Aolian: Novinky ze západního Pošumaví

Sláva, ozval se nám zase Aolian! Už se mi po jeho přírodě a bytostech stýskalo! (Pro nové čtenáře: vše dříve zveřejněné od Aoliana najdete kliknutím na štítek pod článkem.) =Orgonet=

Novinky ze západního Pošumaví

Sepsal Aolian
10. 12. 2015

…Úvodem

Po letošním shonu a celé té obrovské záplavě událostí valících se přes naše pošumavské končiny se mi konečně podařilo najít chvilku času na sepsání těch nejúdernějších novinek, prožitých na vlastní kůži a pečlivě zapsaných do našeho rodinného deníčku:-)))). Své vyprávění započnu naprosto klasickou, ba přímo nesmrtelnou otázkou, která je naprosto typická pro celý náš region Klatovska: „Hele, copa je u vás novýho?“

Země klidu a míru

V letošním roce mi bylo dopřáno průběžně navštěvovat jeden moc hezký a útulný přírodní koutek ležící v Klatovské kotlině, v úseku s pěknými přírodními zákruty řeky Úhlavy. V tom hezkém přírodním koutku je klidné zátiší s mělkým rybníkem hostícím pestrou vodní faunu. Potkáme zde čolky i žáby, včetně zákonem chráněné blatnice skvrnité i rosničky zelené. Svůj domov tu mají také drobní vodní korýšci, vážky, vodní šneci a další a další větší či menší zvířátka. Za potravou sem zaletuje celá řada ptáků včetně čápů bílých i černých. Zatímco v rozlehlých rákosinách za rybníčkem hnízdí náš vzácnější druh dravce moták pochop, ve vrbových křovinách se tajnůstkářsky ukrývá drobný ptáček slavík modráček středoevropský. V mokřinách za hrází rybníka se daří vlhkomilné květeně včetně dekorativní mochny bahenní. Ve střední části území se můžete pro změnu pokochat pestrobarevným kvítím zaplavujícím v průběhu května až července zdejší druhově bohaté vlhké louky. Díky pravidelnému kosení porostů zde mají perspektivu květnatá společenstva se vzácnými orchidejemi: prstnatcem májovým a vemeníkem dvoulistým. V menším remízu obklopeným loukami tiše odpočívá několik tůněk vzniklých po dávné těžbě písku.

V průběhu svých návštěv jsem také rád zacházel ke statným stromům, v nichž sídlí moudré Strážné bytosti. Vzrostlé duby na hrázi rybníka, mohutné vícekmenné vrby, vytáhlé olše, solitérní bříza v lukách… Všem těmto přívětivým a sečtělým přátelům jsem vděčný za povzbuzující pozdravy i praktické rady a také za nové, zcela netradiční náhledy na celou řadu věcí souvisejících s očistou naší planety. Svůj přírodní domov s láskou nazývají „Na tich našich behniskach a mokřadlech“.

Pro své návštěvy spojené s mapováním územím jsem si obvykle vybíral pokud možno příznivé počasí. Nikdy však nezapomenu na jedinečný zážitek, kdy jsem jednoho melancholického deštivého dne s naprostým klidem a mírem v duši celostně vplul do laskavé náruče Moudrého vědomí zdejší krajiny. Od té doby nemám pro tento požehnaný přírodní koutek jiného pojmenování než „Země klidu a míru“.

