Zvýšený obsah hliníku v Krušných Horách

Jedním z důkazů, že postřik chemickými prvky skutečně probíhá, je obsah chemických látek ve srážkách. Pan Kopecký se tohoto tématu ujal a poslal tento článek. Použil k němu údaje Českého  hydrometeorologického ústavu, a také text filmu What in the world are they spraying (na jehož překladu se pracuje - překladatelé, jak to jde? Pokud nemáte čas, napište, pan Kopecký nabízí volnou kapacitu.) 
Panu Kopeckému velice děkujeme.

Můžou za to chemtrails?

V Krušných horách nalezen ve sněhu zvýšený obsah hliníku

Ladislav Kopecký
26. 11. 2010

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) - Úsek ochrany čistoty ovzduší pravidelně zpracovává jakousi výroční zprávu, kde jsou shrnuty naměřené hodnoty různých škodlivin z různých lokalit. Vzorky jsou odebírány z dešťových a sněhových srážek, z námrazy, z půdy, atd. Nechci zabíhat do detailů, protože tomu jednak nerozumím a pro tento článek to ani není důležité. Bezprostředním impulzem pro napsání tohoto článku byl odkaz

http://old.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr09cz/tab/t42.html na tabulku „Tab. IV.2 Průměrné koncentrace prvků v tuhých atmosférických srážkách sbíraných v prvním pololetí roku 2009 – mokrá depozice“, která se nachází na stránkách ČHMÚ. Zmíněný odkaz jsem našel v komentářích pod jedním článkem na blogu http://orgo-net.blogspot.com/, který se zabývá různými exotickými tématy jako manipulace s klimatem, chemtrails nebo orgonity. Čtenáři, který tam ten odkaz umístil, za tento záslužný čin velmi děkuji, protože možná ukázal cestu, jak se s kontroverzemi kolem chemtrails vypořádat a vyvíjet tlak na příslušná místa, aby se tímto problémem začala zabývat a přestala se tvářit, že žádné chemtrails neexistují, že to jsou jen obyčejné kondenzační stopy za tryskovými letadly a že ti, kdo v chemtrails věří, jsou duševně vyšinutí jedinci se sklonem k paranoii a konspirační teoretici (což je, jak se zdá, v jistých kruzích nejhorší nadávka:-).

Dříve než se budeme zabývat samotnou tabulkou si povíme něco o metodice sledování složení atmosférických srážek. Jak jsem již uvedl, problematice nerozumím, proto budu citovat z příslušného článku na stránkách ČHMÚ:

„Složení atmosférických srážek se na území České republiky sleduje dlouhodobě a každoročně jsou publikovány přehledy průměrných ročních koncentrací iontů (kationty makro prvků, těžkých kovů i anionty) ve srážkách odebraných na lokalitách po celé České republice. Data prezentovaná v této stati, jsou získána výhradně z analýz vzorků sněhu a námraz. Tato data jsou získávána v rámci projektu financovaného EU „Monitoring of transboundary air pollution by isotope fingerprinting of sources“. Pro tento projekt bylo vybráno 10 lokalit v nadmořské výšce okolo 1000 m.n.m. rozptýlených v pohraničních oblastech celé České republiky (viz obr. IV.1 a tab. IV.1). Odběrová místa byla volena v dostatečné vzdálenosti od lidských sídel, aby se eliminovala možnost kontaminace v místě a bylo zaznamenáváno znečištění pocházející z daleko položených zdrojů. S ohledem na tento požadavek byly prováděny i samotné odběry vzorků. Vzorkaři pracují tak, aby nedošlo ke kontaminaci a veškeré stopy ukazující na pohyb cizích osob v místě odběrů zaznamenávají. Případné vlivy manipulace se vzorkem, ať už při odběru nebo následně v laboratoři, jsou kontrolovány pomocí slepých vzorků. Terénní odběry jsou v sezóně prováděny cca každých 10 dní. Projekt je plánován na tři roky. Pravidelné odběry umožňují přepočet koncentračních dat na roční toky prvků.“

Celý článek si můžete přečíst zde: http://old.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr09cz/kap4.html

