29. května 2012

Kniha od Little Grandmother je úžasný zážitek

O knize Little Grandmother a její chystané návštěvě v ČR se tady už psalo, ale to bylo ještě před mou osobní  zkušeností, o kterou se zde hodlám podělit...

Takže, před pár dny mi byla darována nově vydaná kniha Poselství pro Kmen mnoha barev. (Ještě jednou mnohokráte děkuji!)

Do té doby se mi zdálo, že znám Malou Babičku velmi důvěrně, však taky mám zde speciální blog Little Grandmother, na kterém jsou všechny moje překlady videí, která vydala od svého prvního vystoupení, a která na mě hluboce zapůsobila. Zapůsobila i na jiné, počty zhlédnutí jsou vysoké, nejvíce asi u My jsme ti, na které se čeká. Texty a videa dosud žijí svým vlastním životem a chodí po mailech... (:-))) Dokonce mi je známí, kteří nevědí, že jsem Orgonet, posílali  k přečtení (:-))) - Oficiální web Little Grandmother najdete zde.

Loni na podzim se Kiesha trochu odmlčela, protože psala knihu. Její anglické vydání mě nezlákalo - říkám si, všechno už určitě řekla ve videích, do knihy nejspíš napsala to, co už znám ...

Jak velký byl můj omyl! Kniha mě okamžitě uchvátila a byla přečtena jedním dechem (čtu dost rychle, takže asi na 4 hodiny šlo všechno stranou). A stále ještě nosím v sobě ten úchvatný dojem a vracím se k pokochání.

V knize je úžasná síla, zejména proto, že Kiesha do ní vložila i vlastní životní příběh. Prožila dětství jako týraná a ponižovaná, a až v dospělosti pochopila, že to vše musela zažít, aby získala soucit s živými bytostmi a odvahu předávat učení Strážců moudrosti, které jí bylo od mala vštěpováno, aniž věděla proč ...

Poznáte, vlastně spíše prožijete sílu a hloubku očistných obřadů s krystaly, které vedla nikoli ze sebe, ale z Ducha. Zažijete duchovní sílu bytostí, které jí předávaly a předávají učení. Uvědomíte si důležité duchovní skutečnosti a souvislosti současné doby. Znovuprožijete naléhavost jejího poselství.

Ta kniha se nečte, ale prožívá, a vřele ji doporučuji. 

(P. S. Jak mi bylo sděleno, v době mého čtení byla Kiesha v Egyptě:
"Kiesha je teď v Egyptě, egyptská vláda ji nechala několik hodin o samotě v Gíze a v prostorách pod tlapou Sfingy." Možná to souvisí s mým silným vnímáním té knihy ...)



Informace též zde.
http://www.melchizedek.cz/knizka-od-male-babicky/

Ukázka z knihy:


Posun z mysli do srdce

Existují dvě velké starověké civilizace, které dodnes vlastní klíč k bytí ze srdce: Mayové a Aboridžinci. Stále žijí ze srdce a jsou přesně těmi, kteří nás to znovu naučí. Tisíce let se lidská civilizace vyvíjela zvláštním způsobem. Rozvíjeli jsme možnosti našeho racionálního myšlení, přišli jsme s ohromnými vynálezy, postavili jsme úžasná města a v posledních letech jsme udělali ohromný skok v objevování nových technologií. Není pochyb, že jsme dokázali skvělé věci. Problém je ale v tom, že jsme opustili srdce. Přestali jsme ze srdce jednat, rozhodovat se a ztratili jsme pocit propojení s veškerým životem. Přecenili jsme racionální, logickou mysl a věříme jen tomu, co vidíme a zažíváme svými tělesnými smysly. To se ale nikdy nemělo stát. Proto jsme nyní žádáni, abychom znovu začali žít ze srdce – je to jedno z řady důležitých poselství, o něž se mám s vámi podělit.

Univerzální zákon zní: čím láskyplnější jste, tím inteligentnější se stanete. Jen si představte veškerý technologický pokrok, který jsme vytvořili naší myslí za posledních deset let. To je neuvěřitelné. A přesto se nám dosud nedaří vyřešit některé nejnaléhavější problémy, kterým v současnosti čelíme. Největší otázkou zůstává, jak máme vyléčit vše, co jsme již způsobili Zemi, a jak máme zastavit to, co jí způsobují lidské bytosti od té doby, kdy zapomněly na své napojení na síť života. Jestliže jsme byli schopni vytvořit tolik věcí pouze svou mysli, představte si, co bychom mohli dokázat, pokud bychom jednali ze srdce! Mysl by se nestala pasivní, ani bychom ji nepřestali využívat – vyvíjela by se mnohem rychleji, protože by byla ve správném vztahu se srdcem, se zdrojem bytí a tvorby. Pokud přestaneme jednat z mentálního vědomí, řízeného egem, přestaneme usilovat o nesmyslné věci, které uspokojují pouze malou část toho, co jsme. Přestaneme plýtvat naší duševní energií a zaměříme každý kousek svého srdce a mysli na léčení Země a zajištění hojnosti pro všechny bytosti. Můžeme vytvořit ráj na Zemi, jaký jsme nikdy předtím neviděli.

