Díky čtenáři za pěkný text ...
Když jsem včera vystupoval z vlaku, přede mnou šla pomalým tempem stará žena. Pospíchal jsem a nevěděl, jak ji předběhnout. Nepříčetně mě vytáčela. Vtom jsem se zarazil a říkám si, kam vlastně pospíchám? Ozvaly se ve mně výčitky svědomí, že jsem se v duchu zlobil na ženu, která měla dost času a navíc za svoji pomalost nemohla. Celý život pracovala a možná si i hodně vytrpěla. A možná i všechno trpělivě nesla. A já jsem takový netrpělivý a malicherný. A to všechno jen proto, abych byl o 10 minut dřív doma. Ty minuty i tak promrhám na internetu nebo u televize.
Alibisticky to shodím na dobu, ve které žijeme.
Všichni jsme hrozně uspěchaní. A večer zjistíme, že jsme toho zase moc nestihli. Frustrovaní zalehneme a usneme spánkem spravedlivých.
Přes SMS si vyznáváme lásku, přes chat komunikujeme a do očí si nemáme co říct. Trápí nás účty, kariéra. Ve schránkách se nám hromadí maily, protože nemáme čas odepsat. Na polici se nám hromadí knihy, neboť nemáme čas číst, nevíme, jak voní příroda, protože nemáme čas k ní přivonět!
Do kdy to ale vydržíme?
- Čím víc toho chceme stihnout, tím méně toho stihneme.
- Věnujeme velmi času věcem, které si to nezaslouží.
- Neumíme se zastavit a uvědomit si hodnotu věcí.
- Nafotíme spoustu fotografií, ale už si je ani neprohlídneme = vypálíme je na CD a tím to končí.
- Počítače máme plné hudby, na kterou nemáme čas, máme množství televizních kanálů, které ani nestačíme všechny sledovat. Místo zábavy stres!
- Stále kontrolujeme mobil, jestli nám někdo nevolal,
- Přestáváme si vážit krásných věcí, kvůli kterým se vyplatí žít.
Můj děda má 87 roků.
V životě
- nebyl v zahraničí,
- nemá mobil,
- poslouchá jednu stanici na svém starém rádiu.
- A přitom si myslí, jaký krásný život prožil.
- S úsměvem vzpomíná, těší se z pěkného dne, z vůně dřeva, ze svých vnoučat.
- Žil těžký život, ale váží si ho!
To my dnes neznáme. A tak máme infarkty, rakovinu, deprese. A možná by stačilo jen zpomalit! Tvrzení, že se to nedá, neobstojí. Zamysleme se, kolik času věnujeme nepodstatným věcem.
Zkusme vypnout mobily a počítače a porozprávět si.
Snad jsem si uvědomil svůj rychlý život včas, abych zpomalil. Kamarád má chalupu v malé osadě obklopené horami, není tam signál, žádná televize, obchod otevřený jen v úterý a ve čtvrtek a jedna hospoda 5x5m.
Asi tam zaběhnu, abych zpomalil a nezlobil se na staré lidi, kteří si váží zbytku života a zbytečně nespěchají za smrtí, tak jako mnozí z nás!
*Pěkný den…a zpomalte…žijete jen jednou…a velmi krátce! *
P. S. Orgonet:
"Žijete jen jednou" ... ano, v tomto těle s tímto jménem žijeme jen jednou ... ale naše duše žila v různých tělech samozřejmě už mnohokrát ...
Je to krásné, uvědomit si své nedostatky. Takových a podobných nedostatků v sobě nosíme velmi mnoho. Každý je máme, nikdo nejsme bez vady. Já však vždycky říkám: Díky Bohu za to, že mě na můj nedostatek vždy upozorní. Totiž, je to tak, že se probudí se výčitky svědomí. A ty pochází z ducha a duch...dílo Boží !
OdpovědětVymazatSpěcháme, protože nás nikde nenechají v klidu vydechnout. Ani v obchodě už nemáte klid, vklidu si přepočítat své peníze, pobrat nákup...už se na vás tlačí další zákazník, protože pokladní musí splnit "limit" odbavených zákazníků. To např.
A tak, žijeme ve zmatené době. To není omluva, ale fakt ! Ovšem, každý by měl umět včas zastavit nebo také, pomalu ubírat tempo.
dan.
