30. listopadu 2011

Eckhart Tolle: Jak čelit nepřízni 2

První část zde.

Anebo se na to můžete dívat tak, že když zacházíte s věcmi a jednáte s lidmi, reprezentujete určité hledisko, představujete nějaký názor, a druhý člověk představuje jiný názor. Pak do toho vstupuje o něco více vědomí ... a vy nemusíte mít nutně pravdu, ani ten druhý nemusí mít nutně pravdu. Máme různý pohled na věci. To je více vědomí. A proč do toho vstoupilo více vědomi? Protože už nejste zcela identifikování se svými myšlenkami ve své mysli - protože každý názor, každé hledisko je myšlenka.

Když jste zcela identifikování se svou myšlenkou, jste v pasti té myšlenky, nebo jinak se dá říci, jste vlastněni tou myšlenkou. Ne že vy máte myšlenku, vy máte názor, ale ta myšlenka má vás. (:-))) Ale vy to nevíte ... a tomu se říká nevědomost. A to je to, proč máte vždycky pravdu. (:-)))

A když si toho všimnete, že to není tak, že vy máte názory, ale že názory mají vás, a proto si myslíte, že máte vždycky pravdu, tak to povšimnutí přišlo skrze zvýšenou bdělost. Bdělost je nepodmíněné vědomí, které může vidět to, co je podmíněné. Bdělost je přítomnost, světlo vědomí. Je to součást probuzení. A je to další způsob, jak nepřízeň – v tomto případě konflikt s jinými – může přivodit probuzení: když se náhle začnete dívat na sebe a své vztahy s ostatními, a na své konflikty s ostatními.

Dalo by se všeobecně říci, že čím více máte konfliktů s ostatními, ať už v osobním nebo pracovním životě, tím více jste nevědomí. To je obecné pravidlo, které obvykle platí. Je to dobré měřítko – stupeň konfliktů ve vašem životě. Nádherný citát z Kurzu zázraků je: Nikoho, kdo je v souladu se sebou, nemůže potkat konflikt. Jinými slovy, situace jsou tu stále, ale už se neobracejí v konflikt. Jsou to prostě situace, se kterými se máme vyrovnat. Konflikt znamená, že jste v zajetí reaktivního mentálního vzoru. Pak se prostá situace stává konfliktem.

To tedy znamená, že ty lidské bytosti ve vašem životě, které generují pro vás nepřízeň, jsou vlastně docela užitečné, protože vám mohou říci něco o vás samých. Takže bychom měli být vlastně vděční za všechny ty potvory a v mužském rodě třeba neřády, (:-))))) a samozřejmě, svět je jich plný, těchto neřádů a potvor, protože oni nevědí, kdo jsou. Oni jen plně hrají své role, které nejsou tím, čím jsou oni. Ale hrají z hloubi svého Já, jsou k tomu nuceni, jsou hnáni podporovat falešný smysl svého já a posilovat ho, dokud nepřijde nějaké zemětřesení, nebo se jim nestane něco jiného. A pak je tu šance, že skořápka egoistického Já praskne, něco na ni spadne, a křup! Nejprve je to bolestivé, ale najednou se tu objevila trhlina, kterou se lži mohou dostat na povrch ...

Mnozí lidé se v nepřízni už narodí. Vlastně víceméně všichni, protože vy se narodíte do určité situace, která má jistá omezení pro vás, pro plné vyjádření této vaší životní formy. Vaše životní forma se tu chce plně vyjádřit. Možná si pamatujete nebo ne, že už jsem mluvil o dvou pohybech vesmíru. Jeden je pohyb do formy, kdy vesmír chce zažít sám sebe jako životní formu, a proto vytváří formy. Jak to vím? Prostě se dívám kolem sebe. Vesmír nepřetržitě tvoří formy.  A tyto formy jsou nádherné, jen se podívejte semhle nebo támhle, vypadají, že jsou skoro nereálné, protože jsou příliš dokonalé. Než se na ně podíváte zblízka a zjistíte tu a tam malou nedokonalost, to znamená, že jsou reálné. A to je součást vyšší dokonalosti. A podívejte se na planetu, jak se rozvíjí život, nejenže se rozvinul, ale nepřetržitě je tvořen, proces tvoření vesmíru neskončil, ale stále pokračuje, a na planetě můžete vidět narůstající komplexnost životních forem.

