13. února 2012

Eckhart Tolle: Jak se zbavit strachu

Těšíme se na žití ve čtvrté dimenzi, někteří do ní občas nebo častěji dosahují, někteří v ní možná už žijí. Záleží na tom, do jaké míry umíme prožívat přítomnost, viz nedávno zveřejněný článek o dimenzích http://orgo-net.blogspot.com/2012/02/co-je-mysleno-tim-ze-odchazi-treti.html:

"Pravidla “4. dimenze vědomí“ poskytují větší nabídku klidu, možností a schopností, než struktura 3. dimenze.
Čas ve 4D je vždy současnost. Důraz je vždy kladen pouze na tuto chvíli, která se právě odehrává. Jen tuto chvíli , co se děje právě teď. Naše těla znají pouze přítomnost, nevědí nic o včerejšku, či zítřku. Jako vědomé bytosti v naší přirozenosti, náležící však již k 4. dimenzi , již fungujeme v „Teď přítomnosti“. Pokud se zaměříme vědomě na tuto přítomnost, stane se tato volba opět naší možností. Můžeme pozorovat veškeré události s nadhledem, jen jako informační zkušenost, abychom dokázali zvážit, kam směřovat."

Žití v přítomnosti znamená klid, nepřítomnost strachů ... a platí to i opačně: když necítíme strach a cítíme se dobře, žijeme velmi pravděpodobně v přítomnosti, tedy ve 4. dimenzi ... 

Inelia Benz nám poskytla důležitý návod, jak se zbavovat strachů - kdo jste to zkusil v praxi, víte, že jich není vůbec málo a že to není úplně krátkodobá záležitost ... metoda vlastně také spočívá v tom, že si prohlédneme svůj strach v přítomném okamžiku a přijmeme ho ... Pokud to někomu přišlo spíše jako čarování, přečtěte si, jak totéž vysvětluje Eckhart Tolle - v podstatě úplně stejně, jen to snad bude přijatelnější pro racionálnější povahy ...


Eckhart Tolle: Jak se zbavit strachu
(Eckhart Tolle TV, únor 2012, audonahrávka, překlad OrgoNet.)

Otázka mladého muže: 
Co je strach? Zdá se, že má mnoho forem. Dnes ráno jsem se probudil, měl jsem jít na vaší přednášku a položit vám otázku a zachvátil mě strach ...

Eckhart Tolle: 
Když nasměrujete svou pozornost dovnitř do sebe v okamžiku, kdy pociťujete strach, můžete si zjistit odpověď pro sebe sám. Přesto budu pokračovat ve své řeči (:-)))))))....

Dám vám malý návod, jak si sám zjistíte pro sebe odpověď, protože jenom taková odpověď je pravdivá, která pochází z vašeho prožitku: Je třeba jisté pozornosti, když strach vzniká: Hleďme, jak to vzniklo? Jaký to byl proces, který k tomu vedl? A nevyhnutelně najdete – jsem si jistý, že najdete –  nějaké myšlenkové pochody ne o tom, co se děje právě teď, ale co by se mohlo stát v nějakém budoucím okamžiku. Tak, jako dnes ráno, kdy u vás vznikl strach. Právě v tom okamžiku – když ten okamžik mentálně opustíte a vaše mysl začne uvažovat o budoucnosti – Zvládnu to? Co chytrého tam řeknu? -  vznikne strach. Ale když tu stojíte v tuto chvíli, díváte se na mě, není tady nic ke strachu, že ne?

Strach je jenom předtím, než se to stane. Ale strach dřív, než se to stane, je strach z budoucnosti, není to strach z přítomnosti. A protože budoucnost vlastně neexistuje, existuje pouze přítomnost, tak je to strach z ničeho. Nemá žádný podklad v realitě, protože až ta budoucnost přijde, bude to zase přítomnost ... a v přítomnosti není čeho se bát.

Takže strach vzniká, když se necháte stáhnout jistými myšlenkami ve své myslí, když se identifikujete s myšlenkami, a když se mentálně vzdálíte od přítomnosti. To je původ strachu. Hovořil jsem teď o psychologickém strachu.

Je ještě něco, čemu se říká také strach. Dochází k tomu, když nastane skutečné a reálné nebezpečí. Například se tu najednou objeví divoké zvíře, nebo na vás namířím pistoli – neudělám to (:-)))) – můžete zažít jisté stažení, nebo vám začne rychle bít srdce – něco se děje a budete muset rychle utéct nebo bojovat nebo cokoliv. To není opravdový strach, to je instinktivní reakce organismu, protože bude nutná nějaká akce. Možná budete utíkat, a tak se už vytváří energie. Tomu se také říká strach, ale není to opravdový strach, o kterém mluvíme, a je dost vzácný. Čelit takové situaci, kde vznikne tato reakce, je vzácné. Takže, 99,9% vašeho strachu je strach psychologický, a platí to úplně pro každého.

