Tlak takto klesl kvůli přechodu velmi hluboké tlakové níže přes severní Polsko, tedy z úplně stejného důvodu jako toho 16.12., kdy byla téměř totožná synoptická situace. A je to situace, typická právě jako výrazný projev aktuálního Zonálního proudění, které je, jak jsem popsal v minulém článku, uměle zesilováno různými způsoby...a pak je "normální", že jsme tak často blízko tlakovým rekordům a na horách vane vítr o síle orkánu - když nastane takováto aktivní a studená (jen relativně studená ale) fáze Zonality.
...Hodně zajímavou věcí je ta žlutě zbarvená oblačnost na NM produktu. Když jsem se s tím setkal poprvé, byl jsem více méně skeptický a spíše jsem to přisuzoval RGB zkombinování vysoké a nízké oblačnosti.
Pak jsem ale podrobněji studoval celý systém MF produktu a došel jsem k následujícím názorům:
Žlutá barva by se neměla objevit v žádné základní RGB kombinaci, pro standardní hodnoty rozdílu jeho kanálů.
Vznik žluté barvy bude zřejmě způsoben velkými hodnotami na kanálu 3B který zaznamenává především emisivitu v nižší části oblačnosti, a také zřejmě na kanálu 5.
Tyto hodnoty budou mít pravděpodobně původ v neobvykle vysokém elektromagnetickém nabití dané oblačnosti, které může pocházet z různých umělých zdrojů, převážně z haarpů, ale i z jiných pozemních stanic; a podíl na nabití (ionizaci) oblačnosti můžou mít i chemtraily.
A podmínka, aby se nabitá oblačnost projevila jako nepatřičná žlutá barva v RGB kombinaci; je, že musí být základ zbarven červeně - tedy musí jít o vertikálně mohutnou oblačnost, jiná by se žlutě zbarvit rozhodně neměla.
Takže noční "žluté šlehy" na NM bylo nepochybně nabíjení oblačnosti v jižní části přicházející tlakové níže a mělo zřejmě za účel zesílit srážky, nebo prohloubit níži.
Co se týče obecně takto žlutě zabarvené oblačnosti, tak tam vidím 2 její "druhy".
V prvním případě jsou žlutě zabarvené pouze vyšší části vertikálně diferencované, nejčastěji konvektivní oblačnosti, tam se zřejmě bude jednat o druh řízení, který se používá i lokálně v bouřkách, kdy se impulzí do Overshooting Topů ovládá celá bouřka.
A druhý případ je plošně žlutě zabarvená oblačnost, někdy ale také trochu trochu vertikálně diferencovaná, ale spíše stratoformní, kde bývají vidět přímo přesné geometrické útvary a je jasné, že to je umělé.
Krásný příklad je právě ten snímek z noci, kde je vidět neuvěřitelně přesný roh toho žlutého zbarvení! => Tak tady končí už kompletně všechny dohady --- dovede si snad někdo z vás představit, že by TOHLE mohlo vzniknout přirozeně???
Na to právě upozornili čtenáři. "Tlak poklesnul jenom za posledních 6 hodin o 8 hPa, za 24 hodin o 28 hPa. Současně je 986 hPa a blíží se minimu z 16.12.11 - 979 hPa. Přitom o deset dní později byl nejvyšší tlak za rok 2011-1034 hPa. Ve všech případech bylo a je zataženo chemodekou, prší mebo mrholí."
V.5. ledna 2012 15:31
A opravdu, i můj barometr ukazuje 938 absolutního tlaku, tak nízko ho teda nepamatuju ...
A co když to souvisí s velkým hranatým žlutým haarpovým třeskem z dnešního časného rána?
Od půlnoci začali lehce žhavit ...
A k ránu pořádně třískli ...
(Myslím, že klimateroristé by měli brzy zatrhnout Českému hydrometeorologickému ústavu, aby zcela naivně zveřejňoval produkt NM (noční mix) družice NOAA (:-)))), tak věrně zachycují haarpové ovlivňování oblačnosti a počasí - nikde jinde na světě se to nezobrazuje, pokud vím (:-))))
Co se toho "bouřkového pásu" přes V Asii a celý Severní pacifik; tak tam se jedná o několikanásobně zesílený proud tzv. Zonálního proudění (tzn. vesměs Západního), které momentálně převládá v celém mírném pásu severní polokoule (a už za pár hodin pocítíme jeho profuk na vlastní kůži). Vítr tam dosahoval obrovských rychlostí a ve výšce byl na tím pásem neobvykle silný tryskový proud (jet stream), ve kterém může ve výšce kolem 7-10km vzduch proudit rychlostí, blížící se 500km/h; tedy tam byl i silný střih větru (jedna z podmínek pro tvoření bouřkových systémů).
