 mSv = 1Sv) začíná nemoc z ozáření, protože začnou odumírat buňky. Mezi symptomy patří spontánní krvácení, vředy na orgánech a loupání kůže. Uzdravení je velmi pravděpodobné, pouze riziko rakoviny v pozdějším životě je větší.
Smrtící dávka radiace (dávka, při které zemře 50% lidí, tzv. Lethal Dose 50 - LD50) je kolem 5 000 mSv.
Dávky nad 10 000 mSv způsobí gastrointestinální syndrom (GI), postižený umírá do dvou týdnů. Nad 50 000 mSv vznikne otok mozku způsobující syndrom centrálního nervového systému (CNS) , smrt nastává v řádu hodin.
Pro syndrom CNS neexistuje v současnosti léčba. Podle Jorgensena by neměla ani smysl, vzhledem k současnému průběhu GI syndromu.
Při běžném rozložení radiačních dávek při výbuchu tedy zbývá poměrně malý počet léčitelných obětí. Naše schopnosti léčit tyto lidi se bohužel dosud příliš nezlepšily. Při americkém bombardování Hirošimy většina lidí zemřela žárem a výbuchem, a do oblasti „léčitelně ozářených“ spadalo asi jen 10% zemřelých. Kdyby k něčemu podobnému jako v Hirošimě došlo dnes, byli bychom schopni tento počet dle Jorgensena snížit jen o 5%.
Špinavé bomby
Zprávy ukazují, že útočníci z Bruselu patří mezi mnohé skupiny ISIS, které si opatřují tzv. špinavé bomby, kvůli šíření strachu z jaderného ohrožení.
Špinavé bomby, rovněž známé jako nástroje k šíření radioaktivity (radiological dispersal devices – RDDs), nejsou ve skutečnosti jadernými zbraněmi. I když při detonaci rozšíří malé množství radioaktivního materiálu, mnohem více smrtící je jejich výbuch; většina lidí, kteří jsou mu vystaveni, nedostane smrtící dávku.
Podle nedávné zprávy od Nuclear Treat Initiative (Iniciativa jaderné hrozby) by „špinavá bomba nezpůsobila katastrofický počet úmrtí a zranění, ale mohla by zanechat miliardové škody vzhledem k nákladům na evakuaci, relokaci a čištění, a přispěla by k reputaci této zbraně, řazené mezi ´zbraně masového narušení´“.
„Nedávné zprávy z Iráku varují, že extrémisté Islámského státu možná už nakradli dostatek materiálu, aby vyrobili špinavou bombu, která by mohla kontaminovat značnou část velkého města a způsobit škody za miliardy dolarů“, říká jejich zpráva.
Experti se shodují, že teroristé by pravděpodobněji užili špinavou bombu nežli jiné radioaktivní nástroje, protože špinavé bomby jsou méně technicky komplikované a obsahují materiál, který lze poměrně snadno získat.
Improvizované nukleární nástroje – IND
I když se experti domnívají, že teroristické skupiny by daly přednost špinavým bombám, v úvahu přesto padají i tzv. IND (Improvised Nuclear Devices) – improvizované nukleární nástroje. Ale tyto „doma zhotovené atomové bomby“ nejsou dle Jorgensena pravděpodobné všude.
Pozemní detonace a detonace ve vzduchu způsobují různá zranění. Teroristé by pravděpodobněji odpálili IND ze země, spíše než by ho spouštěli z letadla. Tento druh výbuchu by způsobil větší množství radioaktivního spadu, který zvyšuje expozici záření a tím i zdravotní riziko.
Kdyby teroristická skupina odpálila 15kilotunovou jadernou bombu ( to jest velikost bomby v Hirošimě, o níž se předpokládá, že teroristická skupina by byla schopna ji postavit nebo získat), radius pro úmrtí na nemoc z ozáření a na úmrtí při výbuchu by byl téměř stejně velký.
Je zajímavé, že čím více energie se uvolní explozí, tím více lidí zemře na následky výbuchu, a počet zemřelých na nemoc z ozáření je nižší. Tato informace nám pomáhá předvídat úmrtí na následky výbuchu v poměru úmrtí na radiaci a k lepšímu předvídání, jak velká část populace by mohla být léčitelná.
Kdyby mezi civilní populací byla odpálena 50kilotunová bomba, ne všichni by zemřeli na nemoc z ozáření – protože každý, kdo by byl dostatečně blízko výbuchu, by byl zabit tímto výbuchem.
