16. ledna 2013

Příběh života po životě

Moc krásné a povzbuzující pro všechny.S láskou Jarmila
http://barboraopelkova.blog.cz/1301/pribeh-zivota-po-zivote


Příběh života po životě

Mellen-Thomas Benedict je umělec, který přežil zážitek blízké smrti v r. 1982. Byl mrtev více než hodinu a půl. Během této doby vystoupil ze svého těla a šel do světla. Protože se zajímal o vesmír, byl vzat daleko do vzdálených hlubin existence, a dokonce za, do energetické pustiny nicoty za velký třesk. Významný výzkumník zážitků blízké smrti dr. Kenneth Ring řekl: "Jeho příběh je jedním z nejpozoruhodnějších, se kterými jsem se setkal při svém rozsáhlém výzkumu zkušeností blízké smrti."

"V r. 1982 jsem zemřel na rakovinu. Můj stav nebyl operovatelný. Zvolil jsem si neprojít chemoterapií. Bylo mi dáno šest až osm měsíců života. Předtím jsem byl stále zoufalejší kvůli jaderné krizi, ekologické krizi a tak dále. Dospěl jsem k víře, že příroda udělala chybu - že jsme pravděpodobně rakovinným organismem na planetě. A to mne nakonec zabilo.

Před mým zážitkem blízké smrti jsem vyzkoušel všechny možné alternativní léčebné metody. Nepomohla žádná. Takže jsem se rozhodl, že je to mezi mnou a bohem. Nikdy jsem opravdu boha neuznával. Ani jsem se nezabýval nějakou spiritualitou. Ale má blížící se smrt mne poslala na cestu hledání více informací o spiritualitě a alternativní léčbě. Přečetl jsem různá náboženství a filosofie. Daly mi naději, že na druhé straně něco existuje.

Neměl jsem žádné zdravotní pojištění, takže úspory mé ženy zmizely přes noc na testy. Nechtěl jsem svoji rodinu do toho zatáhnout a tak jsem se rozhodl vypořádat se s tím sám. Skončil jsem v hospicu a byl jsem požehnán andělskou pečovatelkou, které budu říkat "Anne". Stála při mně ve všem, co následovalo.

Vzbudil jsem se ve 4:30 ráno a věděl jsem, že je to ono. Umíral jsem. Zavolal jsem pár přátelům a řekl jim sbohem. Probudil jsem Anne a přiměl ji slíbit, že mé mrtvé tělo zůstane nedotčeno po šest hodin, protože jsem četl, že když zemřete, dějí se různé zajímavé věci. Opět jsem usnul. Další věcí, kterou si pamatuji, bylo, že jsem byl zcela při vědomí a vstával. Přesto mé tělo leželo v posteli. Zdálo se, že jsem obklopen temnotou, přesto jsem mohl vidět místnost v domě, a střechu a dokonce i pod dům.
Svítilo světlo. Obrátil jsem se k němu a byl jsem si vědom jeho podobnosti tomu, co další popsali v zážitcích blízké smrti. Bylo to nádherné a reálné, lákavé. Chtěl jsem jít ke světlu, jak bych asi chtěl jít do ideální náruče mé matky nebo otce. Jak jsem se vydal ke světlu, věděl jsem, že když do světla půjdu, budu mrtev. Takže jsem řekl/cítil: "Počkejte prosím. Rád bych si předtím, než půjdu, s vámi promluvil."

Celý zážitek se zastavil. Objevil jsem, že tento zážitek řídím. Má žádost byla splněna, rozmlouval jsem se světlem. To je nejlepší způsob, jakým to mohu popsat. Světlo se změnilo na různé postavy, jako Ježíš, Buddha, Krišna, archetypální obrazy a znamení. Zeptal jsem se jakousi telepatií: "Co se tu děje?"

Byly mi přeneseny informace, že naše víra utváří jakousi zpětnou vazbu, které se nám dostává. Pokud jste buddhista nebo katolík nebo fundamentalista, dostanete zpětnou vazbu vašich vlastních obrazů. Začal jsem si být vědom matice vyššího já, kanálu ke zdroji. Všichni máme vyšší já, nebo část nadduše naší bytosti, kanál. Všechna vyšší já jsou spojena jako jedna bytost. Všichni lidé jsou spojeni jako jedna bytost.