Důsledkem byl vznik takovéhoto obrovského bouřkového pásu. Ty spirály na jeho začátku v Indii a konci u Kanady byly velké cyklóny (tlakové níže), které nasávaly a uváděly do pohybu vzduch.
Jaký má toto smysl se můžeme jen dohadovat. V každém případě se takto přemísťují obrovské vzduchové masy přes Pacifik velkou rychlostí; bouřkové systémy můžou mít velkou a ničivou sílu a stejně tak samotný vítr, hlavně u cyklón.....a dává se nám takto do pohybu vzduch na celé severní polokouli Zonálním směrem...
Ta spirála, která je nad Skandinávií, je na synoptické mapě poměrně obyčejná, hluboká a rozlehlá, Tlakové níže, která i přirozeně má inklinovat k poměrně spirálovitém rozložení oblačnosti, rotující kolem ní. Jenže - tato spirála je naprosto nepřirozeně hranatá a má podivně "dopodrobna" točený tvar u středu, což by se kolem normální níže rozhodně udělat nemělo, je tu jasný umělý zásah.
(Orgonet dodává: Bouře Ulli: vidíte ty chemtrailsové paprsky od středu spirály? (:-)))
Jedná se o velmi podobný útvar jako ten pás před Pacifik, ovšem na rozdíl od něj je takovéto proudění v zimě v této oblasti ještě poměrně normální, a nejsou tu obecně podmínky na bouřky, takže se nejedná o pás konvektivních systémů.
Jedná se ovšem také o produkt uměle zesilovaného Zonálního proudění a daná oblačnost je z velké části uměle vytvořena v oblasti nejrychlejšího proudění. Podobná situace už tu byla několikrát v prosinci.
Po té, co nás tu v říjnu a hlavně v listopadu totálně vysušily nejextrémnější anticyklonální situací a následným nejsušším měsícem v historii měření; bylo celé proudění obráceno o 180° a po 5.12. do celé Evropy vtrhlo svižné Západní proudění za silně Zonálního rozložení tlakových útvarů, takové, jaké se tu vyskytlo naposledy v zimách 06/07 a 07/08, za přítomnosti například Orkánů Kyrril a Emma (tehdy to také bylo uměle upravované evidentně - byl to nejsilnější vítr v dějinách...); a celý prosinec pak převládalo toto Zonální proudění; tedy jihozápadní, západní a severozápadní; a nebylo zrovna pomálu větrných situací a výše na horách kalamit, ovšem nížiny měly naopak vesměs velmi teplé počasí.
Podobný ráz počasí teď bude pokračovat; a úderem zítřejších (čtvrtek 5.1.) ranních hodin nás zasáhne onen oblačný pás společně s nejrychlejší oblastí zonálního proudění, - pás je v článku vyobrazen - ; a můžeme se "těšit" na silný vítr (viz. 3.st. výstraha i oficiální od čhmu) a od vyšších poloh na velmi silné sněžení = kalamita.
Podobný styl proudění nás zřejmě bude čekat i nadále a budou se střídat různé fáze zonálního proudění - aktivní a pasivní; teplé a studené (zítra začne aktivní studená); bohužel se však asi jen tak nedočkáme celkové změny proudění a klidné zimy se sněhem pro nižší polohy (tolik potřebným pro zimní odpočinek přírody; aktuální teplá zima ji akorát tak mate), zato na horách nás čeká střídání extrémních kalamit s orkánem, a pak naopak oblev.....prostě klimateroristický maglajz, co bysme asi měli čekat - snad né normální českou zimu?! :D
Pěkný den,
Snowman
P.S. Orgonet: Velký dík, Snowmane, super rozbor. Chtělo by to rozšířit do světa - lip než překladačem - nemáte někdo chuť hodit to do angličtiny?
A ještě díky čtenářce za aktuální jet stream (opět krásně vidíte průběh dlouhého pásu ..)
Bouřkový systém, který se táhl mnoho tisíc kilometrů, podél celého východního pobřeží USA a Kanady, u Labradoru se zatočil do pravého úhlu ke Grónsku a odtud vedl až do Evropy, kde se zatočil do hranaté spirály, nad kterou byl prováděn haarpový žlutý třesk.
Ale meteourologům z Eumetsatu na tom nic divného není, oni si to prostě vyfotí a pojmenují a hotovo. Následující snímek s praporky větru si vyvěsili na web http://www.eumetsat.int/Home/Main/Image_Gallery/index.htm?l=en, nazvali to bouře Ulli s větry o rychlosti až 160km/h. Způsobila prý škody v dopravě, zajímavý jev, ale normálka.
Nevím, jestli by se jim rozsvítilo, kdyby dostali do hlav taky pořádný haarpový žlutý třesk, ale pochybuju ...