Duch mě učil, že Matka Země je posvátná a lidským bytostem není dovoleno ji zničit. Je posvátná nejen pro lidské bytosti, ale pro všechny formy života ve vesmíru. Abychom se s ní mohli posunout na vyšší úroveň bytí, musíme dostatečně zvýšit naše vibrace. Protože jsme ji dlouho hrozně ubližovali, musí se stát něco významného, co by napravilo cestu, kterou jsme vyšlapali, a pomohlo jí znovu dýchat. Lidé by si měli uvědomit, jak naléhavá tato situace je. Jestliže skutečně chceme zůstat na planetě Zemi jako její děti, musíme se posunout na vyšší úroveň vědomí.

Pokud dobře posloucháte, žádný z domorodých stařešinů nebo Strážců Moudrosti na této planetě neříká: „Teď musíš jít a něco udělat“; spíše vás vybízejí: „Buď.“ Nabádají nás, abychom byli změnou, abychom se výjimečně zaměřili spíše na bytí než na konání. Jestliže se dostatečný počet z nás dokáže napojit na své srdce a na Lásku, která v něm je, Lásku, která naplňuje vše v přírodě kolem nás, a pochopí krásu a posvátnost života, který nám byl dán, přesuneme převládající vědomí na planetě z mysli do srdce.


Překlopení splávku celosvětového vědomí

Duchovní poselství a informace přijímám mimo jiné také prostřednictvím něčeho, co vypadá jako velká televizní obrazovka, která se mi otevírá v zorném poli. Přes ni mohu komunikovat také s ostatními Strážci Moudrosti či bytostmi, které se nacházejí kdekoliv na této planetě. Říkám tomu „přehlídka obrazů“. Jednou mi tak bylo ukázáno, jak dojde ke změně vědomí z mysli do srdce. Viděla jsem na vodě splávek – byl úplně stejný, jaký mají rybáři. Když ulovíte rybu, klesne pod hladinu. Dolní polovina je červená a horní bílá. Splávek představuje planetární vědomí. Všimla jsem si, že na planetě Zemi je bílá část viditelná, zatímco červená je ponořená. Bílá představuje vědomí z mysli – to, jak je lidstvo posedlé myšlením, hodnocením a vnímáním reality z tohoto omezeného prostoru. Červená strana představuje vědomí ze srdce, žití reality z lásky – mnohem širší vědomí, díky němuž stále vnímáme, že jsme všichni bratry a sestrami a že můžeme vytvářet svou vlastní realitu. Přestože bílá strana byla nahoře, bylo mi ukázáno, že se splávek chystá překlopit. Na Zemi se právě nachází tisíce lidí, kteří jsou nesmírně oddaní potřebě změnit vědomí
a opravdu horlivě na tom pracují. Stále více lidí se denně probouzí a uvědomuje si, že uvnitř sebe máme božskou jiskru a že to, kdo jsme, je mnohem významnější, než jsme si kdy představovali.

Čím více bude nás, kteří projdeme vnitřní změnou a uvědomíme si, kdo jsme, tím více pomůžeme obrátit splávek na stranu vědomí ze srdce. Není potřeba, aby každý na naší planetě učinil tento skok, protože vibrace Lásky je nejvyšší vibrací existence – je mnohem silnější než vědomí z mysli nebo z ega. Jestliže se probudí dostatečné množství lidí a začnou žít ze srdce, změníme vědomí, vládnoucí na této planetě. Máme schopnost obrátit splávek, změnit převládající vědomí na planetě Zemi. Ve skutečnosti je to jen otázka času – věřím, že to dokážeme velice brzy. A pokud ho převrátíme, vše se změní.

Změní se i náš svět. Společně pochopíme, že jsme schopni vytvářet takový život, jaký na Zemi všichni chceme, a že můžeme stvořit cokoliv, co si vysníme. Takto se zrodí na Zemi Ráj a my nalezneme řešení našich nejpalčivějších problémů – uzdravíme vše, co jsme Matce Zemi způsobili a vytvoříme vyváženější, spravedlivější a krásnější lidskou společnost. Způsob, jak vnímáme skutečnost, je stejný, jak se vnímáme navzájem, jak vidíme, čeho jsme a nejsme schopni – to vše se změní. Náhle pochopíme, že můžeme vytvářet takovou realitu, jakou jsme si přáli, že dokážeme dělat úžasné věci!

