H1N1: obrat v USA - od represí k prevenci a odpovědnosti jednotlivce?

Tak dlouho se tu rozčiluju nad represívními státními pandemickými opatřeními, až by mi skoro unikl zásadní obrat v USA:

President Obama pronesl 24. 10. 2009 řeč, v níž vyzval občany, aby při onemocnění zůstali alespoň 4 dny doma. To je důležitý posun státních pandemických plánů od politiky represe, karantény a nuceného očkování, k zodpovědnosti každého jednotlivce.  

Problémem ovšem je, že většina Američanů nemá nárok na nemocenskou a bude chodit do práce i s chřipkou ... 15 amerických států už zahájilo jednání o úpravě pracovního zákona pro zavedení nemocenské - to zase prý bude likvidační pro zaměstnavatele ... tak uvidíme.

U nás jsme na tom stejně, ne-li hůř. První 3 dny nemoci nás přijdou na ušlé mzdě tolik, jako pobyt v luxusnějším hotelu ... A to, že v Americe kvůli chřipce chtějí zavést nemocenskou, se u nás bude zatloukat, zatloukat, zatloukat... protože my jsme ji nedávno zrušili. Ha ha, uvidíme, kdy na to přijde řeč v našich desinformačních prostředcích...

Pár myšlenek z amerických novin o tom, že mají lidé zůstat doma:

Prasečí chřipka: bez placené dovolené lidé nezůstanou doma
Z důvodu prasečí chřipky 15 států uvažuje o zavedení placené nemocenské

By PATRIK JONSSON
ATLANTA, Nov. 14, 2009

http://abcnews.go.com/Health/SwineFluNews/states-paid-sick-leave-mandates-swine-flu/story?id=9079580
http://www.csmonitor.com/2009/1111/p23s01-usgn.html

Téměř polovina amerických pracujících nemá placenou nemocenskou, a více polovina z nich pravděpodobně půjde do práce, i když se nebudou cítit dobře, nebo pošlou nemocné dítě do školy, než by si vzali den neplaceného volna.

48% Američanů bez placené nemocenké má na výběr mezi dvě nežádoucí varianty: zůstat doma a přijít o peníze, nebo jít do práce navzdory vybízení vlády, aby nechodili.

Tato zjištění ohrožují snahy presidenta Obamy, aby každý, u koho se projeví symptomy podobné prasečí chřipce, zůstal doma alespoň 4 dny. Důraz na prevenci a individuální odpovědnost je vítaným odklonem od represívních vládních akcí, jako jsou karantény a nucená očkování, po nichž se volalo v předchozí protipandemických plánech, jak říkají někteří odborníci.

Ale pro 48% Američanů bez placené nemocenské tento přístup znamená výběr mezi dvěma stejně špatnými variantami: zůstat doma a přijít o peníze, nebo jít do práce přes vládní výzvy k nechození. Podniky rovněž říkají, že tato situace vede k takzvanému „prezentacionismu“, neboli chození do práce přesto, že se lidé necítí dobře, a to stojí ekonomiku dle odhadů 180 miliónů dolarů ročně.

Senátor Chris Dodd, Ct., oznámil v úterý, že připravuje nouzový zákon, který by zajistil placenou nemocenskou pro ty, u kterých bude diagnostikován virus H1N1.

„Rodiny by neměly volit mezi zdravím a rodinným rozpočtem,“ řekl senátor Dodd ve svém prohlášení.
Dodd také bojoval o zákon o zdravých rodinách, který měl dát pracovníkům 1 hodinu nemocenské za každých odpracovaných 30 hodin. Ale zákon neprošel Kongresem.

Dalších 15 států navrhlo zákony o nemocenské, a New York se zde řadí za vedoucí San Francisko, Milwaukee a Washington, D. C., které již schválily nějakou formu zákonných opatření o zdravotní dovolené.
Vypuknutí prasečí chřipky „je spojeno s otázkou zaměstnaneckých práv a sociální podpory,“ řídá Marc Rodwin, autor knihy „Medicína, peníze a morálka“. „Je zde konflikt mezi tím, co je dobré pro veřejnost a co je dobré pro jednotlivce.“

Asi 100 miliónů pracujících by přišlo o plat, kdyby poslechli radu pana Obamy a zůstali doma. Asi 60 miliónů těchto pracujícíh – 48% všech amerických pracujících – nemají vůbec žádnou nemocenskou, podle nezávislého Institutu pro výzkum ženské politiky ve Washingtonu. (Americké ministerstvo práce v r. 2007 udalo číslo 43%.) Ostatní nemají pohyblivou pracovní dobu, která by jim umožnila zůstat doma a pečovat o nemocné členy rodiny. Tyto údaje, jakožto i současné události, umožnily vytvořit základ pro reformu pracovního práva.

I když Obamova administrativa nutí školy, aby zůstaly otevřené, ve třetím říjnovém týdnu jich bylo 351 zavřeno z důvodu prasečí chřipky. Podle agentury Associated Press jich průběžně bylo zavíráno až 600.
Když se zavře škola, alespoň jeden rodič musí zůstat s dítětem doma. Kdyby USA zavřely všechny školy na měsíc, stálo by to americkou ekonomiku mezi 19 – 47 miliardami dolarů, podle studi Brookongs Institute.

Podniky vidí jiný problém – pracující chodí do práce, i když by měli zůstat doma. „Snaha o přítomnost“ je velkým problémem, říká 56% managerů pro lidské zdroje v nedávném přehledu. Zaměstnanci, kteří přijdou do práce nemocní, mají menší produktivitu a mohou předat virus ostatním. Ztráta ekonomiky z „presenteismu“, 180 miliard dolarů, přesahuje každoročně ztrátu z „absenteismu“, jak říká zpráva Národního partnerství pro ženy a rodiny ve Washingtonu.

Ve svém prohlášení o nouzovém stavu s chřipkou 24. října Obama nutil podniky, aby určily „monitory chřipky“, aby přesvědčovali pracující se symptomy chřipky, že mají zůstat doma.

Břemeno tohoto opatření nejtíže dopadne na Američany s nízkými příjmy, zejména zaměstnance ve službách, restauracích, ošetřovatele, zaměstnance obchodních center, kde je vysoký podíl zaměstnanců bez nároku na nemocenskou.

„Epidemie chřipky přináší skutečně velké napětí do rodin“, říká Debra Ness, presidentka Národního partnerství pro ženu a rodinu. „Naši veřejní představitelé říkají lidem: Jste-li nemocní, zůstaňte doma.“ Pro milióny z nich je těžké řídit se touto radou.


Základem debaty je posun, který učinil Obama v pandemickém plánování. Tím, že přesunul rozhodnutí na jednotlivce a soustředil se na prevenci, získal možnost přistupovat k pandemii s rovnováhou . Ale  zaměstnavatelé jsou proti. Říkají, že mnohé firmy si nemohou dovolit podporovat vládní strategii – zejména když projdou zákony o nemocenské.

„Vláda se snaží udělat něco v dobrém záměru, ale nemá představu, jaký bude dopad na malé podnikatele.“, řekl Jack Friedman z Obchodní komory v NY.

„Rozdíl mezi tím, co můžeme nabídnout a co požaduje vláda, může stát naše podnikání desítky tisíc dolarů.!