Byla to ta nejkrásnější věc, kterou jsem kdy viděl. Bylo to jako všechna láska, kterou jste kdy chtěli, byl to ten druh lásky, která léčí, uzdravuje, regeneruje. Byl jsem připraven v tu chvíli jít. Řekl jsem: "Jsem připraven, vezměte si mne." Pak se světlo změnilo na nejnádhernější věc, kterou jsem kdy viděl: mandalu lidských duší na této planetě. Viděl jsem, že jsme nejnádhernější stvoření - elegantní, exotická… vše.

Nedokážu prostě říct dostatečně, jak to změnilo můj názor na lidské bytosti, během okamžiku. Řekl jsem/pomyslel si/cítil: "Ach bože, nevěděl jsem." S údivem jsem zjistil, že v žádné duši neexistuje žádné zlo. Lidé mohou dělat strašlivé věci kvůli nevědomosti a nedostatku, ale žádná duše není zlá. "Co všichni lidé hledají - co je vyživuje - je láska," řeklo mi světlo. "Co lidi deformuje je nedostatek lásky."

Odhalení pokračovala a pokračovala. Zeptal jsem se: "Znamená to, že lidstvo bude spaseno?" Jako zvuk trumpety se sprškou rotujících světel světlo "promluvilo" a řeklo: "Zachraňujete se, vykupujete a léčíte se sami. Vždy jste tak dělali a dělat budete. Byli jste stvořeni s mocí tak činit před počátkem světa." V tom okamžiku jsem pochopil, že jsme již byli spaseni.

Poděkoval jsem světlu boha z celého srdce. Nejlepší věcí, která ze mne mohla vyjít, bylo: "Ach drahý bože, drahý vesmíre, drahé velké já, miluji svůj život." Zdálo se, že mne světlo vdechlo ještě hlouběji, absorbovalo mne. Vstoupil jsem do další sféry, opravdovější než ta minulá, a byl jsem si vědom enormního proudu světla, velkého a plného, hlubokého. Zeptal jsem se, co to bylo. Světlo odpovědělo: "To je řeka života. Napij se této manové vody, aby naplnila tvé srdce." Byl jsem zhluboka, v extázi.
Náhle se zdálo, že na tomto proudu života rychle mizím od planety. Viděl jsem Zemi odlétat. Sluneční soustava prosvištěla kolem a zmizela. Letěl jsem středem galaxie, absorboval cestou více znalostí, dozvěděl jsem se, že tato galaxie - a celý vesmír - je plná mnoha různých druhů života. Viděl jsem mnoho světů. Nejsme ve vesmíru sami. Zdálo se, jako by všechna stvoření ve vesmíru proletěla kolem mne a zmizela ve světelné tečce.

Pak se objevilo druhé světlo. Jak jsem procházel do druhého světla, mohl jsem vnímat navždy, mimo nekonečno. Byl jsem v pustině, v přistvoření, počátku času, prvním slovu nebo vibraci. Odpočíval jsem v oku stvoření a zdálo se, že jsem se dotkl tváře boha. Nebyl to náboženský pocit. Byl jsem prostě jedním s absolutním životem a vědomím.
Jel jsem po proudu přímo do středu světla. Cítil jsem se obklopen/pohlcen světlem, jak mne opět nabíralo svým nádechem. A zjevná byla pravda, že neexistuje žádná smrt; že nic se nerodí a nic neumírá; že jsme nesmrtelné bytosti, součást přirozeného živého systému, který se recykluje do nekonečna.

Trvalo by mi roky vstřebat zážitek pustiny. Bylo to méně než nic, přesto větší, než cokoliv. Stvoření je bůh zkoumající božské já prostřednictvím všemožných představitelných způsobů. Prostřednictvím každého kousku vlasu na vaší hlavě, prostřednictvím každého listu na každém stromě, prostřednictvím každého atomu. Bůh zkoumá božské já. Viděl jsem vše jako já všeho. Bůh je tu. O tom to celé je. Vše se skládá ze světla; vše je živé.

Nikdy mi nebylo řečeno, že se musím vrátit. Prostě jsem věděl, že se vrátím. Bylo to pouze přirozené, podle toho, co jsem viděl. Jak jsem se začal vracet do životního cyklu, nikdy mi nepřišlo na mysl, ani mi nebylo řečeno, že bych se měl vrátit do stejného těla. Nezáleželo na tom. Měl jsem naprostou důvěru ve světlo a životní proces.