A čtenář mi právě poslal odkaz s pohledem na celý dloooouhatánský oblačný pás od Ameriky až po Evropu (je to fotka z 5. 1., takže oproti předvčerejšku je to trochu posunuté doprava.) Rozkliknutím zvětšíte. Zdroj: http://en.allmetsat.com/images/nrlmry_global_ir.php
Čtenář poslal odkaz, že se něco děje na západ od nás (4. 1. 2012): pás oblačnosti přes celý Atlantik (to vpravo je kousek Afriky a Kanáry, vlevo nahoře Kanada a Grónsko). Ty červené praporky jsou tuším silný vítr?
Přidávám k tomu pohled ze severního pólu: zmíněný pás začíná téměř v Karibiku, tvoří pravý úhel u Labradoru a odtud jde až do Evropy, máme ho myslím až tady v Česku ... kolik je to tisíc km?
A evropský konec pásu (červená barva) je právě ještě shora "ogrilován" haarpovým "žlutým třeskem". To zas bude počasíčko ...
A ještě pohled ze sat24: sytá bílá barva nad Britskými ostrovy je ta ogrilovaná oblačnost.
Semtam je dobré si připomenout, že největší ohrožení zdraví českého národa nepředstavují chemtrails ani manipulace počasí ani vakcíny ani Illumináti, nýbrž to, co denodenně předkládáme svému tělu jako potravu. Takže díky za odkaz na smutně pravdivý článek o potravinách. My Češi opravdu konzumujeme potravinový odpad Evropy, a bohužel si to vůbec neuvědomujeme.
Vyhlášený pražský prodejce ovoce a zeleniny Jan Soukup prohlásil v rozhovoru pro časopis Instinkt, že pro ovoce a zeleninu jezdí do Drážďan, protože u nás prostě dobré zboží není k dostání. „Supermarkety musí platit za odpad. Když tedy vidí, že něčeho vzali moc a už se jim to kazí, raději to odvezou zpátky do skladu. Ten to potom prodává za cenu odpadu, a kdo to tam skupuje? Čeští obchodníci.“
Co nás nepálí
Jak je možné, že máslo z Belgie nebo česnek z Číny vyjde levněji? Klíč je v kvalitě. Máslo, které leželo v belgických mrazácích dva roky, a česnek, kterého si můžete do bramboráku nastrouhat třeba 3 kila, a stejně nebude cítit. Ale je to levné. Pokud čeští výrobci dělají kvalitní potraviny, nejsou schopni konkurovat dováženým odpadkům. To je například důvodem smutného konce českého česneku. Při ceně kolem 25 Kč za kilo, na kolik vyjde česnek z Číny, ho už skoro nikdo v Česku nepěstuje. Asi polovina masa, které se k nám dováží, je masový odpad. Laloky, kůže, odřezky a tuk, který se v Česku dále zpracovává na nekvalitní masné výrobky. Odborníci jsou přesvědčeni, že mezi rakovinou tlustého střeva a nekvalitními potravinami v ČR existuje přímá úměrnost.
Křehčené maso
Kdosi nám řekl, že kuřata jsou na rozdíl od bůčku zdravá, takže jich dnes průměrný Čech spořádá 25 kilogramů za rok. Když narazíte na maso s etiketou „křehčené", znamená to, že zhruba čtvrtinu váhy představuje napumpovaná voda. Termín „křehčené" patrně pochází z faktu, že po upečení se maso křehce rozpadne na třísky.
Zmrzlý margarín?
V září 2009 se časopis Instinkt pokoušel od firmy Algida zjistit, co je pravdy na tom, že svou nejluxusnější zmrzlinuMagnum vyrábí v Česku nikoliv ze smetany, ale z rostlinného tuku. Firma se vyjádřila v tom smyslu, že její zmrzliny jsou „v rámci Evropy harmonizované".
Časopis nicméně zjistil, že španělské Magnum je podle webu firmy energeticky bohatší, a z toho usoudil, že historky o tom, jak Algida v Česku šetří, se zřejmě zakládají na pravdě. Ale pozor, dnes má Magnum stejné energetické hodnoty na českých, španělských i britských stránkách firmy. Ale třeba takové Corneto má ve Španělsku a v Británii o 140 kilojoulů a 2 gramy tuku víc než v ČR.
Tenhle bájo letní spot hlásá, že je Corneto z pravé smetany. Ale jak na to tak koukáme, ona to taky není úplně tuzemská reklama.