Jak napovídá podtitul článku, nás bude v odebraných vzorcích zajímat především obsah hliníku. Aby to bylo názornější, do mapy odběrných míst jsem umístil údaje o koncentracích hliníku ve sněhu a v námraze. Tuto mapku najdete níže. U každého odběrního místa jsou dvě čísla: horní číslo zobrazuje koncentraci hliníku ve sněhu, spodní číslo koncentraci Al v námraze. Všechny údaje jsou v mikrogramech na litr. O čem tato čísla vypovídají? Jaké jsou u nás přípustné limity hliníku nevím, ale např. v USA je to 1000 mikrogramů na litr. Naměřená hodnota v Krušných horách je tedy ani ne poloviční. Můžeme tedy zůstat klidní? Domnívám se, že v žádném případě, vždyť si toho všimli i pracovníci ČHMÚ, když v článku zmíněném výše napsali:

„Lokalitu s největší mírou znečištění není možné jednoznačně určit. Nicméně lze nalézt hodnoty, které nápadně převyšují ostatní. Takovou hodnotou je např. obsah As ve vzorcích námraz pocházejících z lokality v Krkonoších. Podobná maxima najdeme i v datech z lokality Pramenáč v Krušných horách, konkrétně se jedná o obsah kadmia v námraze a obsah hliníku ve vzorcích sněhu.“

Mohl by nám někdo z odborníků, kteří se na nás „věřící v chemtrails“ dívají s takovým despektem, vysvětlit, kde se tam ten hliník vzal?

Zde by mohl tento článek skončit, ale jelikož předpokládám a doufám, že tento článek budou číst i tzv. skeptici a naprostí laici, uvedu dále pár základních údajů o fenoménu chemtrails, jaký je vztah mezi hliníkem a chemtrails a proč jsou takové obavy právě z hliníku. Pro lidi znalé problematiky chemtrails dále uvedené údaje pravděpodobně nepřinesou nic nového.

Nedávno se mi dostal do ruky přepis více než hodinu a půl dlouhého dokumentu věnovaného chemtrails s názvem „What In The World Are They Spraying?“ (česky Co na svět rozprašují?). Na celé video se můžete podívat zde: http://vimeo.com/16356798. Přepis je v anglickém originále a poslal mi ho autor blogu OrgoNet. Velmi mu za to děkuji, je to skutečně neocenitelný zdroj informací! Další informace budu citovat z tohoto přepisu, samozřejmě česky.

Nejčastějším argumentem skeptiků a lidí, kteří sami sebe pasují na odborníky, je, že se o žádné chemtrails nejedná, protože to jsou prý obyčejné kondenzační stopy. Přitom se vůbec nestarají o to, zda pro vznik setrvalých kondenzačních stop existují fyzikální podmínky. Dřive než dám slovo jednomu z protagonistů zmíněného filmu, ocituji typickou odpověď skeptika. V tomto případě se jedná o odpověď jisté paní Petře, která se na ty podivné bílé čáry na obloze ptala na různých kompetentních místech:

Vážená paní,

chápu Vaši obavu, podporovanou různými webovými fóry (např. http://smit.wz.cz/zrcadlo/view.php?cisloclanku=2006051101), ale skutečně se nejedná o vypouštění žádných chemických látek. Dopravní letadla nejsou uzpůsobena k nesení nebo dokonce vypouštění žádných látek do ovzduší a ani žádný podobný Vámi popisovaný projekt neexistuje.

Co se týká Vašeho pozorování četných přeletů dopravních letadel, je třeba si uvědomit že Česká republika vzhledem ke své geografické poloze je křižovatkou mezinárodní letecké dopravy a Vámi uváděný počet přelétávajících letadel není v letní sezoně neobvyklý. To, že letadla létají v různých směrech je dáno vývojem navigačních technologií a letadla už dnes nelétají v přesně vymezených letových koridorech.

Z Vámi přiložených fotografií je zřejmé, že se jedná buď o běžné kondenzační stopy za dopravními letadly, kdy doba jejich viditelnosti závisí na meteorologických podmínkách, nebo o vysokou oblačnost tvořenou ledovými krystaly (cirrus).

