9. dubna 2016

CERN odhalen jako tajný vchod do podzemního sídla CIA pod Ženevským jezerem ve Švýcarsku, 2. část

2. část překladu článku CERN odhalen jako tajný vchod do podzemního sídla CIA pod Ženevským jezerem ve Švýcarsku.
Překlad: Orgonet
9. 4. 2016


Foto: Model BEBC v expozici CERNu..

Velká evropská bublinová komora je komora z nerezové oceli, které byla údajně používána ke studiu částicové fyziky v CERNu. Projekt BEBC byl dle zpráv založen Francií a Německem v roce 1966 a komora se používala v CERNu v letech 1973-1984. Avšak ve skutečnosti je pravděpodobnější, že BEBC byla prototypem pro podzemní sídlo CIA, nyní umístěné hluboko pod Ženevským jezerem

Jakoby náhodou koncem 60. let, když se stavěl CERN, začala být voda v Ženevském jezeře tak znečištěná, že bylo nebezpečné v ní plavat, a viditelnost ve vodě byla téměř nulová. Zmíněné znečištění bylo pravděpodobně v důsledku masívních stavebních prací, které probíhaly hluboko pod hladinou a učinily vodu v jezeře doslova blátivou.

Jak ukazují fotografie BEBC, okna v komoře umožňují pronikání umělého i přirozeného světla, a dosti široké a hluboké kruhové vchody mohly sloužit i jako tunely k vnějšímu spojení s podmořskými porty. Vzhledem k struktuře BEBC rozdělené na oddělení je Římské impérium v Grónsku (které řídí a ovládá jak CERN, tak CIA) schopno zaplavit určitá oddělení a porty, pokud by se domnívalo, že jeho obyvatelstvo je v ohrožení. 

Přístup do BEBC je pravděpodobně vlakem z jednoho či z více z celkem 6 vchodů do CERNu (viz kapitola níže), a ponorkou skrze Ženevský tunel, který evidentně začíná v Janově v Itálii. Na základě dómového tvaru je možno soudit, že BEBC slouží pravděpodobně jako hlavní ústředí tohoto sídla CIA, jak dokazuje Sub-biosféra 2, podle níž je BEBC zřejmě modelována. 

I když je to jen domněnka, zdá se, že termín „BEBC“ (to jest „BBC“), byl zvolen částečně kvůli BBC (British Broadcast Corporation - Britská rozhlasová korporace), kterážto zkratka poskytuje jazykové krytí pro personál CIA, pokud by náhodně či záměrně použil na veřejnosti termín „BEBC“. Pojem BEBC, pokud vůbec někdy zazní na veřejnosti, není totiž  ve výslovnosti téměř odlišitelný od BBC. 

A nakonec, cylindrický tvar a dóm BEBC se jakoby náhodně objevuje také v architektuře Budovy 40 CERNu, která leží v obci Meyrin – je to zjevný projev úcty Hlavnímu sídlu CIA pod Ženevským jezerem.


2. Bublinová komora Gargamelle

Foto: Model Gargamelle v expozici CERNu.

Gargamelle je bublinová komora, která byla postavena ve Francii údajně byla používána ke studiu částicové fyziky v CERNu v letech 1970 – 1978. Ve skutečnosti však byla tato komora pravděpodobně prototypem první podmořské komory na světě, která byla domovem sídla CIA pod Ženevským jezerem

Díky pokroku technologií (např. Internet), byla komora Gargamelle rychle „dána do šrotu“ a nahrazena výše zmíněnou komorou BEBC. Jméno podmořské komory bylo údajně odvozeno od obryně Gargamelly, matky obra Gargantuy v díle Françoise Rabelaise „Gargantua a Pantagruel“. 

Gargamelle má průměr pouze 2 metry a délku pouze 4,8 metru, a možná si tím své jméno obryně ani nezasluhuje, leda tím, že byla prototypem prvního sídla CIA hluboko pod Ženevským jezerem.




3. Základna Aquarius Reef („Vodnářův útes“)

Foto: Základna Aquarius Reef na Floridě.

Porovnáme-li výše zmíněné komory BEBC a Gargamelle s americkou základnou Aquarius Reef na Floridě, což je jediná přiznaná podmořská laboratoř na světě, podobnosti jsou nepopiratelně do očí bijící. Kromě toho, že mají stejný cylindrický tvar, základna Aquarius má stejná „ponorková“ okna, stejná „potrubí“, stejné kovové nýty a stejné lešení na vrcholu.


4. Sub-biosféra 2

Foto: Budova expozice Globe of Science and Innovation v CERNu, Sub-biosféra 2, Radiofrekvenční komora - model v expozici CERNu Microcosm.

S veškerou pravděpodobností má hlavní sídlo CIA pod Ženevským jezerem téměř identický tvar jako Sub-biosféra 2, futuristický podmořský projekt, který údajně vytvořil Phil Pauley. Avšak na rozdíl od sub-biosféry 2 má hlavní stan CIA pouze 6 vnějších „plováků“, spojených s ústředním velícím centrem, jehož prototypem byla Velká evropská bublinová komora BEBC

Prototypem pro těchto 6 plováků je zřejmě Radiofrekvenční komora z Velkého elektron-pozitronového srážeče (LEP), která je nyní vystavena na výstavě Microcosm v CERNu. Je zajímavé, že budova expozice Globe of Science and Innovation („Svět vědy a inovací“), jejímž účelem je desinformovat návštěvníky ohledně výzkumu v CERNu, má jakoby náhodou přesně stejný tvar jako „plovák“ sub-biosféry 2 a zmíněná radiofrekvenční komora, což dále posiluje domněnku, že projekt Sub-biosféry 1 je politickou zástěrkou pro Hlavní sídlo CIA skryté hluboko pod Ženevským jezerem.


5. Ženevské jezero

Mapa: Ženevské jezero a umístění sídla CIA.

Velká evropská bublinová komora (BEBC), jinak známá jako Hlavní stan CIA, je evidentně umístěna pod Ženevským jezerem, které leží na severovýchod od CERNu i od Ženevy ve Švýcarsku. Je to největší vodní nádrž ve Švýcarsku, mnohem větší než všechna ostatní jezera nacházející se v údolích Alp

I když se uvádí, že hloubka jezera je 309,7 m (1 016 stop), v Alpách je celkem 537 hor, jejichž výška přesahuje 3 000 m, včetně Mont Blancu, který měří 4 800 m a leží hned jižně od Ženevského jezera. Protože alpská jezera odrážejí svou hloubkou výšku hor, které je obklopují, je vysoce pravděpodobné, že Ženevské jezero je mnohem hlubší, než se udává. 

Tato domněnka je posilována faktem, že i nealpské jezero u Curychu je hluboké 143 m, což je polovina udávané hloubky Ženevského jezera. Nejhlubší část Ženevského jezera je pravděpodobně mezi lokalitami Évian-les-Bains a Lausanne, což je náhodou zrovna tam, kde probíhá přímá hraniční linie mozi Francií a Švýcarskem. 

V důsledku toho je Hlavní sídlo CIA nanejvýš pravděpodobně umístěno na souřadnicích 46°27’19.8″N 6°36’01.9″E; polovina ve Francii, polovina ve Švýcarsku. Nehledě k matematickým a symbolickým aspektům této polohy, rozdělení Hlavního sídla umožňuje Švýcarsku napadnout Francii nebo Francii napadnout Švýcarsko, pokud by se Římské impérium v Grónsku domnívalo, že si to vynucují okolnosti. Díky tomu je zde vždy rovnováha sil vzhledem k Hlavnímu sídlu CIA, které je odpovědné za vládu nad podsvětím. 


6. Průzkum Ženevského jezera ruskými ponorkami Mir

Foto: Ruská ponorka Mir zkoumá Ženevské jezero.

Domněnka, že Ženevské jezero je mnohem hlubší, než je udáváno, byla inspirována článkem Russia Today ze 14. června 2011 „Ruské výzkumné ponorky zkoumají Ženevské jezero“. Je zajímavé, že článek uvádí, že „dvě slavná ruská hlubokoponorná zařízení se špičkovou technologií zkoumají hlubiny Ženevského jezera“, aby „údajně testovala čistotu vody“. Článek také uvádí, že tyto dvě ruské ponorky s názvy Mir1 a Mir2 jsou „dvě z několika málo na světě, které mohou fungovat až do hloubky 6 000 m“, a že tyto „miniponorky prosluly svou expedicí v lokalitě ztroskotání Titanicu v roce 1997“. Není třeba říkat, že nejhlubokoponornější ponorky na světě je třeba používat pouze k ponorům do hloubek větších než 309,7 m, což je údajná hloubka Ženevského jezera. 

Není známo, proč přesně byly tyto ponorky Mir použity v Ženevském jezeře, ale pravděpodobně to bylo kvůli čištění jezera v okolí sídla CIA a/nebo k nějaké jeho údržbě. 

V červenci 2011 v článku Spiegelu s názvem „Hluboko v alpské propasti: Ponorky zkoumají tajemné temné vody Ženevského jezera“ bylo odhaleno, že zmíněné ruské ponorky jsou používány „k prozkoumání skrytých hlubin švýcarské největší vodní nádrže“, a že „… i dnes je poměrně málo známo o dně Ženevského jezera, které má rozlohu 580 čtverečních kilometrů“. Pod podtitulkem „Nebezpečné kaňony v hlubinách“ pak článek uvádí, že ruské ponorky byly použity „pro zkoumání kaňonů řeky Rhony, které jsou pravděpodobně největším tajemstvím jezera“. Je zbytečné říkat, že podvodní kaňony se spíše vztahují k alpskému jezeru nežli k řece. 

Podle Websterova slovníku je „kaňon“ definován jako „hluboké údolí se strmými skalami, kudy protéká říční tok“. Se vší pravděpodobností je tím „hlubokým údolím“ Ženevské jezero, a řeka Rhona je onou „protékající řekou“. Článek Spiegelu také praví, že ruské ponorky „sestupovaly rychlostí 40 metrů za minutu“ a že „cesta na dno jezera“ jim trvala „asi dvě a půl hodiny“. Na základě těchto čísel lze matematicky vydedukovat, že Ženevské jezero je hluboké asi 3 000 metrů, což poskytuje dostatečný prostor sídlu CIA. 

Článek rovněž praví, že „na světě existují jen čtyři další ponorky tohoto typu, které mohou dosáhnout hloubky větší než 3 000 metrů“. Je zbytečné říkat, že na prozkoumání Ženevského jezera by nebyly použity dvě z těchto speciálních ponorek, kdyby to hloubka jezera nevyžadovala. 

Nakonec, k podpoře všeobecného mínění, že Ženevské jezero je prozkoumáno do hloubky: dříve bylo domovem dvou podvodních plavidel podobných ponorkám. "Mezoskaf" „Auguste Picard“ údajně provedl v Ženevském jezeře 1 100 ponorů mezi lety 1964 a 1965, a dopravil asi 33 000 návštěvníků do hloubky 150 m. A dále, malá ponorka „F. -A. Forel“ (PX-28) údajně provedla 3 600 ponorů mezi lety 1979 a 2005 a dopravila více než 6 000 pasažérů. 

Z výše uvedeného plyne, že Ženevské jezero je zřejmě daleko hlubší než se tvrdí, a že není plně prozkoumáno, ačkoli je snaha budit zdání opaku.








7 komentářů:

  1. Nejhlubším jezerem světa je Bajkal - 1637 m. I kdyby to Ženevské bylo hlubší, sotva bude mít hloubku nějakého oceánského zlomu. Tomu se mi prostě věřit nechce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřte si, čemu chcete,ale skutečnost tím ze světa nevymažete.

      Vymazat
  2. BYL JSEM SE TAM MRKNOUT, / PROLETĚT / a nic takového tam, není ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prdičky starý babičky tak akorát

      Vymazat
  3. Jest rádium těžší než olovo? Já ho prosím nevážil, mile odvětil Švejk.

    OdpovědětVymazat
  4. Nevím kde vzali tu hloubku 3000m. 40m/min * 2,5h (150min) = 40*150=6000
    Asi by to měl někdo se šnorchlem prověřit ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen se šnorchlem do 6 km vám rozhodně nedoporučuji :-)

      Vymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.