Aolian: Ambiciózní cíl modulátorů počasí

Parádní příspěvek od Aoliana, který konečně umožňuje vidět v širších souvislostech to, co tady pozorujeme jako jednotlivé symptomy modifikací počasí.

K počasí v Americe, kde, jak píše Aolian, se díky činnosti klimateroristů nad Evropou často srocuje oblačnost vyvolávající extrémní srážky, přidávám osobní postřeh: známí žijící na východním pobřeží poblíž New Yorku jsou už docela otrávení tím, že v poslední době každý týden jednou nebo dvakrát byla vyhlášena "sněhová bouře", kdy lidé musí zůstat doma z práce a děti ze školy. Ovšem to pracovní volno je jaksi neplacené, takže mnoho lidí včetně mých známých to citelně poznalo na platech ...

Ambiciózní cíl modulátorů počasí: 

zbavit se dešťových front nad Amerikou a přitom ponechat zimní kabát Alpám

Z našich pozorovacích akcí mám pocit, že k výrobě páteční fronty nad Evropou došlo ve spojení se silnou vlnou dešťových (a zčásti i sněhových) srážek na jižním pobřeží severní Ameriky. Pokusím se to vysvětlit.

V posledních dvou týdnech jsme zaznamenali výrazné snahy modulátorů počasí vymrazit střední Evropu blokací teplejšího atlanského proudění a naopak podpořit mrazivé kontinentální proudění od východu až severovýchodu. Záměr se zdařil a mrazivý vzduch postupně doputoval až do alpských lyžařských středisek. Právě tam panují neustálé obavy z globálního oteplování a strach z omezení turistického ruchu je tak velký, že nemalá část tržeb ze zimních sportů putuje na  tzv. „ekologické“ projekty zaměřené na umělé ochlazování klimatu. S jakou úspěšností jsou tyto ambiciózní projekty realizovány, vám prozradí devítidílný filmový dokument „Projekt Země“; odkazy ke stažení mohu zaslat.

Umělé vymrazení střední Evropy kontinentálním prouděním však zákonitě vyvolalo protitlak v Atlantiku. Před koncem ledna jsme v prohlížeči Google Earth sledovali postupné srocování nových srážkových mraků u amerického pobřeží. Sotva tam odezněla jedna srážková kalamita, už se za ní docela rychle vyklubala nová a ochotně následovala tu předchozí. Do jaké míry na tom má zásluhu záměrné upouštění tepla „propichováním“ atmosféry, nedokážu posoudit, energeticky se ukazuje, že vzniknul hlavně obrovský chaos ve všech vrstvách atmosféry. Modulátoři počasí se asi nejprve pokoušeli upravit „příliš kalamitní počasí“ haarpováním a chemtrails, ale silná srážková fronta se během noci z úterý na středu znovu suverénně nasunula nad přímořskou pevninu včetně washingtonské oblasti a dokonale to tam proprala. Klimateroristi pak nejspíš změnili strategii a učinili pokus odsunout mraky od Washingtonu víc na západ. To se jim nakonec zčásti podařilo a fronta si poté jakoby sedla nad pobřežní oblast Georgie a Jižní i Severní Karolíny. HAARP k tomu všemu snad běžel 24 hod denně; kdykoliv jsme mrkli na webkamery z amerického pobřeží, vždycky byl jejich obraz rušen podivnými čarami, které se docela nápadně shodují s obrazovým spektrogramem HAARPu. Modulátoři počasí se přitom vydatně činili také v okolních prostorech: přímořské oblasti kolem Grónska, Norska a Islandu byly vícekrát dotovány chemtrails a sražená oblačnost měla a stále doposud má klasicky rozhaarpovaný charakter. 

Silnou dešťovou frontu nad americkým pobřežím, která stále přetrvává, provázejí od samého počátku hlavně negativní emoce a vehementní snahy o rychlé uvolnění zablokovaného teplejšího atlanského proudění do Evropy. Hlavně snížit frontální tlak na americké pobřeží a zabránit zde dalšímu srocování „nežádoucích“ mraků, eventuelně zároveň i oslabit stávající dešťovou frontu. To je vcelku reálné a jsou k tomu i příhodné podmínky, potenciálně však hrozí příliv teplejšího vzduchu do alpských lyžařských středisek. Proto je potřeba „nasměrovat“ teplejší atlanské proudění přes německou nížinu a dále do Čech, což je nejjednodušší cesta, jak se vyhnout těm prokletým Alpám…

Letadla s chemtrails se dávají do pohybu: v Německu a Čechách modulují klima tak, aby sem bylo přitahováno teplejší atlanské proudění, na severu Evropy pro změnu staví chemtrailsovou bariéru s cílem zamezit promíchávání studeného severského vzduchu s teplejším atlanským prouděním, jehož odliv by tímto mixem mohl být „nežádoucně“ zpomalen. Odpařovače na českých vysílačích jedou ostošest a podporují vytváření tlakové níže přitahující ono kýžené atlanské proudění (když je v plánu dostat sem studený kontinentální vzduch od východu a vymrazit to tady, tak je naopak aktivně modulována inverzní tlaková výše). Haarpování je také na denním pořádku; v televizních předpovědích počasí plují nad hlavami moderátorů rozhaarpované mraky jen to hvízdne.  