S pozdravem

Ing. Petr Navrátil

Ředitel sekce letové a provozní

Úřad pro civilní letectví

Celý článek zde: http://orgo-net.blogspot.com/2010/11/jeste-dalsi-odpovedi-ceskych.html

Nyní dejme tedy slovo G. Edwardu Griffinovi, jednomu z producentů zmíněného dokumentu o chemtrails, který rozmlouval s Michaelem Murphym, dalším z tvůrců filmu.

Mike Murphy

 Chtěl bych pár minut pohovořit o věci, která přitahuje více a více pozornosti, a tou je problém, který se vědecky nazývá „stratosferické aeroslové geoinženýrství“ nebo obecně také chemtrails.

G. Edward Griffin

Jsem si velmi dobře vědom kontroverze chemtrail versus contrail. Pokud se mě týče, je to otevřený i uzavřený případ. Sledoval jsem vývoj tryskových dopravních letadel od samého počátku. Žil jsem blízko letiště v Los Angeles a pamatuji se, když vzlétl a přistál první tryskáč. Ta letadla dělala velký hluk. Nikdy předtím jsme takový rámus neslyšeli. A chodívali jsme si sednout na konec ranveje a sledovali, jak tyto tryskáče vzlétají a přistávají, protože to pro nás byla nová zkušenost. Tryskáče jsem sledoval po celý svůj život a vím o stopách za tryskovými letadly, zvaných contrail. Díval jsem se na ně. Jsou tvořeny vypařenou vodou, krystaly ledu a přicházejí do atmosféry, kypí, vypařují se a potom mizí, což je všechno vidět. Letadlo letí a za ním následuje malá bílá stopa, obvykle v délce kolem deseti až dvaceti délek letadla nebo tak nějak a potom mizí. A dosud je můžete takto vidět, mimochodem na chvilku, a to jsou skutečné contrails.

Ty druhé věci, o nichž mluvíme, vůbec nejsou stejným fenoménem. Tato letadla přelétají a vypouštějí tento bílý kouř, pokrývající oblohu od horizontu k horizontu, který se vůbec nevypaří. A navzájem se křižují a vidíte, jak tato věc pokrývá oblohu a rozptyluje se v mléčný opar a lidé začínají mít problémy s dýcháním a pak slyšíte příběhy o stopách hliníku a baria, které se nacházejí na zemi a dáte si všechno dohromady a nechápu, jak někdo, kdo má oči otevřené a mysl otevřenou, může dojít k jinému závěru než je ten, že někdo vynakládá spoustu peněz a úsilí na postřik planety. A moje otázka zní, proč? Mám své vlastní teorie, ale doufám, že se najdou dobří investigativní novináři a vypátrají pro nás odpověď. Vím, že ať bude nakonec objeveno cokoli, a ono to objeveno bude, lidé, kteří to dělají, nepochybně řeknou: „Ó, my to dělali pro vás lidi, pro větší dobro více lidí. Je to pro společnost.“ Má to pravděpodobně zabránit globálnímu oteplování nebo možná naočkovat lidi proti děsivému biologickému útoku. „My nemůžeme jít a dát každému injekci do paže, ale můžeme lidi sprejovat a zachránit jejich životy. Vidíte, jak jsme dobří? Děláme to pro blaho společnosti.“ Vím, že řeknou, ať je to cokoli, že řeknou, že je to pro dobro vaše a moje.

…..

G. Edward Griffin – in discussion again with Mike Murphy

Zdá se, že sprejování se objevuje většinou v zemích NATO. Viděl jsem ho zde ve Spojených státech, viděl jsem ho v Anglii, viděl jsem ho ve Skotsku, viděl jsem ho v Kanadě a mám zprávy od lidí, kteří žijí ve Francii. Tam je seskupení. Zde je jistý druh politického seskupení a má mezinárodní rozsah. Není to jen domácí fenomén a každý, kdo ho chce vyšetřovat, domnívám se, by měl tento fakt vzít v úvahu. Najdeme zde politické seskupení a politické motivy. Ale podle mého skromného názoru to vůbec není pro dobro vaše nebo moje. Ale ať je to cokoli, brzy to zjistíme. Jsem si jist, že když se budete řídit starou radou, která je „sleduj tok peněz“ (follow the money), odpověď dřív nebo později najdete.