I váš vlastní život - můžete vidět, že když rostete, stává se složitějším. Nejprve je jednoduchý a pak stále složitější, život se stává komplexním a chce sám sebe vyjádřit ve formě. Většina z toho je nevědomý proces, jako sen, vesmír sní sen o formě, za tím je obrovská hybná síla, kterou pravděpodobně filozof 19. století Schoppenhauer nazval vůle, řekl, že vůle je to, co leží v pozadí za všemi jevy. To, co leží v pozadí a chce se zrodit jako forma. Jasně si neuvědomil, nebo aspoň o tom moc nepsal, že je tu i druhý pohyb vesmíru, kterým je zpětný pohyb, kterým si vesmír chce opět sám sebe uvědomit jako beztvarý, bez formy. Jak to vím? Protože všechno, co chcete vědět o vesmíru, najdete, když se podíváte hluboko do sebe. I když jde o celou historii vesmíru, vy jste její mikroskopické vyjádření. Jak nahoře, tak dole.

Takže ty dva pohyby můžete vidět na svém vlastním životě. Jeden chce něco dělat, vyjádřit sebe v nějaké formě, chcete tu být jako nějaká forma: To jsem já, jsem tady, tohle dělám, tohle můžu dělat. Podívejte se sem. Ale je ve vás i druhý pohyb, který chce jít velmi hluboko, nezajímá se o tvoření a dělání, zajímá se jenom o bytí. Takže chcete dělat, ale také chcete být. Tajemství života je spojit ty dvě věci dohromady. Není to buď anebo.

Většina naší planety je ztracena v dělání. Relativně málo lidí je si vědomo v pozadí ležící nepodmíněné dimenze, bytí. Nejsou si vědomi toho, že jsou, neustále jsou pohlceni děláním, což zahrnuje i myšlení a reagování. Co mám dělat dál, co mám dělat teď, co si mám myslet o teď, co je další věc, na kterou mohu reagovat? Kde je další neřád, který mě bude otravovat? (:-))) Co budeme dělat dnes večer, co budeme dělat v životě? A v tom je celý svět ztracen, a proto tohle učení klade důraz na bytí. Nepopírám, že dělání hraje také důležitou roli v životě, pro rovnováhu, ale protože náš svět je ztracen v dělání, v současné době je pro lidi důležitější, aby jim byla ukázána cesta zpět do bytí, ke zdroji veškerého života. Do bezčasého, beztvarého zdroje všeho života, který je někdy zván Bůh. Ale já mu tak neříkám, to slovo už bylo příliš mnoho užíváno.

Takže vy si chcete uvědomit Boha, ale také chcete dělat. A tak je zde život ve formě, který se rozvíjí v čase, a beztvarý jeden život, který je – ne že byl a bude – který je věčný a nemá co činit s časem. Je věčný, bezčasový. Podstata toho, kdo jste. A jak to vidím já, uvědomění, to je to, co je teď třeba na planetě, není to zvýšení schopnosti dělat, protože my jsme v dělání už velmi dobří, jsme v tom tak dobří, že naše dělání už téměř zničilo planetu a nás samotné, až tak jsme dobří v dělání. Jsme v tom dokonalí. A tak je nyní hlavní najít rovnováhu, zdroj, z něhož to vše pochází, to je to hnutí zpět domů, návratu domů. Takže je zde hnutí pohybu ven, do dělání, do formy, a je zde hnutí návratu k jednotě.

A váš život kvete, když můžete vyjádřit obojí, když jste zde jako dočasná fyzická forma. Samozřejmě, jste mnohem více než to. Bytí je právě teď pro lidi důležitější – na celé planetě najít dimenzi bytí. Když to říkám, myslím tím, že je to věc vesmíru. Jinými slovy, vesmír chce i pohyb ven, ale chce také pohyb zpět ke zdroji. Chce sám sebe poznat také jako jednotu.