2011 - PÁRKY TESCO VALUE
VELKÁ BRITÁNIE
Cena: 28 Kč Složení: maso 40 %*, voda, těsto, škrob, tuk, pšeničný protein,stabilizátory, dextróza, pšeničná mouka, kvasnicový extrakt, konzervant, antioxidant, koření, sušené byliny, šalvějový extrakt
* strojně oddělené maso, jinak též separát, jsou semleté zbytky, které zůstávají na kostech po vykostění - tedy po oddělení kvalitního masa
Zahuštěný jogurt a smetana z kokosu
Pravý jogurt se vyrábí tak, že se do mléka ve sklenici přidá jogurtová kultura a nechá se zrát. V praxi se tímhle způsobem vyrábí jen mizivé procento jogurtů. Ty ostatní jsou připraveny v obří kádi, rozšlehané, a aby to aspoň trochu drželo pohromadě, zahustí se to škrobem. Podíl sušiny poklesl po zrušení závazných státních norem počátkem 90. let na polovinu (ze 16 na 8 procent). Ovoce se do jogurtů nastavuje taky zajímavě. V meruňkovém jogurtu třeba najdete cukr, kukuřičný škrob, gumu guar, pektin, paprikový extrakt, betakaroten, kyselinu citronovou, citráty sodné a vápenaté, želatinu a samotná ovocná dřeň je místo meruněk nahrazená jablky. Přečtěte si informace na smetanových výrobcích. Podle zákona musí být na prvním místě ta nejvíc zastoupená složka, na posledním ta nejméně. Není vám divné, že smetana se pravidelně vyskytuje až za „rostlinnými tuky"? To jen někdo musel ušetřit a místo krávy podojil kokos nebo sóju.
Analogový sýr
Podle české legislativy je sýr výrobek z mléka a mléčného tuku. Jenže ty jsou drahé, takže místo toho vyseparujeme kasein (hlavní protein v kravském mléce), popřípadě sójový protein, vrzneme do toho rostlinný tuk, sůl a vodu, a místo sýra máme takzvaný analog. Poznáte ho podle toho, že se ani po osmažení nerozteče a chutná přibližně jako několik dní nošené ponožky. Najdete je pod jmény, která znějí sýrovitě, ale nikde se v nich nemluví o sýru. Například sidávejte bacha na Eidam alternative. Stejně tak nečekejte mléko v máslíčku, máslanu nebo šlehačce s rostlinným tukem (ta pravá šlehačka se jmenuje smetana ke šlehání).
Chleba a rohlíci
Hmotnost rohlíků se smrskla z původních 50 gramů na 43 gramů. Obsah tuku, který dodává rohlíkům křupavost, klesl na polovinu, z osmi na čtyři procenta. U chleba se začala používat technologie na rozemílání starého chleba, který se pekárnám nepodaří prodat, a tato drť se pak přidává do těsta na další chléb. Podle pekařů jde do tzv. kvasu od 10 do 40 procent strouhanky. Místo osmnácti hodin kynutí se používají koncentrované kvasy, které vyženou těsto rychleji a koncentrát dodá chlebu i potřebné aroma, chuť a kyselost, kterou dříve zajišťovala žitná mouka. Té bývalo v konzumním chlebu až 45 %, dnes je jí s bídou 20 %.
Můžeme si za to sami
Síť obchodů Levné potraviny, kde je možné s 90% slevou koupit i tři roky starou sójovku nebo čokoládu, stále rozšiřuje počet svých prodejen. V regálech hypermarketů najdete za pár korun výkvěty alchymie, kečup, co nepoznal rajčata, nebo párky, které nevědí, co je prase. Můžeme si za to sami. Nejoblíbenějšími obchody Čechů jsou Lidly, Kauflandy a další diskonty.
Potravináři nejsou charita a jejich prvním cílem je vydělávat. Za to, že dojídáme odpadky po zbytku Evropy, můževkus „běžného zákazníka", kterého supermarkety pravidelně testují. Až přestaneme mlaskat nad igeliťákem nacpaným sójou (říkáme tomu párek) a škrobem s jahodovým éčkem (jogurt), tak se budou muset výrobci i prodejci zlepšit.
P. S. Orgonet: Tohle je opravdu velké téma. Nevím teda, jestli vůbec k nějakému zlepšení může dojít, protože naši lidé si vůbec neuvědomují, jaký šmejd se jim všude u nás prodává. Když jedou do ciziny, vezou si svoje zásoby nekvalitního jídla, takže vůbec nezjistí, že v té cizině všechno chutná jinak a líp ... Kdo občas cestujete (bez českých zásob) nebo žijete v zahraničí, tak určitě víte. Když k nám přijedou cizinci a ochutnají, nevěří, že jíme to, co jíme. Evropští obchodníci s potravinami dobře znají naši nenáročnost, například speciálně pro východ se vyrábějí v Polsku "francouzské sýry", které jsou pro Francouze nepoživatelné, a u nás drahé jako prase.
Ahoj OrgoNete, posílám Ti maličkou odměnu za Tvou práci, kterou pro nás čtenáře děláš. Vlevo dole je vidět přibývající a ubývající měsíc, takhle by snad i měl vypadat a ne naležato jak ho vidíme v poslední době.
Příspěvky