Pokud jde o lidi, kteří žijí na nějakém nebezpečném místě, na to se mě prosím zeptejte jinou otázkou, rád se k tomu vyjádřím, protože je to duchovně poučné. Kdybyste žili v místě, kde je každodenně absolutní chaos, jak je to teď na některých místech planety, kdybyste žili v Afghánistánu nebo v Somálsku, a nevěděli, zda se dožijete konce dne, v které chvíli vás nějaký ostřelovač zastřelí, v tom je také krásné duchovní poučení. Ale o tom teď tady nebudeme mluvit, protože to není vaše realita. Vaší realitou je psychologický strach.

Jak tedy odstraníte psychologický strach? Pozorujete, jak vzniká, a kam vás v tu dobu vaše mysl zavádí, a kam následujete svou mysl svou pozorností. Jakmile si všimnete, že k tomu dochází, a vzniká strach, můžete si říci: OK. Jaká je realita? Kde je ten strach v tuto chvíli? Protože tato chvíle je vše, co teď je. Pak přestanete následovat své myšlenky, a začnete věnovat pozornost této chvíli. Jinými slovy, přítomnost. Stanete se přítomným. Budete soustředěn na tento moment, nikoliv na budoucnost.

Jste mladý člověk, a mladí lidé mají tendenci soustředit se na budoucnost. Kdyby vám bylo 70 nebo 80, pravděpodobně byste byl soustředěn spíše na minulost. Ale oba stavy jsou dysfunkční ... (:-))) Nemyslím to nijak osobně, ta dysfunkce je kolektivní. Takže je třeba, aby posun pozornosti byl do stavu soustředění na přítomnost, a nikoliv na minulost či budoucnost. S tím přichází obrovský posun ve vědomí, který znamená, že můžete stále zacházet s budoucností – s takzvanou budoucností – můžete připravovat věci, činit postupné kroky, plánovat, samozřejmě to všechno budete dělat. Můžete se obracet do minulosti, protože někdy si samozřejmě potřebujete vzpomenout na věci z minulosti, můžete se poučit z chyb, které jste udělali v minulosti – včera jsem udělal tohle, ale už to neudělám, protože to bolí (:-))), to je v pořádku. Ale už tam nežijete, ani v minulosti ani v budoucnosti. Žasli byste, jak mnoho lidí žije v minulosti nebo v budoucnosti. Oni tam opravdu žijí, to je šílené (:-))), ale je to normální ...  Normální šílenost není pokládána za šílenost, protože je to normální.

Takže, vaše cvičení spočívá v tom soustředit svou pozornost stále více na přítomný okamžik. Jaký krok můžete udělat teď? Žijete teď, ne dnes večer, ne zítra, ale teď. To neznamená, že nikdy nemyslíte na budoucnost nebo minulost, samozřejmě ještě občas ano, ale už tam nežijete. Žijete v přítomnosti.

To je převratné, protože v normálním dysfunkčním stavu žijete v minulosti a budoucnosti, a pouze příležitostně navštěvujete přítomnost. A když příležitostně navštívíte teď, najednou se cítíte tak dobře, život je dobrý, cítíte radost, intenzívní pocit života, vidíte krásu i v malých věcech, umíte mít laskavý vztah k jiným bytostem, aniž byste od nich něco chtěli. Konáte dobro a laskavost bez jakýchkoliv postranních myšlenek, čeho byste chtěli dosáhnout, když pomůžete té osobě – to by vás vedlo zase do budoucnosti. Cítíte radost z pomáhání, a není to prostředek k dosažení cíle, je to samo o sobě cílem. To všechno zažíváte.

I lidé, kteří žijí v minulosti a budoucnost, občas příležitostně navštíví přítomnost. Jinak by byli totálně nešťastní. Takhle jsou nešťastni jenom na 90%. (:-))) Takže, když navštíví teď, cítí se obzvláště živí a radostní, nebo mají kreativní vhledy? Protože pro ten okamžik se jejich mysl zastavila a byla tu otevřenost. Vše se dá změnit. Proč být příležitostným návštěvníkem v teď a žít v minulosti a budoucnosti? Můžete to obrátit, být příležitostně v minulosti a budoucnosti a žít teď. A to je jediný způsob, jak se osvobodit od strachu.