Obr. 01: Zátiší s rybníkem

Obr. 02: Mokřina s vlhkomilnou flórou včetně ostřic

Obr. 03: Květnatá pravidelně kosená louka s chráněnými druhy rostlin

Obr. 04: Náš drobný pěvec slavík modráček středoevropský

Obr. 05: Vzácná mochna bahenní v květu

Obr. 06: Prstnatec májový, dekorativní orchidej našich vlhkých luk

Obr. 07: Vemeník dvoulistý, další pěkná orchidej zasluhující zvýšenou ochranu

Obr. 08: Statné Dubisko na hrázi rybníka

Oběť inženýrské zvůle a pýchy

Tento útulný přírodní koutek ležící v ploché nivě Úhlavy na mocné vrstvě říčních usazenin je dnes vlastně docela malým ostrůvkem divoké a polodivoké přírody. Je totiž téměř ze všech stran obklopený intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou (pole, kulturní louky a pastviny). Přitom ještě v první polovině 20. století převládaly ve zdejších končinách hlavně vlhké až močálové louky protkané potůčky a citlivě udržovanými mělkými vodními stružkami. Na rozsáhlých slatinných lukách obhospodařovaných ručním kosením prosperovala fenomenální vlhkomilná květena s celou řadou druhů, které jsou dnes zákonem chráněné. Jeden z místních přírodovědců byl krásou a ochranářskou hodnotou rozlehlých mokřadních společenstev natolik okouzlen, že podal návrh na zřízení přírodní rezervace. Tehdy se psal rok 1943 a pohnuté válečné události snahy o založení chráněného území zcela zmařily. Po tomto nevydařeném pokusu však hromadně krachovaly i všechny další návrhy na založení rezervace podávané nadšenými přírodymilci v poválečných letech, od 50. do 70. let minulého století. Záhy po jednom z posledních zamítnutých návrhů na zřízení chráněného území najela do zdejší krajiny těžká technika, byly vyhloubeny odvodňovací příkopy, zarovnána koryta klikatících se potůčků, na vyvýšených místech nivy rozorány vlhké louky a drobné pozemky sceleny do rozsáhlých lánů orné půdy. Všechny tyto zásahy poznamenaly Duši krajiny těžkými a hlubokými ranami, které svědčily o tom, že musela projít velkým utrpením. V podstatě se stala obětí inženýrské zvůle a pýchy.

Obr. 9a: Regulované koryto potoka v důsledku plošných odvodňovacích zásahů (80. léta 20. století)

Obr. 9b: Regulované a zahloubené koryto vodního toku má podobu odvodňovací strouhy

Je proto obdivuhodné, do jaké míry se podařilo tamním přírodním bytostem překonat tyto dramatické události, strasti a bolavé rány. Ve své činorodosti a lásce k životu soustředily svou pečovatelskou a tvůrčí sílu na zvelebování zbytku krajiny, která zůstala jako přírodní ostrůvek v jinak drasticky pozměněné ztechnizované krajině. Země klidu a míru…

V listopadu roku 1992 se však zdejší společenství přírodních bytostí přece jen dočkalo kýženého povzbuzení a podpory. Jejich míruplný, bezmála sedmadvacetihektarový Domov Svornosti byl totiž konečně vyhlášen za přírodní rezervaci.

Obr. 10: Země klidu a míru jako na dlani aneb letecký snímek přírodní rezervace

Jak byla programována poválečná budoucnost

Během mých návštěv Země klidu a míru mi bylo zčásti dovoleno nahlédnout pod pokličku událostí, které přímo souvisejí s plošným odvodněním a dalšími necitlivými zásahy do zdejší krajiny. Svým mentálním vědomím jsem jednoho dne zaregistroval místní hnízdo skrývajících se astrálních Tvůrců temnářské matrix. Ve svém středisku vybaveném rozličnou technikou měli velikou desku a na ní jako na šachovnici rozestavěné figurky. Ty figurky byly osoby, které měly sehrát klíčovou roli v osudu nynějšího chráněného území i okolní krajiny. Něco jako taková „Lokální Aréna Činu“, kde jsou předem dány pozice a role jednotlivých osob a děj, který tyto osoby odehrají, je pečlivě a s předstihem naplánován. Samozřejmě s jasným výsledkem, kdo bude Vítěz a kdo Poražený. V podstatě se jedná o klasickou matrix Věku Ryb s biotechnickým pozadím Staré Atlantidy protkaným takzvanými Sítěmi moci.

A tato naprojektovaná matrix pak byla ve „správný“ čas spuštěna a uvedena do chodu. Tím byl dán základní podnět k rozehrání klasické partie Hodní vs. Zlí. Pro milovníky přírody jsou samozřejmě Hodní ti, co hájí přírodu a prosazují zřízení rezervace. Zlí jsou pak ti, co tomu brání (příslušní úředníci, patroni obcí, později také předsedové státních statků, melioračních institucí apod.). Pro vrstvy společnosti ovládané strachem z nedostatku obživy platí ovšem přesně opačné měřítko. V jejich očích jsou Hodní ti, kteří chtějí tyhle hrozné močály plné komárů proměnit na úrodnou půdu (velké širé rodné lány) a Zlí jsou samozřejmě ti, kteří tomu brání a chtějí, aby se tam chudáci zemědělci pachtili v bahně, ba co víc, oni tam dokonce chtějí re-zer-va-ci. Necitové, sobci, idealisti!!!