Jak se proud spojil s velkým světlem, požádal jsem, abych nikdy nezapomněl odhalení a pocity toho, co jsem zjistil na druhé straně. Smýšlel jsem o sobě jako o lidské bytosti a byl jsem šťasten, že jí jsem. Podle toho, co jsem viděl, bych byl šťasten, kdybych byl v tomto vesmíru atomem. Atomem. Takže být lidskou součástí boha… to je nejfantastičtější požehnání. Je to požehnání mimo naše nejdivočejší představy o tom, co může požehnání být.

Pro každičkého z nás je být lidskou součástí této zkušenosti nádherné, velkolepé. Každičký z nás, nehledě na to, kde jsme, ždímáni či ne, je požehnáním pro planetu, přesně tam, kde jsme. Takže jsem prošel procesem reinkarnace a očekával jsem, že budu někde dítětem.

Ale reinkarnoval jsem se zpět do tohoto těla. Když jsem otevřel oči, byl jsem velmi překvapen, že jsem zpět v tomto těle, zpět v místnosti s někým, kdo na mne dohlíží, se slzami v očích. Byla to Anne, má pečovatelka z hospicu. Našla mě mrtvého třicet minut předtím. Nevíme, jak dlouho jsem byl mrtev, pouze že mne našla před třiceti minutami. Ctila mé přání, aby mé nově mrtvé tělo nechala o samotě. Může dosvědčit, že jsem byl opravdu mrtev.

Nebyl to zážitek blízké smrti. Věřím, že jsem pravděpodobně zažil smrt samotnou, nejméně hodinu a půl. Když jsem se probudil a viděl venku světlo, zmateně jsem se pokusil k němu jít, ale vypadl jsem z postele. Slyšela hlasité "žuchnutí", vběhla dovnitř a našla mne na podlaze. Když jsem se vzpamatoval, byl jsem překvapen a vyděšen tím, co se stalo. Zprvu jsem na zážitek neměl žádné vzpomínky. Neustále jsem vypadával z tohoto světa a neustále se ptal: "Žiju?" Tento svět se zdál být více snem, než to, co se stalo.

Během tří dnů jsem se opět cítil normálně, jasněji, přesto jinak, než předtím. Mé vzpomínky na cestu se vrátily později. Ale po svém návratu jsem nemohl najít u žádné lidské bytosti, kterou jsem kdy viděl, nic špatného. Před svoji smrtí jsem odsuzoval, věřil, že lidé jsou velmi podělaní. Všichni, až na mne.

Asi o tři měsíce později mi jeden přítel řekl, že bych se měl nechat otestovat na rakovinu. Takže jsem tam šel. Cítil jsem se zdravě. Stále si pamatuji, jak lékař na klinice vypadal "před" a "po" testech. Řekl: "Nemohu najít žádnou známku rakoviny." Vypadal nezaujatě. Ale na mne to dojem udělalo. Věděl jsem, že je to zázrak.

Zeptal jsem se Boha: "Jaké je nejlepší náboženství na planetě? Které je správné?" Bůh řekl s velkou láskou: "Nezáleží na tom." Jaká to neuvěřitelná slušnost. Nezáleží na tom, jakého jsme vyznání. Náboženství přicházejí a odcházejí. Mění se. Buddhismus zde nebyl vždy. Katolicismus tu nebyl vždy, a všechna jsou o tom stát se osvíceným. Do všech systémů nyní přichází více světla. Mnozí budou vzdorovat a bojovat o to, jedno náboženství proti jinému, a budou věřit, že mají pravdu.

Když Bůh řekl: "Nezáleží na tom," pochopil jsem, že se musíme starat my, protože jsme starostlivé bytosti. Zdroj nezajímá, jestli jste protestant, buddhista nebo žid. Každý je odrazem, aspektem celku. Přeji si, aby to všechna náboženství pochopila a nechala se na pokoji. Není to konec jednotlivých náboženství, ale žijte a nechte žít. Každý má jiný pohled a vše se to přičítá k velkému obrazu.

Přešel jsem na druhou stranu se spoustou strachu ohledně toxických odpadů, jaderných raket, populační exploze, deštných pralesů. Vrátil jsem se a miloval každý problém. Milují jaderné odpady. Miluji hřibový oblak. Je to ta nejsvětější mandala, kterou jsme do dnešního dne kdy manifestovali, jako archetyp. Více než jakékoliv náboženství nebo filosofie na Zemi, tento strašlivý, nádherný mrak nás všechny náhle svedl dohromady, na novou úroveň vědomí.

