14. srpna 2012

10. výročí umělých povodní 2002


Uplynulo 10 let od doby, kdy se klimateroristům podařilo způsobit v Česku katastrofální povodně. Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88_v_%C4%8Cesku_(2002), zahynulo 17 lidí. Radarová animace srážek (pod článkem) ukazuje nejen zvláštní první vlnu, kdy se podařilo s pomocí radaru Brdy zatočit dokola srážky z oblačnosti severoitalského původu (oblast s velkým arzenálem klimatických zbraní, odkud k nám jsou často vysílány umělé fronty za účelem ničivých bouří), a také zvláštní druhou vlnu, kdy se oblačnost opět zatočila do kruhu s pomocí radaru Skalky. Prostě jedna z úspěšných klimateroristických akcí.

Čeští meteorologové v těchto dnech konají Odbornou konferenci k 10. výročí povodní 2002, viz http://voda.chmi.cz/pov_2002/, a snaží se je analyzovat ze všech stran. Je smutné, že nemají tušení, že tato mimořádná meteorologická situace byla způsobena klimatickými zbraněmi. Nebo mají tušení?

(Animace jede bohužel hodně rychle a neumím ji zpomalit, jinak by tam určitě byly zřetelné kruhy a jiné aktivity našich klimateroristických radarů Brdy, tak Skalky. 
Pod animací máte i oficiální meteorologický popis průběhu, který vybírám ze sborníku právě probíhající povodňové konference, takže pamětníci si mohou zopakovat, jak to bylo.)

Různé radarové snímky a animace najdete na http://old.chmi.cz/meteo/archiv/povodne_08-02/





POVODNĚ 2002 V ČESKU Z POHLEDU METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE
Vít KVĚTOŇ, Anna VALERIÁNOVÁ a Michal ŽÁK 

Zdroj: Sborník Odborné konference k 10. výročí povodní 2002, Praha 14. - 15. srpna 2012 http://voda.chmi.cz/pov_2002/

Cirkulace v létě 2002 se nad Evropou vyznačovala výrazně meridionálním charakterem. V první polovině srpna se hned dvakrát zopakovala povětrnostní situace charakterizovaná postupem tlakové níže ze středomoří do střední Evropy. Byla příčinou vydatných srážek a vzhledem k tomu, že tlakové níže postupovaly za sebou v krátkém  časovém odstupu, způsobily ve střední Evropě katastrofální povodně. 

Za první vlnu srážek od 6. do 8. srpna mohla tlaková níže, která postupovala ze severní Itálie nad Alpy. S ní spojené vydatné srážky zasáhly 6. srpna jižní Čechy. 7. srpna oblačnost okluzní fronty se srážkovým pásmem zůstala nad jižními Čechami téměř bez pohybu. Následující den se cyklóna přesunula nad Balkán a srážky ustaly. 10. srpna se nad severní Itálií začala prohlubovat další tlaková níže. Odtud postupovala k severovýchodu, později až k severu a srážková oblast s ní spojená začala ovlivňovat území ČR v poledních hodinách 11. srpna a to od jihovýchodu. 12. srpna ležel střed cyklóny nad Českem a okluzní fronta postoupila na  čáru jižní – střední – severní Čechy. V dalším vývoji, s postupem středu cyklóny k severu,
začala okluzní fronta postupovat zpět k východu. V důsledku toho byla velká  část území Čech zasažena intenzivními srážkami po dlouhou dobu, srážky byly navíc výrazně zesíleny návětrným efektem, zejména na Šumavě, v Novohradských a Krušných horách. Po oba dny se na okluzní frontě vyskytly i bouřky s intenzivními lijáky. 

13. srpna se střed tlakové níže přesunul nad Polsko a zároveň se tlaková níže začala vyplňovat. Srážky v Česku začaly ustávat. Během první vlny zasáhly trvalé srážky hlavně příhraniční oblast jižních Čech s Rakouskem. V oblasti Novohradských hor a  Českokrumlovska spadlo za dva dny 130–250 mm srážek.
Nejvyšší jednodenní úhrn byl naměřen dne 7. srpna na stanici Pohorská Ves 180,5 mm. Nejvyšší
srážkový úhrn za tyto dva dny pak tamtéž činil 277,7 mm. V období od 11. do 15. srpna srážky postupně  přecházely od západu na východ a v jednotlivých místech intenzivní srážky netrvaly déle než dva dny. V poli plošně rozsáhlých srážek se vyskytovaly lokální přívalové deště extrémního rozsahu. Dvoudenní maximum bylo naměřeno na stanici v Cínovci, a to 380 mm, a dále ve stanici Český Jiřetín Fláje, kde to bylo 301 mm. Jednodenní maximum zaznamenala stanice na Cínovci a to 312 mm dne 12. srpna. 

Ze srovnání procentního poměru úhrnu srážek za desetidenní období od 6. do 15. srpna s měsíčním normálem 1961–1990 vyplývá, že na celé ploše Jihočeského kraje a na více než polovině území Plzeňského kraje spadlo přes 200 % měsíčního normálu, přičemž na více než polovině Jihočeského kraje to bylo přes 300 % normálu, v Novohradských horách až 480 % měsíčního normálu. Většina území jižních Čech a Plzeňsko vykázala vysoce nadnormální, více než 30procentní podíl srpnového úhrnu na normálním ročním úhrnu. V oblasti od Lipna po České Budějovice a v povodí Blanice tento poměr dosahoval až 60 %. 

Během první srážkové epizody 6. až 7. srpna se dvoudenní úhrny srážek téměř v celých jižních a jihozápadních  Čechách pohybovaly kolem padesátileté hodnoty, v jihočeském kraji kolem stoleté hodnoty, přičemž v Novohradských horách byl překročen dokonce dvojnásobek stoleté hodnoty dvoudenního úhrnu. Dvoudenní srážkové úhrny za první dva dny druhé srážkové epizody (11. až 12. srpna) dosahovaly ve východní  části hřebenů Krušných hor až 3,5násobek stoleté hodnoty dvoudenního úhrnu. Třídenní úhrny za období 11. až 13. srpna  činily v oblasti Krušných hor 2 až 2,5násobek stoleté třídenní srážky, v Jihočeském kraji třídenní úhrn srážek dosahoval většinou 2,5násobek, v Novohradských horách dokonce více než trojnásobek stoleté hodnoty.

Obě povodně patřily mezi extrémní povodňové události na území ČR letního typu. Dvě vlny srážek se vyskytly velmi brzy po sobě s odstupem 3 dnů, měly velký plošný rozsah a výsledný odtok se soustředil do jedné řeky. Extrémní srážky přitom v jednotlivých místech netrvaly déle než dva dny.

2 komentáře:

  1. zdravím,
    hodil jsem na ulozto rozebranou gif animaci počasí, je tam 1574 snímků - stáhněte, otevřete si to v bežném prohlížeči obrázků a šipkami < > listujte hodinu za hodinou... :)
    http://www.ulozto.cz/xAU8dWk/povodne-2002-1574-snimku-rar

    pjekný den :)

    OdpovědětSmazat
  2. Ahoj Orgonete,co myslíš,kdo dělal povodně,které v dávné minulosti,vytvořily celé obrovské plochy naplavenin? Já si myslím,že matka Gaia na nějaký rok,nebo tisíciletí nehledí.Stalo se to v dávné minulosti a stane se to zas-s klimateroristy i bez.
    P.S. Co budeš dělat letos na Silvestra?

    OdpovědětSmazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.