Mike Murphy

Později jsme si uvědomili, že všichni sdílíme stejnou potřebu dostat tuto informaci ven, sdílet ji s veřejností, zpravit lidi, co se děje. Ed byl tak zanícený pro řešení toho problému, že nám nabídl svou pomoc.

G. Edward Griffin

Dobrá, hlavní věcí nyní, protože to vypadá, že to bude stát dost peněz, je udělat to dobře. Nepůjdeme s kůží na trh, dokud nebudeme znát odpovědi na všechny otázky.

Mike Murphy

Jo, my nejsme vědci. My jen klademe otázky. Přesně.

G. Edward Griffin

A jsme velmi skeptičtí k odpovědím. To je zcela přesné, zcela poctivé. Proč by lidi o tom neměli vědět? Nikdy o tom neslyšeli. Nevědí nic. Nebyla jim předložena žádná fakta. Máme velké štěstí, víte to? Podívejte se na tuto příležitost, která k nám přišla.

Mike Murphy

Já vím.

G. Edward Griffin

[směje se] Příležitost.

Mike Murphy

Bude to boj, vím to.

G. Edward Griffin

Výzva a boj, já vím. A proč jsme zde, když ne pro ně?

Dozvěděli jsme se, jak rozlišit chemtrails od contrails a o možných motivech, proč nás sprejují. Zbývá zodpovědět otázku, proč nás v souvislosti s chemtrails zajímá testování odebraných vzorků půdy, srážek atd. na přítomnost hliníku a jaké to může mít dopady na naše zdraví.

Na začátku tohoto roku (2010) se v San Diegu konala výroční konference Amerického sdružení pro pokrok vědy (AAAS). Jedním z témat bylo geoinženýrství, což je obor, který pomocí inženýrských metod chce bojovat proti údajnému globálnímu oteplování. Jednou z metod je rozprašování prachových částic ve stratosféře. Mezi nejvhodnější látky patří oxid hliníku. Lidská vynalézavost je nekonečná, bohužel často vede k tragickým následkům. Jedním z účastníků konference v San Diegu byl geoinženýr David Keith, který vykládal skutečně zasvěceně:

David Keith

Nicméně může být dobrý důvod uvažovat o hliníku. Ukazuje se, že je třeba vykonat ještě spoustu práce na zjištění dopadů přítomnosti hliníku ve stratosféře na životní prostředí. Velkou výhodou skutečně je, že hliník má čtyřikrát větší objemový poměr, když je vypuzován v malých částicích, než síra a to znamená, že máte čtyřikrát větší plochu pro odrážení slunečních paprsků. A ještě větší sranda je, že máte zhruba šestnáckrát menší koaguační rychlost (tj. rychlost usazování). To je věc, která vlastně řídí odstraňování (z atmosféry), takže stačí rozprášit mnohem menší množství materiálu.

……

David Keith

Tento malý obrázek je ze studie o výrobě nanočástic, která ukazuje, že můžete docílit velmi vysoké kvality, udělat to velmi jednoduchým způsobem pomocí trysky, vytvořit částice rozprašováním par hliníku ven (z trysky), který oxiduje, takže je v principu možné to udělat a existuje o tom hodně literatury, která to již vyřešila. A můžete to udělat buď postavením nových verzí těchto letadel, nebo dokonce přestavbou existujících letadel. Takže existují okolo toho nějaké nápady, půjdete do strojírenské firmy a budete chtít, aby to udělali, a oni neřeknou, že je to těžké nebo neobvyklé, ale řeknou OK, ano, můžeme to udělat. Aerosolové geoinženýrství vypadá tak levně, že cena v zásadě není problém. To znamená, že realizace rozhodnutí bude rozhodnutím riziko proti riziku. Riziko toho, že to udělám, proti riziku, když to neudělám. To vytváří problém, který dokážeme zvládnout podstatně hůř. Řekl jsem vám, že je levné dopravit do stratosféry materiál, a jsem přesvědčen, že je to pravda, nemyslím si, že se to změní. Ale domnívám se, že čím víc uděláme výzkumu, tím nesnadněji to bude vypadat, tím složitěji budou účinky na životní prostředí vypadat a to je dobře, protože právě teď se to zdá být příliš snadné. Takže si myslím, že když uděláme víc výzkumů, pravděpodobně zjistíme, že je to obtížnější a složitější než jsme mysleli a vedlejší účinky je těžší zvládnout a že dopady na zdraví učiní rozhodnutí snazším. Opačná reakce je ovšem možná. Je empirickou otázkou, jak lidé budou reagovat, až se o tom dozvědí. A pokud jejich reakce bude, dejme tomu, tito blázniví vědci jsou tak posedlí vypouštěním CO2 do atmosféry, budou chtít přemýšlet o těchto věcech, což může skutečně znamenat, že bychom měli vážněji přemýšlet o rizicích CO2 v atmosféře. A mimochodem, to není skutečně morální hazard, je to jako volná jízda na naše vnoučata.