... ale, no ?
Vymazatanonym 8:38 - akú pridanú hodnotu má takýto "komentár" ?
Vymazatanopnym 11:07
Vymazatmá takú "pridanú" hodnotu, že vnucuje negatívny postoj, fňuká, .a nevyzdvihuje nefňukanie. :-) B
to jsou obezličky vývoje...leckdy se selže a za pár let se empaticky posečká...Popadla mně vražedná bolest pravého kyčelního kloubu,že jsem se nemohl ani řádně umejt,takže jsem tvrdě se smrtelným potem na zádech ohnul svou 66letou kostru a ráčil nesmrdět,než se usalaším v posteli.Před dvěma životy jsem spadl s koně a narazil si to,co se dnes ozývá.Hecíř,co mi tehdy toho koně poplašil,je dnešní tchán mé dcery..stále stejný milovník koní a stejný zarytec,jako tehdy...Poučen z bolesti,dnes POSEČKÁM,když CVIČNÉ okolnost se nachomejtnou tak,že nemohu předejít nějakého vrstevníka o berlích...Učíme se denně empatii a po celý život...
OdpovědětVymazatPane Bodlák, zkuste se zamyslet, jestli nejste v odporu s nějakou životní situací...přejde Vás bolest pravého kyčle a nemusíte ani vědět, co bylo v minulém životě...
VymazatVážený Orgo, už jsem vám to jednou posílal. Je pravda, že jsem v důchodu, ale na vesnici a musím vše udělat i na zahradě. Jedná se o havajskou techniku Ho ´ opomopono. Zabývám se jí teprve od léta. Změnil se mi život. Vše se vyvíjí tak jak to má být a tehdy kdy to má být. Za posledních asi 20 let jsem absolvoval mnoho víkendových kurzů s výsledkem že jsem si odpočinul a zaplatil vysoký poplatek. Pořídil jsem si knihy: Joe Vitale - Svět bez hranic a Mabel Katz - Tajemství jednoduché cesty. K tomu jsem při čtení používal a stále používám zvýrazňovač. Náklady cca 400 Kč. Není potřeba žádný guru, vše máme v sobě. Je fakt, že když toto někomu doporučím, tak z 90% si myslí, že jsem zblbnul. Říkám co si myslím a nedbám na "abych někdo se nepohoršil". Při vysokém procentu blbců v populaci se nic vlastně neděje. Já jsem osvobozen od stresů a vše mi řídí intuice.Přeji prima svátky. Mac.
OdpovědětVymazatBlahopřeji k moudrosti.
VymazatAkurát jednú chybu, a to veľkú, ma tento príspevok, že žijeme len raz...
OdpovědětVymazatNie, to práveže nie je chyba.... Napr. Osho vravel, že Ježiš zo začiatku hovoril o tom, že reinkarnácia existuje (a ona existuje, a samozrejme aj Ježiš to vedel)...ale zistil, že spoločenstvá ľudí ktorí to vedeli, PRESTALI KONAŤ......preto potom radšej začal hlásať (Ježiš), že žijeme len jeden život.... aby sme ho PREŽILI NAPLNO, a aby si naše podvedomie nehovorilo "Tak čo, tento život asi nestihnem byť šťastný, tak snáď v tom druhom sa to podarí...a budem robiť čo ma baví, a budem osvietený, šťastný...".... Už chápeš ? Takže to nie je tak veľká chyba, ako si myslíš....práveže je to konštruktívne "klamstvo", ktorého je bohužiaľ často potreba, pre nás,ľudí.
VymazatMarek & Marek G.
žijeme pořád...smrt jako konec všeho neexistuje
VymazatTelevizi nemáme, radio nepouslouchame, tisk nekupujeme, zprávy z mainstreamu na netu nečteme....před nedávnem jsem vyhodil mobil. Je to docela good :-)
OdpovědětVymazatViktor
...a pracuješ v lese, alebo máš pevnú linku doma a robíš džbány, či chodíš pracovať za pás..... či ? ...Lebo zas vyhodiť mobil vôbec nepovažujem za dobrý nápad. Prečo ? ... Lebo určite ešte mnoho krát si povieš "Do riti, neviem kde sme sa mali stretnúť, ale nemám mobil, a už som "v meste".... ".... Proste mobil je fajn vec, len mu netreba "otročiť".... Na druhú stranu sa to nedá povedať o seriáloch a filmoch.... Tam by som viac než pár filmov ročne nepozeral....A TO ROZHODNE SA PODĽA TOHO AJ RIADIM.
