23. ledna 2013

Vědci z Brna: světelný tažný paprsek ze sci-fi funguje


 Ahoj Orgo.
Už téměř sto let se ve vědeckofantastické literatuře objevuje světelný tažný paprsek, který znají například fanoušci filmů Star Trek nebo Hvězdné války. Brněnským vědcům z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd se nyní podařilo experimentálně prokázat, že takový paprsek skutečně funguje.
   Hezký den všem. Honza. 


Tažný paprsek známý ze sci-fi funguje, tvrdí vědci z Brna
22. 1. 2013

Už téměř sto let se ve vědeckofantastické literatuře objevuje světelný tažný paprsek, který znají například fanoušci filmů Star Trek nebo Hvězdné války. Brněnským vědcům z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd se nyní podařilo experimentálně prokázat, že takový paprsek skutečně funguje.

Praktické využití v blízké budoucnosti se rýsuje především v biologii a medicíně. Až do dnešní doby byl paprsek světla přitahující objekty či osoby, jak jej prezentovaly filmy, jen sci-fi.
„Zatímco princip, kdy laserové světlo před sebou tlačí objekty, je dobře známý a již ve vesmíru testovaný zejména jako levný pohon slunečních plachetnic, my jsme v mikrosvětě prokázali opačný princip. Tedy že laserový svazek, který má neměnnou intenzitu v ose šíření, dokáže pohybovat částicemi i proti směru šíření světla, doslova tyto částice přitahuje ke zdroji světla,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu Pavel Zemánek.

Proud fotonů dokáže přitahovat i třídit

Brněnští výzkumníci nezůstali jen u potvrzení jevu, ale experimentem, o kterém referoval v těchto dnech prestižní vědecký časopis Nature Photonics, prokázali i to, že proud fotonů v laserovém světle dokáže objekty nejen přitahovat, ale také samovolně třídit a organizovat.

„Ukázali jsme, že tímto systémem lze objekty různé velikosti třídit a že se tyto objekty ve světle spontánně uspořádají a vytvoří takzvanou opticky vázanou hmotu. Částice takové hmoty na sebe vzájemně silově působí kombinovaným účinkem rozptýleného a dopadajícího světla a vytvářejí struktury různých tvarů.

Je možné pohybovat mikroorganismy

Kromě řetízků z částic mohou vzniknout různé rovinné či prostorové útvary,“ upozornil Zemánek s tím, že takto lze rozpohybovat objekty o velikostech jednotek mikrometrů včetně živých mikroorganismů, volných buněk či jejich shluků.

Díky objevu českých vědců by brzy mohl být paprsek využit například ke třídění různých druhů bakterií nebo buněk přímo v optickém mikroskopu.

Vzdálenější vizí jsou pak například mikroroboti, kteří se sami poskládají zapnutím světla a sami se přepraví do místa určení.

„Sestavu, na které jsme realizovali experimenty a prokázali existenci tažného paprsku, si dokáže sestavit doslova každý a jednoduše implementovat na jakýkoliv optický mikroskop.

Kolegům po celém světě se tak otevírá možnost studovat tento jev bez nutnosti velkých finančních investic,“ dodal další člen výzkumného týmu Oto Brzobohatý s tím, že výzkum využívající právě jejich objev se teď zřejmě ve světě rozjede s velkou intenzitou.

Petr Kozelka, Právo

Dodatek Orgonet: Pro techničtější typy ještě tento technicky zajímavější článek:

http://technet.idnes.cz/cesti-vedci-vyvinuli-tazny-paprsek-ze-star-treku-f71-/veda.aspx?c=A130121_165523_veda_mla

Češi mají paprsek jako ze sci-fi: může třídit částice či skládat roboty
22. ledna 2013

Čeští vědci předvedli zajímavý jev, který by mohl najít bohaté využití. Dokázali jednoduše rozhýbat částice světelným paprskem do různých směrů, a vytvořili tak jakousi obdobu "tažného paprsku" známého z vědecko-fantastických knih a seriálů.

http://video.idnes.cz/?idvideo=V130121_161431_tv-zpravy_krr









Když jsme před dvěma lety na Technetu psali o "šíleném" nápadu vytvořit "tažný paprsek", který by proudem světla dokázal přitáhnout hmotu, požádali jsme o radu v Brně, v Ústavu přístrojové techniky. Obrátili jsme se na fyzika Pavla Zemánka, aby nám vysvětlil, jak vědci mohli s takovým nápadem vůbec přijít.