Když víme, že možná můžeme vyhodit planetu do vzduchu padesátkrát, konečně pochopíme, že jsme nyní všichni spolu. Po jistou dobu museli nechat vybuchovat více bomb, aby se do nás dostaly. Pak jsme začali říkat: "Už to nepotřebujeme." Nyní jsme v podstatě v bezpečnějším světě, než jsme kdy byli, a bude ještě bezpečnější.

Takže jsem se vrátil a miloval toxické odpady, protože nás svedly dohromady. Tyto věci jsou tak velké. Mýcení deštných pralesů se zpomalí, a za padesát let bude na planetě více stromů, než jak tomu bylo dlouhou dobu. Když se zabýváte ekologií, dělejte to; jste součástí systému, který se stává povědomým. Dělejte to vší silou, ale nebuďte deprimovaní nebo sklíčení. Země se nachází v procesu své domestikace, a my jsme buňkami těla. Nárůst populace se dostává velmi blízko optimálnímu množství energie, která způsobí posun ve vědomí. Tento posun ve vědomí změní politiku, peníze, energii.

Velká záhada života má málo společného s inteligencí. Vesmír není intelektuálním procesem. Intelekt pomůže; ale naše srdce jsou naši moudřejší částí. Od svého návratu jsem zažíval světlo spontánně. Naučil jsem se, jak se do toho prostoru dostat ve své meditaci téměř kdykoliv. Můžete to dělat také. Nemusíte nejdříve zemřít. Jste na to již vybaveni. Tělo je nejnádhernější světelnou bytostí, která existuje. Tělo je vesmír neskutečného světla."

31 komentářů:

  1. Překrásně popsáno...Mám podobnou zkušenost, ne přímo zážitek smrti, ale blízkost smrti při autonehodě. Zpátky se mi nechtělo, vtahovalo mě to dál ke Světlu a bylo to krásné, byl tam veliký Mír. Vrátila jsem se, taky s podivem vyléčeněnjší než kdykoli předtím...Krásný den všem s Nadějí, která nás nikdy neopouští...:-) JaJi

    OdpovědětVymazat
  2. Ach ano, jak krásné .... a nezapomeňte si koupit mou knihu. Kdysi jsem na takové věci věřil, ale dnes již vím, že jsou to jen keci, na kterých jiní jen třískají peníze.
    Mě osobně bůh ani nikdo jiný nikdy nepomohl ba naopak. A navíc když slyším řeči typu vše je jak má být tak je mi z toho zle a mýt tu možnost z této planety odejít tak neváhám ani chvilku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. pořád jsi a zůstaneš nevědomý, vše posuzuješ jen podle sebe, když tomu ty nerozumíš tak je to blbost, tento článeček je tu nejzajímavější z těch co tu jsou , protože je tam řečeno vše co člověk potřebuje vědět k tomu aby mohl žít na Zemi !

      Všichni jsme jedno, jednota, temní světlí, barevní...není mezi námi rozdílu , nejdůležitější je Láska !

      Vymazat
    2. Milý anonymní, máte plnou pravdu, nezlobte se, nemusíte kupovat nic,nemusíte věřit ničemu, co vám není příjemné,nebo nedělá radost.Nemusíte si ani myslet,nebo být zklamaný,že vám "Bůh" nepomohl.Nemusíte mluvit s nikým,kdo vede řeči..Mluvte jen s tím, kdo vám dělá radost.Nemusíte dělat vůbec nic,jen se podívejte do zrcadla,uvědomte si tu jedinečnost, ten zázrak, to štěstí být v tomhle dokonalém těle na této Zemi v této době.Radujte se z toho, jaký máte krásný život,uvědomte si, kolik lidí je na tom mnohem,mnohem hůř než vy.A tu možnost odejít budete mít docela určitě až nastane váš čas a vy už i víte kam půjdete.Přeji vám,abyste odstranil ze života vše z čeho je vám zle, k tomu nemusíte nic čist ani nikoho poslouchat,to víte vy sám nejlíp a stále si říkejte: Já mám krásný život.Já mám taky krásný život.Eva