Tyto názorově odlišné skupiny se pak vzájemně setkávají při jednáních, kde je rozhodováno o dalším osudu přírodovědně cenného území. Do jejich mysli jsou skrze speciální programy Tvůrců temnářské matrix projektovány vzorce chování, které motivují účastníky jednání ke vzájemným konfliktním střetům. Energií uvolněnou při sporech je skrytě, avšak velmi důmyslně - skrze speciální astrální hadice - napájena jedna ztemnalá podzemní civilizace. Na oplátku poskytuje Tvůrcům temnářské matrix přístup k životní síle planety a sice prostřednictvím jedné z místních energetických linií.

Naprojektovaná temnářská matrix, pod jejíž taktovkou je implantován do hmotné úrovně Klatovské kotliny jeden děj za druhým, má samozřejmě přesný směr i cíl. Jelikož tvůrci této matrix jsou vývojově staré bytosti, které se podílely na vyvolání dávných galaktických válek, hledají nové cesty, jak se nadále „zaháčkovat“ v krajině, jež je pro ně strategicky velmi důležitá. Klíčovým atributem jsou pro ně zejména četné podzemní chodby vybudované v dávné minulosti a vedoucí od města Klatov až do železnorudské části Šumavy. Tyto chodby jim mimo jiné umožňují ilegálně vstupovat skrze speciální portály do různých dimenzí, odkud mohou sbírat data a získávat tím možnost přesnější kontroly nad děním a událostmi v regionu i okolních oblastech.

Tyto „mocnářské“ entity jsou zároveň zosobněním hrubé síly, jež poněkud neladí s jemnou energií a dušemi subtilních víl, žínek, rusalek a dalších křehkých vodních bytůstek láskyplně pečujících o svůj Domov slatin, mokřin, tůněk, potůčků i studánek. Tyto jemné pečovatelky vetkávají do Duše krajiny uklidňující a léčivou sílu zjemňující dávné bolesti zotročených bytostí (lidských i přírodních) kdysi přinucených ke stavbě desítky a desítky kilometrů dlouhých podzemních chodeb.

Cit, léčivá energie, vyladění na jemnější smysly… Něco takového nemůžou přece ti „mocní“ vládnoucí hrubou zotročující silou potřebovat! Je tedy na čase postarat se o to, aby Duše místní krajiny utrpěla nějaké závažnější onemocnění. Vzít jí vítr z plachet, pokořit ji a udělat ji maličkou! K tomu se ovšem nabízí vynikající příležitost: lidstvo vystresované z utrpení a hrůz prožitých za druhé světové války bude jistě snadné přimět ke spolupráci na zdevastování míruplného společenství přírodních bytostí v mokřadních biotopech pod hlavičkou nutnosti zúrodňování nových ploch pro zkvalitnění obživy národa. Strach z bídy a hladu umožní podsunout lidstvu do mysli podprogram, že plošné odvodňování močálů je vlastně po všech stránkách šlechetný počin vedoucí ke zvelebování krajiny tak, aby se stala celospolečensky užitečnější.

To ale ještě není všechno. Během letošního roku mi bylo umožněno prožít několik podstatných situací, při nichž jsem pochopil, jak obrovská je žárlivost některých ztemnalých „mocnářských“ vývojově starých bytostí na některé jiné druhy bytostí, hlavně na člověka. Je tak velká, že vyústila v rafinovaný plán těchto bytostí jakýmkoliv způsobem zdiskreditovat lidstvo, že jsou to vlastně mizerní správci planety, kteří nejsou hodni dalšího duchovního postupu. Vždyť se na ně podívejte, jak se chovají k přírodě, jak to tady všechno plení a devastujou!

Díky celé řadě odvážných badatelů, jasnozřivých bytostí z vysokých sfér a dalších pomocníků však byla tato rafinovaná strategie již odhalena a postupně jsou dekódovány její jednotlivé pasáže. Stále přibývá nových cenných poznatků o záměrných manipulacích společnosti vývojově staršími skupinami než je lidstvo, a sice skrze speciální psychoprogramy a umělé vývojové hologramy s technickým pozadím Staré Atlantidy.

A navíc, copak lze všechny pozemšťany strčit do jednoho šuplíku a šmahem prohlásit, že „lidstvo zdevastovalo planetu Zemi“? Vždyť stále více osob si začíná uvědomovat, že na naší Matičce Zemi zdaleka nejsou inkarnovány jen lidské bytosti, ale také celé skupiny bytostí z jiných vývojových linií. A také přibývají poznatky o tom, že tam, kde dochází k devastaci přírody, sedí na řídících postech „hlavy pomazané“ s vývojovým základem „žárlivců na člověka“ nebo osoby osazené speciálními technickými implantáty posilujícími egorozumové vzorce chování. Není bez zajímavosti, že docela často se v energetické struktuře manipulativních implantátů, jimiž jsou osazovány osoby s určitými funkcemi, zrcadlí dva půlměsíce, viditelně od sebe oddělené. S tímto symbolem jsem se seznámil již v předchozích letech, avšak teprve v průběhu letošního září mi docvaklo, že je to vlastně karmický atribut drakoniánců.


Doteky minulosti

Jednoho klidného podvečera jsem se ve svém vnímání vcelku samovolným způsobem přenesl do dávné minulosti. Díval jsem se na nádhernou světelnou úroveň naplněnou harmonicky spolupracující dualitou jemného jinového Vědomí Dračí Moudrosti a jangové Síly Vůle Života zosobněné Inteligencí drakoniánců, pracujících tehdy ještě v souladu s Vědomím Jednoty Univerza, v rámci své skupinové duše DRACONIO. Tuto spolupracující dualitu jsem vnímal v podobě dvou vysoce vědomých bytostí, které mezi sebou držely nádhernou světelnou kouli dokonale vyvažující působení jinové a jangové síly. Všechno bylo plné světla, míru a souznění s Moudrým Vědomím života a smrti. Tato idylka však netrvalo dlouho. Náhle jsem pocítil nepříjemný závan vzteku a poté zažil šokující událost, kdy byla světelná koule na vyvažování energií ostře přeťata vejpůl dlouhým mečem. Byla to reakce drakoniánců na rozhodnutí Tvůrců řádu, že úloha budoucího stvořitele připadne člověku. Důsledky tohoto počinu, vykonaného pod náporem emocí, byly fatální. Rovnováha mezi jinovou a jangovou sílou byla narušena, což otevřelo cestu k postupnému rozpoutání válečných konfliktů až na úrovni vesmíru. Kauza s násilně rozťatou světelnou koulí se do jádra drakoniánské duše zapsala jako karmické znamení v podobě dvou navzájem oddělených půlměsíců. Tyto půlměsíce mají atribut jakéhosi cejchu; objevují se v jakémkoliv implantátu nebo produktu, v němž mají prsty drakoniánci.

Drakoniánci v Klatovské kotlině

Po této příhodě následovalo další zajímavé poznání ohledně drakoniánců a jejich působnosti v Klatovské kotlině. Za zprostředkování cesty k těmto poznatkům vděčím několika moudrým a vědomým bytostem, které jsem potkal ve správný čas na správném místě:-)))

V dávné pradávné době, ještě před osídlením české krajiny Slovany, se v oblasti Klatovské kotliny rozlévalo obrovské jezero. Toto Velké Jezero mělo dvě základní dimenze. V jedné z těchto dimenzí se nacházel úžasný pestrobarevný svět přírody s fascinující vodní flórou i faunou. Říkalo se tady „Na Velkém leknínovém jezeře“. Ve druhé dimenzi panoval svět techniky a biotechniky prostoupený zejména modrým zářením. Tento technosvět budovaly a spravovaly zbytky některých civilizací, které prožily svůj vrcholný rozkvět ve Staré Atlantidě a jejich pozůstalí příslušníci zde určitým způsobem navázali na svou předchozí vývojovou epochu. Mocenské elity drakoniánců rády umožnily založení dimenze pro vznik technického světa na Velkém Jezeře, neboť dobře věděly, že se jim to bohatě vyplatí. Již z dřívějších dob měly totiž okouknuté, že tito „staroatlanťané“ umí s technikou zacházet dle jejich vkusu přímo profesionálně. Drakoniáncům velmi imponovalo, jak jejich azylanti dokáží s pomocí speciálních energetických struktur přeměňovat růžovou sílu Pramene života na biotechnickou energii s modrým vyzařováním. Jak sofistikovaně si počínají při tvorbě různých holografických projekcí, při nichž dokáží využít emocionálních a mediálních vlastností vodního živlu i zrcadlových efektů na rozhraní mezi vodní hladinou a kontaktním vzdušným prostorem.

A elity drakoniánců také velice dobře věděly, jak moc jsou tito atlanští „borci“ citově připoutaní ke své práci i ke svým výdobytkům, co všechno jsou ochotni obětovat pro svou seberealizaci a jak jim v zápalu celostního nadšení uniká spousta ostatních, mnohdy dosti podstatných věcí. Nebylo tedy nikterak náročné je opatrně a nenápadně nasměrovat k tomu, aby v rámci svých protislužeb za velkoryse poskytnuté zázemí pomohly svým hostitelům - drakoniáncům stvořit vývojovou matrix pro celé příští generace obyvatel v Klatovské kotlině a okolních oblastech...

Když nastal ten správný čas a namísto Velkého jezera se v Klatovské kotlině rozprostíraly šťavnaté louky i drobná políčka v okolí usedlostí, přichází na scénu český panovník Přemysl Otakar II. a kolem roku 1260 povyšuje osadu Klatovy na královské město.

Obr. 11: Klatovy na počátku 19. století

Historické jádro města s pravidelným šachovnicovým půdorysem a čtvercovým náměstím o výměře jednoho hektaru se dodnes těší oblibě místních obyvatel i návštěvníků. K mým oblíbeným částem starého města patří zejména úzké uličky s kamennou dlažbou, zádumčivě vyhlížející zbytky hradebního opevnění a tajemná zákoutí. Ke konci roku 2013 jsem však měl možnost prohlédnout si historické jádro také v jiné podobě, ne příliš optimistické. Bylo mi umožněno nahlédnout do překryvné dimenze v podobě zvláštní astrální úrovně s převahou modré barvy. V této překryvné úrovni spočívalo na velké čtvercové desce speciální technické zařízení. Teprve v letošním roce jsem byl schopen dekódovat, že čtvercová deska představuje jakousi ukotvovací předlohu k vývojové matici společnosti a speciální technické zařízení na ní ukotvené je výkonný modul s programy. Čili opět jakási uměle programovaná Aréna Činu na odvíjení jednotlivých předem naplánovaných dějů pro Klatovskou kotlinu, s možným přesahem do sousedních oblastí. A tato Aréna Činu (nebo i Zlo-činu?) byla ještě navíc vybavena obřím astrálním zvonem modré barvy. Tento zvon byl umístěn v energetické úrovni, která umožňovala, aby se rozprostíral nad celým městem. Rovněž byl vybaven zvláštním technickým zařízením. Díky pracovní skupině erudovaných bytostí speciálně proškolených na pomoc při očistě Staré Atlantidy mi bylo umožněno učinit poznání, že takovéto zvony byly využívány k nasměrování událostí a k manipulaci Vědomí inkarnovaných osob zejména v období různých válek včetně druhé světové. Pokud se někdo snažil vybočit z uměle naprojektované budoucnosti, tak šup s ním honem zpátky do matrixové škatulky! (O něco později jsem měl příležitost nacítit energie takovýchto manipulativních zvonů na vlastní kůži, ale bylo to spíše v souvislosti s tím, že daní Strážci zvonů už hledali cestu, jak se osvobodit ze svých starých úkolů pro Věk Ryb).

Vzhledem k pohnuté historii Klatov, zejména ve vztahu k ničivým požárům, dramatickému průběhu třicetileté války a následnému dlouhodobému ekonomickému úpadku města, je skutečně dosti pravděpodobné, že tento průběh dění byl předem pečlivě naplánován a postupně realizován. Již vícekrát jsem se přesvědčil, že pokud se někde v historii odehrály velmi negativní události, zatížily emocionální tělo příslušné oblasti natolik, že je zde mnohem obtížnější překonat pesimistické nálady a strach z budoucnosti. Spolu s tím jde často ruku v ruce i nedostatek vnitřní motivace pracovat na svém osobním vývoji apod. A naopak se docela běžně přihodí, že v krajině zatížené břemenem negativní energie z minulosti mají spoustu síly k práci, rozhodování a dirigování elementy, které podporují komerční aktivity na úkor ochrany životního prostředí.

Vzhledem ke všem postupně získaným zkušenostem a poznatkům mne nakonec vůbec nepřekvapilo, když jsem za vývojovým modulem vloženým do překryvné dimenze historického srdce Klatov našel ony pilné staroatlanťany z dávného technického světa na Velkém Jezeře. Bylo zřejmé, že při tvorbě tohoto produktu – sofistikovaného modulu na programování budoucnosti - poněkud neřešili možné negativní důsledky. Brali to prostě jako zakázku pro své chlebodárce - drakoniány. Další analýzy posléze odhalily, že místní drakoniánské elity ovšem v žádném případě nejsou těmi, kteří by se slunili na vrcholu pomyslné pyramidy vlády a moci. Nad nimi totiž stála ještě jedna velmi ambiciózní osoba všeobecně proslulá svou touhou po absolutistické patriarchátní moci: „Prvorozený“ neboli Lucifer.

Laicky řečeno: drakoniánci udělali v kauze Programování budoucnosti v Klatovské kotlině „užitečného idiota“ Luciferovi a staroatlanští pilňáskové posloužili v roli „užitečných idiotů“ jak drakoniáncům, tak „Prvorozenému“.


Rozpad starých struktur Věku Ryb v praxi

Sotvaže jsem stačil vstřebat všechny tyto poznatky, už bylo zaděláno na nový zážitek, který překonal všechny ty předešlé. Stalo se to přesně 17. září 2015. Už od rána jsem vnímal silné přílivy energie, které mi přišly docela k duhu. Měl jsem totiž napilno v práci a v odpoledních hodinách mě čekal přejezd do mé oblíbené Země klidu a míru. Situaci poněkud komplikoval nepříjemný pařák, jakoby právě vrcholila letní sezóna. A do toho neskutečná chemizace oblohy; brzy se vytvořila hustá chemtrailsová síť, která ale začala zničehonic zajímavým způsobem sublimovat. Netrvalo dlouho a objevila se nová sprejovací várka. Letouni křižovali oblohu jak posedlí, dokud nebyla chemická síť obnovena.

Odpoledne, když jsem vjížděl do Klatovské kotliny, pocítil jsem nejprve divný tlak na hrudi a poté mi připadlo, jakobych se ocitnul pod palbou válečných kleteb. Tento nepříjemný až útočný stav mne provázel po celou dobu mé jízdy, než jsem s vypětím všech sil zaparkoval na okraji kulturní louky sousedící se Zemí klidu a míru. Vyskočím z auta a připadám si jako zmatený voják stojící uprostřed válečné vřavy, chaoticky a nevědomě, vůbec neví, která bije... Tichou krajinou profukuje slabý větřík, mně však připadá, jakoby se celá zem otřásala v základech. Napřed zemětřesení, potom hřmění v oblacích. Cítím napětí a pak konečně – konečně přichází první vize.

Astrální oblohou táhne dlouhé procesí. A není to lecjaké procesí, je tvořeno samými válečnými loděmi. Páni, vždyť tohle je celá válečná pěchota drakoniánců, kdysi nasazená do velkých galaktických válek! Drakoniánci v masovém přesunu… A zdá se, že opouštějí planetu Zemi. Teď je vidět i Světelná brána, kudy se vstupuje do očistných úrovní. Jdou tam. Vůbec se mi tomu nechce věřit. Ale skutečně je to tak, oni tam vcházejí a všechny ty jejich lodě s technickým zařízením se rozpadají, umírá jejich stará válečnická minulost. A teď už je možné spatřit i samotné drakoniánce, jak postupně podléhají Očistnému procesu. Mizí na nich černá barva a oni jsou najednou celí tmavohnědí.

„Tedy, to je ale proměna,“ vydechl jsem s obdivem. „Ale kam vy, hoši, vlastně patříte? Ano, už se rozvzpomínám, vy jste přece kdysi tvořili jednu vysoce tvůrčí skupinu s konstruktivním pracovním nábojem, ale to už je hodně a hodně dávno, ještě před velkými vesmírnými válkami. A vaše hlavní pole působnosti bylo v jednom z řídících středisek rozsáhlé Přírodní Říše:-))) Ale pak jste podlehli destruktivnímu jednání, protože jste si nechali, jako spousta dalších bytostí, nakukat od Luciferovců, že člověk je váš třídní nepřítel a tudíž se sluší vyrazit radikálně do boje proti všem, kdo podporují člověka… Ale na tom už teď nezáleží, já v té době taky nebyl žádný svatoušek. Ať už to bylo jakkoliv, vítejte zpátky v paprscích světla. Ta vaše domácí tmavohnědá barva vám ale opravdu bezvadně sekne:-)))))))) Je to všecko moc fajn a víte o tom, že když zmizela z vašich těl černota, mizí z vašich duší také agresivita a chuť válčit? Cítím to a dávám vám požehnání na vaši další cestu životem.“