VymazatMarek & Marek G.
http://www.novoucestou.cz/?p=35177
OdpovědětVymazatUvědomil sis to, ale i tak ve spěchu nevědomky pokračuješ v zažitých vzorcích. Neříkej: "Asi tam zaběhnu, abych zpomalil." Ta věta je úplný protimluv. Copak ty tam poběžíš? To je další uspěchanost. Řekni: "Asi tam zajdu." Podobně používáme např.: Letím domů, ženu domů, utíkám domů atp.Naučme se používat neuspěchané výrazy ;-)
OdpovědětVymazatOno je to také věkem...mladí lidé žijí velmi intenzívně, pamatuji si, jak jsem dvě noci po sobě byla ve společnosti a ráno rovnou do práce !!! Jojo, dalo se to přežít a mám na pěkné vzpomínky...a jak šel čas, přišly do života děti a s nimi víceméně pravidelný režim...všechno má své a vše je dobré...
OdpovědětVymazatDneska už si nedovedu představit dvě noci po sobě nespat a jít ráno do práce...každý si může upravit svůj denní program tak, aby byl spokojen......hezký a spokojený večer přeje všem Kety
Krasne napisane a uz som vela krat pozastavil ako vsetci utekame a nevazime si pritomnost ,potom ostanu slzy ked premrhame krasne detstvo nasich deti ,alebo okamih nam blizky zahodim pred tv a pc .Zivot v disharmonii sa naozaj rovna chorobe preco byt v chaose ked si mozeme urobit v zivote poriadok .Staci si povedat Stop a nehromadit kopu hluposti len preto aby sme mali viacej ako sused a urobit si v zivote cas na to co milujeme .
OdpovědětVymazatAsgarD
To Tomáš K., upozornili ste správne na protimluvy . Podobne Asgard píše "..ako všetci utekáme".
VymazatUvažujte prosím čo píšete, napísať, že všetci nie je pravda , je to prehnané. Píšte už konečne v miernosti, to je v strede, tudum ľudia ? a nepreháňajte. Myslíte to dobre ale výsledok je pochabý.
B
Myslis si ze neutekas?u nas sa hovori ze trafena hus zagága :-) (myslim to bez urazky )
VymazatUrcite mas pracu a urcite ti prejde den ako voda ,mozno neutekaju ludia co nemaju nohy ale to je v podstate jedno ,cas uteka v nasich hlavach a vsetko je nastavene tak aby sa svet tocil okolo casu .Tovarne a pracovne miesta su robene preto aby ludi oberali o cas ,my davame cas a oni nas platia .Menej casu viac chaosu a clovek upadne do kolobehu kde sa uz nerozmysla ale stava sa babikou .Ak si vynimka tak sa ti ospravedlnujem .
Asgard
Nedávno na našem sídlišti něco opravovali na rozvodech, takže elektrický proud nešel skoro celý den. Všechno bylo najednou jinak. I času bylo najednou nazbyt. A ten klid! Myslím, že kromě normálního půstu o každém úplňku zařadíme do našeho života jednou měsíčně i půst elektrický :-)
OdpovědětVymazatByl bych pro,alespon,minimalne,jednou tejdne :-)
Vymazatdiky za clanek, ktery nema chybu....
OdpovědětVymazatPekný príspevok.Veľmi ma potešil, hlavne preto,že pribudla ďalšia "bdelá" bytôstka.
OdpovědětVymazatVďaka takémuto prebudeniu aj ja žijem po svojej 50-ke nový život.Je to úžasné.Nikdy nieje neskoro.
Pekný život prajem.
Děkuji za krásné zamyšlení..asi bychom našli všichni v každodenním životě hodně podobných situací. Když si to člověk uvědomí a spojí se sám se sebou, rázem je všechen spěch pryč a najednou se cítíme klidní. Není to tak těžké, jak se zdá, těžké je na to nezapomínat. Připomnělo mi to jednu píseň, která mě vždycky spojí s nitrem a připomene mi, co je nejdůležitější.