Klíč tkví v tom vzpomenout si, že jsme bohové a bohyně, nejsme bytosti s omezenými možnostmi, za které se považujeme. Jsme jiskrami božského vědomí. Každý z nás má velké JÁ JSEM, které vyslalo jiskru – nás – aby zde prošla určitými zkušenostmi a poučila se z existence v lidském těle a ve vlastnictví tak úžasného lidského srdce.

Když budeme žít z lásky a budeme spočívat v srdci, vzpomeneme si na nejsvatější pravdu, na to, že jsme všichni bratry, sestrami a dětmi jedné matky – Matky Země. Nejsme navzájem odděleni, ani od sebe, ani od žádné jiné formy života. To, co se stane jednomu z nás, stane se všem. A ještě dál, lidská energie je stejná jako energie Země, takže co se stane Matce Zemi, stane se i nám, a naopak. Přesto jsme schopni změnit tento svět, ve kterém žijeme. Duch mi ukázal, že se v době velkého posunu Země lidstvo sjednotí jako jedna rodina, jeden kmen a že tento kmen bude kmenem duhy, protože bude vytvořený z mnoha barev. Může k tomu dojít však jen jediným způsobem – když pochopíme, že jsme jedno srdce, že ve skutečnosti neexistuje žádná oddělenost. To, co cítí jeden nebo více lidí, cítí i všichni ostatní. Jestliže je jeden z nás nebo i část světa nemocná, onemocníme všichni. Ovlivní to nás všechny. Přestože ekologický systém nám tuto provázanost ukazuje již mnoho století, teprve teď tomu začínáme rozumět. Nejsme od sebe nebo od Matky Země odděleni. Jsme tu, abychom se učili, milovali a tvořili – jsme tu, abychom milovali sebe navzájem i celý život. Planeta Země je planetou srdce, srdeční čakrou vesmíru. Naším největším darem, který nás dělá pro ostatní bytosti v kosmu (a že jich je mnoho!) tak zajímavé, je naše schopnost milovat a prožívat emoce.

Každý den můžeme naše zlomená srdce otevřít krásou tvoření, krásou této zkušenosti. Každý den můžeme věnovat čas procítění vděčnosti Matce Zemi a V elkému Duchu za vše, čím jsme a co máme. Můžeme opustit přesvědčení a názory, které v našich životech nebo v celé společnosti již neplní svou funkci. Nejsme tím, čím se živíme nebo kolik peněz máme; nejsme tím, co si o nás myslí ostatní, nebo co si dokonce myslíme sami o sobě; nejsme vlastní identitou, svým společenským postavením, svými nahromaděnými zkušenostmi, svými úspěchy či omyly nebo svými charakterovými vlastnostmi. Musíme opustit vše, o čem nám bylo řečeno, že po tom máme toužit, protože na tom záleží, a rozhodnout své potřeby z největší hloubky svých srdcí. Na čem nejvíce záleží? Co vám dělá skutečně radost? Kdo jste vy? Pro co byste žili, kdybyste měli dostatek odvahy? Co ve vás vyvolává slzy vděku a obdivu? U čeho se nejvíce uvolníte? Začněte se zabývat
těmito otázkami, abyste se dotkli toho, jaké to je žít v srdci.

Jak máme začít žít ze srdce?

Ale jak máme ve skutečnosti začít žít ze srdce? Podle čeho poznáme, že v něm již jsme? Tato odpověď je – ostatně jako v životě vždy – naprosto jednoduchá, i když zpočátku se může zdát obtížná, protože naše mysl vše komplikuje. Podle mě souvisí bytí v srdci s bytím v přítomnosti. Nemáme se vztahovat k okolí a k tomu, co je před námi, ale k sobě, ke svým vlastním pocitům, které právě prožíváme. Existuje mnoho duchovních učitelů a cest, které popisují stejnou věc různými slovy. Všichni se shodují v jednom stavu bytí, určité nevinnosti a otevřenosti k životu.

Když tedy mluvím o životu ze srdce, myslím tím žití v přítomnosti v okamžiku, kdy nevládne mysl. Když něco zažívám, nepřemýšlím o tom – cítím to. Prostě to cítím a nepřemýšlím o tom, co zažívám, protože bych se od toho oddělila. Vnímání skutečnosti srdcem a ne myslí znamená propojit vše, co vidím, cítím, čeho se dotýkám, s mým vlastním vnitřním Bytím. Když žijeme ze srdce, cítíme, že tvoříme jednotu s ostatními živými bytostmi, prostě se vším; cítíme, že to, co se stane jedné osobě, přihodí se na určité úrovni i ostatním, protože jsme všichni živí, vytvoření z vědomí a energie. Ve skutečnosti od sebe vůbec nejsme navzájem odděleni. Našemu rozumu to připadá trochu přitažené za vlasy, protože se to velice liší od toho, jak jsme byli učeni vnímat realitu. Přesto určitou formu tohoto stavu bytí zažívá každý z nás, i když jen občas a na chvíli.