Vědci na konferenci mluvili jako kdyby o geoinženýrství teprve uvažovali. Nenechte se tím zmýlit. Geoinženýrství již řadu let běží na plné obrátky a to, o čem na konferenci přednášeli jako o krajní možnosti, jak odvrátit globální oteplování, je již několik let rutinní skutečností. Michael Murphy o tom ve filmu říká:

Mike Murphy

Po San Diegu jsem byl šokován programy, které byly navrženy, a tak jsem se rozhodl o tom napsat a ten večer, kdy jsem skončil, jsem ten článek poslal do jedné online publikace s připojenou mojí emailovou adresou. Když jsem se druhý den ráno probudil, moje schránka příchozí pošty byla přeplněná reakcemi na článek z celého světa. Proč? Protože jsem právě prolomil mlčení o hliníku v geoinženýrských modelech a nepředpokládal jsem, že o tom ví mnoho lidí. Nyní je tento kov – hliník nacházen v masivních množstvích, hodně nad normálními úrovněmi, všude v dešti, v půdě a ve sněhu. Potom přišla záplava telefonních volání od lidí, kteří zoufale chtěli něco vyšetřit. To bylo palivo, které nastartovalo natáčení filmu. Před zahájením filmování jsme měli příležitost si sednout s jedním z našich oblíbených autorů a dokumentaristů, G. Edwardem Griffinem, abychom zjistili, co této věci ví.

Jedním z míst, kam se Michael Murphy se svým filmovým štábem vydal, byla severní Kalifornie, oblast kolem hory Mount. Shasta. Zde našli alarmující koncentrace hliníku ve vodě a v půdě. Uveďme opět ukázky z filmu:

Mike Murphy Narrating

Jsme v blízkosti Reddingu v Kalifornii. Toto je náš druhý krok po sympóziu AAAS a uvidíme, co najdeme. Jsme zde v severní Kalifornii u domu Dane Wigingtona, který vlastní více než 2000 akrů půdy, prozkoumal jezero Shasta a řekl mi o několika problémech, které zde mají. Pojďme si promluvit s Danem a uvidíme, co se na jeho pozemku děje. Podívejme se, na co přišel a také co podnikl na základě výsledků testů, které má k dispozici.

Dane Wigington

Víte, já mám průpravu na poli energetiky. Postavil jsem první solární elektrárnu v kontinentálních USA na začátku 80. let. Můj dům byl na obálce největšího časopisu o obnovitelných zdrojích energie na světě, takže to je moje průprava. Mým cílem bylo varovat veřejnost. Padá na nás spousta toxického materiálu. Před čtyřmi nebo pěti lety byla naše obloha typicky modrá, ale nyní vidíte, že je pokryta čarami a oparem a na obzoru doslova nevidíte nic, na obloze nejsou žádné přírodní mraky. Tím chci říct, že to jsou všechno zbytky těchto čar za letadly, které vidíte vypouštět, rozšiřují se v oblaka, umělé mraky a obloha vypadá velmi špinavě. Nejsou to bílá oblaka na modré obloze, která byla viditelná ještě před několika lety, ale vypadá to jako kdyby zde probíhal nějaký druh masivní průmyslové činnosti nebo zde propukly lesní požáry a my to vidíme typicky každý večer. Vidíte jasně dokonce dole na úrovni země, jak významně klesají a my nevidíme, že s výjimkou dní, kdy tyto dlouhé setrvalé pruhy, které se rozšiřují a pokrývají oblohu a v některých dnech můžete vidět, jak tyto pruhy vertikálně klesají jako závoj. Předpokládáme, že tyto jemné částice klesají a my máme testy, které dokazují, že jsme zasypáváni částicemi hliníku, jehož koncentrace jsou doslova v desetitisícových násobcích úrovní, které jsou již považovány za vysoké. Takže zde nemluvíme o expozici těmto toxickým materiálům o několik procent vyšší. Mluvíme zde o množstvích například na úbočí hory Mt. Shasta. Jestli můžete zabrat kamerou zpět [zaměřuje kameru do dálky]. To je krajina severní Kalifornie, považovaná za pradávný vodní zdroj. Testovaný vzorek sněhu z úbočí Mt. Shasta měl 61 tisíc částic v miliardě.

Enter Francis Mangels – USDA Biologist with document of test results dating 07/09/08

[Ukazuje na vzorek testovaného sněhu z Mt Shasta] Toto je obyčejná voda ze sněhu a lidé ji pijí, když podnikají výstup na horu. A nezapomeňte, že vládní norma vyžaduje maximálně 1000 částic. To znamená, že vládní limit byl překročen 61 krát a naši turisté tuto vodu pijí, když dělají túry na horu Mt. Shasta. Barium 83, stroncium 383.

Mike Murphy

Takže lidé, kteří toto léto vyšplhali na horu, pili otrávenou vodu.

Francis Mangels

V podstatě ano. Určitě bych nechtěl pít vodu s 61.000 mikrogramy hliníku v litru.

A na úplný závěr se podívejme, co v našem těle hliník napáchá:

Dr. Lenny Thyme PhD

Mám doktorát z anorganické chemie z Oregonské státní univerzity, kde jsem pracoval s různými kovy a oxidačními stavy a po doktorátu jsem dělal práci v Brandeis, kde jsem pracoval na stabilizaci neoxidačních stavů různých kovů. Cílem je uspořádat obraz tak, aby vše zapadalo do dynamické rovnováhy života. Pracoval jsem s Francisem v Mt. Shasta a on mi ukázal nějaké analýzy vzorků dešťové vody, která měla co do činění s úrovněmi hliníku, stroncia a baria v atmosféře, a tak mám pocit, že hlavním toxinem v těchto chemtrails je hliník. Podle úrovní, které jsme pozorovali v Mt. Shasta je to totálně, totálně nepřípustné. Když se dostanete ke kovům a biologickým systémům, už nemluvíte o množství hliníku, na který většina lidí myslí, když pije sodovku z plechovky nebo podobně. Takže jakmile dostanete oxid hliníku, ten vytvoří plak na tepnách a ukončí život. Když vezmete prvky, které normálně nejsou v životním prostředí a dáte je tam, nastanou vážné problémy. Hliník je velmi nebezpečný pro biologické systémy. Zaujme místo a už ho nikdy neopustí a to místo uzavře a je to. A tak když během času hliník akumulujete, způsobí vážné neurologické poškození, protože končí jako oxid hliníku, který se v podstatě přilepí na místo a nemůže být vypláchnut normálními systémy.

Tammy L. Born, DO [showing Toxicological Profile 4 book]

V jádru kondice každého jedince je vždy nějaká úroveň toxinů a hliník je znám tím, že má karcinogenní účinky. Polovina života je v desetiletích. Myslím, že bychom měli pracovat na tom, abychom většinu těchto toxinů dostali z životního prostředí místo abychom je tam přidávali. Je velmi znepokojivé, že když přidáme víc toxinů do našeho životního prostředí, zvýšíme četnost a rizika rakoviny.I kdyby to byl jediný pacient, nelze to ospravedlnit. Je to tak smutné, že uvažují rozprašovat hliník do našeho životního prostředí, aby něco ovlivnili, když mohou způsobit mnohem větší škody.

A to je všechno, co jsem chtěl v tomto článku sdělit. Nenechme se ukolébat skeptiky, tzv. odborníky a politiky, že se nic neděje nebo že se s tím nedá nic dělat. S tím se něco dělat prostě musí, chceme-li jednoduše přežít! Situace je skutečně takhle vážná. Ptejme se tedy: „Co na svět rozprašují?“