Můžete příležitostně pocítit strach, ale vždycky je to spojeno s myšlenkovým procesem, nebo jím vyvoláno. V člověku může být také nahromaděn minulý strach. Protože pokud jste žili mnoho let ve strachu, pak je to energetické pole ve vás vestavěno a je součástí toho, čemu já říkám tělo bolesti (pain body). Strach ve vás pak žije, je to emocionální energie, a mnoho těl bolesti je vystavěno zejména ze strachu. Když se podíváte na některé lidí, kteří jsou ovládáni svým tělem bolesti, když se podíváte do jejich očí, vidíte tělo bolesti plné strachu: „Co ode mě chce? Proč se na mě usmívá? (:-))) Ty určitě něco chceš?“ Je mnoho zemí, kde kolektivní tělo bolesti je velmi silné, a když se tam usmějete na lidi na ulici, tak málem utečou nebo zavolají policii.

Takže, je velký posun, když se dostanete z toho, že se nikde necítíte skutečně jako doma, nebo velmi zřídka, protože jste pořád v minulosti nebo v budoucnosti. Jedině když žijete teď, můžete se cítit opravdu doma tam, kde jste, na světě. Mnoho lidí si říká, tady je něco špatně. Samozřejmě, když nejsou doma sami v sobě. Taková je praxe.

Když vyvstane strach z vašeho těla bolesti, který byl vyvolán třeba jednou malou myšlenkou, třeba co by se mohlo stát příští týden – malá myšlenka může vyvolat náhlý obrovský příliv strachu, úplně v nepoměru k té myšlence – to znamená, že působí vaše tělo bolesti. Když se to stane, musíte u toho být přítomni a pozorovat, jaké pocity máte ze strachu jako energie. Když ho pozorujete, čili jste svědky přítomnosti, i tak může ovládnout vaši mysl a přivést ještě více strachuplných myšlenek – vaše mysl to miluje, a je to vše, co zná. Takže, kdybyste měli pocítit nahromaděné minulé strachy, vyvolané určitými myšlenkami, někteří lidé mají dokonce záchvaty paniky, což je extrémní projev strachu, třeba uprostřed noci, OK – je tu přítomnost ...
Pomáhá, když zvete přítomnost do svého života i mimo strach, takže když přijde strach, je ve vás dostatek přítomnosti, abyste byli schopni ho pozorovat. Když nezvete přítomnost do svého života v neutrálních situacích, nebudete mít dostatek přítomnosti, když se objeví strach. To je velmi ohrožující.

Takže, je to vlastně velmi prosté. Buďte doma v teď, to znamená, spojte se s tím, kým doopravdy jste za aktivitou své mysli.

6 komentářů:

  1. Děkuji moc za tento článek!! Nejvíc mi pomohl. Inélii Benz jsem moc nepochopil, ale z tohoto článku to musí pochopit snad každý! Mám z toho dobrý, hřejivý pocit.. =) Ještě jednou díky.

    Pojďte žít TEĎ! TĚRAZ! NOW! JETZT! сейчас! =)

    OdpovědětVymazat
  2. Mně taky pomohl!
    Děkuju! Moc si přeju, abychom to už všichni pochopili!
    P.M.

    OdpovědětVymazat
  3. Super clanek :-) Zijeme ted ;-) Milan

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji, právě jsem si uvědomila, že takhle žiju už nějakou dobu a ani o tom nevím :-). Dříve jsem neustále měla strach z něčeho co mělo přijít a když k té situaci došlo, bylo všechno úplně jinak a moje obavy tak úplně zbytečné (a ty nervy při tom!), tak jsem si to prostě zakázala: myslet na to co a jak bude, protože "ono se to vždycky nějak vyvrbí" .... A opravdu... dnes si nepředstavuju a neřeším co a jak bude, ikdyž mě čeká něco nepříjemného, vždy si řeknu, že to budu řešit až když to nastane... a lidi, divili byste se, kolikrát je situace úplně jiná a proběhne v klidu. A ty nervy předtím za to fakt nestojí :-).

    OdpovědětVymazat
  5. I já děkuji za velmi přínosný a snadno pochopitelný článek s jasným vysvětlením cíle. Vytisknuto, pověšeno na místo, na které denně vidím. Věřím, že mi pomůže a naučím se x-krát denně trénovat nanečisto. Jsem jedním z těch nočních panikářů, ve tmě je všechno tisíckrát horší a moje bujná fantazie pracuje na plné otáčky. Pak přijde "jen" druhý den ráno a já naprosto vyčerpaná z předchozí noci zírám, jak je samozřejmě všechno úplně jinak. Už se nechci nechat vysávat všezžírajícím strachem a vyrážím na svou pouť za světlem... Děkuji mockrát!

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.