Někdy je tento stav doprovázen tichou spokojeností, pocitem velkého míru; někdy se objeví jakási extáze, dokonalá blaženost z toho, že žijeme, štěstí z láskyplného života; někdy s tím přichází také stav zvýšené uvědomí utrpení, bolesti, zažívané právě teď na planetě ostatními bytostmi, nebo vědomí úžasného tajemství existence, které obsahuje v každém okamžiku blaženost i bolest a vše mezi tím. Cítíme ještě více – a jsme ochotni cítit vše, co nám občas šílená existence nabízí. Necháváme se otevřít životem. Každý den, v každém okamžiku se učíme být k druhým mnohem vnímavější.

My všichni to děláme přirozeně po svém, aniž bychom nad tím nějak moc přemýšleli. Je tedy pravděpodobné, že známe způsob, jak se naladit na vlastní srdce a vrátit se k sobě domů. Pro mě představuje jistý způsob, jak se dostanu zpět do srdce, do hluboké přítomnosti, návrat do světa přírody. Abych skutečně komunikovala s nějakým zvířetem, musím používat své vjemy a smysly jinak, než jsem byla naučena; musím svým smyslům a instinktům věřit. Musím se otevřít realitě, v níž žijí zvířata, neboť jejich existence je v každém okamžiku v absolutní harmonii s Matkou Zemí. Člověk nedokáže se zvířaty komunikovat, pokud je zajat ve svém egu a v mysli. Nejprve musí zcela pročistit své srdce a naučit se skutečně naslouchat. Co vás naladí do největší hloubky srdce? Některým lidem pomůže být s dětmi nebo se zvířaty. Pro jiné je nejlepší hudba, která posunuje vědomí z pocitu oddělenosti do pocitu jednoty a harmonie. Abyste poznali, kdy už jste v srdci, naslouchejte svým pocitům. Až se do něj posunete, pravděpodobně vás ovládne silná emoce jako je radost, vděk nebo blaženost. Nemusí však být vždy pozitivní. Pokud jste strávili hodně času mimo své vlastní srdce, můžete pocítit něco, čemu jste se dosud bránili. Může vás zachvátit smutek a žal. Může se začít projevovat vše, co jste dosud potlačovali. Je nezbytné tím projít, aby se vaše srdce očistilo a uzdravilo. Ucítíte, co potřebuje vaše srdce ventilovat, a uvolníte všechen smutek a zranění, která jste zadržovali. Vytvoří se tak prostor pro ještě větší Lásku, ještě větší krásu, která se ve vás skrývá. Neobejdeme se však bez ochoty vzpamatovat se a přijímat, co cítíme v každém momentě.

Když mám někde přednášet nebo pořádat workshop, používám občas hudbu, abych se naladila do srdce. Pokud uvíznu v hlavě, nebo pokud se cítím omezená a malá jako „Kiesha“ a potřebuji se skutečně napojit na své Vyšší Já, poslechnu si hudbu, která ve mně vyvolává nejhlubší emoce. Pokud se dokážu dostat do stavu, kdy jsem dojata k slzám a vědomě se zcela odevzdám hudbě, pak vždy získám radu, kterou potřebuji. Jestliže se stanu hudbou a zapomenu na sebe, pročistím se tak pro komunikaci s duchovním vedením. Pokud to tak totiž uděláte, naladíte se na vyšší frekvenci. Jestliže je realita mnohorozměrná, pak existujeme současně na více úrovních. Existují sféry Světla a vyšší Lásky, na které se můžeme nalaďovat. Naše Vyšší Já mělo vždy přístup do těchto sfér, my však musíme v sobě vytvořit pro to prostor a naladit se na jejich vibraci. Existuje zde stále, ale my jsme se ještě jednoduše nerozhodli pro to, že na ni budeme po většinu času naladěni.