Český vědec nám vysvětlil, že chyba je na naší straně. "Tažný paprsek" v principu není vůbec nic nemožného. Přemýšleli o něm i Češi: "Naše teoretické výpočty přibližně před pěti lety také ukázaly, že by něco takového mohlo být možné," řekl Technetu Zemánek a dodal: "My se ale snažíme o praktické realizace a v práci jsme tedy nepokračovali."

Dnes už víme, že nám neřekl všechno. Čeští vědci totiž "tažný paprsek" nakonec vytvořili. Jeho popis zveřejnili 20. lednav časopise Nature Photonics. A jedním z podepsaných pod prací je i Pavel Zemánek.

Náhoda přeje připraveným

Bylo to ovšem tak trochu náhodou, brání se český vědec. "My jsme původně připravili pokus s poněkud odlišným záměrem, ale výsledek byl ještě o něco zajímavější, než jsme čekali," říká Pavel Zemánek. Ale nebylo to jenom štěstí: "Já vím, že by novináři rádi napsali, že objev vznikl náhodou, ale tak to úplně nebylo. Nespadlo nám to do klína, pokus se musel pečlivě připravit i analyzovat," dodává.

Důležitý je ovšem výsledek. A tím je světlo, které dokáže hýbat hmotou v různých směrech. Čeští vědci zatím jeho účinek předvedli pouze na polystyrénových kuličkách o průměru zhruba stokrát menší než je průměr lidského vlasu. Vědci ovšem dokázali dát částicím paprskem světla nečekané směry pohybu.




Každý si dokáže představit, že proudem fotonů můžete od sebe předměty odtlačovat. Fungují tak vesmírné sondy zvané "sluneční plachetnice" (více např. zde), Slunce stejným způsobem také roztáčí některé planetky v naší soustavě.

V rukou vědců světlo dokázalo díky správnému nastavení pokusu podstatně více. V laboratořích se už dnes používá k manipulaci s malými částečkami na pohled zcela nelogickými způsoby. Dokáže předměty nejen odpuzovat, ale i přidržet či vodit po kruhové dráze a podobně. Nová práce českých vědců tento repertoár o něco obohatila. Světlo vědců z Brna dokázalo například rozdělit předměty podle velikosti.

Odborníci pracovali s polystyrenovými kuličkami dvou rozměrů: 600 a 810 nanometrů, promíchaných dohromady ve vodě. Jak můžeme vidět na připojeném videu, pod optickou soupravou se chaos náhle změní v pořádek a obě skupiny kuliček se disciplinovaně vydají každá opačným směrem. Malé na jednu stranu, velké na druhou. Na všechny přitom působí stejné světlo a jsou ze stejného materiálu.

Rozdíl je daný nastavením pokusu. Pokud podmínky změníte (stačí například změnit polarizaci třeba "otočením" laseru) změní se i výsledky a můžete směr pohybu částic prohodit nebo naopak sjednotit. Přitom princip bude pořád stejný, pohyb částic způsobují dopadající fotony z laserového paprsku. Elegance pokusu tkví v tom, že vlastnosti fotonů dopadajících na vzorky lze jednoduše měnit a tím ovlivňovat i pohyb jejich "cílů".

Bude se to hodit

Už nyní je to užitečná demonstrace. Řada vědců a firemních výzkumníků a technologů v různých oborech dnes pracuje s velmi malými částečkami, od mikrobů po nanočástice. Žádnou z nich do pinzety nechytíte, se vzorky je přitom ale nutné fyzicky manipulovat. "Tažný paprsek" by mohl představovat účinnou a jednoduchou alternativu (či doplněk) k ostatním metodám, ať už optickým nebo jiným.

