22. května 2013

Je modifikovaný škrob totéž co geneticky modifikovaný?

Toto je můj dodatek k předchozímu článku o jogurtech http://orgo-net.blogspot.cz/2013/05/nezdrave-jogurty-geneticky-modifikovany.html, který zde vyvěšuji i zvlášť, protože za tím dlouhým článkem poněkud zaniká, a možná je to právě informace, která některé lidi zbaví zbytečných obav ...


Je modifikovaný škrob totéž co geneticky modifikovaný škrob?

V mléčných i jiných trvanlivých výrobcích je často přísada "modifikovaný škrob". Mnozí lidé si slovo "modifikovaný" automaticky spojují s "geneticky modifikovaný", ale to není totéž ... 
Co znamená modifikovaný škrob? Viz wikipediaModifikované škroby: látky získávané chemickým zpracováním z jedlých škrobů v přirozeném stavu nebo ze škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel. (Pozn. Orgonet: tedy. žádné genetické pozměňování, nýbrž fyzikální, chemické či enzymatické)
A co konkrétně ono obávané éčko, modifikovaný škrob E1442? Myslím, že nejlepší stručné poučení je zde: http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek?prisada=E1442. Žádné přímé nebezpečí nehrozí.
Charakteristika E1442:  
Hydroxypropylether zesíťovaného fosfátu škrobu je zahušťovadlo a stabilizátor. Má velmi dobré vlastnosti při opakovaném zmrazování a rozmrazování. Je odolný proti kyselinám, škodlivým enzymům a dodává výrobkům lepší barvu a lesk. Škrob tělo rozloží a zpracuje na glukózu tak, že má energetickou hodnotu 16,5kJ/g. 
Výroba

Vyrábí se úpravou škrobových granulí tapioka (speciální druh škrobu, který se získává z rostliny Cassava (Manihot esculenta)) pomocí 0,1% chloridu fosforilu a 8-10% propylenoxidu. Následně proběhne chemické zesíťování. 
Použití

Používá se v řadě potravin, např. v instantních polévkách. 
Nežádoucí účinky

U látky nebyly zjištěny žádné nebezpečné látky pro zdraví osob, pouze je při trávení možnost uvolňování mizivého množství fosforečnanu, který může způsobovat částečné vylučování vápníku z těla. Může zpomalit rozkládání potravy ve střevech.

Pojem "geneticky modifikovaný škrob" nenajdete definován ani na celém internetu, kromě diskusí, kde se lidé dohadují, zda "modifikovaný" znamená "geneticky modifikovaný".
Heslo wikipedie "modifikovaný škrob"  http://en.wikipedia.org/wiki/Modified_starch obsahuje i odstavec "geneticky modifikovaný škrob". Ale je v něm pouze informace, že se tak označuje škrob z geneticky modifikovaných potravin.
Myslím, že v Česku příliš nehrozí, že modifikovaný škrob jako přídavná látka by pocházel z geneticky modifikované kukuřice. Vědět s jistotu to nemůžeme, označování výrobků z GMO není povinné, ale možnost je minimální.
Horší to mají v USA. Jak říkají tamější lidé v diskusích, pokud si koupíte výrobek, který není označen jako "organický", a je v něm modifikovaný kukuřičný škrob, můžete si být téměř jisti, že pochází z geneticky modifikované kukuřice. (Viz obrázek: 90% kukuřice v USA je GMO)



Ještě jedna věc: ani kukuřičný fruktózový sirup není jako takový nic geneticky modifikovaného, ale může pocházet z GMO kukuřice, což nepoznáme a není to nikde napsáno. Jeho původ z GMO je opět daleko pravděpodobnější v USA než u nás, kde se používá stejně mnohem méně. (Ani to není škrob, jak mi někdo psal, nýbrž cukr vyráběný ze škrobu http://en.wikipedia.org/wiki/Corn_syrup.) 
Jeden člověk v americké diskusi říká moudrou větu: Jezte jen jídlo, které neobsahuje nic, co bylo vynalezeno po roce 1900 ...
Takže, záleží na naší volbě. Žádné jogurty obsahující éčka a šméčka nemusíme přece kupovat, vždyť to ani není jídlo!  Nechme je zdobit regály supermarketů. Pokud se bez jogurtů neobejdeme, stačí se podívat na složení a vybrat takové, co obsahují jen mléko a živou kulturu.  "Velké kousky ovoce" si do nich snadno přidáme. A nejlepší jogurty mohou být právě ty nejlevnější. Pokud už mám někdy chuť na jogurt, dám si nejlevnější bílý Landfein za 4,90 z Normy, lahodné chuti, jen mléko a mléčný bacil ... (Pravda je, že se těžko odolá nákupu jogurtu, když děti mají chuť na ty různé křupky a sbírají nálepky a tak ... )

P. S.
Mléčné výrobky moc nekonzumuju, ale právě teď mám období kefíru, co si doma dělám z tibetské houby a výborného (a levného) biomléka z Alberta (vyrábí se na Slovensku (:-))) ), kefír z něj jde udělat hustý jako jogurt, bez "zahušťovadla", doporučuju!

19 komentářů:

  1. Pokud by se měly vynechat potraviny, které neobsahují věci vynalezené po roce 1900, tak je třeba vynechat vše, co obsahuje jogurty s ovocnou marmeládou (vynalezeno 1933 v Pražské Radlické mlékárně). Jogurty se obecně rozšířily až ve 20. století - do té doby to nyla jen záležitost některých národů.

    Připomínám také, že většina odrůd obilí, které jíme, jsou potomky ozařovaných semen z pokusů v 50. letech 20. století. Tenkrát ještě nebylo možné provádět cílené zásahy do genomu, tak se použila hrubá síla radioaktivních zářičů. Výsledkem byly dnešní odrůdy s vysokými výnosy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale nepindej.člověče. Ozařování se zkoušelo, ale šlechtění nenahradilo. Ozařováním vznikají tzv. hybridní až dvojnásobně velké rostliny (hybridní kedlubny, ty velký kebule), ale ty nemají potomky a moc se nechytily.
      Modifikované rostliny jsou genově cíleně "vylepšené" třeba o gen škorpióna jehož jed zabíjí škůdce. Rostlina si ho sama díky tomu vyrábí a člověk ho taky potom prostě sežere. A tak je to v případě výroby odolnosti před plísněmi a plevely - sežere pak potravinářskou rostlinu i s pesticidy a herbcidy. Tebe sem někdo poslal? Máš manuál od Piňose jak mluvit s přívrženci spikleneckých teorií))))
      r.m.

      Vymazat
    2. Ozařování se samozřejmě používalo zároveň se šlechtěním. Nové varianty, vzniklé ozařováním, se dále křížily s původními odrůdami i spolu navzájem. A právě potomky takto vzniklých odrůd dnes jíme.

      To, že ozářená semena nebo z nich vzniklé rostliny mohou být sterilní, není žádné pravidlo. Některé jsou, některé ne. Koneckonců: díky přírodnímu pozadí jsme my i vše živé trochu ozařováni neustále - zhruba 1-3 milisieverty za rok a sterilní obvykle nejsme.

      Vymazat
    3. Ale on nepindá. Greenpeace dokonce jeden čas chtěli zakázat odrůdy vzniké ozařováním semen. Jenomže si zjistili, že jde o velkou část současných odrůd, tak to raději potichu smetli ze stolu.
      Že jsou ozařované rostliny velké nebo že se nemohou množit, je nesmysl pocházející ze sci-fi nebo je to názor přenesený z účinků záření na živočichy. Rostliny to mají jinak, v semenech totiž nejsou rozmnožovací orgány, takže záření na rozmnožování nemusí mít vliv (může, je to případ od případu). Hybridní kedlubny (nevím, jestli byly ozařovány, možné to je) není problém namnožit, jen je potřeba je ochránit před velkými mrazy a druhý rok krásně vykvetou a vysemení se. Semena normálně vzklíčí. Stejně jako brokolice, u té není potřeba ani čekat na další rok.
      Ozařování sice šlechtění nenahradilo, ale doplnilo. Dnes už skoro nejde dohledat, jestli rostlina neměla nějakého ozařovaného předka. A nejde jen o padesátá léta, dělá se to dodnes.

      Vymazat
  2. tie ecka su velmi dobra stranka. odporucam si stiahnut ich aplikaciu do telefonu - potom v obchode vzdy mozte zadat do telefonu a do minuty viete co vam horzi :))

    L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. http://www.nutriatlas.cz/ - Éčka v mobilu - Váš průvodce Éčky, potravinami, recepty a zdravým životem

      Vymazat
  3. http://theinformistnews.com/2013/03/21/hungary-burns-illegal-gm-corn-fields-plans-to-make-distributing-gmo-seeds-a-felony/

    OdpovědětVymazat
  4. Podľa odborníka na výživu Ing. Víta Syrového jeho knižky ,,Tajomstvo výrobcov potravín" je E 1442 označené v stupnici závažnosti hodnotou 4 ! Takže ide o NEBEZPEČNÚ látku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krom toho, na výrobku je složení. Tam se dočtete, že obsahuje E 1442 nebo slovy modifikovaný škrob. Vy se ale nedovíte, zda byl vyroben z GM kukuřice nebo z přírodní kukuřice. A v tom je problém. Kdybyste kupovali pytel E 1442, tak to tam uvedeno bude (mělo by být), ale na vámi kupovaném výrobku je to jaksi z druhé ruky a už to tam není. A mezi námi, kterej výrobek půjde víc na odbyt? Ten s označením GMO asi ne. Výrobci nejsou pitomci. Proč asi Monsanto vydává balíky peněz a lobuje aby se GMO neoznačovaly. Pavel Jan

      Vymazat
  5. V prvom rade je potrebné vybrať si taký zoznam emulgátorov, aj s ich hodnotením, ktorému môžme dôverovať. Zatiaľ som na Slovensku a v Čechách nenašla nič hodnotnejšie než je publikácia od Víta Syrového Tajemství výrobcu potravin. A v tejto publikácii je E 1442 Hydroxypropyl- škrobový difosfát oznámkovaný štvorkou - teda veľmi škodlivý! Je otázne prečo v zozname éčok uvedenom v článku je stupeň škodlivosti len 2? Už len názov tohto emulgátora je odstrašujúci a rovnako je odstrašujúci aj spôsob jeho výroby. Vôbec by som nepodcenila info z predchádzajúceho článku , kde sa spomína , že pre našu slinivku je to ťažké sústo na trávenie. A darmo oponuje doc.MUDr.Ph.D. z Centra výživy, že to nie je pravda. Odborníci z týchto inštitúcií vám pokojne odporučia stužený rastlinný tuk - margarín - pre zdravie vášho srdca a ešte udelia aj povolenie na zverejnenie loga Zdravé srdce na týchto potravinách.
    Moja skúsenosť z posledného obdobia - pacienti v kardiocentre , po infarkte dostávajú na raňajky a večeru margarín (nebudem menovať aký)! A potom im odporučia , aby sa doma vyhýbali trans mastným kyselinám...

    OdpovědětVymazat
  6. Kde všude na nás číhají škodlivé látky
    https://www.youtube.com/watch?v=JiAyEHhHlE8

    OdpovědětVymazat
  7. Orgonete já když jogurt tak velký bílý smetanový Choceňský. Má 10% mléčného tuku a přidám si do něj co potřebuju. Zrovna domácí třešňovou marmeládu, mňam.
    r.m.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a čo takto domáci jogurt? http://www.dobrarada.sk/clanok/domaci-jogurt.html

      Vymazat
    2. Souhlasím, také jsem definitivně přešla na choceňský smetanový jogurt. Dříve jsem kupovala Klasik od Olmy- ale nezdála se mi tam ta mléčná bílkovina. Neví někdo co to přesně je? Ovšem choceňský smetanový nemá chybu, protože je tam napsáno pouze smetana a živé jogurtové kultury.

      Také od chvíle, kdy si Staropramen zakoupila americká firma a cpe do piva nějaký fruktózový sirup, tak jsme tohle pivo přestali kupovat a pijeme radši Budějovický budvar, který vyrábí dnes už snad náš jediný národní podnik.

      Vymazat
    3. Se zájmem jsem si četl v této diskusi. Ještě jsem s úsměvem přečetl, že "...Už len názov tohto emulgátora je odstrašujúci ..." (tak už to u chemických názvů chodí - pro laika jsou "odstrašující", ale to nic neznamená). Vrcholem, který mě přiměl napsat tuto reakci pak bylo " ale nezdála se mi tam (= v jogurtu) ta mléčná bílkovina. Neví někdo co to přesně je?" Mléčná bílkovina je ta bílkovina, která se vyskytuje v mléce. Moc by mě zajímalo, jak si představujete jogurt bez mléčné bílkoviny?
      I většina dalších příspěvků v této diskusi je na podobné "odborné" úrovni. Lidi neblbněte! Držte se zásady "vím o čem mluvím".
      Jirka

      Vymazat
  8. Srdečne zdravím :o)
    V našom meste máme mliečny automat. Plnia ho denne čerstvým mliečkom, z ktorého si doma môžete sami vyrobiť aj syr. V tomto mliečnom automate kupujeme aj zakysané mlieko, maslo, nite zo syra a jogurty s krátkym dátumom spotreby, čo znamená, že v nich je živá mliečna kultúra... Dedina, v ktorej sa nachádza družstvo, v ktorom spracúvajú mlieko od vlastných, voľne sa pasúcich kravičiek a kde vyrábajú tieto mňamky, je od nášho mesta vzdialená len tri km...
    Keď na mlieku, jogurte, acidku, tvarohu, smetane, šľahačke a pod., uvádzajú dlhší dátum spotreby , alebo slovo "trvanlivé", tým je to viac umelé ako "živé"... (viď. Danone, Zott, Rajo...).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje řeč, z mlíka z mlékomatu lze vyrobit kromě másla i smraďocha -něco jako rozpatlané tvargle.
      Jinak éčka neřeším, kupuji jen zákl. potraviny-supr brambory od místního sedláka za 8 Kč, maso od řezníka, chleba, rýži, zelenina z části z vl. produkce, jo a PIVO.
      Vašek

      Vymazat
  9. Moji milí přátelé,
    možná to nevíte, takže takhle:
    Za vznikem každé cysty leží mléčné BÍLKOVINA a mléčný TUK!!!!
    Mléčné "sračky" včetně jogurtů vytvářejí cysty měkké a sýry tvrdé solené vytvářejí cysty tvrdé.
    Týká se to absulutně všech mléčných produktů. Vy, kdož máte cysy, zavzpomínejte, ve které době jste "milovali" mléčné produkty jako já, včetně zmrzlin (toto je největší extrém), plnotučného domácího mléka, chlazeného v komoře. Jéžiši, to byla dobrota....
    No však mám taky cystu jako kráva v levé ledvině. Nemění se už pár let. Asi proto, že jsem mléčné produkty omezil o 95%.
    Potravinářský průmysl nám lže a lže. Mléko je pro telata, ne pro lidi.
    Kdysi dávno, když lidé jedli celkem zdravě, mléko snesli dobře. Imunita se s tím porvala. Jenže teď? Škoda mluvit.
    Američanky mají zadky jako vrata ze samých zdravých jídel a přitom jsou hluboce podvyživení.
    Myslíte že u nás je to jinak?
    Od té doby, co měřím pacienty orgánovým skenerem, jsem velmi nemile překvapen, kolik jich má pěknou nadváhu a přístroj naměří podvýživu! Včetně chybějících vitamínů, minerálů, aminokyselin....
    Asi tak v krátkosti,
    Alfa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Alfo, znám tě i z jiných diskuzí, takže vím, že víš. Asi máš ve všem pravdu, ale moc tlačíš na pilku. Chtělo by to (pro ty mladší hlavně) trochu pozitivnější alternativu. Dám příklad - čtyři lidi snídají. Já si dám chleba ze sámošky s máslem z míst. mlékárny od míst. krav a tvarůžky, soused nejlevnější párek z Teska, další margarín s "marmeládou" a další lupínky zalité něco jako mlíkem. Abych nezapoměl, pátý nic, bo to nestih.Kdo asi posnídal nejméně nezdravě? Jinak-všimni si stravovacích návyků mladých-ráno nic, svačina bageta, oběd hambáč, večer pica z mrazáku (kdyby dodal aspoň šnytlik). A včil mudruj. A pohybové aktivity? Po šichtě v kanclu lehnout k notebůčku, dřepět na facebůčku a přibírat na bůčku. Do začátku by stačilo vyloučit ze stravy umělotiny, maximum NORMÁLNÍCH potravin, méně telefonování a více pohybu-to by byl slibný začátek k ozdravení populace. To tvoje je až další-vyšší level. Zdraví Vašek

      Vymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.