Rekordní srážky Praze: Za půl roku tolik, jako jindy za rok

http://zpravy.idnes.cz/v-praze-naprselo-rekordne-093-/domaci.aspx?c=A130703_224546_domaci_brm

Rekordní deště v Praze: za půl roku spadlo srážek jako jindy za rok
4. července 2013 0:12

Jakub Pokorný, Benedikt Lederer

Přestože letošní povodně neničily republiku tolik jako záplavy v roce 2002, první pololetí patří k nejdeštivějším v historii a rok 2002 v úhrnu srážek překonává. Deště v Praze se letos blíží srážkovým úhrnům, které normálně v tuto dobu spadnou na horách.

Údajů si jako první všimli dva pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu. "Zpracovali jsme údaje ze čtyř pražských stanic od 1. ledna do 25. června a porovnali s údaji od začátku měření. Pro stanici ve Kbelích je to druhý nejvyšší srážkový úhrn, pro ostatní tři stanice (Ruzyni, Karlov, Libuš) absolutně nejvyšší," píší meteorologové Stanislav Racko a Jan Šedivka, kteří svůj článek publikovali na serveru Infomet.

Na pražském Karlově spadlo za pololetí 391 milimetrů, tedy nejvíc od začátku měření v 20. letech minulého století. V Klementinu, které měří už od půlky 18. století, to stačilo "jen" na desátou příčku.

Pro srovnání, dlouhodobý průměrný úhrn srážek v Praze za celý rok dosahuje nějakých 460 milimetrů, takže letos za půl roku napršela skoro celá průměrná roční dávka vody. Nejvíc rekordu pomohly poslední dva měsíce květen a červen. Kdyby meteorologové udělali podobně podrobnou analýzu i jinde, třeba na Šumavě, možná by také dospěli k rekordům. Má k nim našlápnuto i Churáňov, kde napršelo za šest měsíců 727 milimetrů a průměr za rok je tam tisíc.

Nadprůměrně však pršelo i v jiných částech republiky, například v Brně, kde je průměr 500 milimetrů za rok, a letošní pololetí už dodalo 357 mm na stanici Brno-Tuřany. Nejvíc prší v Jizerských horách, které jsou zvyklé na úplně jiné cifry – od 800 do 1 700 milimetrů ročně.

Náhoda a tání ledovců

Proč rekordy padaly hlavně ve středu republiky? "Srážky jsou v podstatě náhodná záležitost. Jde o výkyv. Příčinou byla atypická cirkulace atmosféry nad střední Evropou. Nad Islandem, kde je obvykle tlaková níže, byla tlaková výše. Nad Azorskými ostrovy to bylo obráceně. Důsledkem toho byly možná i povodně," řekl klimatolog Ladislav Metelka. I pomíchání tlakových níží a výší má svou příčinu. Už před několika týdny meteorologové potvrdili, že na vině je masivní tání ledovců v Arktidě.

Kromě meteorologů a postižených povodněmi si všimli velmi vlhkého počasí i zemědělci. "Srážky, které většinou evidujeme za čtvrt roku, teď spadly za pouhý měsíc," prozradil Luděk Němeček z Agrodružstva Brázdim v okrese Praha-východ. Kvůli podmáčené půdě se pole nedala dobře obdělávat a Němeček předpovídá horší sklizeň cukrové řepy.

P. S. Orgonet: 

Klimatolog Metelka mlží, anebo záměrně lže, anebo opravdu neví, že naše počasí je denodenně řízeno? 

Klimateroristé bohužel mají již v moci svých technologií celý hydrologický cyklus, neboli koloběh vody. Srážky umějí vyvolat kdykoliv a kdekoliv, a také to činní na každodenní bázi.

Potřebnou vodu dostanou do vzduchu umělým odpařováním, které vyvolají radiací z všudypřítomných "mobilních vysílačů" (přenos mobilního signálu je jejich druhořadou, co do výkonu celkem zanedbatelnou funkcí). Vodu srazí do kapek pomocí kondenzačních jader zasetých letadly, vytvoří oblačnost a spustí déšť pomocí umělé radiace ze satelitů, radarů a Dopplerových radarů (ty v tuto chvíli na našem území nejsou, ale působí k nám z Německa, a mají pod kontrolou více než západní polovinu Čech). Celý proces a jeho intenzitu řídí klimateroristé nepochybně dálkově, mačkáním knoflíků z pohodlných velínů ...

 Je pravděpodobné, že srážek sice letos spadlo více, ale celkové množství vody (spodní voda) na našem území zůstává vcelku stálé, protože klimateroristický koloběh vody využívá možnosti vypařit vodu nad určitým územím a zase ji tamtéž shodit formou srážek. Eventuelně ji koncentrovat na vybrané území za účelem přívalového deště a škod. Nová voda od oceánu v podstatě nikdy nepřichází, oblačnost od Atlantiku je neustále blokována.

Klimateroristé mají své výkonné hračky, o nichž lidé nemají tušení, tak proč by je nepoužívali, kdykoli se jim zachce? Nebo kdykoli jim někdo zaplatí za dobré či špatné počasí? Za této situace se snad ani nedá jet na českou dovolenou pod stan, tak jak to dříve bývalo běžné, protože během týdne budete zcela jistě několikrát "vyplaveni". Radši si zajedeme k moři, kde je počasí víceméně "zaručeno". Předpokládám, že existuje nějaká "přímořská lobby" sponzorující klimateroristické aktivity za účelem udržování "bordelu v počasí"  ve vnitrozemí.