dalsi otitulkovany skvělý film, ktery by vas i vase ctenare mohl zajimat:
Hezke dny, t
Z kanálu GosschaTV1, zveřejněno 11. 06. 2013
Na jaře roku 2005 se Jimu Millerovi, indiánskému duchovnímu vůdci a veteránu vietnamské války, zdál vizionářský sen, ve kterém jel na koni po pláních Jižní Dakoty. Než se probudil, dojel na břeh řeky v Minnesotě a byl svědkem popravy svých třiceti osmi předků. V té době Jim nic nevěděl o největší masové popravě v dějinách Spojených států, která byla vykonána na vánoce roku 1862 z příkazu prezidenta Abrahama Lincolna.
„Když máte sny, poznáte, že přicházejí od Stvořitele... Jako každý uzdravený alkoholik jsem se snažil uvěřit, že se mi nezdál. Snažil jsem se ho dostat ze své hlavy, ale byl to jeden z těch snů, které vás trápí dnem i nocí."
O čtyři roky později a vedený svým snem, Jim zorganizoval skupinu jezdců, kteří ujeli v zimě 550km dlouhou cestu z jeho snu z rezervace v Jižní Dakotě zpět do domoviny v Mankatu, Minnesotě tak, aby přijeli na popraviště v den výročí popravy. „Už nemusíme vinit bílého muže. Děláme si to sami. Prodáváme drogy. Zabíjíme své vlastní lidi. O tom ta jízda je, o léčení."
Tento mimořádný dokument je příběhem jejich cesty. Příběhem o bouřkách a vánicích, které museli vydržet, indiánských i neindiánských skupinách, které jim na cestě poskytly přístřeší a pohoštění a temné historii, kterou začínají uzdravovat. www.smoothfeather.org
„Když máte sny, poznáte, že přicházejí od Stvořitele... Jako každý uzdravený alkoholik jsem se snažil uvěřit, že se mi nezdál. Snažil jsem se ho dostat ze své hlavy, ale byl to jeden z těch snů, které vás trápí dnem i nocí."
O čtyři roky později a vedený svým snem, Jim zorganizoval skupinu jezdců, kteří ujeli v zimě 550km dlouhou cestu z jeho snu z rezervace v Jižní Dakotě zpět do domoviny v Mankatu, Minnesotě tak, aby přijeli na popraviště v den výročí popravy. „Už nemusíme vinit bílého muže. Děláme si to sami. Prodáváme drogy. Zabíjíme své vlastní lidi. O tom ta jízda je, o léčení."
Tento mimořádný dokument je příběhem jejich cesty. Příběhem o bouřkách a vánicích, které museli vydržet, indiánských i neindiánských skupinách, které jim na cestě poskytly přístřeší a pohoštění a temné historii, kterou začínají uzdravovat. www.smoothfeather.org
Příspěvky
Není tak těžké z pozice lidí jako my či jiných „normálně žijících“ řešit věci mezi nebem a zemí atd. Ovšem oni povětšinou žijí, jak říká můj známí z Kanady non-existenci (drogy, chlast, nezaměstnanost atd.) a přesto kdesi najdou někteří takovou sílu, že to nemá obdoby. V zemi, která se pyšní jako kolébka demokracie, jsou její původní majitelé v největší bídě, zdegenerovaní s nejvyšší úmrtností a celkovým úpadkem na světě. Přitom někteří z nich dávno pochopi li, že mají také nějakou vinu z minulosti a navzdory 400 let jejich likvidace chtějí cestu usmíření více než ti, co je ke všemu dohnali.
OdpovědětVymazatPři tom toto je jen zlomek z několika, jako přes kopírák stejných příběhů u jiných kmenů. Také je to něco jako u nás poprava českých pánů po Bílé hoře. Jenže naše hlavní doba temna je dávno pryč a jejich stále trvá. Karma, „co se světa týká“, je v Americe. Systematicky se vybilo desítky milionů lidí a zbytek zdegeneroval a nikdo to nepotrestal a ani se k tomu nepřiznal… Není to jen karma jako taková, je to ještě něco víc – oni (indiánské národy) se obětovali! Rudolf Steiner kdysi vyřkl, že „zlo má lidstvo přivést na vyšší stupeň tím, že ještě vyšší dobro musí povstat, aby toto zlo bylo poraženo“ Ano, i Indiáni mají svoje karmické hříchy minulosti asi z Lemurských a Atlantských časů, ale celkově se JAKO CELEK obětovali za pokrok ostatních, aby díky nim jiní pochopili… A mnozí z nich, aniž by něco věděli o Kristu, se chovají více křesťansky než „bílí“. Tento dokument je jednou z ukázek, takového chování… Vratislav
Jakápak kolébka demokracie ?! Jak může demokracie vyrůst na imperialismu, alkoholu, drogách, podvodech, korupci, politické a mafiánské zločinnosti ? Demokracie je jen planý žvást a podvod na hloupě důvěřivé lidi v lidskou spravedlnost. Pokud je lidská spravedlnost infikována penězi a mocí, tím také končí pravý smysl a účel demokracie ! Ale koho to vlastně zajímá, že ?!
OdpovědětVymazat