      Vymazat
    3. no a prave aj tymto svojim prispevkom si vlastne potvrdil, ze to tak presne je, ze zakon pritazlivosti naozaj funguje a ze vesmirne zakony su absolutne spravodlive a rovnake pre kazdeho. ak totiz uvazujes vo svojom zivote tak, ako si sa prejavil v tomto prispevku, tak je jasne, ze nemozes byt stastny... skus si najst na nete knizku od manzelov Hicksovcov, vola sa zakon pritazlivosti. bol som na tom podobne ako ty,takze tam mozno najdes odpovede na svoje problemy,tak ako som ich nasiel aj ja. Marek

      Vymazat
    4. Máte možnost z této planety odejít, tak neváhejte. A kdyby jste náhodou neměl odvahu, můžete se zatím učit česky.

      Vymazat
  3. Moc zajímavý a jistě pravdivý příběh. Měli bychom opravdu vše v našem životě přijímat takové, jaké to je, neposuzovat že to či ono je špatné... je to takové jaké to je! Život je jedna velká škola a my se učíme. Přeji nám všem hodně uvědomění a duchovního růstu. S naší změnou v myšlení jistě změníme svět k lepšímu.
    Dan

    OdpovědětVymazat
  4. Orgonet čtu již asi rok a půl každý den, tento článek mě zasáhl ze všech nejvíc. Děkuji!!

    Pavel77

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavle, cítím to velmi podobně...i má duše se tetelí blahem :-))Martina

      Vymazat
  5. Už dlouho mi nebylo při čtení příspěvku tak dobře. Také jsem se při klinické smrti setkala se Světlem. Cítila jsem absolutní blaženost.Nebýt toho, že jsem na Zemi zanechala čtyři malé děti, nebyla bych se vrátila. Díky Vladimíra

    OdpovědětVymazat
  6. Pro: Anonymní16. ledna 2013 9:48

    A veškeré problémy,které máš v sobě by jsi si vzal sebou na tu novou planetu. Změna začíná uvnitř pak se projeví na povrchu a v životě. Opačně to nejde.Sám si tvoříš svou realitu.Pomocí myšlenek,vibrací a činů

    OdpovědětVymazat
  7. Lidičky, musím říct, že tak krásně pozitivně nabité počteníčko jsem zde ještě "nepotkala"...jedním slovem nádhera...mé nevědomí se zase o něco zmenšilo...to, že máme svobodu volby, je pro mě radostným "potvrzením" něčeho, co si už dlouho myslím a také tomu věřím :-) Nejenže věřím, že f-šechno je, jak má být, ale také, že f-šechno se vrací... :-)
    Díky vám všem a dny plné radosti, pohody a Světla...Martina

    OdpovědětVymazat
  8. Moc hezké...uvedu příklad tvoření - aktuální. Včera dopoledne jsem přislíbila schůzku na dnešní den, o které jsem intuitivně cítila, že se mi na ní nechce. Ale Ego bylo silnější, řeklo: To není profesionální, jen pěkně jdi. A výsledek ? Zvýšená teplota zničehožnic...včera jsem byla úplně fit a dnes ležím a schůzku jsem zrušila. Tak takhle funguje tvoření vlastní reality. Být v lásce sám se sebou, rozlišovat a hlavně se správně zachovat, tzn.dle svého srdce.
    Hezký den, Markéta

    OdpovědětVymazat
  9. Dekuji Orgo za tento clanek. Vsechno do sebe zapada, staci si jen najit a spojit ty body.
    Nekde jsem cetl, ze zlo je soucasti dobra, ted to dava jeste vetsi smysl.
    Clovek, ktery se uci, ktery hleda a ktery cini, leti se svetlem. Clovek, ktery neleti se svetlem, potkava zkusenosti, ktere ho na ten let navadeji zpatky. Pokud se pouci, naskoci a leti, pokud se nepouci, prijde dalsi zkusenost. Zamerne nazyvam zlo zkusenosti...

    Dekuji jeste jednou za tento clanek.

    Mir v srdci vsem
    Miro

    OdpovědětVymazat
  10. Už zřejmě chápu, proč globalisté tolik usilují o depopulaci Země od velkého množství lidí. Nakopla mě k tomu tato pasáž z výše uvedeného článku :

    "Nárůst populace se dostává velmi blízko optimálnímu množství energie, která způsobí posun ve vědomí. Tento posun ve vědomí změní politiku, peníze, energii."

    A ONI ten posun za žádnou cenu nechtějí, aby udrželi tento morbidní systém dále na živu, své pozice, svou moc, své falešné peníze !
    Je to přesně o transformačním probuzení vědomí kritického množství lidí, kdy dochází ke kvantovému skoku ve vědomí, myšlení a realitě !
    (viz též tato související pasáž v článku výše :"Začal jsem si být vědom matice vyššího já, kanálu ke zdroji. Všichni máme vyšší já, nebo část nadduše naší bytosti, kanál. Všechna vyšší já jsou spojena jako jedna bytost. Všichni lidé jsou spojeni jako jedna bytost. Pak se světlo změnilo na nejnádhernější věc, kterou jsem kdy viděl: mandalu lidských duší na této planetě. Viděl jsem, že jsme nejnádhernější stvoření - elegantní, exotická… vše.)"

    ONI (globalisté, bilderbergové, illumináti apod.)to vědí, a za každou cenu nás lidi od tohoto fenoménu poznání, odhalení chtějí natrvalo (navěky) odstřihnout. Neboli dělají cosi zoufale podobného (jen přízemně nedokonale kopírují - naštěstí pro nás !), co Bůh zamýšlí udělat po konečném zúčtování s Temnotou - odstřihnout, odříznout ji do věčné izolace od ostatního Stvoření !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. odříznuti jsme byli 300000 let, nyní se to obrací

      Vymazat
    2. Naši předchůdci (je otázka, zda to byl Homo sapiens, ale měl lidskou podobu, a Neandrtálci ani Kromaňonci to nebyli) na Zemi žili již před 100vkami milionů let. Tyto archeologické nálezy se před veřejností dosud tají,a náleží do kategorie Zakázané archeologie !

      Vymazat
  11. Hezké......a hodně zasvěcené. Mimo jiné článek sděluje také jednu velmi zajímavou větu : Nárůst populace se dostává velmi blízko optimálnímu množství energie, která způsobí posun ve vědomí. Tak proto momentálním elitám, nebo i případnému NWO zvyšování populace nepřichází vhod ? Nevím, jen mě to tak napadlo.
    Hezký den všem. Honza.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. na posun ve vědomí stačí 144 000 lidí , jste trochu mimo

      Vymazat
    2. Ráčeji si všimnout, že těch 144.000 lidí není vztaženo k posunu vědomí, ale k počtu zachráněných vyvolených židů v rámci Apokalypsy ve Zjevení sv.Jana. Takže tu nepodsouvejte nikomu přízemní smyšlenky !

      Vymazat
  12. Odpovědi
    1. Jsem šťastná, že již existuje mnoho tak krásných svědectví, jako je toto, svědectvích o tom, kdo opravdu jsme, odkud přicházíme a kam se vracíme. Čím více nás to bude ve svém duchovním srdci cítit a následně podle toho žít, vyzařovat tu krásnou, nepodmíněnou lásku a sílu, která je podstatou každé lidské duše, tím dříve bude konec všemu, co nás jako lidstvo chce udržet v temnotě. Světlo přece rozpouští tmu. Jarmilko a Orgonete, moc děkuji za uveřejnění tohoto krásného svědectví. Děkuji i Vám všem za ta láskyplná svědectví i slova. I já jsem něco podobného prožila. Mám každodenní osobní zkušenost s touto Láskou, jejíž součástí všichni jsme. Přeji nám všem láskyplné prožívání naší jednoty, život ve světle a radosti na této krásné Zemi. Věra

      Vymazat
  13. Moc pěkné. :-)

    Mír v srdci všem

    OdpovědětVymazat
  14. Velmi pěkné čtení ! Moc mi něco takového duchovního na Orgonetu už chybělo !
    Mluvím o lidské duši velmi často a ráda.Protože v momentě, kdy člověku je odkryta byť malá část toho skutečného života lidských duší,tam,mimo Zemi,změní se mu pohled na život,lidi a vše kolem něj od základu.
    K článku bych řekla ještě tolik: Je velmi mnoho svědků, co poznali Pravdu,každý ji viděl jinak, ale to neznamená, že jsou lháři!
    Náš Domov je totiž ráj neomezených možností a je naprosto bez hranic.A máme se opravdu nač těšit! Pěkný večer všem, přeje

    dan.