Klimateroristé protentokrát ve svém krátkodobém a krátkozrakém cíli dosáhli svého, ale energeticky a finančně to musela být bezesporu hodně mastná záležitost. Vzpomněl jsem si příspěvek Jitky Valentové, zveřejněný 11.1. na Orgonetu. Píše v něm, že novoluní v Kozorohu 3.2. by mohlo  být provázeno silným větrem až orkánem. To se ve své podstatě vyplnilo a modulátoři počasí se na tom obratně přiživili. Prudký vítr, možná ještě posílený HAARPem, trochu usměrnili a využili pro rychlý odliv atlanského proudění z přímořské oblasti do lůna Evropy. Na tomto příkladu je zřejmé, že má smysl si vyměňovat své poznatky a zkušenosti, každá informace se hodí, někdy hned, někdy později. 

Výše popsaná situace naznačuje, že ochlazovací aktivity v Alpách dělají amerikánům čáru přes rozpočet, a ne malou. Jak amerikánské, tak proalpské modulační experimenty jsou bezesporu dělány pod hlavičkou ambiciózního vědeckého výzkumu pro „záchranu planety a lidstva před globálním oteplením“. Chvílemi mám ale dost silné pocity, že amerikáni mají už těch spasitelů alpských ledovců plné zuby a co nevidět jim vyvedou nějakou schválnost. Když se dva perou, třetí se směje a tím třetím jsou v prvé řadě znudění vojáci, pro které je klimaterorismus bezesporu vítanou zábavou, v druhé řadě potom plejády přírodních bytostí, jež se zájmem a hlavně ze zálohy sledují celé toto neuvěřitelné divadlo a občas si na tom přihřejí svou polívčičku. Atmosféra naší planety je už ale natolik fyzicky i energeticky destabilizovaná, že se to milým klimateroristům zákonitě musí celé vymknout z rukou, pokud už se tak dokonce nestalo. Energeticky se mi ukazuje, že v určitých ohledech ano. Každopádně tento víkend se zas po delší době trochu ohřejeme a moje běžky nejspíš zůstanou zahálet ve stodole, což mě ale nakonec vůbec nemrzí.

Nemrzí mne ani to, že většina lidí, s nimiž stočím hovor na téma „klimaterorismus“, se zatím tváří jak nevěřicí Tomášové. Nemrzí mne ani to, když mne od toho zrazují a rezignovaným tónem mi říkají, že se s tím stejně nedá nic udělat. Vím totiž, že vždycky se dá něco dělat. Musí být ale splněna základní podmínka a tou je neustálý koloběh informací mezi hrubou hmotou a kontaktním jemnohmotným světem. Naše planeta byla stvořena na principu neustálé vzájemné interakce mezi jemnou a hrubou hmotou a tak tomu bude i nadále. Stejně jako jiné planety má svůj vlastní systém Kolektivního Vědomí Celku, kam jsou přirozeně dohrávány jakékoliv informace o zdejší práci a působení všech tamních bytostí. Veškeré získávané informace jsou průběžně vyhodnocovány řídícími bytostmi, které mají nepřetržité napojení na vyšší energetické úrovně. Čím intenzivněji je téma „umělá modulace počasí a klimaterorismus“ propíráno tady ve hmotě, tím více informací se dohrává do Kolektivního Vědomí celku. Dohrávají se tam samozřejmě i „vědecké“ informace modulátorů počasí, pro řídící bytosti planety jsou však nejdůležitější záznamy vznikající z vlastních prožitků, poznání, pozorování a citového prožívání přírodního světa.  

V současné době, kdy působnost klimateroristů výrazně vzrůstá a nahaarpované mraky najdeme prakticky po celé planetě, začínám mít pocit, jakoby se naše Matička Země přestávala o počasí s klimateroristy přetahovat. Jakoby si spíš začala pečlivě schraňovat svůj energetický potenciál v bezpečných paralelních úrovních, kde se pomalu ale jistě začíná rodit Nová Změna strategie pro Celostní Transformaci. Celé toto dění má velmi rozvážný a klidný průběh a odehrává se v láskyplném prostředí mnoha světlých pečovatelů a zároveň se těší  pečlivé ochraně jangových bojovníků z univerzálních policejních jednotek. Vzdušný živel, neustále ubíjený radikálními klimateroristickými praktikami, ustupuje do pozadí a na jeho místo přicházejí bytosti zemského živlu, jež mají ve své správě litosférické desky zemské kůry. Můj celkový dojem z tohoto dění je ohromný a pevně věřím, že celou tuto fascinující proměnu budu moci plně prožívat se svými přáteli z nesmrtelné Říše Přírody.