Když prociťujete život svým srdcem a odmítáte přemýšlet nad tím, co cítíte a vnímáte, nebo se nechcete hodnotit, vybízíte vaše Vyšší Já, aby vstoupilo do vašeho života. Tak moc toho víme, až tomu odmítáme věnovat pozornost a všímat si toho. Často cítíme správnou cestu, kterou se máme vydat, ale protože nám nedává smysl nebo nedokážeme racionálně vymyslet, jak se z bodu A dostaneme do bodu B a z B do bodu C, odmítáme poslouchat. Myslíme si, že určité věci jsou nemožné, a věříme rozpisu zboží, které nám bylo prodáno jako realita. Máme mnohem více možností, než si sami uvědomujeme. Pokud začneme důvěřovat svým srdcím, která nás vedou, budeme žít zcela jiným způsobem. Hodnotit a jednat budeme podle toho, jak nám bude velet Láska, a ne podle toho, co bude pro nás nejvýhodnější, nejlehčí nebo nejbezpečnější. To umožní lidstvu, aby se spojilo v jedno srdce, v jeden kmen. A až se to stane, budeme se o sebe starat a milovat se navzájem stejně, jako bychom to dělali pro vlastní rodiny, a svět, ve kterém žijeme, se změní tak, jak si v současnosti můžeme jen představovat.

17 komentářů:

  1. souhlasim nádherná kniha .)

    OdpovědětVymazat
  2. Opět spousta slov,kterým ale srdce nerozumí. Pokud se někomu podaří skutečně otevřít své vlastní srdce na základě knihy-zázrak a velká výjimka. Nejspíš krásná a hladící hniha,ale pouze zabíjející čas,kdy máme konat...
    Dokážeme odpustit sami sobě? Ano? Pak dokážeme odpustit úplně všechno všem okolo.Všechny křivdy,úplně všechny i ty,které si (raději)nepamatujeme...Pokud zůstane jediná, neodpustili jsme sami sobě. Pokud odpustíme sami sobě-co jsme provedli,i v hluboké minulosti, co jsme dopustili-i na sobě... nemáme důvod neodpustit komukoliv,cokoliv. Jedině odpuštění sama sobě může vést k otevření srdce. Do té doby je vše pouhá teorie. Srdce nemůže nést tak silnou bolest jakou je sebeobviňování a sebetrestání. Otevře se jen tehdy,až sebetrestání bude na minimální úrovni. Přece se neotevře sebezničujícímu útoku vlastní bytosti.

    Odpustili bychom si i vraždu? Je velice pravděpodobné, že jsme v minulém životě něco takového vyvedli, nebo někdo z našich předků a my si tento čin neseme v rodové paměti až do dneška...Tak co? Odpustili bychom si? Každý sám sobě za největší zločin,který tak chápeme? A nemusí to být vražda-zrada?...?
    Jsme schopni si odpustit opuštění dítěte,byť na chvíli a ono by si ublížilo?....
    Možná,že smíření sám se sebou neproběhne hned,ale cítíme, že to zvládneme...Ano pak se naše srdce může otevřít-nebudeme sami útočit na vlastní srdce...
    Naše Srdce bude v bezpečí a může začít spravovat celou bytost, ve které bije...Otevřené Srdce mnohonásobně přesahuje bytost, ve které sídlí...a přesto nic neřídí a neovládá.Nebojí se,prostě JE. A nikomu to nemusí křičet do ucha. Tak silnou ochranu nic nezajistí,jen vlastní srdce.
    Většina se zatím ale stále chová jako po transplantaci-odmítá své srdce.Útočí na něj a pak se dějí různé citové rány z vnějšku. Ale původce je v naší hlavě a ne v partnerovi,co nás opustil.To my jsme v sobě nesli informaci-zasloužím si štěstí-neodpustil(a) jsem si-zasloužím si citové zranění. Nesu si sebou obrovskou vinu, nikdo mi neodpustí, když se to někdo doví(i já) odsoudí(m) mě... Bojím se. Ale je úplně jedno kolik lidí nás odsoudí, neodpustí nám. Jediné, co naše srdce potřebuje, abychom si odpustili sami sobě. To stačí... i když jsme někoho někdy zlikvidovali - vražda, nepozornost, zrada, kouzla...To bylo ze strachu, cítili jsme ohrožení,i když třeba dnes nám to tehdejší ohrožení přijde směšné-tehdy to bylo smrtelně vážné.
    Všechny chyby zaslouží odpuštění...VŠECHNY, protože naše SRDCE si zaslouží ŽÍT. A my s ním = důstojný lidský život

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, máš z části pravdu ale nezapomeň taky na karmu. Všechno co uděláme se nám jednou vrátí. Proto konej tak, abys neubližoval sobě a okolí. Přeci nemůžu někomu ublížit a odpustit si to vnitřně a žít jakoby nic. Věřím v to, že když někomu člověk ublíží třeba fyzicky, tak to samé se mu může vrátit v příštím životě, popř. na tu ruku může být mrzák. Ale nevím, nemůžeme pořád odpouštět a odpouštět. Podle mne tohle není nástroj přírody, ale temné strany jak se díky neodpouštění držet v bludném kruhu...stýkat se s lidmi, kteří nám ublížili(v minulém životě), dokud jim třeba neodpustíme a neuzavřeme etapu. Ale když bude člověk stále jen odpouštět, lidé si na to zvyknou a stejně bude tam kde byl. Dle mého, dokud nebude celá planeta rezonovat na vyšší frekvenci, odpustit asi nepůjde, jelikož lidé budou stále blbý a budou využívat slabších a hodnějších jen pro své potěšení.