Slova, která používám, jsou samozřejmě extrémně neadekvátní, je to něco tak gigantického, že to není možno vyjádřit slovy. Je to jen vzdálené přiblížení k pravdě. Ale pokud to víte, je to v pořádku, protože slova by vás mohla zmýlit, mohli byste začít věřit každému slovu. Slova jsou ale jen ukazatele, je to jako báseň, je to jako když Ježíš říkal: Království nebeské je jako toto, a v jiném přirovnání zase Království nebeské je jako toto, nebo Můžete se na něj dívat jako na toto, nebo takhle. To jsou všechno přirovnání. Protože na něj nemůžete ukázat přímo, jenom lehce načrtnout a namalovat – je to asi takhle nějak.

Takže, jsem si jist, že každý z vás v sobě samém má v sobě ty dva pohyby. Ale protože jste zde, to naznačuje, že vesmírný pohyb návratu se ve vašem životě stal důležitějším. To neznamená, že jste opustili veškeré dělání. Samozřejmě, že ne, pořád chcete dělat. Ale uvědomujete si extrémní důležitost bytí. A když říkám vy, nemyslím tím žádnou osobu. Je to celek, který se pohybuje tím směrem, prostřednictvím vás. Protože nejste vy a vesmír, ale vy jste vesmír. Je snadné mít chybné chápání: Já jsem ve vesmíru. Tady jsem já, a tady je zbytek světa. To je chybné pojetí sebe jako oddělené entity, která byla nějak vložena do vesmíru a nějak se tu vynořila. Svého času byly komedie Mr. Bean, a na začátku každé epizody on jakoby spadl z nebe na zem, a najednou byl v tomto světě, ve světle reflektoru, vstal a nevěděl co dělat, zda má jít tudy nebo támhle. Svým způsobem je to krásná věc, protože je to výpověď o tom, jak lidé vnímají sami sebe, že byli někam vhození. I existencialističtí filosofové mluvili o tom, že jsme vhození do tohoto světa. A pak, co máme dělat sami se sebou? Samozřejmě nejste vhozeni do tohoto světa, protože vy jste tento svět, vy jste vesmír, vy jste nebyli do něj vloženi, ale vy jste z něho vzešli. A pak se vracíte zpátky. Nejste odděleni, vy a vesmír, cokoliv se stane ve vás, stane se ve vesmíru. Vy jste vesmír. Je snadné vnímat to chybně.


Očkování decimuje populaci

Na pravé liště tohoto blogu má své pevné místo odkaz na web Sloboda očkovania, jehož články považuji za velmi důležité. Doufám, že nezůstává nepovšimnut ... a myslím, že jeho informace jsou právě teď důležitější než chemtrailsové úvahy, protože i česká očkovací politika právě tiše, zdárně a s pomocí zákona likviduje zdraví celé naší mladé generace ...

Právě se mě tato tématika tak nějak více týká, mám kolem sebe dost rodin s malými dětmi, a vidím, jak zoufale neinformovaná je většina z nich ohledně očkování. Big Farma Propagandou vystrašení a zákony deptaní mladí rodiče cpou svým děťátkům co nejdříve všechny možné povinné a nepovinné vakcíny - a pak se celá jejich rodina trápí v bludném kruhu nemocí způsobených právě těmito vakcínami. Myslím, že není skoro žádné malé dítě, které by netrpělo následky očkování. Osvícenější rodiče pak navštěvují homeopaty, kteří jsou schopni jakž takž nepříznivé důsledky zlikvidovat, ale dá to práci a trvá to dlouho.

Je velmi těžké předat rodičům tyto informace, protože jsou přesvědčeni, že dělají pro své děti to nejlepší. Je  to stejně těžké jako předat někomu informace o chemtrails - ale třeba budete mít štěstí na někoho vnímavého, kdo bude schopen pochopit a ušetřit svému děťátku a své rodině třeba každotýdenní noční rychlojízdy s dusícím se dítětem na pohotovost a hospitalizace z důvodu "astmatu" či jiné nevysvětlitelně vzniklé choroby ...

