Video s českými titulky, 10/13: http://www.overstream.net/view.php?oid=iquatkskmusi
Dr. Rauni-Leeni Luukanen Kilde 10/13
Rauni: Je tu cosi, že cítím jako poslání, že musím podávat informace. Často se ptám, když přijdu do transu - víte, někdy se dostanu do transu kvůli automatickému psaní, doktoři říkají, že to je podvědomí, ale já vím, že moje podvědomí toho tolik neví... V mé hlavě to není, to tvrdím já. Takže, když píšu, to se zkoumalo na Universitě ve Virginii, tak pracuje moje levá polovina. Když přijdu do transu, začne pracovat pravá strana mozku. Takže i fyzikálně se aspoň něco mění. A buď je to kontrola mysli, nebo říkám, že je to energie mé zemřelé babičky, co mě ovlivňuje. Takže to psaní je hodně pěkné a má způsob, kterým já nemyslím. Ti, co mě znají, říkají, ne, to jsi nemohla napsat ty. Je to krásné, je to velmi jemné, a já jsem tvrdá, jdu i proti zdi, když je třeba. Je to úplně jiné než já. I písmo je úplně jiné. Nechala jsem zkoumat grafologem, což byl jeden luteránský ministr ve Finsku, své normální písmo a automatické písmo, a on řekl, že automatické písmo pochází od jiné osobnosti než jsem já. Takže jsem ovlivněna jinou osobností. Ptala jsem se, jakou osobností? A on podal dokonalý popis mé zemřelé babičky. To mi později potvrdila moje matka. Tak jsem si řekla, že je zajímavé, že finský ministr řekne, že jsem byla ovlivněna při psaní jinou entitou. Napsala jsem automatickým psaním několik knih, tu první za 24 hodin, druhou za 30 a třetí za 70, trochu se to prodlužovalo ... (Julius: A jsou to bestsellery). ...- To ano, jsou to bestsellery v šesti zemích, šesti jazycích. První byla „Smrt neexistuje“, prodalo se 170 000 výtisků (anglicky není), a byla prodána do Švédska, ještě než byla napsána. Jen jsem zatelefonovala: Podívejte se, já píšu svou první knihu ... - Ano, ano, bereme ji. Je tu nějaký plán, to mi bylo řečeno v automatickém psaní, když jsem se ptala, jaký to má význam. S automatickým psaním jsem začala v meditační skupině. Moje ruka se zvedla ... bylo to zajímavé. Měla jsem příbuznou, který dva měsíce předtím zemřela. Když mi bylo 15, byla jsem u ní. Ona byla spiritualistka, nebo kristosofistka, věřila v reinkarnaci, její manžel byl doktor, profesor medicíny. Řekla mi, že ve třech předešlých životech jsem byla provdána za mého manžela. Řekla jsem: co, v minulých životech? Myslela jsem, že je jenom jeden život. Tenkrát jsem to nevěděla, bylo mi 15. Ale začala jsem se zajímat o paranormalitu, začala jsem číst. A bylo zajímavé, že po 20 letech, když v 50 zemřela na nádor na krku, a psala jsem jí, proč se nedá operovat, její manžel byl profesor medicíny, řekla: ne, to je karmické. Musím tím projít. Takže, v té meditační skupině se mi najednou zvedla ruka a začala psát ležatou osmičku, znamení věčnosti. Snažila jsem se dát ruku dolů, ale nešlo to. Byla tam nějaká síla. A pořád jsem psala osmičku. Pomyslela jsem si, že by to mohlo být automatické psaní. Zkusila jsem stáhnout ruku dolů druhou rukou, ani to nešlo, byla tam ta síla. A tak jsem řekla té síle: napiš to do vzduchu. S-O-L-V-E-G. To bylo jméno té příbuzné, která zemřela dva měsíce předtím a která mě v 15 letech přivedla na myšlenku reinkarnace. Nemůžete zemřít, vaše duše nemůže zemřít, vaše vědomí nemůže zemřít. Byla jsem ohromená. Takže příště - chodili jsme do meditační skupiny jednou týdně - vůbec jsem se necítila duchovně, byla jsem unavená po práci, ale odtud jsem chodila svěží a plná energie, a po tři roky se mi nic nepřihodilo. Všichni ostatní se rozvíjeli, a já ne, ale pak přišla ta věc s psaním. Takže příště jsem si vzalo pero a papír, kdyby se to znovu stalo, a taky ano: ruka se znovu zvedla. Tak jsem do ní vložila pero a ruka spadla dolů na papír. Začala psát celé jméno: Solveg a příjmení. Jsem živá. To bylo zajímavé. Samozřejmě že naživu bylo její vědomí... A když jsem tam přišla další týden, zeptala jsem se: co to má znamenat? Já vím, že jsi naživu, věřím tomu. Nemohu tě vidět, ale vím, že život pokračuje v jiné dimenzi, na jiné frekvenci. A moje ruka napsala: Je to kniha. (To bylo v roce 79.) V r. 80 napíšeš knihu. A bude to bestseller. Řekla jsem si, no nevím, já jsem lékařka, a finské knihy většinou nejsou bestsellery ... to bylo divné. A ruka pokračovala: Pojedeš do Malajsie. V té době jsem ani pořádně nevěděla, kde Malajsie leží, tak jsem si říkala, proč bych měla jet do Malajsie. Dva týdny poté jsem jela na Státní zdravotní komisi do Helsink, a zajímavá věc: někdo klepe na dveře, a doktorko Luukanenová, máte telefon z Ženevy. A řekli: potřebují lékařského poradce do Malajsie, který mluví francouzsky a je specialista na tropickou medicínu. Nevím, proč chtěli, aby mluvil francouzsky, protože v Malajsii se nemluví francouzsky, ale řekli to. Byla jsem v úžasu. Řekla jsem: počkejte, já jsem tuhle informaci dostala už před dvěma týdny... A oni řekli, ne, fax z Ženevy z Červeného kříže přišel dneska. Nu dobrá. Jela jsem se domů sbalit, a pak jsem si řekla: co budu dělat s tím automatickým psaním? Nevím nic o energiích, zda jsou dobré či špatné, v kontaktu s jinými dimenzemi jsem začátečník. Tak jsem před odjezdem do Malajsie šla ještě jednou do meditační skupiny, a ruka mi napsala: Nedělej si s tím starosti, my se o tebe postaráme. Tak dobrá, postarají se, ale kdo? Odjela jsem do Kuala Lumpur, a po dvou týdnech jsem šla na švýcarskou ambasádu, pozvali dámy z Červeného kříže na oběd, a přišla ke mně mladá Číňanka, řekla, já jsem Gina, a já, já jsem dr. Luukanenová. A ona: nechtěla byste přijít do naší skupiny? - Do jaké skupiny, já na to. - Jsme skupina 7 Číňanek, a rozvíjíme svoje psychické schopnosti. To mě zmrazilo: ano, postarali se o mě. Samozřejmě jsem tam šla a pokračovala tam v automatickém psaní. A tam jsem napsala zajímavou věc: Ty musíš poskytnout svou ruku. Kniha je na druhé straně už napsaná. - Byla už napsaná v nějaké jiné dimenzi, a ty musíš dát svou ruku, aby se materializovala tady. Tak jsem pokračovala, a jak už jsem řekla, prodalo se jí 170 000 kusů. Je to prostě neuvěřitelné. (Julius: Smrt neexistuje.) Ano, jmenuje se Smrt neexistuje. A samozřejmě že smrt neexistuje.
Příspěvky
