Epicentrum šíření viru zika je ve stejné oblasti, kde byli vypuštěni v roce 2015 GM komáři

Epicentrum šíření viru zika je ve stejné oblasti, kde byli vypuštěni v roce 2015 GM komáři 
http://www.activistpost.com/2016/01/zika-outbreak-epicenter-in-same-area-where-gm-mosquitoes-were-released-in-2015.html
JANUARY 29, 2016
By Claire Bernish

Překlad: Orgonet

Odkazy vedou na články v angličtině.

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že v pondělí 1. února 2016 se sejde Krizový výbor podle mezinárodních zdravotnických pravidel a bude jednat o „explozívním“ propuknutí viru zika na území Amerik. Virus má údajně potenciál dosáhnout pandemických proporcí – možná na celém světě. Ale pro jeho udržení na uzdě je třeba pochopit, proč došlo k tomuto šíření. Jak praví prohlášení WHO:

„Je silné podezření, že existuje kauzální vztah mezi infekcí virem zika a vrozenými vadami a neurologickými syndromy. (Tyto souvislosti) rychle mění rizikový profil viru zika, z mírného ohrožení na alarmující proporce.

WHO je hluboce znepokojena touto rychle se vyvíjející situací ze 4 důvodů: možné spojení infekce s vrozenými vadami a neurologickými syndromy; potenciál mezinárodního šíření vzhledem k široké geografické distribuci komárů-nositelů viru; nedostatečná imunita u populace v nově postižených územích; neexistence vakcíny, konkrétní léčby a rychlých diagnostických testů (…)

Stupeň znepokojení je vysoký, a právě tak úroveň nejistoty.“

Zika zjevně exploduje z ničeho. I když byl tento virus objeven v roce 1947, byly jen sporadické případy onemocnění v Africe a jižní Asii. V roce 2007 byl oznámen první případ v Pacifiku. V roce 2013 došlo k malým propuknutím a individuálním případům, oficiálně zdokumentovaným v Africe a v západním Pacifiku. Také se začaly objevovat v Americe. V květnu 2015 oznámila Brazílie svůj první případ viru zika – a situace se dramaticky změnila.

Brazílie je nyní považována za epicentrum propuknutí viru zika, které se časově shoduje se zprávami o narození nejméně 4 000 dětí s mikrocefalií od října 2015. 

Při zkoumání rychle se šířící potenciální pandemie je nezbytné obrátit každý kaminek, aby možná řešení a budoucí prevence byly co možná nejúčinnější. Z tohoto hlediska je třeba prozkoumat další významný vývoj v roce 2015.

Společnost Oxitec poprvé zveřejnila svou rozsáhlou farmu na geneticky modifikované komáry v Brazílii v červenci 2012, a za její účel prohlásila „snížení výskytu horečky dengue“, jak bylo oznámeno v Disease Daily. Horečka dengue je šířena stejnými komáry Aedes, kteří šíří virus zika – avšak i když „nemohou doletět dále než 400 metrů,“ jak praví WHO, „virus zika může být bezděčně přenesen lidmi z místa na místo.“ V červenci 2015, krátce po prvním vypuštění GM komárů do přírody v Juazeiru v Brazílii Oxitec hrdě oznámil, že „má úspěšně pod kontrolou tohoto komára Aedes aegypti, který šíří horečku dengue, chikungunya a virus zika, protože snížil populaci komára o více než 90%.“

I když to může znít jako ohromující úspěch – a bezesporu to byl – je zde jedna alarmující okolnost, kterou je třeba uvážit.

Příroda, jak zdůraznil článek v Redditu, si najde cestu – a snaha mít pod kontrolou dengue, ziku a další viry, jak se zdá, se dramaticky vymkla kontrole. 

Mapa: Počty případů mikrocefalie v Brazílii. 

Tento konkrétní kmen GM komárů Oxitecu, OX513A, je geneticky upraven tak, že potřebuje ke svému vývoji přítomnost tetracyklinu. Absolutní většina jejich potomstva tedy zemře před dosažením dospělosti, ještě ve stádiu larvy, pokud se nachází v prostředí bez tetracyklinu, a přežít mají jen 3-4%. Avšak dr. Ricarda Steinbrecher publikovala v roce 2010 své obavy, že i udávaná 3-4 procenta přeživších by si zasloužila další studii ještě před vypuštěním tohoto GM hmyzu. Její obavy byly v té době i poté sdíleny několika dalšími vědci, avšak jak se zdá, byly ignorovány – a to byla zřejmě chyba. 