Dávám sem pro inspiraci alespoň obrázky nově připravovaného letáku, který obsahuje všechny potřebné informace. Pokud je to nečitelné, snadno si zajdete pro více informací na zmíněný web, jehož tvůrce velmi obdivují a velmi jim fandím ... http://www.slobodavockovani.sk/letak/2vydanie/

29. listopadu 2011

Film: Jako v nebi

Děkuji čtenáři za odkaz na krásný film.




Film o Švédsku, lásce a o síle hudby. Světoznámý dirigent Daniel Dareus se při jednom představení zhroutí. Přepracovaný a vyčerpaný se rozhodne změnit svůj život a odcestuje do svého rodiště, do malé vesnice na severu Švédska. Během cesty vzpomíná na své dětsví, na své hudební začátky a na výprask od vesnických kluků. Krátce po příjezdu je požádán, aby pomohl vést místní kostelní sbor. Nedokáže odmítnout a od toho okamžiku se život jeho i obyvatel vesnice mění. Nalézá nové přátele i lásku.
Hlavní role: Michael Nyqvist a Frida Hallgren
http://www.imdb.com/title/tt0382330/

27. listopadu 2011

Nádhera zimního Ještědu a chemtrails

Fotky ukazují překrásnou zimní oblačnost, jako bychom ve vysokých vrstvách atmosféry měli peřinku přes naši zem a Slunce již k horizontu nakloněné z mohutné dálky ozařovalo zespod tuto vrstvu.
Možná budete mít nápad někdo, co to je to za vrstvu odrážející paprsky v červeném spektru. Červánky byly vždy co si pamatuji, ale ve výšce min. 20km nejsem si jistý.
Z čeho je ušitá peřinka - zdá se mi velká výška na oblaka v 20km výšce :) ...

Ještě bych dodal, přichází nový pohled na vše a to i s možností, stabilizace počasí, bez toho aniž by se lidi změnili ?
Začali koukat kolem sebe. Přiznat si, že opravdu není všechno tak sladké jak se zdá. Být opravdu důsledným člověkem a být připraven přijímat skutečnou pravdu o sobě, jaký jsem a otevřeně přijímat pohledy druhých. Nebýt uzavřen ve světě, který je tvořen s vytvořených pravidel definovaných systémem, protože to je jen forma funkčnosti společnosti. Ale otevřeně přijímat děj života za odevzdaný matce zemi a bohu stvořiteli, tím se staneme přáteli života. To vše je odrazem v nás a tvoří celek našich myšlenek a tím i naší osobnost. Pokud naše osobnosti budou mít profil programu systému vládnoucí vrstvy a pevně věřit, že to jsou hranice naší představivosti a možností pro život. Bude naše pravda o nás a skutečnost potlačena jen proto, že ji nejsme schopni ještě pochopit? I když vše se rozevírá a otevírá, bude vidět - že nebude třeba boje ani násilí, bude jen poražených a přežití.
Musíme si přiznat, že někdy zákony matky země pracují přesněji než naše samostatná mysl a tím otevřeně přiznat, že se musíme pokořit jejím zákonům. Ale naučit se stabilizovat počasí, které určitě 7miliard lidí musí ovlivňovat už jen svým vyzařováním energie. Naučit se harmonizovat obrovské problémy proti tomu nic nemám. Mám rád StarGate.
Ale představa, že tyto technologie mohou být použity ve válce v masovém měřítku je hrozná. Když vím jaké jsou teď ve světě nepokoje.
S přátelským pozdravem,
čtenář







Eckhart Tolle: Jak čelit nepřízni 1

Z nahrávky Facing Adversity, zveřejněné v ET TV, říjen 2011
Překlad: Orgonet

Věřím, že nikdo zde nespěchá, abychom už začali, máme plno času, nebo spíše, je zde uvnitř vás nekonečnost přítomného okamžiku.