    OdpovědětVymazat
  15. Podobný pocit, i když ne v takové míře bohužel :-), jsem zažila při regresi. Vracela jsem se kvůli fóbii, která mě v mém dětství trápila, do svého života, který jsem prožila v Mexiku někdy v 16. století, kdy k břehům přirazily lodě Španělů. Kvůli jistému úkolu :-) jsem byla na vrcholku jedné mayské pyramidy rituálně "převedena na druhý břeh", abych přinesla poselství předků mému kmenu ve svém dalším životě. Ve chvíli, kdy má duše odešla z těla, jsem viděla nekonečně složitý mechanismus pohybu planet, hvězd. Dokonalost toho obrazu nelze slovy popsat :-) Chtěla bych si ten pocit uchovat po celý život a cítit tu sílu jako v onu chvíli. Tehdy jsem poznala, že všechno je jedno a že všechno má svůj hluboký význam, řád.

    Tuším tedy o čem autor článku píše. A také souhlasím s tím, že toto může člověk poznat kdykoliv. S láskou M.

    OdpovědětVymazat
  16. Jsem toho názoru, že takové příběhy vyrábí církve z pochopitelných důvodů. Bůh možná existuje, ale duše jako něco nehmotného, které by mělo oživovat jinak mrtvé tělo, být našim vědomím a pak mohlo věčně po smrti samostatně žít, je jen výmyslem. Bez působení gravitace by se nemohla v prostoru lokalizovat ani pohybovat, bez hmotných sil by neměla vazbu na hmotné tělo, nebyla by schopna vyrobit ani jediný biochemický impuls pro komunikaci s tělem, neměla by komunikační cesty ani prostředky k tomu, ale ani k získávání informací o světě a o těle atd... Máme o mnoho řádů dokonalejší mozek než jiní savci ba i primáti a neměli bychom se proto nad přírodu povyšovat. Laskavě a čestně se dá žít i bez duchařiny s vírou v posmrtný život a ve všemožné spasitelství. Ta je pod víru ve stvoření světa Bohem neodůvodněně a nejspíš vypočítavě podsouvána.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravdu poznáš v hodinu své smrti ! Posměváčkům, popíračům a odpíračům v tom momentě sklapne, a nezmůžou se ani na tik v oku, jaké to bude náhlé a silné překvapení !

      Vymazat
    2. k anonymu z 21. ledna: jsou to jakási výhrůžná slova někoho zainteresovaného v tom, aby lidé v tmářství o onom světě věřili. Blízko smrti člověk a ne jen on, ztratí vědomí v důsledku nedokrvení mozku. A to je vše, pokud se mu k jeho štěstí ještě včas krevní oběh neobnoví. V takovém případě by mohl nabýt vědomí a na svůj stav v bezvědomí vzpomínat jako na sen.

      Vymazat
    3. ještě bych dodal, že termín "hodina smrti" má jakýsi duchařský církevnícký charakter. Za hodinu může i těžce nemocný člověk prožít vše možné, až po případné zlepšení stavu. Hodina v tomto kontextu pochází asi z biblických dob, kdy jen velmi hrubě odhadovali čas. Z takového příspěvku vane jen ohlupující a výhrůžné tmářství. Žít i umírat bychom měli důstojně, tak jako každý jiný tvor.

      Vymazat
  17. Beautifully napisane a dufam,ze viac a viac ludi budu uvedomi o tom kto naozai sme. Laska je odpoved....

    OdpovědětVymazat
  18. Dřív, než jsem já přežila svoji smrt, bych komentovala zážitek Thomase stejně, jako ti dva, co píší nade mnou. Byla jsem mladá, arogantní, posmívala jsem se všem věřícím a odsuzovala vše, co jen zdánlivě souviselo s Bohem a církví. A pak se to stalo mně. Když mě lékaři přivedli zpátky na tento svět, věděla jsem již vše, co jsem potřebovala vědět. S velkou pokorou jsem odprosila Boha za vše, co jsem kdy proti němu řekla a prosila o vedení.To nastoupilo okamžitě. Je to již dvacet pět let. Vyléčila jsem se z "nevyléčitelné" nemoci a můj život se změnil od základu. Celé ty roky na sobě pracuji a to, co se sama naučím, předávám a tím pomáhám lidem kolem sebe. Život je opravdu krásný, když mu člověk porozumí. Přeji vám všem nevěřícím Tomášům, aby vám Bůh dal takovou lekci, jako mně. S láskou Eva.

    OdpovědětVymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, nikoliv pouze urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností.