My už víme, že nám manipulujou počasí, víme i, jak to přibližně dělají, nejméně víme o tom, kdo to dělá (kromě haarpového zemětřesení, tam je to jasné.) a kdo o tom ví. Tady na blogu už se mnohokrát spekulovalo o tom, zda jde o experimenty, či válku, zda manipulátoři hrajou společně, či proti sobě. I když s některými údaji tak úplně nesouhlasím, následující článek přidává další kamínek do mozaiky, kterou si pomalu skládáme...
Americká armáda aktivovala v Austrálii tajné prostředky kontroly počasí
5. 3. 2010
Komentář Colina Andrewse:
Tuto zprávu jsem dostal z důvěryhodného zdroje, který tvrdí, že má kontakt s vyspělými bytostmi, které nazývá svými vnitřními vůdci. Informace v této zprávě jsou tedy naprosto subjektivní, a bylo by velmi obtížné ověřit, co je zde napsáno. Tento pramen žádá, aby lidé, kteří budou číst tuto zprávu, ji nepřijímali jako absolutní, ale aby ji ani šmahem neodmítali. Navrhuje, aby každý rozvíjel své vlastní schopnosti rozlišování, důvěry ve svou intuici, a aby měl oči i uši otevřené, když přicházejí informace z jiných pramenů, které buď potvrzují nebo protiřečí této zprávě. Musíte přemýšlet sami a posoudit pravdivost nebo nepravdivost všech podobných zdrojů informací.
Tuto zprávu jsem dostal z důvěryhodného zdroje, který tvrdí, že má kontakt s vyspělými bytostmi, které nazývá svými vnitřními vůdci. Informace v této zprávě jsou tedy naprosto subjektivní, a bylo by velmi obtížné ověřit, co je zde napsáno. Tento pramen žádá, aby lidé, kteří budou číst tuto zprávu, ji nepřijímali jako absolutní, ale aby ji ani šmahem neodmítali. Navrhuje, aby každý rozvíjel své vlastní schopnosti rozlišování, důvěry ve svou intuici, a aby měl oči i uši otevřené, když přicházejí informace z jiných pramenů, které buď potvrzují nebo protiřečí této zprávě. Musíte přemýšlet sami a posoudit pravdivost nebo nepravdivost všech podobných zdrojů informací.
Zvláštní obrazy s kruhy z australského radarového webu BOM jsou výsledkem tajných pokusů s kontrolou počasí, které provádí americká armáda v Austrálii.
Krátká historická předehra: během devadesátých let a na počátku let 2000 bylo ve světě pozorováno množství tzv. chemtrails – proplétající se vzory úzkých mraků, vytvářející jakousi mřížku. Bylo to pozorováno v mnoha státech. Tyto chemtrails byly prvním hrubým pokusem manipulovat počasí tím, že obloha byla prošpikována reflexivní „tkaninou“, která způsobovala atmosférickou interferenci za účelem snížení vlivu slunce a tím snížení vlivu globálního oteplování. Problém s chemtrails byl v tom, že byly uměle vyrobeny, dopadaly na zem a poskytovaly badatelům vzorky svého chemického kokteilového složení, které způsobovalo, že tucty, ne-li stovky lidí ve sprejovaných oblastech onemocněly.
Poslední novinkou v chemtrails jsou sofistikované stroje či nástroje, které americká armáda poslala do Austrálie. Jejich cílem je kontrolovat počasí tváří v tvář hrozbě změny klimatu, tak, aby znečišťující doly a průmyslové podniky mohly dále pumpovat nečistoty doatmosféry, a tak přesvědčit či umožnit vládám, aby opustily pokusy o kontrolu uhlíkového znečištění. Tři tyto nástroje byly poslány do přístavu Darwin (město, kde pracuje mnoho amerického vojenského personálu). Tyto nástroje jsou dlouhé 7-8 m a fungují za použití elektromagnetické radiace (EMR) podle principů, které vyvinul srbsko-americký vynálezce Nikola Tesla. Moji průvodci mi řekli, že tyto nástroje nejsou identické s haarpem, ale v principu jsou podobnosti. Nástroje byly naloženy na auta a převezeny do tří lokací, do Kalgoorlie, Melbourne a na severozápadní pobřeží západní Austrálie. Tato auta mají odsunovací střechu, takže je mohou dovézt do jakékoli lokace, do parku, pak sundat střechu a nástroje mohou vysílat své záření do atmosféry, aniž by byly kýmkoli na úrovni země zjištěny. Z toho, co zjistil Colin Andrews, obrázky na radarovém webu byly umístěny na různých radarových zařízeních nebo poblíž nich. Moji průvodci mi řekli, že EMR se může kombinovat s frekvencemi radaru, a tak se šířit mnohem dále než kdyby tyto nebyly v dosahu.
Premiér Kevin Rudd ani prezident Obama o těchto pokusech nevědí. V rámci americké armády existuje velmi malá skupina lidí, kteří se aktivně angažují v těchto pokusech. V australské vládě ví o těchto pokusech ministr obrany John Faulkner a ví také nějaké detaily o použitých nástrojích. Ministr pro změnu klimatu Penny Wong také něco ví o těchto pokusech, ale neví detaily, které zná Faulkner. V samotné australské armádě včetně šéfa leteckých sil maršále Anguse Hustona nikdo nic o tomto neví. Pouze 5 osob v Americkém úřadu pro meteorologii o tomto ví.
Nástroj užitý v Kalgoorlie byl určen pro vytvoření horka, jako pokus, a skutečně jsou zprávy o extrémně horkém počasí po celý týden od 15. ledna. Nástroj užitý v Melbourne byl určen k vytváření mraků a deště. V oblasti Melbourne a krajích kolem Viktorie jsme zaznamenali řadu bouří koncem ledna a v prvních týdnech února. Srážky z těchto bouřek byly intenzívní, prudké a destruktivní, a což bylo neobvyklé, bouřky byly doprovázeny spoustou blesků. Například dle mé osobní zkušenosti, jel jsem autem z Gaylesfordu do mého domu na venkově krátce po západu slunce v neděli 14. února a všiml jsem si velmi nezvyklého jevu v atmosféře. Oloha byla čistá, kromě několika rozsáhlých mraků v dálce. V jednom z těchto mraků se objevovalo množství blesků, které se omezovaly na tento mrak, místo aby mířily z mraky k zemi, jak by se to normálně dělo. Podivné blýskání v mraku trvalo asi 15 minut, než jsem dojel domů, pak se mi mrak ztratil z dohledu.
Moji vnitřní průvodci mě informovali, že trvání meteorologických efektů po použití těchto nástrojů je asi 3 týdny, a někdy i 4. Tyto tajné pokusy americké armády s kontrolou počasí nejsou omezeny na Austrálii, ale odehrávají se v mnoha zemích, které jsou přáteli nebo spojenci USA v ekonomickém nebo vojenském smyslu. Tyto aktivity se odehrávají například v Norsku ze zdvořilosti k americké armádě. To je jeden z důvodů, proč Rusové, a to premiér Vladimír Putin - protože prezident Medvěděv by to nedovolil – vytáhli jejich malou demonstraci „paprsku smrti“ ve stylu Nikoly Tesly nad Norskem 9. prosince minulého roku. To byl takový důraznější signál pro americkou armádu, aby pochopila, že veškeré experimenty s kontrolou počasí – či ještě hůře s klimatickými zbraněmi, které provedou nad ruským územím, budou mít za následek, že Rusové smetou svou malou zbraní americké stroje a základny, které je aktivují.
Poslední aktivace jednoho z těchto nástrojů kontroly počasí proběhla 19. února nad Melbourne, a Colin Andrews na svém webu intenzívně informoval o kruhových a spirálových vzorech, které byly tehdy pozorovány na radarovém webu BOM.
S použitím a analýzou informací, které jsem získal od svých vnitřních vůdců, jsem dospěl k následujícím závěrům, založeným na mém vlastním chápání toho, co se děje, a cílů a účelů toho všeho.
1. Australský BOM nebude vysvětlovat ani odhalovat, co se děje. Je to kvůli vysoce tajné povaze těchto nástrojů, a celý zdroj problémů národní suverenity, která by byl otevřen, by se týkal toho, že Američané provádějí tyto pokusy bez dovolení australské vlády. V nejlepším případě by mohl BAM vydat nějakou směšnou krycí historku pro tyto podivné jevy. Druhá možnost je, že na toto téma budou mlčet. Já se domnívám, že se bude postupovat podle jednoho z těchto dvou scénářů.
2. Americká armáda si asi nedělá velké starosti s tím, že ty jejich špinavé tajné testy s kontrolou počasí vyjdou najevo - jsem si jist, že jsou si příliš dobře vědomi, že příspěvky na webu Colina Andrewse čtou, jak jsem přesvědčen, tisíce lidí z celého světa.
3. Možná si americká armáda dokonce myslí, že až pravda jednou vyjde najevo, my, kteří žijeme ve Viktorii a ostatní Australané v ostatních státech bychom měli být vděčni, že věnovali svůj čas a námahu, aby nám pomohli vyrobit déšť v těchto oblastech... Koneckonců, jak se ukázalo v Kalgoorlie, umějí také vyrobit horko a sucho. Osobně ale jaksi v sobě nemohu odhalit náznaky vděčnosti (ani velmi malé) vůči americké armádě za to, co dělá.
4. Člověk nepotřebuje velkou představivost, aby si učinil závěr, že americká armáda by mohla tyto nástroje užít jako zbraně, k vytvoření opravdu špatného, destruktivního počasí v zemích, které odmítly „stát v řadě“ (jako Venezuela, Bolívie atd.). Samozřejmě by Američané nejprve museli dostat své nástroje do těchto zemí, což by nemuselo být tak snadné.
5. Také není třeba velké představivosti pro učinění závěru, že šance státu na dosažení jakéhosi konsensu v činnosti za účelem boje proti klimatické změně (já osobně dávám přednost výrazu „extrémy klimatické změny“) jsou v přímém konfliktu s cílem a účelem těchto nástrojů kontroly počasí. Samozřejmě světové vlády právě ukázaly, jaké jsou mezi nimi neshody a jak jsou ve skutečnosti neochotné vyjednávat v dobré víře o této otázce, a to na prosincovém summitu o klimatické změně v Kodani. Fakt, že tyto nástroje kontroly počasí existují a jsou používány, staví debatu o extrémech klimatické změny do zcela nové perspektivy.