Rusko dokazuje, že organické zahrádkaření může uživit svět

Rusko dokazuje, že malé organické zahrádkaření 

může uživit svět

Zdroje: 

http://www.prisonplanet.com/the-russians-prove-small-scale-organic-can-feed-the-world.html

http://reclaimgrowsustain.com/content/russians-proving-small-scale-organic-gardening-can-feed-world

Překlad, úprava: OrgoNet

Když někdo řekne, že potravní systém západních zemí by mohl být složen z miliónů malých organických zahrad, je to pokládáno za nerealistické. Řekne se: „Žádným způsobem není možné uživit rostoucí světovou populaci jenom zahradami, a k tomu ještě organickými.“

Je tomu skutečně tak? Řekl o tom někdo Rusku? Pokud jste prošli ekonomickým kolapsem, tak asi víte něco o tom, jak uživit svou rodinu s málo penězi. A navíc se obejdete bez pesticidů, fungicidů a GMO osiva.


35,5 miliónu ruských rodin má zahrady o celkové rozloze přibližně 8 miliónů hektarů, kde pěstují v malém měřítku organickou potravu. Většinou je to v chatových oblastech (dača), mimo město. Pěstování své vlastní potravy je v Rusku dlouhodobou tradicí, a to i mezi bohatými.

Na základě statistik z r. 1999 tyto rodiny na svých zahradách vyprodukovaly:

• 38% celkové zemědělské výroby Ruska 
• 41% dobytka a zvířat 
• 82% medu 
• 79% prodaného dobytka 
• 65% prodaných ovcí a koz 
• 59% mléka 
• 31% prodané drůbeže 
• 28% vajec 
• 91% brambor 
• 76% zeleniny 
• 79% ovoce 

Když ruské rodiny dokážou zajistit takovou produkci v jejich zemi, kde je velmi krátká pěstební sezóna (přibližně 110 dní), představte si možné výnosy ve většině světa. Bohužel, v USA zaujímají pěstěné trávníky více než dvakrát větší rozlohu než ruské zahrady.

P. S. Orgonet: 
Malá vzpomínka ze studentských let: někdy v 70. letech jsme byli na mezinárodní brigádě na ruském venkově, pomáhali jsme tam na stavbě. Nebylo tam skoro co jíst. Na jídelníčku jsme měli pouze krupičnou kaši (svátek byl, když byla z mlíka) s chlebem, bramborovou kaši s chlebem a okurkou, kysel a čaj, po mase ani památky. Nechali jsme tam celkově hodně kilo váhy. Ve vesnici, kde jsme bydleli, lidi byli odkázáni na jediný obchod, kde vůbec nic neměli, jen jednou za týden sýry a pár uzenin, a jinak tam stála jen ovocná šťáva v pětilitrovkách.
Lidi měli zahrady s polámanými ploty, ale nic tam nepěstovali. Maximálně někdo pár okurek. Půda je tam nesmírně úrodná. Tak jsme se jako studenti divili, proč oni si tam něco nezasadí, ale tam to tenkrát nikoho nenapadlo, nebo se tolik spoléhali na (nefungující) systém, nebo snad nesměli ... neměli odpověď, proč.
Takže se to muselo od té doby změnit. Když jim tam pak bylo ještě hůř, zase se naučili pěstovat jídlo ...