      Vymazat
    2. Děkuji.Celý komentář je velmi výstižný. Kdo má čas všechno číst??Je toho tolik..zabíjející čas,kdy máme konat...Napíši k srdci osobní zážitek. Měla jsem autonehodu s přímým zásahem do hrudi skoro k srdci.Uvědomila jsem si jak se moje srdce strašně leklo.A pak jsem si uvědomila, že je potřeba občas to naše srdce "vzít do dlaní a polaskat ho a pohladit a říct mu, jak ho milujeme".Je to opravdu důležité odpustit si a mít rád sám sebe.Dá to práci.Eva

      Vymazat
    3. V odpovědi nahoře není odkaz na odpověď,tak vezmu obě zaráz...
      Karma funguje nezávisle na tom,zda si odpustíme. Navíc odpuštění - sám sobě přináší i skutečné-procítěné poznání, co jsme vlastně tomu protějšku"způsobili". A teprve toto procítění vede k pochopení, že takto už nikdy ne, protože tím poznám bolest toho druhého. Takovéto procítění a pochopení je nad zákon. Pokud se neponoříme a neprocítíme, nikdy si nemůžeme odpustit, protože nevíme, co si odpouštíme, jakou bolest jsme způsobili. Až když ten problém přestaneme odsouvat a ponoříme se přímo do něj a ne jen do sladkých řečiček o srdci, můžeme zvítězit. A takové správné pochopení má za následek minimálně - zmírnění karmy-spíš symbolické dokončení, protože poznání - niterné prožití bolesti ublíženého-funguje tak pevně, že zákony jsou pak zbytečné, i ten karmický-prostě jej ten člověk ve stejné situaci už nikdy neporuší.
      Ale nejde říct, že když řeknu odpouštím si-že to je vždy pravda. Zkontrolovat to můžeme pocitem na srdci-stáhne-li se, bývá to lež. Jen pozor na brzlík,občas mate-leží uprostřed hrudníku a stahuje se strachem-pocitem ohrožení-neplést s odpovědí srdce-mírně nalevo. Leckdy bohužel stačí, při slabém pocitu obav ze zklamání, se brzlík stáhne-"nejsme dost dobří". A srdce může říkat přesný opak-radostně a uvolněně si tluče. Ale stažení snadno přehluší ostatní vjemy, tak pozor srdce nalevo.
      Milá Evo, bylo to asi obrovské varování-vaše srdce se asi bojí...nejspíš ho neslyšíte-buďto nadešel čas vašeho srdce, aby se otevřelo staré poznání a vy pochopila,co se skutečně stalo a jaké to má dopady-srdce už to nemůže unést. Nebo něco děláte dost silně špatně. Je krásné pečovat o své srdce, ale pokud se srdce rozvine v řídící část člověka-naprosto a snad až nekonečně člověka přesáhne-pečuje srdce o vás. Vaše srdce potřebuje péči jen proto, že současný stav-Vaše sebetrýznění zřejmě přesáhlo únosnou mez a nějaké vaše vsugerované sebezničující programy vás vedou do záhuby. Přežitá nehoda je velice, velice, velice silné varování. Sebezničující program dosáhl takové síly, že další "nehoda",ať už jakákoliv by vás mohla zabít. Je třeba rychle začít něco dělat, bacha...Přeji hodně síly

      Vymazat
    4. Omlouvám se za "pokračování", ale aby první odpověď byla kompletní... Samozřejmě je nutné ublíženého poprosit o prominutí, ne odpuštění-i v prosbě o odpuštění je určitý druh příkazu, který stejně možná není ten dotyčný schopen splnit. To, zda nám odpustí, či ne není důležité pro nás, pouze a jen pro něj samotného. Pro každého je důležité jen a pouze odpuštění sám sobě...Ať už jsme se provinili sami na sobě, na jiném. Prosba o prominutí probíhá naprosto spolehlivě k mrtvým i živým, bez ohledu, zda jsou této prosbě přítomni, slyší ji. Dorazí k nim odkudkoliv, kamkoliv, i když o ní jejich vědomí nebude mít ani tušení-duše a srdce tento vzkaz bezpečně rozklíčuje.

      Vymazat
    5. Přeji hodně síly.......Děkuji za reakci.Já jsem o tom přemýšlela od prvního dne, jaký ta nehoda měla důvod. Když jsem se vrátila z nemocnice, zavolala jsem jsem svoji duchovní přítelkyni, spřízněné duši, nejbližšímu člověku, i když 1000 km vzdálenému.Řekla jsem jí, co mne potkalo, jak náš život visí na vlásku a v takovém okamžiku nic není důležité a člověk nemůže vůbec nic dělat. Řekla jsem jí, že je potřeba se víc starat o naše srdce a naši duši, že je potřeba je víc chránit.To byl poslední hovor.Přesně za 4 týdny a 3 hodiny měla obdobnou nehodu,kterou nepřežila.To mne silně zasáhlo, strašně..Po čase jsem sama pro sebe došla k závěru, že se musím naučit být sama a za sebe a z toho čerpat další sílu.Když jsem oslabená, vždy jsem smutná a strašně se mi stýská "po domově", ale zároveň chci žít i ten důstojný život v tomto těle a na této Zemi, Vím, že je to ten největší zázrak.Andělé mi pomáhají, stále.Děkuji Eva

      Vymazat
    6. "Domov" si nosíme stále s sebou... Ve svém srdci. Když bude mít možnost se rozvinout-poznáte to, prostě se před vámi rozvine obrovský dům-jen a jen vaše bezpečné útočiště, kam když si zalezete můžou padat bomby a stejně budete v bezpečí. Vaše touha po "domově" je volání o pár desítek centimetrů níž pod hlavou-to volá vaše srdce. Potřebuje osvobodit, aby na něj část vaší osobnosti přestala útočit. Možná prastarý magický program, který vám kdysi zaručoval nějaké výhody, zisk - dnes už ztrácí smysl. Magie ztrácí moc, za chvíli si nikdo nic nevydupe - buďto si to zaslouží nebo ne.
      Nevím kdo jsou vaši "andělé"- ale bacha. Prakticky všechny duchovní bytosti, které měly nějakou moc, se stáhly, prochází očistou po velmi temném období, kdy si ty bytosti přes duchovní tmu ani neviděly na špičku nosu. Lidi provází velmi jemné bytosti-lidské víly, ale málokdo je může zatím vnímat. Nejsnadněji lze vnímat nejtemnější bytosti-jsou nejšpinavší a tím nejblíž hmotě. Velmi často to své sdělení omílají stále dokola, aby člověka přiměly vnímat ho to a donutily udělat to. Světlá bytost to řekne jednou, dvakrát, případně na požádání, pokud nerozumíte. Jinak se neunavuje. Nepotřebuje se vnucovat, je v souladu se světlem a nepotřebuje to "vyřvávat". Kdo poslouchá neprohloupí.
      Teď jde o to koho-i když ani temné bytosti nemusejí chtít ublížit, jen na ně ještě nedošla řada a ony ani neví, jak mají zkreslené a zatemněné vnímání. Máme s sebou stále velice spolehlivého rádce-naše srdce vnímá temnotu a dokáže ji velice spolehlivě rozpoznat, jen se obvykle nedostane ke slovu. Pokud opustíme svoje hmotné tělo a tím umře i naše fyzické srdce - ztrácíme schopnost tak jasného rozpoznání temna a světla. Naše duchovní část již není pod ochranou hmotného těla a vidí jen a pouze tak dobře, jaké jsou okolní světelné podmínky a jak čistý je duchovní zrak. Je-li jedno z toho nic moc-je prakticky slepá, nemá rozlišovací schopnost. A zmítá se v okolním zmatku. Zatím je nejjistější žít ve hmotě - nejvyšší možná záruka důstojného života. Není to sice zrovna nic moc lehkého, ale nic spolehlivě-pro všechny- lepšího zatím není.
      Nepotřebujeme žádnou vnější oporu, i když je samozřejmě pěkné vzájemné sdílení blízkosti. Potřebujeme jen popřát sluchu svému vlastnímu srdci, to nás provede spolehlivě nejlépe naprosto vším.
      Jitka Křapová

      Vymazat
    7. Děkuji Jitko,mě se podařilo si ten dům rozvinout i v této realitě a možná už ho mám připravený i tam v neviditelném světě. Andělé neodešli, oni pomáhají na požádání každému, jen si to člověk musí uvědomit. To je pro srdce a duši velká radost. Zajímala jsem se také o temné bytosti, ale toho jsem nechala, je to nebezpečné, je to jen pro opravdu silné.Umí ošálit. Na to už jsem přišla.A také na to,že máme možnost v každém okamžiku naši karmu změnit, že se nemusíme trápit do smrti. Já jsem ve fázi, že si vědomě života vážím a chci si ho užít, ne se trápit.Píšete moc hezky a přitom jste tak mladá.*Potřebujeme jen popřát sluchu svému vlastnímu srdci, to nás provede spolehlivě nejlépe naprosto vším.*
      Já jsem se musela životem k moudrosti protrápit. :-) Díky Eva

      Vymazat
    8. Já jsem se životem taky protrápila, mudrost nepřilétá na obláčku.:-)

      Stejně, být vámi, si dám na "anděly" setsakra pozor. Jak jsem psala, nechtějí ublížit a přesto mohou. Temnost není jednoodstínová... I pan Emoto ukázal nepříliš hezký krystal vody po vložení energie slova anděl - i když tvrdí, že je dobrý. Dobro do toho slova zřejmě vložili lidé svým očekáváním. Andělé prý byli posláni k lidem temnou stranou. Nemám proto důkazy a vím, že andělé úmyslně nekonají zle. Pomáhají, ale spíš tak, že zdržují. Konzervují současný stav, aby to člověk ještě chvíli vydržel tak, jak to je a nic neměnil. Ale to je nesmysl, každé utrpení se musí co nejrychleji zastavit. A to poznáním, proč trpíme, i když tu číši si nakonec budeme muset vypít až do dna, už to bývá jen těžké a nebývá to utrpením. Díky poznání se utrpení mění v odsloužení...
      Andělé budou brzy definitivně odejiti,třeba i násilím, když je lidé u sebe zdržují. Je lepší je propustit dobrovolně, než náhle přijít o oporu a spadnout. Většina andělů se už očišťuje a "přechází na jiné pozice, funkce" Pochopili, že jejich působení bylo potřebné, aby lidé přestáli těžké období temna, protože to nešlo zkrátit, obejít... Období černočerné tmy končí a je čas změny, obrody, odhodit úplně vše z minula, přestává to fungovat. Už nikdo nemusí trpět, záleží jen na něm, jestli se podívá pravdě zpříma do očí a pochopí nebo si bude dál lhát do kapsy. Jitka

      Vymazat
    9. Pak jsem se trochu zalekla, když jsem napsala o té moudrosti, aby to nevyznělo jako pýcha, ale vy rozumíte, co myslím.Na cestu s anděly mne přivedla ta moje přítelkyně, která už nežije, před 12ti lety a já jsem postupně našla svou cestu. Víte,ono je dost těžké ty věci pojmenovávat a vůbec o nich mluvit,málokdo to chápe a i my některé věci víme, některé tušíme.Já to řeknu takto. Byly situace během té cesty (zkoušky), které bych bez pomoci zhora neustála.Teď se cítím dobře,hlavně se snažím nepouštět do sebe strach.Ten je oslabující. Ta moje přítelkyně mi říkala JEDNOHO DNE BUDEŠ STÁT ROVNĚ. A já už se jen sem tam zakymácím.Vše je jak má být.Opravdu :-). Těší mne, moje babička se také jmenovala Jitka.Díky Eva

      Vymazat
  3. Mám skromný Dotaz. Zajímalo by mě proč je na obalu té knihy vpředu i v zadu spirála točená proti směru hodinových ručiček. Dle mého názoru tato spirála by měla být točena opačným směrem aby mohla vyzařovat. Dík za případné reakce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. spirála není špatně. Když do ní fouknete, točí se doprava, což je správné.

      Vymazat
    2. Myslím, že je spirála správně. Je pravotočivá....

      Vymazat
  4. Pravda děje se tak, taky mě rozpláče hudba se které cítím hodě lásky. A v přírodě i při tom poslechu cítím příjemné chvění po těle.

    OdpovědětVymazat
  5. Chci poděkovat za úryvek z této moudré a pro budoucnost důležité knihy.Souzním s každým slovem. Je zvláštní narazit opět na někoho dalšího, kdo hovoří o tom, jak žít ze srdce a přítomným okamžikem.Každého hned napadne Eckhart Tolle, ano o něm není pochyb, ale já narazila ještě na někoho dalšího.Nevím jestli někdo z vás četl rozhovor s Jamesem (Project Camelot),tam vlastně hovoří o stejné věci jako Keisha a je tam i jasně řečeno kdo jsme dopravdy a také jak jsme obelháváni o našem pravém původu.Velice doporučuji porovnat s ostatními informacemi.Vydržte číst až dokonce!
    http://vzestup.webzdarma.cz/wm/james_svrchovana-jednota.pdf

    http://www.tissa.cz/texty/Uryvky_z_korespondence.pdf

    http://www.tissa.cz/texty/Cyklus_tajemstvi.pdf

    proto jak říká James z mého srdce do tvého Kara.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuju za Jamese, konecne smysluplne informace. Celou dobu jsem citil ze vsechny chanellingy a ostatni podobnosti jsou az moc jednoduche a svym zpusobem mi vnucovaly pocit ze je to oukej a nemusim se starat, ze jenom staci pockat a cist tyto povidani.

      Vymazat

Komentáře jsou moderovány.