Vítejte. Prociťovat ticho uvnitř sebe, to  je to, na čem teď nejvíce záleží. Všechno ostatní je něco, co se děje. A to něco, co se děje, už není tak problematické. Stává se to problematickým, když je tu jenom to něco a vy si nejste vědomi ničeho jiného.

Pokud jde o podstatu tohoto setkání, a skutečnou podstatu vašeho života, je už tady a teď. Nepotřebujete hodinové předběžné vysvětlování nebo nové pojmy ani teorie, které byste přidávali do své mysli, takže můžeme říci, že pravá podstata toho, že jsme tady, je být si vědomi této hloubky, kterou také můžete nazývat ticho, nebo jinak, prostor, duchovní dimenze, to nepodmíněné, přítomnost, jakkoli.

Velká většina lidí na této planetě to stále nemá. Stále větší počty si uvědomují tuto dimenzi v sobě, ale samozřejmě ještě je před námi dlouhá cesta, než se většina stane vědomou této dimenze. A je pravda, že pro většinu  je jediný způsob, jak si ji uvědomit, prostřednictvím nepřízně. Ne pro vás, protože vy jste už svou dávku nepřízně pravděpodobně dostali. To nutně neznamená, že už jí nepřijde více, ale pokud přijde, už to nebude tak zlé, protože vy už máte onu prostornost  v pozadí. A pak, víte jak na to. Už to nezaujímá celek toho, kdo jste.

Pojem nepřízeň mě napadl včera večer, když jsem poslouchal zprávy. Jsou doby, jako právě teď, kdy existuje kolektivní nepřízeň v mnoha různých částech světa, právě se to děje a ještě se to bude dít. To znamená, že velké počty lidí společně, v jednotlivých zemích či místech, zažívají věci, které v jiných dobách byly jen osobní nepřízní, ale teď je mnoho lidí zažívá společně.

Nepřízeň odnímá něco z vašeho života, ničí řád ve vašem životě, dojde k nějaké ztrátě nebo úmrtí. Pro mnoho lidí to znamená, že věci, které tvořily základ jejich života, jsou jim náhle odňaty. To je bolestné. Ale je to také šance si uvědomit, že existuje mnohem reálnější základ pro váš život, kterého jste si nebyli vědomi. Že to, co jste pokládali za základ vašeho života, bylo vždy nestabilní a vratké a nestálé, jenom jste to nevěděli. Takže když tady sedíte na této nesmírně vratké židli, kterou skutečně je, neuvědomujete si, že se může v kterémkoli okamžiku rozpadnout, a také se nakonec skutečně rozpadne, mohla se rozpadnout kdykoli. A když si to neuvědomujete, když ji pokládáte za základ svého života, zjistíte, že to nebyl skutečný základ, žádná skutečná báze pro váš život.

To se týká fyzických struktur, vašeho zaměstnání, i všech věcí, které vám dávají pocit bezpečí, včetně penzijních fondů – ani tyto věci nemusejí trvat. Investice – jeden den vypadají tak solidně, a příští den si přečtete noviny a uvědomíte si, že nebyly vůbec solidní. Nebo fyzické struktury – dům – vypadá tak pevný a není to tak, stačí trochu pohybu a je po něm. A to, co vidíte jako takzvaně váš život, se rozpadá, a je to bolestné. Nepopíráme, že to není bolestné. Je to bolestné. Ale je to pro lidi i šance, příležitost jít hlouběji  a uvědomit si základ, pravý základ bezpečí, který nemá nic společného s vnějšími věcmi vašeho života.

Zdá se, že pro mnoho lidí je nezbytné zažít nepřízeň ve formě ztráty, aby tam byli zahnáni. Dobrovolně tam nejdou. Nepůjde tam ani každý, kdo zažil nepřízeň. Může reagovat odporem. Buď bude hluboce rozzloben, říkat, že to není spravedlivé, to se mi nemělo stát, nebo bude v depresi, já už nemůžu, nebo bude pět let plakat, bude prostě reagovat odporem. A tak zůstane ještě hlouběji uvězněn v rigidním vzorci.

Ale je tu šance, že můžete jít hlouběji a přestat se snahami identifikovat se s jakoukoli formou ve svém životě. Z vnitřní hloubky vyvstane něco, co je plné míru, nemůžete to pojmenovat, ale náhle se vás dotkne něco, o čem jste nevěděli, že ve vás existuje. Někdy tomu říkám beztvarost, nebo duch, protože duch je bez tvaru. Najednou máte mír, který přesahuje veškeré chápání. Chápání to nemůže vysvětlit. Nu, já se pokouším to vysvětlit, ale je to těžké (:)))) (12.12)

Ale ta dimenze, do které někteří lidé musejí být zahnáni nepřízní, je přítomna už tady, v tomto okamžiku. Takže místo toho, abychom byli do ní zahnáni, my, kteří jsme zde shromážděni, tam jdeme dobrovolně. Vlastně nikam nejdeme, ale dobrovolně se otvíráme této dimenzi. Je to dobrovolná smrt, smrt falešného já, které odvodilo svůj pocit identity ze všech možných věcí, většinou myšlenkových struktur. Věci se staly myšlenkami a vy jste se s nimi identifikovali.

A tato stavba vytvořená z myšlenkových struktur se rozpadne – věci a vnější svět nemůžete totiž zažívat přímo, ale stanou se myšlenkovou formou. Předtím, než se můžete identifikovat se svým autem, se auto musí stát myšlenkovou formou, mentálním pojmem, protože nevíte, co je tam vně. Musíte si říci MOJE BMW. Předtím je ničím, je to pouze kov a materiál, ale stane se myšlenkovou formou, v niž je obsaženo Já, a pak se stane součástí vašeho pocitu toho, kdo jste. Takhle to funguje. A teprve až se to BMW poškodí, nebo něco jiného se poškodí, pak poznáte, zda jste s ním byli identifikováni. Je snadné říci: Já se s ním neidentifikuju, prostě jsem si ho koupil, je to auto za sto tisíc dolarů, ale nejsem s ním identifikován. OK, možná že ne. Ale jestli je to pravda, to zjistíte, až se to auto poškodí, nebo vám ho někdo při nehodě poškodí, až přijde nepřízeň. Pak zjistíte, jestli jste identifikováni či ne. (:-))) Takže zkouška vám ukáže, jak daleko jste, pokud se týká falešného pojmu vašeho já. Ta zkouška přijde často formou nepřízně.

Nejběžnější formou nepřízně není zemětřesení, to se vyskytne jednou za život nebo vůbec ne, ale nejběžnější je stýkat se s obtížnými lidmi. Když se podíváte na svůj život, zjistíte, že ostatní lidé jsou významným zdrojem nepřízně. (:-))) Zemětřesení jsou ve srovnání s tím relativně vzácná. Je to možná mírnější forma nepřízně, ale je tady pořád. Nepřízeň vytváření ostatními lidmi je tu pořád. Nemůžeme se jí zbavit. A když se zbavíme některých lidí, přijdou do vašeho života další a za malou chvíli už hrají stejnou roli, stávají se zdrojem nepřízně. A důvod je, že lidé jsou identifikování s falešným smyslem své egoistické entity na povrchu, což není podstata toho, kdo jsou. Ale oni neznají podstatu toho, kdo jsou, a proto se stávají zdrojem potíží, pro sebe i pro jiné. To je normální život. Když nevíte kdo jste, stáváte se potížistou sami pro sebe – trápíte sami sebe v noci, a během dne jste trápeni ostatními, a pak se stáváte trápením pro ostatní. Nemůžete si pomoci. To je normální existence. O tom jsou filmy. A proč? Protože neznáte podstatu toho, kdo jste. Takže zdroj nepřízně jsou ostatní lidé, určitě si na nějaké ve svém životě vzpomenete.