Ale uvolněná energie a výška nad zemí nejsou jedinými proměnnými, podle kterých můžeme předpovídat vliv jaderné bomby na zdraví.
Vstupte do Nuke Map (Mapy jaderných výbuchů) od jaderného historika Alexe Wellersteina. Interaktivní mapa vám umožní použít další proměnné možných scénářů výbuchů jaderných bomb.
Například 15kilotunová bomba (velikost hirošimské bomby, pokládaná za dostupnou pro teroristické skupiny) spuštěná z letadla na střed města Washington D. C. By v rámci města způsobila statisíce zranění. Tatáž bomba odpálená ze země by způsobila méně okamžitých zranění – ale radioaktivní spad by se z důvodu severozápadního větru rozšířil na mnoho mil, jak vysvětlil Jorgensen.
I vystavení nesmrtící dávce radiace zanechává řadu obav: jak daleko od místa výbuchu se zvyšuje riziko rakoviny? Stojí to za riziko evakuovat lidi z nemocnic a ošetřovatelských zařízení? Kdy se mohou obyvatelé bezpečně vrátit domů?
Podle Jorgensena je lepší instruovat lidi nyní, než hledat odpovědi potom. „Lidé… o tomto tématu teď ani nemohou diskutovat, protože neznají rozdíl mezi radiací a dávkou radioaktivity. Aby se mohli zapojit do tohoto procesu, potřebují vědět minimálně alespoň toto,“ řekl. „Tyto informace bychom měli přinést veřejnosti my, zástupci zdravotnictví.“
Pokud jde o vliv na zdraví lidí, jaderné scénáře mají různé důsledky. Černobylská katastrofa způsobila odhadem 16 000 onemocnění rakovinou štítné žlázy (pozn. Orgonet: dle zdroje OSN jich bylo 6 000, viz česky zde: http://orgo-net.blogspot.cz/2014/04/studie-osn-narust-rakoviny-spjaty-s.html,) zatímco pohroma ve fukušimské jaderné elektrárně nezpůsobila zřejmě žádné. Pokud chceme pochopit možné škody, je zde velké množství variant dle použití různých jaderných či radiologických prostředků. Díky internetu stalo modelování těchto účinků stalo snadnějším a dokonce veřejným.
Není „žádným tajemstvím“, že organizace jako Al-Quaeda a ISIS „mají zájem o získání jaderných materiálů, aby je mohly použít pro teroristický útok,“ jak řekl v ponděli dr. Timothy Jorgensen, profesor radiační medicíny na universitě Georgetown a autor knihy „Podivné záření: Historie radiace“ publiku v Centru pro strategické mezinárodní studie.
Jakým způsobem je možno předvídat účinek konkrétního útoku? Je třeba znát typ a velikost bomby, použité materiály, způsob detonace – ze vzduchu či ze země, hustotu populace, a dokonce i vítr; to vše nám může pomoci předvídat zvýšení rizika rakoviny, úmrtí přímo při výbuchu a úmrtí na nemoc z ozáření.
Jorgensen řekl: „Množství přeživších závisí na distribuci dávky záření mezi populací. Typ a závažnost zdravotních důsledků je možno předvídat zjištěním dávek jednotlivců.“
Do našich těl se dostává radiace i během běžných životních podmínek. Například při jednom mamografu absorbuje tělo 0,4 – 0,6 milisievertu (běžná jednotka měření absorpce radiace tělem, zkratka mSv). 1 000 banánů by přidalo našemu tělu 0,1 mSv. (Banány, jako veškerá potrava obsahující draslík, obsahují velmi malé množství radioaktivního materiálu.)
(Pozn. Orgonet: tabulky ozáření česky viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Akutn%C3%AD_radia%C4%8Dn%C3%AD_syndrom ,
anglicky https://en.wikipedia.org/wiki/Sievert )
Tělo samozřejmě absorbuje tím více radiace, čím je blíže zdroje a čím je zdroj silnější – výbuch atomové bomby či jaderné elektrárny.
Při dávce 500 - 1 000 mSv (1 000 mSv = 1Sv) začíná nemoc z ozáření, protože začnou odumírat buňky. Mezi symptomy patří spontánní krvácení, vředy na orgánech a loupání kůže. Uzdravení je velmi pravděpodobné, pouze riziko rakoviny v pozdějším životě je větší.
