(Součástí původního článku je video anglicky, obsahující celý text článku, zmíněné rozhovory a odkazované dokumenty. Bohužel nejde vložit, najdete ho v odkazu na originál.)
Už desítky let se nám tvrdí, že se máme obávat dlouhodobých účinků člověkem produkovaného CO2 na naše klima. Skoro každý den je ve zprávách oznámena nějaká nová bouře, období sucha, horka či chladna, a vládou financovaní vědci nás při tom varují, že je to předzvěst věcí příštích, k nimž dojde, pokud svět nesníží svou produkci C02.
Problém je samozřejmě v tom, že jde o vědecký podvod nejhrubšího zrna, šířený na základě toho, že veřejnost nic neví o poznatcích, které za tím stojí, či vlastně o neexistenci těchto poznatků. Modely a předpovědi jsou využívány ke strašení veřejnosti, aby věřila, že CO2 řídí klima a že to bude dělat i nadále stále nebezpečnějším způsobem. Tyto předpovědi mají společné to, že pokud jde o trendy, byly v posledních 15 letech naprosto chybné. A přesto se po nás chce, abychom stále věřili v dlouhodobou platnost právě těchto zfalšovaných modelů.
http://wattsupwiththat.com/2012/12/14/the-real-ipcc-ar5-draft-bombshell-plus-a-poll/
Jak uvedl Robinson a jiní ve své studii z r. 2007, „Environmentální účinky zvýšení množství atmosférického CO2“
http://www.oism.org/pproject/s33p36.htm, publikované Oregonským institutem pro vědu a medicínu, „předpovědi škodlivých klimatických účinků budoucího nárůstu uhlovodíků a méně významných skleníkových plynů jako CO2 se neshodují se současnými experimentálními poznatky.“
Rovněž v roce 2007 se J. Scott Armstrong, badatel Univerzity Pennsylvania a autor knihy „Dlouhodobé předpovědi“, což je standardní učebnice principů předpovídání počasí, podílel na překontrolování
http://mpra.ub.uni-muenchen.de/4361/1/MPRA_paper_4361.pdf procedur, které použila IPCC (komise pro změnu klimatu OSN) pro své předpovědi globálního oteplení, a zjistil, že tyto procedury porušily 72 z 89 náležitých principů vědeckého předpovídání.
V minulém roce publikoval Časopis pro geofyzikální výzkum atmosféry studii
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2012JD017765/full , ukazující, že předpovědní modely klimatu, zkoumající období méně než 30 let geografickém měřítku kontinentů, jsou z důvodu nepřesností děravé jak řešeto.
Začátkem roku 2013 britský Meteorologický úřad byl nucen snížit své předpovědi
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-20947224 nárůstů teplot v příštích čtyřech letech, poté, co globální roční teploty zůstaly po 15 let bez hnutí. Je ironií, že toto odchýlení od nepřetržitého nárůstu teplot, které bylo předpovězeno uhlíkovými alarmisty, se nyní svádí na „přirozenou variabilitu“, včetně „cyklů změn solární aktivity“, což jsou faktory, které byly do této doby hluboce podceněny, jak je zřejmé z konceptů uniklých IPCC
http://wattsupwiththat.com/2012/12/13/ipcc-ar5-draft-leaked-contains-game-changing-admission-of-enhanced-solar-forcing/ ohledně připravované zprávy o stavu klimatu AR5, která má být vydána příští rok.
Je smutné, že nahánění strachu, přehánění a zavádějící předpovědi v těchto otázkách již byly lidmi tak hluboce vstřebány, že existuje vrstva populace, která je ochotna věřit, že jakákoliv pozorovatelná událost v galaxii je důsledkem CO2, a to i asteroidy blížící se k Zemi. (Viz úvodní video.)
Dalo se tedy očekávat, že spousta lidí začne věnovat spoustu času a pozornosti otázkám C02, který je v atmosféře pouhým stopovým plynem, a jen jeho malá část je produkována člověkem. Vědci, pavědci, spisovatelé a podnikatelé pouze reagují na podněty trhu, o který se hraje. Vlády a univerzity po celém světě nyní utápějí miliardy dolarů ročně v grantech na financování výzkumu spjatého s údajnou hrozbou CO2, a v reakci na zájem o tento problém se rozvíjejí se celá průmyslová odvětví, jako obchod s uhlíkovými emisemi či zachycování a uchovávání uhlíku. Prostě, v sázce je mnoho peněz a potencionální politická moc, a tak už nelze jenom tak odhalit hrozbu globálního oteplování jako falešný poplach.
Jednou z nejhrůznějších možností, které mohou vzniknout z tohoto trendu, je politická legitimizace
https://www.youtube.com/watch?v=598sdVtSLtA myšlenky, která, což je ironií, má skutečný potenciál stát se skutečnou hrozbou našemu životnímu prostředí, a touto myšlenkou je geoinženýrství
https://www.youtube.com/watch?v=XkEys3PeseA .
Praxe geoinženýrství je nyní stará již více než půl století. Již koncem 40. let zkoumal americký matematik John von Neumann pro americké Ministerstvo obrany modifikace počasí a jejich potenciální užití jako válečné zbraně
http://www.aip.org/history/climate/RainMake.htm . Počátkem 50. let Wilhelm Reich prováděl pokusy s vyvoláváním deště.
https://en.wikipedia.org/wiki/Weather_modification#History
V 60. letech dr. Bernard Vonnegut, bratr slavného spisovatele, významně vylepšil technologii tehdy používaného osévání mraků pomocí krystalů jodidu stříbrného
http://www.atmos.albany.edu/deas/bvonn/bvonnegut.html . Hygroskopické vlastnosti jodidu stříbrného zajišťují, že vodní částice se rychle spojují do krystalické struktury. Jak ukazuje nedávný dokument Skywatcher
http://www.artificialclouds.com/skywatcher_contrails_chemtrails_artificial_clouds_climate_change_global_warming.html , proces osévání mraků je v současné době používán v tak rozsáhlém a každodenním měřítku, že má pro naše klima hluboké důsledky.
Vzhledem k tomu, že CO2 není problémem, který se vláda z něho snaží vytvořit, a vzhledem k připuštěnému nástupu zájmu Ministestva obrany o výzkum moderních technologií modifikací počasí nelze se nezajímat o možné spojení mezi současnými tlaky na provádění geoinženýrství a vojenskoprůmyslovým komplexem. Loni jsem měl to štěstí, že jsem mohl hovořit s profesorem Michalem Chossudovským
http://www.corbettreport.com/interview-544-michel-chossudovsky-on-weather-warfare/ z Centra pro výzkum globalizace o minulosti, přítomnosti a budoucnosti meteorologických válečných zbraní.
Potencionální vojenské výhody při válečném využití technologií modifikace počasí jsou zřejmé. Vlastně jsou natolik evidentní, jak poznamenává prof. Chossudovsky, že OSN byla nucena zavést v r. 1977 dohodu
http://www.un-documents.net/enmod.htm zakazující válečné užití technologií modifikujících životní prostředí. USA ratifikovaly tuto dohodu v r. 1980.
Další potencionální výhody využití této technologie se nabízejí v oblasti peněžních zisků. V lidské činnosti je tolik událostí, které závisí na krátkodobém počasí či dlouhodoběji na podnebí, že schopnost je předvídat (či dokonce ovlivnit) je extrémně cenná. Například pojišťovací společnosti pokaždé, když dojde k extrémní bouři v hustě osídlených oblastech, přicházejí o miliardy, a stavební průmysl tytéž miliardy vydělá.
Takže by nemělo být překvapením, že se vyvinul trh s „deriváty na počasí“ (pojištění proti následkům počasí)
http://www.activistpost.com/2012/08/a-history-of-weather-derivatives.html , který efektivně umožňuje velkým finančním institucím, aby vydělávaly peníze na spekulacích s počasím.
http://ekonom.ihned.cz/c1-44438630-s-pocasim-na-burzu A také by nemělo být překvapením, že průkopníky tohoto trhu byla neslavně známá korporace spjatá s globalisty, Enron.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Enron
Loni jsem měl možnost hovořit s výzkumníkem Petrem Kirbym
http://www.corbettreport.com/corbett-report-radio-232-geoengineering-for-financial-gain/ o zapojení Enronu do derivátů na počasí a o obrovských sumách, které mají být vydány na geoinženýrské projekty, probíhající bez vědomí veřejnosti.
I kdybychom připustili, že technologie modifikací počasí nejsou běžně užívány pro válečné účely ani k manipulacím trhu, již potenciál tohoto zneužití je více než značný, a již to by mělo stačit k odmítnutí těchto technologií. Ale ještě více znepokojující je, že dlouhodobé užití těchto technologií má významné, dosud neznámé účinky na naše životní prostředí.
Je ironií, že ti, kteří nás varují před možnými katastrofickými následky člověkem způsobené změny klimatu, mohou mít vlastně pravdu. Ale skutečným viníkem nadcházející katastrofy nebude člověkem produkovaný CO2, kterého se tak obávají, nýbrž geoinženýrské technologie, které jsou navrhovány jako „řešení“ tohoto problému.
Příspěvky