Cítím dojetí a vnitřní radost, ale musím se udržet v bdělosti. Na cestě je totiž další zajímavá vize: mraky temné energie uvolněné při celé této masové očistě Klatovské kotliny jsou efektivně pohlcovány speciálními astrálními světelnými stěnami a rychle přeměňovány na volnou energii. Něco dost podstatného se povedlo, něco mimořádně význačného… Už se konečně zas můžu volně nadechnout, má mysl se zklidňuje a pokládám sám sobě otázku:

„Bude mi dovoleno vidět také hlavní aktéry, kteří tu sehráli roli osvoboditele tamních drakoniánců z jejich válečného prokletí?“ Určitě to budou vznešené a čisté bytosti, docela mám trému je spatřit, zvláště po všech těch průšvihářských situacích z dávných dob. Radši se s předstihem omluvím za všechny svoje omyly. Tím rozhodně nic nezkazím. Začínám tedy přeříkávat omluvné mantry a raději se nikam nedívám. Záhy jsem však vyburcován do stavu absolutní pohotovosti. Někdo si docela naléhavě přeje, abych se zase začal dívat. Koneckonců, když si to přeje, tak proč bych se nezkusil podívat? A ono to jde zrovna jako po másle, už vidím siluetu jakési štíhlé mužské postavy. Dozoruje nad masovým přesunem drakoniánců a celý tento výjev začíná dostávat jasnější a zřetelnější rysy, vždyť je to přece… Zalapal jsem po dechu. Vždyť je to přece ten „Prvorozený“, ten Lucifer! Řídí masový odsun drakoniánců a zpovzdálí na něj dohlíží celé společenství bdělých světelných entit, které sledují, jak si počíná ve své práci.

Tak je to tedy! Ale tohle rozhodně nemá chybu, to je přesně ono, co jsem potřeboval pochopit. Když tenkrát Prvorozený udělal v dávných dobách pakty s drakoniánci a poté naverboval jejich válečné flotily do vesmírných válek, je přece naprosto logické, že je to on, kdo bude nucen dříve či později uvést vše na pravou míru. Kdo jiný by to měl řešit? Když to byl on, kdo na dané průšvihy zadělal, zákonitě se teď všechny hrnou za ním. Kdyby se teď na jeho karmickou pozici postavil kdokoliv jiný, byť v sebelepších úmyslech podpořit světlo světa, chtě nechtě se na této pozici stává blokátorem a zazdívačem řešení událostí.

Už chápu, k čemu jsme nuceni ve vývojovém procesu postupného Rozšiřování Vědomí života a smrti. Zdaleka nejde o rozvíjení nějakých vznešených duchovních nauk a praktik, nýbrž jsme různými praktickými způsoby nasměrováváni k tomu, abychom byli celostně ukotvení ve svých osobních vývojových liniích, kde k nám přichází vše, co máme vyřešit a kde zároveň nefušujeme nikomu dalšímu do řemesla. Čím víc starých vazeb Věku Ryb rozvážeme, tím víc místa bude k dispozici pro inkarnaci Rozšiřujícího se Vědomí života a smrti do našich osobních vývojových linií i do Kolektivního vědomí naší planety.


Nositelé Rozšířeného Vědomí života a smrti

Zvláště v průběhu letošního roku jsem si všiml, že spolu s postupujícím rozpadem Věku Ryb a pročišťováním starých paměťových vrstev dochází k uvolňování prostoru pro Nové pomocníky, vyslané Jednotou Univerza, kteří nás přicházejí přátelsky nasměrovat k řešení našich starých problémů. Tito pomocníci působí především skrytě, jsou však velmi praktičtí a zároveň se umí dobře pohybovat i v přecivilizovaných oblastech. Pomáhají nám navodit takové životní situace, při nichž dostáváme nové šance aktivně zapracovat na řešení všeho, co nás ještě citelně brzdí v našem osobním vývoji. Také pro nás připravují různé příležitosti, které nás motivují k tomu, abychom měli potřebu vystabilizovat se v té správné vývojové pozici. Tito pomocníci jsou v podstatě Nositeli Rozšířeného Vědomí života a smrti. Naprosto nenásilným způsobem nám pomáhají s prožíváním situací, při nichž máme možnost si uvědomit, že sílí vliv našeho vlastního jednání a myšlení na utváření naší budoucnosti. Tito Noví pomocníci, nezatíženi dramatickými událostmi dávných galaktických válek, pomáhají nám získávat zpět naši ztracenou sebedůvěru a zbavovat se pocitů viny za naše dřívější vadná rozhodnutí.

V širší praxi to znamená, že s postupujícím rozvolňováním vazeb Věku Ryb nutně slábnou i všechny staré rafinované metody s technickými moduly na manipulaci budoucnosti planety Země. Rozpadají se staré Arény Činu, které dříve umožňovaly zhmotňování určitých, především negativních událostí, pomocí různých věšteb a proroctví. S koncem Věku Ryb jakoby také docházelo k uvolňování některých časoprostorových vazeb. Najednou se objeví příležitost na mžik vycestovat někam do jiné dimenze, rychle tam po sobě něco opravit nebo něco starého odevzdat (naše duše ví co a jak) a pak se zase rychle vrátit zpátky a pokračovat ve stávajícím běhu života.

Opakovaně prožívám situace, kdy Nositelé Rozšířeného Vědomí života a smrti sehrávají důležitou roli v osvobozování a očišťování takzvaných přisluhovačů temné strany síly. Takovými přisluhovači jsou často bytosti nebo skupiny bytostí, které se zřekly své vlastní identity nebo byli během válečných konfliktů přinuceny upsat se - pod tvrdou šikanou - temné straně síly. Často jsou to také bytosti ztemnalé prokletím nebo uvržením do podzemí skrze speciální rituály černé magie. V žádné z těchto kauz však Nositelé Rozšířeného Vědomí neudělají pro ztemnalé bytosti to, co pro sebe mohou udělat ony samy. Spíše působí v roli přátelských poradců a motivátorů. Snaží se ve ztemnalých bytostech probudit Nové uvědomění, které jim umožní procitnout a dojít k pochopení, že v podstatě dělají „užitečné idioty“ pro různé úrovně temnoty. A že rozhodně nemusí propadat beznaději, protože mají volbu rozhodnout se z toho svého začarovaného kruhu vystoupit, zemřít ve všech aspektech, kde už přežily svou vlastní užitečnost a narodit se do Nových duhově pestrobarevných světů. Spolu s tímto procesem jsou ke ztemnalým bytostem nenásilně, s přirozeným intelektem směrováni ti, co mají oprávnění jim pomoci vybřednout z temných úrovní. Obvykle se jedná o bytosti s karmickým dluhem nebo o dávné přátele, v jejichž přítomnosti se dotyční nešťastníci dokáží rozvzpomenout, kam vlastně patří a dostanou příležitost požádat o znovupřijetí pod ochranná křídla svých Domácích.

Jelikož se neztotožňuji s žádnou prognózou nebo teorií o budoucím spasitelství světa mesiáši a jinými „nadpřirozenými“ bytostmi, poznání o tom, že jsou mezi Noví pomocníci s posláním Nositelů Rozšířeného Vědomí života a smrti, přijímám doslova s nadšením. Přestože ke mně přistupují jako kolegové, ve vztahu k nim cítím zvláštní respekt a úctu. Vnímám je jako naše učitele, kteří se dokáží vcítit do našich problémů a nalézt praktické řešení, které je možné uskutečnit, aniž bychom se dostali do nějaké závažné kolize se současným uspořádáním světa.


Poděkování

Zrození tohoto příspěvku provází mnohostranná pomoc od spřízněných bytostí z různých vývojových úrovní. Mnohokráte děkuji nejen jim, ale i dalším bytostem a skupinám bytostí, které mi byly jakkoliv nápomocny, ať už moudrým slovem, pohotovou pomocí, duchovním vedením, povzbudivým vyzařováním tvůrčího ducha, předáním klíčových informací, nasměrováním k určitým záležitostem a náhledům, zprostředkováním kontaktů se zajímavými osobami a v neposlední řadě také vytvořením vhodných podmínek pro vlastní analýzy i tvorbu zde přítomného předvánočního spisku.


Sepsáno v lůně našich Opičích hor dne 10. 12. 2015


… A na úplný závěr ještě malý Dovětek:

P. S. Orgonet:
Úžasné. Při čtení mám úplně "zimomriavky", jak s tím souzním (i když do Aolianových dimenzí mi není dáno takto vědomě vstupovat...)