A budoucnost může být ještě zajímavější. Autoři nové práce například sní o využití principu v rychle se rozvíjejícím poli "mikrorobotiky" (nebo možná nanorobotiky či nanobotiky, uvidíme co se uchytí), tedy vytváření malých, okem neviditelných strojů pro všemožná využití. Světelný systém vytvořený českými vědci by mohl sloužit jako spínač: mikroroboti by se po zapnutí světla mohli jeho působením shromáždit na jednom místě, poskládat do nějakého většího zařízení a přepravit se na místo určení. (V Brně nejsou první, kdo na takové využití světla myslel a zkouší ho, pracuje na tom více týmů různými přístupy.)

Zajímavé ovšem je, jak jednoduchý celý "brněnský" pokus je. Sestavu tvoří jen trochu zjednodušeně řečeno v podstatě pouze optický mikroskop, laser a zrcadlo. (Doma si ji nepostavíte proto, že potřebujete laser o výkonu několika wattů, který stojí zhruba čtvrt milionu korun. Ale pro firmy a laboratoře to není takový výdaj, když jim zrychlí a zjednoduší práci.) Malou komplikací je, že vzorek je umístěný pod vodou, kde jsou částice (bakterie i buňky), nadnášeny vodou tak, že jsou "ve stavu beztíže" a vliv proudu fotonů tak není přebit gravitací. Ale to by neměl pro žádného odborníka být obtížně řešitelný problém.

"V pokusech použitou optickou sestavu si dokáže sestavit doslova každý trochu zkušenější optik a jednoduše implementovat na jakýkoliv optický mikroskop. Kolegům po celém světě se tak otevírá možnost studovat tento jev bez nutnosti velkých finančních investic," říká člen brněnského týmu Oto Brzobohatý. On i jeho kolegové věří, že výzkum v této oblasti se rychle rozběhne a jejich práce je jen první z mnoha dalších využívajících tohoto principu.

Vláčky a korálky

A to i proto, že vědci pod mikroskopem pozorovali i složitější chování, jehož zákonitosti nejsou zcela jasné. Ve světle jejich laserů vyvolal kombinovaný účinek dopadajícího světla i světla odrážejícího od jednotlivých částic takové podmínky, že jednotlivé částice se samy skládaly do struktur různých tvarů. Nejjednodušším příkladem jsou řetízky či vláčky tvořené několika částicemi za sebou. Kromě nich mohou vzniknout různé rovinné či prostorové útvary, které díky složité interakci mají tendenci se držet pohromadě (existuje pro hezký český výraz "opticky provázaná hmota").

Není to nic nového, tento jev pozorovala řada dalších týmů. "My jsme ukázali, že tyto struktury se dají do samovolného pohybu obráceným směrem, než se pohybují jednotlivé částice, ze kterých jsou složeny," dodává Pavel Zemánek. Tímto způsobem lze rozpohybovat objekty o velikostech jednotek mikrometrů, tedy včetně živých mikroorganismů, volných buněk či jejich shluků. Poznání zákonů, které tomuto chování vládnou, bude samozřejmě vědce zajímat, protože by mohlo přinést další nové aplikace.

Autor: Matouš Lázňovský








4 komentáře:

  1. To je známé asi dvacet let. Zkuste pohledat výraz "optická pinzeta". V Brně to akorát trochu dolaďují. Jedno hezčí video z roku 2002: http://joost.joostenyvonne.nl/tetris/ Bohužel to nefunguje na větší objekty. Respektive fungovalo by, ale laser dost silný na to, aby jimi pohnul, by je dříve roztavil/odpařil.

    OdpovědětVymazat
  2. paprsek prezentovaný ve sci-fi a funguje v reálu? Jistě to není náhoda a jak řekl Richard Hoagland, George Lucas má s námětem k epizodám Star Wars co vysvětlovat.
    L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to pište že má ! např. ta plavidla s dvěma doutníkovitými motory, mezi nimiž přeskakuje elektroplasma, a s nimiž v jednom dílu Star Wars mnoho aktérů absolvovalo závod, jsou téměř kopie strojů, které sondy vyfotografovaly v jednom kráteru při obletu Měsíce. On G.Lucas z podstaty tématu zajisté čerpal z utajovaných snímků v archivu NASA a v dalších podobně zaměřených institucích. Takže jeho filmy (podobně jako filmy dalších utorů - Star Trek, Moon, Měsíc 44, Riddick, Vesmírná Odyssea, District 9, Mise na Mars a další) vpodstatě ukazují mnohdy skutečné věci, které jsou nám prezentovány jako zábavná sci-fi. Ale my už dnes víme, že všechno je jinak !!! Podobně jako se záhadnými skleněnými tunely po celém světě - viz stroje SubTerrene na atomový pohon, které mohou bez přestávky a bez vynoření na povrch hloubit tunely až 6 měsíců !!!

      Vymazat
    2. Jak vidím, že někdo operuje s "náhodou", tak prostě okamžitě klesne v mých očích, protože něco jako náhoda prostě odporuje všem teoriím. Jsem-li člověk, který věří, že není jenom hmota, tak je snad jasné, že je všechno nějaký záměr, tudíž systém, ale i kdybych tvrdil, jak žádný tzv. "bůh" neexistuje, takže jsme jenom hmota a všechno se děje tak nějak samo od sebe, což mi teda absolutně nedává smysl, tak zase nemůžu mluvit o žádné náhodě, protože to by musela být nějaká nadřazená síla, která však ale nemůže existovat dle názorů ateistů či materialistů, prostě kdo mě přesvědčí, tak je dobrej, ale zatím se tak nestalo.

      Já mám totiž pocit, že lidé si myslí, že ví tzv. všechno a co ne, to prostě nemůže existovat, jelikož my lidé jsme přece ti nejmegasuperhyper vyspělý živý organismus. Tak ale když si tohle pravděpodobně myslíme, proč jsme tedy takový idioti, kteří se nechají zmanipulovat v podstatě čímkoliv? Proč si všechno vysvětlujeme logicky nesmyslnými pojmy, jako je nějaká náhoda nebo štěstí? Tvl. to je taky taková sračka, když někdo tvrdí, že měl někdo štěstí, tak mi tedy vy materialisti řekněte, co je ta síla neviditelná a rozhodně nehmotná, která podle vás rozděluje nějaké štěstí a dává ho jednotlivým lidem, když sami tvrdíte, že žádná neviditelná a nehmotná síla neexistuje?

      Prostě tohle jsou všechno blbosti, lidi si protiřečí na každým kroku a asi jim vyhovuje ten pocit bezmocnosti a loutkovitosti. Nezlobte se však na mě, ale já s váma v téhle nesmyslné omezenosti už nejedu. Tento komentář je sice už jen výkřik do tmy, jelikož článek už si pravděpodobně nikdo nepřečte stejně jako komentář, ale stejně jsem to musel napsat, to na situaci nic nemění.

      Jo a ještě k těm "sci-fi" filmům: Já si dokonce myslím, že jsou tyto filmy záměrem, jak lidstvo přesvědčit, co jako neexistuje, i když to v určité podobě existuje a rozhodně to nemusí být někde kdovíjak daleko, jelikož potom i kdyby se něco někde částečně profláklo, tak lidé tomu neuvěří, i kdyby to fakt viděli (zahlédli) jelikož jejich rozum je naučen, že to je sci-fi. To jsem také musel napsat, jelikož už jsem schopnej trochu přemýšlet a nejenom slepě věřit autoritám, což je pěkná píčovina mimochodem. Dnes už je opravdu doba, kdy mají možnost začít sami přemýšlet, co je a není pravděpodobné, a že nic není černobílé. Dnes už je spousta veřejně dostupných informací, i když třeba pro většinu je to nestravitelné.

      Vymazat

Komentáře prosím pouze věcné, k tématu, informačně přínosné, žádné urážky autorů článků.
Komentáře moderuji podle svých časových možností, minimálně 1x denně, proto se nedivte, když se váš komentář třeba neobjeví hned.