OdpovědětVymazathttp://www.youtube.com/watch?v=ewePyS8h0-w
Sylva
Je to pravda.
OdpovědětVymazat... a možno i Bratislava, a Bankog, New York, a Verona, či Čop, Delhi and Novosibairsk, či Jokohama, aj Podmokľany , also Blue Stone :_))) - how you today, so it will be how to do. Preklad, ako si kto ustelie tak si aj ľahne. :-)) B
OdpovědětVymazatMajte sa ako chcete....
Mala tu byť vsuvka - videjko, tož skúsim dodatočne :
Vymazathttp://www.youtube.com/watch?v=g9fHqTOYpm4
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3226-rozsudky-vezeni-pro-bankere-dalsi-lekce-svetu-od-islandu
OdpovědětVymazatjejda, taká fajn pesnička je medzi....
"žijete jen jednou"...
OdpovědětVymazatJen pro upřesnění- v tomto těle žijem jen jednou. Duše (naše vyšší já) je nesmrtelné a má možnost inkarnovat se dál a dál do jiných životů-těl po smrti současného těla. Pěkný Brazilský film s titulky o životě duše po smrti - Náš domov / Nosso Lar (2010) | ČSFD.cz
Citujem z článku : "...A já jsem takový netrpělivý a malicherný. A to všechno jen proto, abych byl o 10 minut dřív doma. Ty minuty i tak promrhám na internetu nebo u televize."
OdpovědětVymazatno... tých 10 minút je niekedy dosť času... hlavne, ak nemajú byť premrhané na internet či televíziu, ale na niečo zmysluplnejšie... A teraz si predstav, že by z tých 10 minút sa stalo 30 minút, alebo hodina (vlak či autobus čo chodí raz za hodinu)...Kým človek ten čas čakajúc na vlak či autobus nevie stráviť zmysluplne (rozprávanie sa s niekym, dávanie komplimentov niekomu, smiech, atď), tak JE JASNÉ, že ho to s*rie, že musí čakať 30 minút či hodinu, pričom sa stalo to, čo sa stalo (babička)... Samozrejme, na ňu by sa hnevať nemal. Ani na seba ale. =)
Marek & Marek G.
Článek je pozitivním výsledkem pozitivního uvědomění. Opět i zde je naprosto jasné jak málo stačí. Jednoduché. Stačí se vědomě dokázat odpoutat od zaběhnutého, vžitého stylu života do kterého jsme vtahováni systémem ve všeobecném slova smyslu. Společnost je tak postavená, protože se vždy přizpůsobuje podmínkám a nedokáže si jako celek jít svou cestou. Ale jednotlivě je možné se pro podobné odpoutání rozhodnout okamžitě. Trochu jiné je to akorát na vesnicích, tam tolik nezasahuje ten kolotoč měst, ale jsou na městech stále více závislé.
OdpovědětVymazat"ano, v tomto těle s tímto jménem žijeme jen jednou"
OdpovědětVymazatDíky za to; je fajn tohle pochopení slyšet/číst od kohokoliv, ne jen sám od sebe. :)
Od té doby co jsem si to uvědomil mě už prostě nebaví mainstream materialistický kydy kolevá strachu ze smrti jako ztráty existence, protože přece nic jiného než hmota neexistuje a bla bla bla, však to znáte...
Tak to já už mám docela problém i s kondolencí.
VymazatAlenka
Krásný článek ... jistě mnoho lidí inspiruje k zamyšlení jak nakládají se svým časem, se svým životem.
OdpovědětVymazatPřítomnost je TADY A TEĎ ... a tak prožívám v tomto duchu s pokorou a úctou každý den.
A obrovskou sílu nacházím v : MILUJI TĚ, OMLOUVÁM SE, PROSÍM ODPUSŤ MI, DĚKUJI TI.
S Láskou ke všem bytostem, nejenom v tomto Adventním čase - Áron
Ludia uz su presne na tom s casom tak ako v tomto filme http://www.csfd.cz/film/281357-vymereny-cas/
OdpovědětVymazatAsgarD