Tito geneticky upravení komáři snižují divokou, potenciálně viry přenášející populaci komárů velmi specifickým způsobem. Do přírody se vypustí pouze modifikovaní samci, kteří se mají pářit s přírodními samičkami. Jakmile vznikne potomstvo, modifikovaný gen má způsobit jeho smrt ještě ve stádiu larvy, před dosažením plodného věku – v případě, že během vývoje larvy není přítomen tetracyklin. A v tom je ten problém.

Podle odtajněného dokumentu Direktorátního výboru pro obchod a zemědělství z února 2015 je Brazílie třetím největším konzumentem antibiotik používaných pro živočišnou výrobu. To znamená, že Brazílie je třetím největším světovým spotřebitelem tetracyklinu přidávaného do krmiv pro zvířata. Jak vysvětluje studie Americké společnosti pro agronomii, „odhaduje se, že 75% těchto antibiotiky není zvířaty absorbováno a je vylučováno exkrementy.“ Jedním z těchto antibiotik (nebo antimikrobiálních léčiv) speciálně zmíněných v této zprávě kvůli setrvávání v životním prostředí je právě tetracyklin. 

Komár Aedes aegypti. Image credit: Muhammad Mahdi Karim

Ve skutečnosti dle vnitřního důvěrného dokumentu Oxitecu vydaného v roce 2012 i Oxitec ví, že může přežívat až 15% těchto komárů – stačí jim pouze nízké množství tetracyklinu. „I malé množství tetracyklinu může potlačit „uměle vytvořený gen úmrtnosti“. Z dokumentu, kde Oxitec uvádí přežití až 15% populace komárů:

„Po mnoha testech a srovnávacích pokusech bylo zjištěno, že (badatelé) použili ke krmení larev [OX513A] konzervy pro kočky, které obsahovaly kuřecí maso. Je známo, že při krmení kuřat se běžně užívá tetracyklin pro ochranu před infekcemi, a to zejména při masové produkci kuřat. To znamená, že v krmivu pro larvy bylo malé množství tetracyklinu, který potlačil uměle vytvořený letální systém.“

I v nepřítomnosti tetracyklinu, jak vysvětluje Steinbrecherová, by se teoreticky mohla vyvinout „subpopulace“ geneticky modifikovaných komárů a teoreticky být „schopna přežívat a rozvíjet se“ i přes vypouštění dalších „čistých“ GM komárů s dosud nepoškozeným letálním genem. Dodala: „Účinnost systému také závisí na pozdním projevu letality. Pokud je doba projevu genu změněna díky podmínkám v okolním prostředí …. pak 3-4% přežití znamená mnohem větší problém...“

Jak sděluje WHO ve svém tiskovém prohlášení, „podmínky spjaté s letošním klimatickým vzorcem El Nino dávají očekávat, že populace moskytů v mnoha oblastech velice naroste.“

Jen tak mimochodem, president Obama vyzval k vysokému badatelskému úsilí při vývoji vakcíny proti viru zika, protože v současné době neexistuje. Brazílie nyní povolala 200 000 vojáků, aby nějakým způsobem pomohli bojovat s šířením viru. Komáři Aedes byli údajně zjištěni i ve Velké Británii. Jako největší ironie – a možná nejde o ironii – zní nyní návrh, který byl vznesen 19. ledna časopisem Technology Review Michiganského institutu technologie (MIT):

„Přemnožení na západní polokouli by mohlo dát zemím včetně Spojených států nové důvody, aby se pokusily zničit komáry genetickým inženýrstvím.“
„Včera oznámilo brazilské město Piracicaba, že rozšíří použití geneticky modifikovaných komárů…“
„Tito komáři byli vytvořeni britskou společnosti Oxitex, kterou nedávno koupil Intrexon, společnost syntetické biologie se sídlem v Marylandu. Společnost řekla, že vypouští hmyz v částech Brazílie a na Kajmanských ostrovech k boji s horečkou dengue. „