Smrtící dávka radiace (dávka, při které zemře 50% lidí, tzv. Lethal Dose 50 - LD50) je kolem 5 000 mSv.
Dávky nad 10 000 mSv způsobí gastrointestinální syndrom (GI), postižený umírá do dvou týdnů. Nad 50 000 mSv vznikne otok mozku způsobující syndrom centrálního nervového systému (CNS) , smrt nastává v řádu hodin.
Pro syndrom CNS neexistuje v současnosti léčba. Podle Jorgensena by neměla ani smysl, vzhledem k současnému průběhu GI syndromu.
Při běžném rozložení radiačních dávek při výbuchu tedy zbývá poměrně malý počet léčitelných obětí. Naše schopnosti léčit tyto lidi se bohužel dosud příliš nezlepšily. Při americkém bombardování Hirošimy většina lidí zemřela žárem a výbuchem, a do oblasti „léčitelně ozářených“ spadalo asi jen 10% zemřelých. Kdyby k něčemu podobnému jako v Hirošimě došlo dnes, byli bychom schopni tento počet dle Jorgensena snížit jen o 5%.
Špinavé bomby
Zprávy ukazují, že útočníci z Bruselu patří mezi mnohé skupiny ISIS, které si opatřují tzv. špinavé bomby, kvůli šíření strachu z jaderného ohrožení.
Špinavé bomby, rovněž známé jako nástroje k šíření radioaktivity (radiological dispersal devices – RDDs), nejsou ve skutečnosti jadernými zbraněmi. I když při detonaci rozšíří malé množství radioaktivního materiálu, mnohem více smrtící je jejich výbuch; většina lidí, kteří jsou mu vystaveni, nedostane smrtící dávku.
Podle nedávné zprávy od Nuclear Treat Initiative (Iniciativa jaderné hrozby) by „špinavá bomba nezpůsobila katastrofický počet úmrtí a zranění, ale mohla by zanechat miliardové škody vzhledem k nákladům na evakuaci, relokaci a čištění, a přispěla by k reputaci této zbraně, řazené mezi ´zbraně masového narušení´“.
„Nedávné zprávy z Iráku varují, že extrémisté Islámského státu možná už nakradli dostatek materiálu, aby vyrobili špinavou bombu, která by mohla kontaminovat značnou část velkého města a způsobit škody za miliardy dolarů“, říká jejich zpráva.
Experti se shodují, že teroristé by pravděpodobněji užili špinavou bombu nežli jiné radioaktivní nástroje, protože špinavé bomby jsou méně technicky komplikované a obsahují materiál, který lze poměrně snadno získat.
Improvizované nukleární nástroje – IND
I když se experti domnívají, že teroristické skupiny by daly přednost špinavým bombám, v úvahu přesto padají i tzv. IND (Improvised Nuclear Devices) – improvizované nukleární nástroje. Ale tyto „doma zhotovené atomové bomby“ nejsou dle Jorgensena pravděpodobné všude.
Pozemní detonace a detonace ve vzduchu způsobují různá zranění. Teroristé by pravděpodobněji odpálili IND ze země, spíše než by ho spouštěli z letadla. Tento druh výbuchu by způsobil větší množství radioaktivního spadu, který zvyšuje expozici záření a tím i zdravotní riziko.
Kdyby teroristická skupina odpálila 15kilotunovou jadernou bombu ( to jest velikost bomby v Hirošimě, o níž se předpokládá, že teroristická skupina by byla schopna ji postavit nebo získat), radius pro úmrtí na nemoc z ozáření a na úmrtí při výbuchu by byl téměř stejně velký.
Je zajímavé, že čím více energie se uvolní explozí, tím více lidí zemře na následky výbuchu, a počet zemřelých na nemoc z ozáření je nižší. Tato informace nám pomáhá předvídat úmrtí na následky výbuchu v poměru úmrtí na radiaci a k lepšímu předvídání, jak velká část populace by mohla být léčitelná.
Kdyby mezi civilní populací byla odpálena 50kilotunová bomba, ne všichni by zemřeli na nemoc z ozáření – protože každý, kdo by byl dostatečně blízko výbuchu, by byl zabit tímto výbuchem.
Ale uvolněná energie a výška nad zemí nejsou jedinými proměnnými, podle kterých můžeme předpovídat vliv jaderné bomby na zdraví.
Vstupte do Nuke Map (Mapy jaderných výbuchů) od jaderného historika Alexe Wellersteina. Interaktivní mapa vám umožní použít další proměnné možných scénářů výbuchů jaderných bomb.
Například 15kilotunová bomba (velikost hirošimské bomby, pokládaná za dostupnou pro teroristické skupiny) spuštěná z letadla na střed města Washington D. C. By v rámci města způsobila statisíce zranění. Tatáž bomba odpálená ze země by způsobila méně okamžitých zranění – ale radioaktivní spad by se z důvodu severozápadního větru rozšířil na mnoho mil, jak vysvětlil Jorgensen.
I vystavení nesmrtící dávce radiace zanechává řadu obav: jak daleko od místa výbuchu se zvyšuje riziko rakoviny? Stojí to za riziko evakuovat lidi z nemocnic a ošetřovatelských zařízení? Kdy se mohou obyvatelé bezpečně vrátit domů?
Podle Jorgensena je lepší instruovat lidi nyní, než hledat odpovědi potom. „Lidé… o tomto tématu teď ani nemohou diskutovat, protože neznají rozdíl mezi radiací a dávkou radioaktivity. Aby se mohli zapojit do tohoto procesu, potřebují vědět minimálně alespoň toto,“ řekl. „Tyto informace bychom měli přinést veřejnosti my, zástupci zdravotnictví.“
Toto je nesprávny postup - predikuje sa temer "nevyhnutná" jadrová katastrofa.
OdpovědětVymazatEhm, ako to že Fukušima nenarobila problém s človekom Predsa preto, že tu bola pomoc od vyšších zón, civilizácie, ktorá zneškodňuje následky. Ak by došlo k razantnému ohrozeniu zas to urobí. Preto takéto články si pan Orgonet strčte niekam... Vy sám, tak ako Nostradamus a jeho pohrobkovia privolávali udalosti, aby sa zavďačili mocnárom. Anastázia má na to iný názor. - A čo pani Adamcová ? Ano, bude mať pravdu, keď sa nič neudeje, udeje sa ale to, že ľudia otvoria viac oči, uši. To je najviac potrebné.
pro anonymní 14.25 :-) Jsou to INFORMACE, pro ty, kdož hledají, pro ty, jimž dávají smysl pochopit. Jeden poznatek ze života reálného, tisíce let fungující: Poblokovaný nebo líný-konzumní člověk otevře oči většinou,až když je otřesen, něco se podíje jemu, nebo v jeho okolí, tj. dostane políček- pak tehdy se začne hejbat, zajímat se - "PROČ" :-) převážná většina populace, která je již pokřivená konzumem, nejsou duchovní mistři, kteří sedí nehnutě a děje posunují myšlenkami, jsouc v klidu, usmívající se :-) tj. zdánlivě NIC nedělají ale pomáhají. To, že se článkem Orgo-netu dle vašeho pocitu, cituji: "predikuje sa temer "nevyhnutná" jadrová katastrofa. " - je blbost:-) Naopak jen informovaný člověk může poopravit svým Vědomím, nebo se dokonce zachránit. Přinejmenší je to dobré info. ZLO MÁME POZNAT!!! Ale nedávat mu emoce (viz vy) ale odvrátit se, a podporovat dobro :-)
VymazatPřeji, nejen Vám, krásné dny ☼
Čtením se slova stávají myšlenkami
OdpovědětVymazatuž jenom to, že se o tompíše, je podnět k zamyšlení - ne, není to náhoda, ale na co myslím, to se vyplní!
:-) áno?? Pokud myslíte i na blbosti? Pak by to sedělo- viz chaos světa :-)) Ale není to tak zcela...pokud nedáte do myšlenky sílu, rozplyne se, dokonce pokud i dáte a v okamžiku si uvědomíte, že nesprávně, že je negativní, nebo že jí živíte dál svojí energii(strach,nenávist apod) - MUSÍTE si to uvědomit, a smáznete jí další, následnou, pozitivní opravnou myšlenkou se sílou Lásky...ta prvotní negativní, vámi poslaná či živená,je zastavena a smázne se. Je třeba pochopit princip energií a jejich fungování. Pak by nebylo tolik negace mezi námi (obecně).
VymazatSlunečný den ☼ /bez " tzv.sluníčkářů :-))) /
PS: víte kolik lidí myslí a usilovně na to, aby vyhráli v loterii? :-DDD