A možná že už nejsou zdrojem, možná už je to minulost. Možná jste už přestoupili za to vše. To mi připomíná historku o staré paní: Pastor v kostele káže: Máme všichni odpustit svým nepřátelům. Je tu někdo, kdo ještě neodpustil svým nepřátelům? Jedna stará paní zvedne ruku a řekne: Já. Pastor: A proč jste jim neodpustila? Paní: Já nemám žádné nepřátele. Pastor: Ach, to je nádhera, tady ta paní nemá žádné nepřátele. Pojďte sem a řekněte, jak je to možné, jak jste to udělala? Paní přijde a řekne: Já jsem ty potvory přežila. (:-))))) To samozřejmě není transcendence. (:-))))

Je velmi snadné si něco nalhávat pokud jde o duchovní úspěchy, ale pokud máte pochyby, dobrým testem je to, jak reagujete na nepřízeň ve svém životě. To vám dá náznak vaší úrovně vědomí, nebo stavu vědomí. Nemusíte čekat na zemětřesení, abyste poznali, jak jste na tom. protože to je vzácné. Ale, jak jsem právě navrhl, podívejte se na ostatní lidi, do jaké míry jsou pro vás zdrojem nepřízně ve vašem životě. To znamená vztahy, jaká je míra konfliktů ve vašem životě. Konflikty s ostatními. Nejde o to, abyste se posuzovali, jen se podívejte. Jaká je reaktivita, stupeň reaktivity ve vašem životě, vůči onomu“naprosto iracionálnímu chování těchto lidí“. Jak moc reagujete, když něco jde špatně, když někdo nedělá, co by měl dělat. Nebo, „Jak se opovažuje tohle říkat?“ Nebo v prosté diskusi, jak často vy znáte pravdu a oni ne? Nebo se podívejte ve svém životě na toto: Jestliže vy máte vždycky pravdu, v různých oblastech života, a jestliže ostatní lidé se vždycky mýlí, zkuste si říci: „Jak je to možné, že já mám ve svých pohledech vždycky pravdu (:-)), a všichni ti lidé v mém osobním životě i v práci nebo kdekoli se vždycky mýlí? Není to zajímavé? Já mám vždycky pravdu.“ (:-))) Takže by vás mohlo napadnout maličké podezření, že by tady mohlo něco nebýt v pořádku, protože vy máte vždycky pravdu. Je možné, aby lidská bytost měla vždycky pravdu? To musím být vyšší  bytost .... (:-)))) (23.00)

26. listopadu 2011

Zajímavý východ Slunce

Foceno 17.11.pod Vysokým nad JIzerou před východem Slunce, hezké a klidné předvánoční dny. Mirek



Atlantická blokáda protržena?

Navazuji na předchozí Snowmanův článek o blokádě Atlantického proudění.

Včera večer ta situace vypadala ještě beznadějně zablokovaná, a dnes ráno koukám, že tu pršelo! Dle satelitů se zdá, že se blokáda v noci narušila.

Ale daleko pravděpodobněji klimouši zákeřně vyrobili přechod umělé "fronty" nad ležící studenou masou vzduchu za účelem mrznoucího deště a ledovky.



Srážky nebyly nejsilnější tam, kde je vidět nejvíce oblačnosti (výše), ale šly v pruzích, nad StřČ aJČ začaly v této "haarpové vidlici" a postupovaly dále do Rakouska, cestou sílily.


Tady celkem slušně "sprchlo", a sem tam je tu ledovka. Takže opatrně!

Pokud si správně vykládám legendu k snímku Airmass (není to tak jednoduché, a nemůžu teď najít přesný výklad barev, ale přísahám, že nedávno tam byl), tak si klimouši udržovali do včerejška za blokádou masu neuvěřitelně teplého vzduchu (červená barva), zatímco Evropa ležela ve studeném (modrá a zelená barva). Když už se jim blokáda protrhla, využili teplého vzduchu nad studeným k vytvoření náledí.

Vzduchové masy dle teploty včera:



Vzduchové masy dle teploty dnes: